Jakého výrobce kolejiva doporučíte?

[tusakvlasta]

Tak jsem si od Wellera stáhnul a zkatalogizoval všechny jeho vyhýbky abych měl přehled, a je jich úctyhodných 67 kusů. Myslím že v tomto nemá konkurenci a i provedení se mi zdá velice kvalitní, ale to zjistím až pro mě udělá první kousek, a to dvoukolejný křížení z oblouku do rovna. Pokud jste si důkladně prohlížely jeho nabídku tak tam má opravdu skvělý variace který kolejiště zatraktivní a ušetří místo. Nejsem odborník ale myslím že odpovídají i našim provedení.
Jak jsem se díval tak Weinert tam toho moc na výběr nemá ale nabízí detaily, doplňky jako spojky kolejnic atd. a to je spíš vhodný pro diorama, u velkýho kolejiště by se z osazování mini detailů člověk asi zbláznil.
Kdyby měl někdo zájem tak můžu dát na úložiště pro stáhnutí sortiment vyhýbek od Wellera s mými popiskami kde jsou napsány základní parametry.
Vzor (311_013 Vyhybka P-10'-D 245, R-1086) Odborný označení jako např: DKW nepoužívám protože se v něm nevyznám. Dále si to můžete rozdělit do složek pro přehlednost.
Pro zajimavost, ty popisky mi nečekaně zabraly několik hodin práce Jestli znáte někoho kdo má vyhýbky od wellera tak ho kontaktujte ať sem hodí svůj názor.

[radeksindy]

Jenomže to jsou tak trochu dvě zcela nesrovnatelné kategorie kolejiva. Weinert nabízí modely podle konkrétní předlohy, typ K pokládaný od roku 1928. Postupně se sortiment doplňuje, ale rozhodně toho nemůže být jako u Wellera. Weller nabízí kolejivo, jehož geometrie si rozhodně neklade za cíl sledovat nějakou předlohu, drobnějších detailech nemluvě. Tam se sleduje kompatibilita s jinými výrobci, většina typů ve skutečnosti neexistovala. Weinerta lze srovnávat třeba s RST Modellbau, Wellera třeba s Tilligem, ale mezi sebou to moc nepůjde.

[sidlo]

V tomto vlákně je jenom jeden příspěvek k PIKO A-gleis. Má ještě někdo pozitivní/negativní zkušenosti s tímto kolejivem? Má někdo konkrétní výhrady k tomuto kolejivu?

[michal_n_cz]

V tomto vlákně je jenom jeden příspěvek k PIKO A-gleis. Má ještě někdo pozitivní/negativní zkušenosti s tímto kolejivem? Má někdo konkrétní výhrady k tomuto kolejivu?

Výhybky Piko A-Gleis mají ošklivé srdcovky - největší slabina tohoto kolejového systému. Mezery jsou příliš veliké, pravděpodobně na horní hranici tolerance dle NEM, možná i mimo. Tyto jsou zároveň nevodivé - potenciání problém pro spolehlivé sbírání dvouosých hnacích vozidel. Např. když kolejová spojka ze dvou výhybek, tak motorák 810 vychází tak, že jedna náprava je na jedné a druhá právě na druhé srdcovce.
Pak taková drobnost - jazyky jsou velice podobné konstrukce jako např. Peco, tedy vytvarované z plechu, ale Piko má tenčí plech - někdo zmiňoval, že se to pod těžší mašinou při průjezdu trochu zhoupne.
Aretace jazyků je dost slabým pérkem, protože přestavník by silnější asi neutáhl. Zároveň ty přestavníky nemají žádný přídavný přepínač - takže žádná detekce polohy výhybky. Přidat dodatečně přepínač asi nebude možné, protože by to přestavník buď neutáhl, nebo by to mohlo mít vliv na spolehlivost doléhání jazyků.
Jinak vlastní kolejnice a provedení pražců a drobného kolejiva je u tohoto kolejového systému celkem pěkné a v segmentu Code 100 patří k nejlepším.
Takže závěr - pro nějakou konkrétní množinu vozidel, s těmi vzhledovými výhradami k srdcovkám atd. to pro nějaký projekt, či jeho část nepochybně je použitelné. Zároveň existuje mnoho výrazně lepších řešení, jak vzhledově, tak funkčně.

[Michal Kučera]

No já mám na svém kolejišti dvě obloukové výhybky Piko A-gleis a přemýšlím o tom že je vyměním za něco jiného pokut to půjde. Průšvih jsou srdcovky a hlavně jazyky, protože sem tam se vyhnou do boku a lokomotiva vykoleji.

[juder]

Mám podobnou zkušenost s obloukovými výhybkami, ty pokud možno nepoužívat. Plechy jazyků nejsou pevné a těžší lokomotiva je vyhne do strany a pak najede na hranu navazující kolejnice a po ní první náprava vyjede a vykolejí. Podobné je to s angličákem. Přímé výhybky jsou v pohodě. Přestavníky PIKO nebrat, jsou drahé a poměrně nespolehlivé.

[Ronoath]

Vida, to jsou zajímavé zkušenosti.

Na fotce mám příklad zhlaví nádraží postaveného z těchto výhybek Piko A-Gleis. Při jakékoli jízdě jsme nikdy neměli problém s vykolejením, při častém posunu občas vykolejovaly pouze vozy Pao, a to díky očkovým spřáhlům; po výměně za krátká Roco nebyl s nimi problém. Uznávám, zde je koncové nádraží a jezdí se malými rychlostmi, navíc jsme nikdy neměli v provozu 2n hnací vozidlo. Takže v tomto nemohu sloužit. Jediné potíže nám dělala oblouková výhybka Pilz...


Na tomto snímku je vidět použití obloukové výhybky Piko ve výhybně. Zde se již jezdilo vyššími rychlostmi, v rámci ostrého křížení a nepamatuji si žádnou nehodu. Používali jsme ale pouze nové lokomotivy Roco (75x, OBB 2048) a Piko (2016, 1116)

Jediné, co se nám na dvou výhybkách za dva roky provozu (průměrně tři čtyři hodiny týdně) stalo, bylo povolení přídržných prvků na spodku výhybky, mající za následek volnější pohyb jazyka. Tam se skutečně začalo objevovat vykolejování. Po novém napružení vše fungovalo bez potíží.

[michal_n_cz]

Při jakékoli jízdě jsme nikdy neměli problém s vykolejením, při častém posunu občas vykolejovaly pouze vozy Pao, a to díky očkovým spřáhlům; po výměně za krátká Roco nebyl s nimi problém. Uznávám, zde je koncové nádraží a jezdí se malými rychlostmi, navíc jsme nikdy neměli v provozu 2n hnací vozidlo.

A co ta BN50 na fotce? To je na testování celkem vhodné vozidlo.

[George V.]

Mám podobnou zkušenost s obloukovými výhybkami, ty pokud možno nepoužívat. Plechy jazyků nejsou pevné a těžší lokomotiva je vyhne do strany a pak najede na hranu navazující kolejnice a po ní první náprava vyjede a vykolejí.

....kterou těžší lokomotivu máš na mysli? Bardotka od MTB i BR119 od Guetzolda mi obloukovou výhybkou PIKO A-Gleis projíždí v pohodě. Existuje ještě něco těžšího?

[A2C]

Existuje napr. DF4B ma kilo, RP-25 a tiez prejde uplne v pohode po Piko A-Gleis, viem len o jednom modely ktory realne ma problem a tym je Big-Boy od Rivarrosi ktory ma 3,5kg, a ten ich vraj realne prehyba, a vzhladom k tomu ze sam tento model nevlastnim a urcite sa ich vela ani nachadzat medzi nami nebude nevidim najsammensi problem v Piko A-Gleis iba ak tak osobne nesympatie

Edit, este ma napada akou rychlostou s tymi modelmi jazdite? Ak ako s TGV tak sa ani nedivim, ze vam to deformuje, kineticka energia toho modelu musi byt mimo moznosti tych vyhybiek, potom uz len odporucanie, jazdite ako modelari, modelovou rychlostou a nebude problem, mne to DF4B prejde s RP25 aj pri rychlosti 160km/h

[michal_n_cz]

RP-25 a tiez prejde uplne v pohode po Piko A-Gleis,

Teď jde o to co znamená "prejde uplne v pohode" - pokud, že nevykolejí tak samozřejmě. Jenže prostě mnoho kolejových systémů vč. Piko A-gleis má mezery v srdcovkách veliké a vozidle s NEM dvojlími jedou srdcovkou po okolku. Vozidla s menšími okolky RP25 prostě žuchnou do díry, ale většina nakonec pravděpodobně nevykolejí.

[Petr Zatrepalek]

Piko A jsem vyházel, nechal jsem si "jen" jednoduché veksle do vratných smyček pro jedinečnou možnost "střihnutí" výhybky mašinou, a tedy přehazování bez přestavníku. Problémem pro mě bylo a je větší náchylnost PIKO kolejí k zašpinění - pro srovnání, Peco stačí čistit jednou týdně, Piko ale ob den! Vše bylo s těma dvěma zbývajícíma piko vekslema ve smyčkách OK, až do chvíle, kdy jsem konečně dosadil dekodér do Br01, jediné to dlouhé páry co doma nyní mám, a pustil jí na trat... Předek mašiny projel veksli v pohodě, tendr ale pokaždé vykolejil - a to díky měkkému plechu jazyku výhybky. Takže vše ven, piko skončilo rozlámaný v koši a od téhle firmy nechci už žádný koleje ani vidět! Vivat Tillig Elite a Peco!

[juder]

Mám podobnou zkušenost s obloukovými výhybkami, ty pokud možno nepoužívat. Plechy jazyků nejsou pevné a těžší lokomotiva je vyhne do strany a pak najede na hranu navazující kolejnice a po ní první náprava vyjede a vykolejí.

....kterou těžší lokomotivu máš na mysli? Bardotka od MTB i BR119 od Guetzolda mi obloukovou výhybkou PIKO A-Gleis projíždí v pohodě. Existuje ještě něco těžšího?

Stává se mi to u bastarda od Piko. Tato lokomotiva navíc svým pluhem přehazuje PIKO přestavník, který je umístěný vně oblouku právě na obloukových výhybkách (přechod z R2 na výhybku ve skryťáku). Takže všechny čudle na ruční přestavění výhybek budu muset uříznout, aby tak nevystupovaly nad obrys přestavníku. Škoda, že si to u PIKO nepohlídali.

[George V.]

Tak u téhle lokomotivy asi nebude úplně na vině hmotnost, ale velké boční síly ve vedení podvozku dané koncepcí pohonu (trubičky místo kardanů)...

[OndraFíra]

Ahoj. Tak jsem se také konečne rozhoupal a rozhodl se začít stavět kolejiště. A hned na začátek velké dilema s tím jaké pořídit kolejivo. Jde mi hlavně o výhybky.

Rozhoduji se asi mezi třemi typy kolejiva - Tillig elite code 83, PECO finescale code 75, a nebo Shinohara code 70.

Rád bych dodržel maximální úhel odbočení na srdcovce 10 stupňů a minimální poloměr oblouku ve výhybce 1000 mm. Zároveň bude námětem lokálková stanice, takže čím nižší profil kolejnice, tím modelovější a pro mne tedy lepší.

Tillig se jeví jako super kolejivo, ale odrazuje mne největší výška kolejnice, trochu cena a taky absence (pro českou předlohu) použitelného angličana.
PECO má nižší profil kolejnice, ale přijde mi, že jeho výhybky nesplňují můj požadavek na úhel na srdcovce. Ale tady nevím, nenašel jsem nikde žádnou pořádnou geometrii tohoto kolejiva. Jen informaci o úhlu odbočení 12 stupňů u největší výhybky a angličana. Má někdo změřeno, případně zkušenost jak to je?
Shinohara se mi nabídkou výhybek (s poloměry i úhly) a taky s pěkným angličanem zatím líbí nejvíc. Také má nejmenší výšku kolejnice a cenově vychází lépe než Tillig nebo Peco. Ale, někde jsem četl že má nemodelově širší hlavu kolejnice oproti ostatním druhům kolejiva, a tak ty koleje vlastně vypadají víc robustně a nemodelově než jiné vyšší kolejnice ale s užší hlavou. Má někdo zkušenost s tímto kolejivem? Je tomu opravdu tak s tou šířkou hlavy kolejnic? Moc jsem toho o tomto kolejivu nenašel.

Předem všem děkuji za rady a názory