Zastávka a vlečka pivovaru Lobeč N/1:160

[milan ferdián]

Jak se to vezme. Na jednu stranu to je logické, protože samostatná vlečka se mohla vyplatit jen při větším obratu vozů a při určitém objemu výroby.

Hledal se kompromis.

Ale na druhou stranu nemusíš celý pivovar na modulech znázorňovat. Ve většině případů se jednalo o pár desítek metrů kolejí s 2-3 výhybkami - Protivín, Litovel, Braník, Žatec, Vratislavice, Strassmann atd.

To ano,většinou měly jen dvě koleje spojené na konci pro posunující lokomotivu.Například brněnský pivovar měl jen dvě kusé koleje.Na první kusé se přistavovali mateřské vozy a na druhé ložený uhlák.

Bohužel nemám novější fotku svého pivovaru, ale jenom na ukázku. Vzadu je lokálkový modul ze kterého odbočuje vlečka do Měšťanského pivovaru v Hrádku. Včetně traťové výhybky jsou použity 3ks a jedna vozová točna (odbočuje mezi budovy na ten trčící modul v popředí). Aby to nevypadalo jako pěst na oko, tak budovy (všechno polokulisy) musí navozovat atmosféru většího pivovaru, náznak skladu vpředu vlevo.

Tak to bude i u mne.Ta vizuální představa je je předlohou.

To co sis vybral ty je hezký, ale vlečku by tam nikdo nestavěl

Že je to mini pivovar venkovského typu,to je mi jasné,ale měl jsem stanovené tyto podmínky.
1)vlečka pivovaru jen na jeden samostatný modul (již jsem vyléčen z mega projektů)
2)délka jen 90,0 cm
3)V případě nutnosti,přeprava modulu jako spoluzavazadlo ve vlaku (když to vyjde bude FREMO PRAHA 2013)
4)dle podmínky 3,žádná elektronizace nebo el.přestavníky (nutnost ovládacího pultu,zdroje)
5)kolejiště pivovaru mohlo být klidně daleko jednodušší,ale to by vyžadovalo kupodivu dva díly modulu (zbytečné)
6)skloubit téma s daným kolejištěm.Já jsem zde sledoval oběh tři párů vlečkového vlaku s celkovým obratem denně 9 vozů lahvové piva/3 vozy se sudovým pivem/3 vozy ložené uhlím/1 vůz chmel/1 vůz sladu.František mi skrouhnul vozy o dvě třetiny.

Dneska už mám položené koleje, pokusím se udělat novější fotku.

Rádi se je všichni prohlédneme.I to foto pivovaru,co jsi zveřejnil je zajímavé.

[Lubomír]

Ať tak, či onak, dle mého názoru již přestává být reálné, stavět námět, jako si vybral Milan, dle přesně zvolené předlohy. Stejně by se muselo udělat tolik kompromisů, které by modeláře donutily od reality se odklánět. A stokrát se odklánět s pocitem, že stavím realitu, to už není ono. Nedovedete si představit, jaké potíže mi činí ztvárnit malou staničku kdesi v polích přesně dle reality ve II. epoše. Nějaké fotky sic mám, ale ne všechny. Nějaké rozměry sic mám, ale ne úplně všechny. Stavím-li širou trať v polích, mohu se podívat (díky Bohu) na stará ortofota na cenii, ale stavím-li průchod silně urbanizovanou krajinou nebo tovární komplex? Pakliže se nechci zbláznit, je to nereálné udělat dle reality. Stavět vymyšlené náměty je zase těžší v tom, že může vzniknout trochu paskvil. Ale u Milana toto nehrozí.

[Vladimír_B]

M.F.: zajímavý projekt. Budu sledovat. Mohl bych prositi o nějaký ideový plánek. Až po delším koukání jsem totiž pochopil, že to není zhlaví stanice a ten nejdelší šturc je vlastně trať. A ve výsledku to může býti také seřazovací hlavolam.

Na jednu stranu to je logické, protože samostatná vlečka se mohla vyplatit jen při větším obratu vozů a při určitém objemu výroby. Ale

Také záleží na epoše. Spousta malých a menších vleček se zřizovala v I./II. epoše, třeba napojené do stanice točnou a přežily mnohde až do 50. let (ty bez točny). V r. 1956 bylo dokonce usnesením vlády rozhodnuto o rušení vleček o malém oběhu vozů (za den/rok) a odbočující z volné tratě. Třeba v nz. Trpisty byla vlečka hospodářského družstva s obilným skladištěm. Jaký tam mohl být obrat vozů třeba ve 20. letech? 10 za rok?

To co sis vybral ty je hezký, ale vlečku by tam nikdo nestavěl

Obdobně malý je nymburský pivovar http://www.mapy.cz/#z=17&x=15.038151&y=50.179310 a pivo se tam vaří nepřetržitě přes 100let...
Také si myslím, že mohlo být kolejiště méně rozvětvené, ale budiž. Těším se na výsledek. Nakonec se může provoz obohatit vykládkou sladu...
K Protivínu - ve schwarzenberském pivovaru se vaří pivo Lobkowitz

může vzniknout trochu paskvil

Tak to záleží na individuálním pohledu. Protože definice pasqilu je hodně těžká, pokud tedy neudělá tvůrce nějakou do očí bijící botu. Již jsme se v tomto fóru nejednou přesvědčili, že na dráze (i jinde) je možné ledascos.

[milan ferdián]

Trochu železniční historie pivovaru Lobec.
Pivovar měl původně jen koleje 2,4 a 4a.Kolej 1 byla šturcová a kolej 1a je původně vlečková kolej,která kdysi dávno
pokračovala dál k další X vlečce.Bylo tu i krytí seřaďovacím mechanickým návěstidlem z vlečky na trať a na trati byly mechanické krycí jednoramenná návěstidla v základní poloze volno.Po válce byla X vlečka zrušena a trať zarostla buřinou,časem se snesla návěstidla a protože v pozdějších letech stoupla velká spotřeba piva a pivovaru nestačily původní koleje,tak se areál kolejiště rozšířil o koleje 1 a 1a.Tím se upravilo i nové oplocení pivovaru s tím,kdyby náhodou se obnovil provoz na zrušené vlečky X tak na druhé straně je brána ))Všimněte si,že na koleji 1a jsou dvě zarážedla v podobě položeného pražce přes koleje a znakem "Konec posunu".
Ještě můj původní datový list.Sekční mi obraty razantně zredukoval .

[Vladimír_B]

Děkuji, moc pěkné.

[radeksindy]

Jaký tam mohl být obrat vozů třeba ve 20. letech? 10 za rok?

Kvůli tomu by vlečku nikdo nestavěl a asi ani neudržoval.

Obdobně malý je nymburský pivovar

Pozor, Nymburk není žádný prcek. Lobeč uvádí historické maximum 10tis. hl, Nymburk měl mezi válkama pře 30tis. hl., později ještě násobně rostl. Navíc je na něm vidět jak je architekturou a velikostí výrazně jiný. Řekl bych, že by to byla pro Milanův pivovar lepší inspirace. Stačí si prohlédnout fotky pivovarů na netu, člověk za chvíli získá cit pro tu správnou velikost

Nakonec se může provoz obohatit vykládkou sladu.

Při tom počtu kolejí by to mělo být naopak, jako v mém pivovaru. Ten je se sladovnou a slad dodává i menším pivovarům. Takže dovnitř teče ječmen a ven přebytečný slad. To nabízí ještě více provozu a více opodstatnění pro tu spoustu kolejí. Ale tady opravdu nemůže být inspirací minipivovar.

ad Lubomír:
Stavět přesný model podle reálného motivu lze i ve větším rozsahu, ale bude záležet na epoše a konkrétním motivu. Jako modelář v I. a II. epoše vím jak moc je to těžké kvůli podkladům. Ale zase člověk neudělá při tvorbě zásadní kotrmelce. V drobnostech si lze něco upravit nebo vymyslet. U volné tvroby lze jednoduše udělat velký kopanec. Třeba u Milana je trochu na pováženou, že celé to má délku asi 150 modelových metrů a kolejí je tam jak na slušném nádražíčku.

ad Milan:
Při volné tvorbě je podle mne důležité mít trochu vymyšlenou historii a souvislosti toho místa. Třeba pro nutnost zajíždění na vlečku uvratí mi chybí důvod. Na 4a je to už dvojitá úvrať a to se musí přes 4, která má v N celkovou délku asi 18cm. Plně chápu proč ti ořezaly obraty vozů

[milan ferdián]

Třeba u Milana je trochu na pováženou, že celé to má délku asi 150 modelových metrů a kolejí je tam jak na slušném nádražíčku.

Důvodem byl právě plánovaný obrat vozů.Ono při posunu,brzo zjistíš,že žádná kolej není nadbytečná .

ad Milan:
Při volné tvorbě je podle mne důležité mít trochu vymyšlenou historii a souvislosti toho místa. Třeba pro nutnost zajíždění na vlečku uvratí mi chybí důvod. Na 4a je to už dvojitá úvrať a to se musí přes 4, která má v N celkovou délku asi 18cm.

Historii jsem popsal.Na kolej 4a se přistaví jen vůz s uhlím a jednou týdně vůz pro odvoz popela.Vlečkový vlak vždy bude příjíždět z pravé strany do šturcu koleje 1a.Po ukončení posunu se sune zpět do stanice.
Nechtěl jsem,aby kolejový reliéf byl stejný jak u Železáren Hrádek a kde při obsluze této vlečky je blokovaná trať.U mne může na vlečce obsluhovat časově do aleluja,aniž blokuje provoz na trati.Viz přístav Holešky.

Plně chápu proč ti ořezaly obraty vozů

Tak na to jsem zvědavý,co budou dělat nebo jak navrhovat GVD s nákladní dopravou,až všechny stanice budou požadovat,byť po jednom vagónu piva a vlečkový vlak má stanovenou délku 36,0 cm.

Co se týče předloh.Tak jednoduché to není,jak se již zmiňoval Lubomír.Mohl jsem jsi vzít předlohu Larischův pivovar ze staré Karvinné (ty dvě "n",to není překlep) měl dvě kusé vlečkové koleje napojené na důlní dráhu nebo Strassmanův pivovar v Moravské Ostravě (bývalá Černá Louka),která měla jednu kusou a druhou odvratnou kusou vlečkovou kolej a tyto koleje z pivovaru byly napojeny na tramvajové koleje.Nějaké fotografie jsou ,ale s výkresovými podklady je to již hodně na štíru.U pivovaru Lobeč mám aspoň k dispozici vizualizaci,kterou si dle své potřeby upravím.Psal jsem,že je to jen předloha,protože některé části pivovaru musím provozně upravit,anichž bych porušil technologii vaření piva.


P.S.Teď již chápete,proč se do dílu o "Železničních vlečkách" příliš nehrnu

[Mcx]

Už by to pomalu dalo na vědeckou práci od pivovarnictví, po stavbu vleček, tak taky trochu přidám. Asi bych udělal vlečku jednodušší a hlavně jak píše Šindy ta 4a je problematická, bude nutno obsluhovat buď 4a nebo zbytek a navíc jednou bude vlečkový vlak sunutý a podruhé tažený.
K výkonu pivovaru - 80% piva se vypilo v jeho okolí (a to pouze pokud byli velmi dobří, jinak 100% v okolí pivovaru) a ta drobnost co se bude vozit a kolik z toho dráhou, řekněme půlka a jsme na dvou vozech piva za týden+ nějaká maličkost surovin..... tolik pokud si chci hrát s historií, jinak z malého okolí vlečky na modulu nepoznám, jak velké zázemí obsluhuji, takže když si odmyslím název Lobeč, tak je to celé jedno, ale to kolejové schéma vlečky se mi nelíbí.

K stavění podle skutečnosti - je stavění dogmatické a tvořivé, já zastávám to tvořivé - motiv, průzkum, analýza a transformace do modulu. Protože od základu po modulu chceme trochu něco jiného než skutečnost třeba v roce 1931

[milan ferdián]

ale to kolejové schéma vlečky se mi nelíbí.

Ale já jsem popsal,jak vlastně vlečkové kolejiště pivovaru vzniklo.Na začátku byly též jen dvě koleje.Pracoval jsem hodně na vlečkách a dost mě udivuje,že hodně lidí zapomíná,že vozy ložené se přemísťovali i lidskou sílu.Já si nepamatuji,že by jsme měli možnost použit vrátek,maximálně starého "němce" (vysokozdvižný vozík) hodilo se lano a jelo se ,samozřejmě krokem a vpředu člověk s čubou.
S tou spotřebou piva v místě a to co se vyvezlo máš plnou pravdu.S tím já nechci polemizovat.No holt se N-kaři budou muset smířit,že mají předimenzované kolejiště vlečky pivovaru

[milan ferdián]

Hledal jsem dlouho než jsem našel vůbec modul pivovaru s vlečkou.Je od kolegy Picky a foto zdroj Zababov.Modelová velikost TT/1:120.Kupodivu HO-nulkaři s tímto tématem nedisponuji.

[Mcx]

že vozy ložené se přemísťovali i lidskou sílu

to je právě to převedení do modulové podoby, mně osobně by se nelíbilo šibovat s modelovými vagony rukou (a to mluvím o H0 )

[juroH0]

Pekný námet, mne sa páči aj tá "zložitosť" s posunom na 4a.
Inak aj v H0 je pivovar, no nie v Zababove ale v MK Košice:
http://mkkosice.railnet.sk/moduly/ako-s ... arit-pivo/
odkazy na fotky sú dosť dobre skryté v texte...

[Mcx]

Hledal jsem dlouho než jsem našel vůbec modul pivovaru s vlečkou

tak z toho bych pivovar nepoznal, jinak modulový pivovar v H0 je jeden na Slovensku, ale opět se to moc zdejšímu pivovaru nepodobá - už jsem byl předběhnut s infem.

[milan ferdián]

že vozy ložené se přemísťovali i lidskou sílu

to je právě to převedení do modulové podoby, mně osobně by se nelíbilo šibovat s modelovými vagony rukou (a to mluvím o H0 )

To máš pravdu je to nemodelové,takže nic jiného nezbude,že vlečkový vlak přijede do pivovaru ve složení ložený uhlák-lokomotiva-chladící vozy.

[milan ferdián]

Ještě přidám známé snímky pivovaru Strassmann v Moravské Ostravě.I takovou podobu může mít pivovar Lobeč