Přesuvny na kolejišti

[_pavel_]

Ahoj všem,
po diskuzi na této straně viewtopic.php?f=1&t=4691&start=45 se v „zákulisí“ fora – přes SZ – rozvedlo téma přesuven. Začaly dotazy jak mám přesuvnu udělanou, funkčnost atd.
Přesuvny – pokud použijete tlačítko hledat – najdete, ale je to většinou všeobecně např.
viewtopic.php?f=1&t=7183&p=116586&hilit=p%C5%99esuvna#p116586 nebo
viewtopic.php?f=1&t=6988&p=113857&hilit=p%C5%99esuvna#p113857 a rozházeno po celém foru.

Toto vlákno by to mohlo dát nějak dohromady, zejména, aby to nebylo jen všeobecně, ale hlavně po technické stránce, myšleno i el. zapojení atd. třeba i nákresy, obrázek řekne víc než tisíc slov. Mělo by být přínosem zejména pro ty, kteří bojují s každým centimetrem, přesuvna by jim pomohla, ale neví jak na ni. Nebo je toto řešení vůbec nenapadlo a konečně třeba „pohnou“ s projektem.

Někteří z vás mohou argumentovat, že toto se hodí jen těm, kteří dělají moduly/segmenty. Jenže tento typ skryťáku lze použít i u kolejišť statických, kdy rozměr je většinou obdélník a jemu podobné útvary. Např. http://tt-kolejiste.unas.cz/ odkaz vlevo v menu – miniaturní kolejiště – rolujte pak stránkou, najdete.A lze to použít nejenom na okruh – stále ježdění dokola, ale i pro vratnou smyčku.

Proto by byl rád, kdyby sem přispěli svými nápady a podněty i ti, kteří přesuvnu nepotřebují, ale třeba radou pomohli těm, kteří to naopak potřebují.

Přesuvny mají velké plus ve dvou věcech : ušetří prostor – není třeba zhlaví – a ušetří peníze. Jen si udělejte propočet kolik ušetříte, když nebudete potřebovat např. osm výhybek. A k tomu ještě přestavníky, i kdyby made in China. A co si za tu sumu můžete pořídit.

Ještě taková maličkost. Pokud zde budete dávat své rady, nepouštějte se do hodně složité funkčnosti. Mohou a určitě zde i jsou modeláři, kteří nejsou technicky tolik zdatní a složité, byť dobré návrhy, nezvládnou. Ale zakázáno to není.

Jinak můžete používat jak výraz přesuvna tak i posuvna. Snad každý pochopí, že je to vlastně totéž.

Mé řešení je zde http://paveltt.rajce.idnes.cz/ album pojezd. Je to foceno v rychlost pro někoho z vás tady na foru ( takže se omlouvám za „kvalitu“ fotek ) asi dva roky nazpět. Nijak zvlášť krásné to není, ale funguje to jak potřebuji. Snad se dokopu konečně tomu dodělat ty boky

Pavel

[milan ferdián]

Já budu reagovat po technické stránce.Zcela jasně doporučuji kuličkové výsuvy,které mají dle výroby různou hloubku od 250 mm až po 660 mm i existují s větší hloubkou.Ale pro naše potřeby postačí od těch 250 mm až po 500 mm.Musím ale upozornit na jednu věc.V devadesátých letech,kdy jsem řešil tuto problematiku s úkolem ušetřit peníze za výhybky,spíše jsem se setkal s nezájmem a s poukazováním,že tyto přesuvny si vyžaduji přesné uložení všech styčných kolejí.Platí jedno již pravidlo,v případě malého kolejiště s přesuvnou,musíte buď sestoupit o jedno patro níže a přesuvna musí být vpředu,né vzadu (spadlé nebo vykolejené vozidlo/vlak)nebo vyvedená kolej bokem (kolejiště 14.Šanov,str.38/39,II.díl).
U doporučených kuličkových výsuvů se musí udělat jedna technická úprava a to vzadu vytáhnout gumový doraz,který fixuje koncový doraz.Co se týče přenosu pohybu,záleží na modeláři jak je technický zdatný,tak buď svoji rukou,přenosem závitovou tyčí s kličkou nebo jiným mechanismem přenášejíci pohyb přesuvny s elektrickým motorkem.Zde se buď fulda nebo mpinta určitě svými doporučeními vyřádí.

P.S.Tyto aretační přesuvny se objeví i ve III.dílu,protože těch možností je víc.Původně byly určeny pro modelovou velikost TT/1:120.

[_pavel_]

Ano Milane, u kolejišť kde je SN o patro níže, je rozhodně vhodnější jej mít vpředu. Ten odkaz, který jsem uváděl ( http://tt-kolejiste.unas.cz/ ) měl být jen ukázkou, že to jde i na "obyčejných" kolejištích a ne jenom na segmentech/modulech.
Ještě k tomu přesnému uložení kolejí. Pokud děláte kolejiště, které je z více dílů ( ne segmenty/moduly ) a máte nádraží půlené, tak taky je třeba přesnosti.

[czhunter]

Já bych tu zmínil, jak už bylo i v tom mém tématu, že existují dva typy přesuven, technicky v principu stejné, odlišné však "logikou použití" a to je:

a) přesuvna lokomotiv
b) přesuvna celých vlaků

Přesuvna lokomotiv je mnohem menší, pro TT stačí zhruba délka 300 mm i pro nejdelší motorové vozy (delší ucelené oboustranné jednotky se nikam nepřesouvají), přesuvna pro celé vlaky na větším kolejišti by ve stejné velikosti měla mít tak 1000 mm (pro laiky metr ).
Přesuvna pro celé vlaky nahrazuje dvě zhlaví, přesuvna pro lokomotivy pouze jedno a hodí se hlavně v SN, které je koncovým nádražím. Je vhodná tam, kde je potřeba, aby mechanismus přesuvny "nevybočoval" z prostoru SN - např. v úzkém prostoru, nebo na kompaktním segmentu/modulu.

[milan ferdián]

a) přesuvna lokomotiv
b) přesuvna celých vlaků

Samozřejmě,to jsou ty varianty,které jsi uvedl.

[romino]

Jedna presuvna na modulovom skrytaku je tu http://www.rominov-svet.eu/skryta-stani ... lne/#cast4
Je to sice uz neaktualny stav, nakolko tato je uz demontovana a momentalne je osadena jej druha verzia s mostom palenym laserom a na kvalitnejsom pojazde. Fotky ale budu najskor az koncom septembra po stretnuti modulovky TT v Bernolakove, nakolko sa k nej momentalne nedostanem. Stanica je zahrabana dobre hlboko v dielni bez sance ju vytiahnut.

[mizl]

Jedna presuvna na modulovom skrytaku je tu http://www.rominov-svet.eu/skryta-stani ... lne/#cast4

Ahoj

Potěšilo mě, že toto téma vzniklo. Do budoucna plánuji také přesuvnu do mého skrytého nádraží. Ovšem v mém případě je problém, že přesuvna bude umístěna ve vedlejší místnosti a tím pádem, na ní nebudu vidět. Proto spíše technické provedení, řeším elektrické schéma. Přemýšlím, jak přesně zastavit před požadovaným výjezdem a aby toho nebylo málo, tak ovládání přes digital. Programovat mikrokontroléry jsem již zapomněl a dát dokupy nějaký smysluplný a univerzální program nedokážu. Dostupná elektronika na trhu asi použít pro přesun také nepůjde. Tak co teď s tím ??

Zajímalo by mě, jak tento problém řeší ostatní. Pokud vůbec někdo někdy něco podobného řešil.

Michal

Doplněk: Docela by mě zajímalo, jaký typ přesuvny je nejlepší. Jestli přesouvat celé vlakové soupravy, nebo jen lokomotivu. A jakým způsobem řešíte automatické odpřažení třeba lokomotivy od vagónů. Samozřejmě na přesuvně a né v kolejišti.

Modelová situace: Lokomotiva i s vagóny přijede do skryťáku. Lokomotiva se zastaví na mostě přesuvny a vagóny zůstanou na nepohyblivých kolejích. Jak tuto lokomotivu odpřáhnout, aniž by jste použili svou ruku a v ní nástroj na to určený. To si myslím, že je malá komplikace v projektu.

[fulda]

Odpověď na otázku kdo řešil přesuvnu a v digitálu je dost jednoduchá. Pro vláčky jsem to řešil, ale pokaždé jen teoreticky. Pořád nikdo nepostavil mechaniku, kterou by mi půjčil na hraní.
Podívej se třeba TADY, jak se dá vyřešit sledování polohy a dojíždění na pozici. Je totiž celkem jedno, jestli máš výtah a nebo přesuvnu.

Co se týká rozpojování, tak automatické a spolehlivé rozpojování je docela komplikovaná hračka, takže pokud ti do toho mohu poradit, nekomplikuj si s tím život a spokoj se s přesuvnou do které zaparkuješ celou soupravu a pak zase celou soupravu vyvezeš ven. A nebo budeš muset přejít na automatická spřáhla a nebo rozpojovače v lokomotivách. (do každé lokomotivy domontovat rozpojovače)

Pokud někoho zajímají spolehlivé rozpojovače do lokomotiv, tak mohu popsat, ale je to hračka co se vejde tak do H0 a nebo větších. inspirace

[milan ferdián]

Ale je,já měl řešení vyzkoušené v provozu a to v HO.Tam kde potřebujeme automaticky rozpojit lokomotivu od soupravy,stačí vložit pásek z umělé hmoty do mezi pražců,kdy nám lokomotiva v pohodě pásek přejede,ale v okamžiku,kdy najedou zobáčky spřáhel,tak se rozpojí.Pásek vlastně péruje.

[mizl]

... Pro vláčky jsem to řešil, ale pokaždé jen teoreticky. ...

No právě. Všude je jen teorie, ale mě by zajímala praktická funkční ukázka, nebo spíš řešení s veškerou dokumentací. Prostě praktické a použitelné řešení. Vím, že pro zdatného elektronika jako jsi ty, je snadné převést teorii do praxe. Ale co mi ostatní, kteří se potýkají s problémem, jak vše udělat po elektronické stránce ?? Mi nedovedeme vymyslet řídící elektroniku ..

Vím, možná to zní jako alibismus a možná i jako házení svého problému na druhé. Ovšem základní elektronické vědomosti k návrhu funkční řídící DPS k přesuvně opravdu nestačí.

... Podívej se třeba TADY, jak se dá vyřešit sledování polohy a dojíždění na pozici. Je totiž celkem jedno, jestli máš výtah a nebo přesuvnu...

Díky za připomenutí tohoto vlákna. Je mi známo a dokonce jsem tam i sám přispíval pár příspěvky. Budu si muset trochu oživit toto téma.

Co se týká rozpojování, tak automatické a spolehlivé rozpojování je docela komplikovaná hračka ...

Myslím, že by šlo udělat rozpojování lokomotivy od vagónů v závislosti na detekci úseku. Pokud se mi "rozsvítí" detekce obsazení, můžu rozpojit spřáhla rozpojovašem, který bude trochu upraven pro použití k přesuvny. Je to pouze má jednoduchá a možná naivní představa.

Michal

[czhunter]

Myslím, že by šlo udělat rozpojování lokomotivy od vagónů v závislosti na detekci úseku. Pokud se mi "rozsvítí" detekce obsazení, můžu rozpojit spřáhla rozpojovašem, který bude trochu upraven pro použití k přesuvny. Je to pouze má jednoduchá a možná naivní představa.

Ale jak už psal Milan - vzhledem k tomu, že při najíždění na přesuvnu budeš odpojovat lokomotivu _vždy_ a vždy na stejném místě těsně před přesuvnou, je vymýšlení kdovíjakých složitých automatických systémů kanón na komára.
Nejjednodušší mechanické (/magnetické) řešení taktéž vyhoví.

Teoreticky můžeš vymyslet příklad, kdy to udělá něco, co nechceš - třeba kdybys s celým vlakem nacouval do přesuvny, tak se ti místo loko odpojí poslední vagon a zůstane trčet na přesuvně. Ale proč bys to dělal?

Edit: tedy tak je to u "lokomotivních" přesuven.

[fulda]

ad teorie/praxe: Platí co jsem napsal - nikdo mi nechce půjčit mechaniku a sám si jí dělat jen tak pro legraci nebudu a do kolejiště se mi nehodí.

ad jednoduché rozpojení: trochu se to komplikuje tím, že lokomotivy jsou různě dlouhé, takže pokud se spolehnu na detekci úseku, mám začátek, ale kde je konec lokomotivy? A druhej bod - jednoduché rozpojovače rozpojují když vlak stojí, takže přijedeme nad rozpojovač, zastavíme, zvedneme rozpojovač (stojíme dost přesně, abychom "nevysadili" vagónky) a pak se lokomotiva rozjede. A to si nasoftěte dost jednoduše a dost odolně, aby to mohlo proběhnout autonomně a bez zásahu.

Ale jinak je mi to celkem jedno, protože neustále platí bod jedna.

[mizl]

ad teorie/praxe: Platí co jsem napsal - nikdo mi nechce půjčit mechaniku a sám si jí dělat jen tak pro legraci nebudu a do kolejiště se mi nehodí.

Škoda, že bydlím relativně daleko ( cca 90 km od Prahy). Něco bych zbastlil a rád zapůjčil na hraní. Ovšem nevím, jakou mechanickou konstrukci by jsi si představoval, aby jsi vymyslel co nejjednodušší ovládací elektroniku.

Michal

[fulda]

ad teorie/praxe: Platí co jsem napsal - nikdo mi nechce půjčit mechaniku a sám si jí dělat jen tak pro legraci nebudu a do kolejiště se mi nehodí.

Škoda, že bydlím relativně daleko ( cca 90 km od Prahy). Něco bych zbastlil a rád zapůjčil na hraní. Ovšem nevím, jakou mechanickou konstrukci by jsi si představoval, aby jsi vymyslel co nejjednodušší ovládací elektroniku.

He he, spíš aby to bylo funkční, tak to musí bejt co nejvíc podobné finální mechanice.
A hlavně - potřebuješ plán, JAK to budeš provozovat.

[Vladimír_B]

Přesuvny se nemusí uplatnit jen ve skrytých nádražích. Můžete si postavit moderní depo s přesuvnou, nebo kus "Masaryčky", dále železniční dílny, vagonku... To jsou přesuvny pod úrovní kolejí, ale byly i přesuvny nad úrovní kolejiště. Někteří z Vás si vzpomenou na dokument o Dřínovu (youtube) a o dolu Maršál Koněv, kde měli také nad povrchovou přesuvnu. A tím se dostáváme zřejmě k nejběžnějšímu užití přesuven a to na uhelných vlečkách šachet a úpraven. Kdy přesuvna nahrazovala zadní zhlaví a přes ní se přistavovali prázdné vozy k nakládce pod násypky. Násypky byly právě blíže k přesuvně... Na těchto vlečkách se nakládaly akorát 2 nápravové uhláky...
Chtěli byste něco malého? Není problém! Na pilách s vlastní sítí úzkorozchodné drážek také měli občas přesuvnu...