Návrh kolejiště - osmička v H0

[lajblt]

Tak a poslední návrh. Měl jsem ho hotový už dlouho, ale nějak jsem zapomněl ho sem dát.
Užitečná délka dopravních kolejí je 185-200-200-185 cm. To by snad mohlo stačit. Výtopna je pootočená a širá trať je taky vidět. Vzhledem ke stoupání trati je výtopna snadno zdůvodnitelná - velká spotřeba vody a uhlí ve sklonově náročném úseku tratě.

2 Max: Ta 854 nebo Regionova mě v epoše III fakt pobavily. A přemýšlím, do které stráně se to ta lokálka má zavrtat...

2 jarnotrulli: Odvratná výhybka se dává v případě, že jedna z tratí se napojuje do odbočky ze spádu. Odbočka z Maxova příkladu je v rovině, tudíž nic takového nepotřebuje.

[Max]

2 jarnotrulli: Odvratná výhybka se dává v případě, že jedna z tratí se napojuje do odbočky ze spádu. Odbočka z Maxova příkladu je v rovině, tudíž nic takového nepotřebuje.

Asi před rokem byl ve Světu železnic článek o trati Mělník-Mladá Boleslav. Trať od Boleslavi vjíždí do odbočné stanice Skalsko padákem 26 promil - a bez odvratné výhybky. Od kolika promil tedy lajblt považuje trať ve spádu ? Těch 26 je pořád ještě rovina ?

[milan ferdián]

V projektu stanice Sudoměř-Skalsko směrem od M.Boleslavi byl skutečně projektován odvrat na přání BNB z důvodu zachycení ujetých vozů.Důvodem že trať do M.Boleslavi měla býti trati odbočnou a hlavní směr měl být směr Dolní Cetno.Skutečný realizovaný stav byl takový,že se udal hlavní směr na M.Boleslav,tím odpadla odvratová výhybka a tratí odbočnou se stala směr na Dolní Cetno.Protože tímto směrem trať klesá již nebylo třeba odvrat.V roce 1908 se manipulační/skládková kolej prodloužila a napojila se výhybkou až na trati směrem do D.Cetna.SVĚT ŽELEZNICE 2009/31,32.Místní dráha Mělník - Mšeno/Vlakem okolo Kokořína.

[Radek Strnad]

To lajblt:tedy omluva,já myslel,že drážní těleso je to,co je pod svrškem,tedy něco jako pláň a na tom může být svršek jednokolejný nebo dvojkolejný.Tedy trojkolejka jsou tři drážní tělesa????Ale o to nejde-jak jsem to myslal s odbočkou je snad jasné.Pokud se ale nevejde,tak smůla.Bez ní je to ale takové chudé.Provoz by byl podstatně zajímavější než jen střídání souprav na oválu.Jinak se mi plán líbí.

[Max]

V projektu stanice Sudoměř-Skalsko směrem od M.Boleslavi byl skutečně projektován odvrat na přání BNB z důvodu zachycení ujetých vozů.Důvodem že trať do M.Boleslavi měla býti trati odbočnou a hlavní směr měl být směr Dolní Cetno.Skutečný realizovaný stav byl takový,že se udal hlavní směr na M.Boleslav,tím odpadla odvratová výhybka a tratí odbočnou se stala směr na Dolní Cetno.Protože tímto směrem trať klesá již nebylo třeba odvrat.V roce 1908 se manipulační/skládková kolej prodloužila a napojila se výhybkou až na trati směrem do D.Cetna.SVĚT ŽELEZNICE 2009/31,32.Místní dráha Mělník - Mšeno/Vlakem okolo Kokořína.

Vskutku zajímavá teorie - ujeté vozy ze spádu 26 promil jsou nebezpečné, jen pokud se jedná o vedlejší trať ?
Jakmile tu vedlejší prohlásíme za hlavní, nebezpečnost ujetých vozů se tím anuluje ?
I když budou mít stejnou váhu a pořád pojedou stejně rychle ?
Co ještě nového ze svých objevů nám badatel prozradí ?

Hlavní dráhou byla Mšeno-Dolní Cetno, a ve stanici Sudoměř-Skalsko odbočovala dráha do Boleslavi. Doporučuju se podívat na kilometrování.

[milan ferdián]

Co ještě nového ze svých objevů nám badatel prozradí ?.

Badatel se na rozdíl od tebe o něco snaží.

[Max]

Taky se snažím, ale jen trochu.
Tady jsou uvedeny výšky m.n.m. - takže 75 m na 3 km dává těch 26 promil, o nichž jsem psal.
Kdoví, kolik by měl vůz plnej řepy na první výhybce Skalska, kdyby se na vršku utrhnul ??

[lajblt]

Jak jsem psal výše - odvratová kolej se zřizuje v případě, že odbočující trať příchází k odbočce ze spádu (tj. směrem od odbočky stoupá). Pokud za odbočkou klesá, nemá odvrat smysl, protože do kopce samo o sobě nic nevyjede, že...

[jarnotrulli]

Děkuji všem za ochotu a odborné rady, (hlavně lajbltovi) a ještě poprosím o trošku trpělivosti.
Přemýšlel jsem nad tou lokální tratí, a je pravda že provoz by byl asi opravdu daleko zajímavější, a pro 422 od Brawy jak dělaný.
Tak jsem zkusil ještě něco jiného. V podstatě jsem se nechal inspirovat již zde prezentovanými návrhy, akorát jsem je tak nějak namíchal dohromady. Jen krajina se mě nepodařila vymodelovat úplně dle mých představ....
Prosím o posouzení:
Kolejiště:

SN:

3D náhled:

[Myšpulín]

A zase jsme u toho samého. Napojení vedlejší tratě do 1,5 staniční koleje nepřináší nic pro rozumný provoz. Je to sice víc než jediná kolej, jak tu bylo již několikrát prezentováno, ale chtělo by to přidat ještě jednu kolej. Přijede-li náklad, který má pokračovat úvratí, znamená to objet s lokomotivou na druhou stranu soupravy a hlavně, po spojení udělat zkoušku brzdy. To jsou všechno úkony, při kterých je lokálka de facto mrtvá, neb nemá volné zaústění do stanice. V VI. epoše nic neobvyklého, neb vlaky již nejezdí, ale pro III. a IV. epochu dopravní problém, kdy musela spolupracovat sousední stanice na lokálce a zde se křižovaly všechny vlaky.

A ještě bych otočil napojení toho svazku kusých kolejí v SN na levé zhlaví, aby byl pokračováním lokálky. Můžeš potom mít přímé vlaky (sólo motory) ze SN do odbočné stanice a dále na lokálku.

[chameleon]

Podle mě kroužení je naprd, smyčky jsou lepší. No a pořád si v těch návrzích nemůžu zvyknout na to depo, které zabírá 1/3 celkové plochy...je mi jasné, že je návrh o stanici a ne stanici s okolní krajinou a že se to hodně stromy a keřy zakryje, ale přesto mi přijde velké..

[miroslav lengyel]

Zdar kolego,být na Tvém místě,tak už bych do toho moc nevrtal nebo se do toho totálně zauzluješ. Líbí se Ti dlouhé vlaky a chceš spíše jezdit než posunovat?Tak to udělej tak,jak Ti to namaloval kolegy lajblt a je to.Hlavním motivem má být stanice,kde se budou křižovat vlaky,tak si nedělej vrásky na čele z toho,jak si zdůvodníš depo.Ta vedlejší trať je tam jak pěst na oko a když se zamyslíš kudy povede nějaká silnice,tak dojdeš pěšky z jedné stanice do druhé dřív,než tam dojede vlak.To že tam chceš mít depo nemusí nutně znamenat,že tam musí být nějaká odbočující trať.Ať se Ti v rozhodování a následné stavbě daří.

[Radek Strnad]

No jo,takhle to pak vypadá-chtít dlouhou soupravu v H0 a nemít stodolu,potom je každá rada drahá.Jdi do jediné správné velikosti středu TT a uvidíš,kolik starostí s místem ti odpadne a jak se soupravy prodlouží .Už jsem to několikrát opakoval-nevím co je to za zvyk vést po kolejišto lokálku a tu ukončit v malé stanici.Proč z ní nevyjít úvratí ještě dál,jako že lokálka pokračuje.Třeba jen díra do tunelu,kde se vejde jen motorák,ale celé to pak dostane alespoň nějakou logiku.Jinak nevím-tady už nelze nic moc vymýšlet.Možná lehce plošně zmenšit depo.

[754 028-9]

Souhlasím s tím že by tam měla(y) být smyčka(y).Mám kolejiště (TT) Které je skoro stejné jako tvoje akorát že v menším ale bez smyček a musím říci že mě to poměrně dosti omezuje.Kroužit rychlíkem dokolečka není ideální.
A to zaústění lokálky- Mám to také tak,z lokálky na jednu kusou a jednu průjezdnou kolej.A když se mi sejde Nákladní vlak s osobními vlaky tak to dělá dost velké problémy. Je pravda že třeba taková žst. Čerčany kde ústí lokálka do kusé a průjezdné koleje taky nemají problémy(pokud vše jezdí přesně),Když by jim něco kleklo nebo by se tam nečekaně vyskytl nákladní vlak nedejbože spožděný parní vlak tak by měli asi dost problémů.
A s tou úvratí to také není na škodu,stačilo by zvětšit ten kopec s lokálkovým tunelem a do něj navést kolej potom by to dávalo smysl.

[milan ferdián]

Já bych se vrátil k původnímu projektu od fruafru.