soubeh dvou loko

[zdeno]

mam vyvinuty ovladac Evka, kde je mozne ovladat dve loko soucasne. Je to navrzene pro identicke lokomotivy, ktere maji naprosto stejne mechanicke parametry, dekoder, CV priznaky a rychlostni krivku. No a protoze s jidlem roste chut, tak by nekteri chteli, aby se s tim daly ovladat i loko, ktere jsou "trosku" ruzne. Je trosku ujete spojovat treba Prase s Bananem, ale treba Bardotku s Brejlovcem by to mohlo byt celkem realne.
---
Ma nekdo napad, jak by se to dalo udelat nejakym vseobecnym algoritmem, aby to nemusela byt ciste rucni robota ??
V zasade se musi nastavovat Vmin, Vmax, rozbeh, dobeh, rychlostni krivka a shoda rychlosti, pri stejnem stupni rychlosti na ovladaci.
Je jasne, ze nejaka kalibrace tam musi byt, ale kdyby se to dalo vypocitat, tak jsem o poradny kus dal. Delat to "pokus/omyl" je pakaren na kvadrat.
---
Musim upozornit, ze Evka je na pouze Loconet.

[fulda]

pro tyhle případy jsem přece v minulosti postavil tachometr.
Tedy je Honzův oslavnej článek, tady je záznam z hospody, a tady si ho dokonce můžeš koupit.

[radeksindy]

JMRI má nástroj pro "speed matching" čili srovnávání rychlostí lokomotiv spojovaných do vícečleného řízení. Ale nikdy jsem to nezkoušel, určitá míra ruční práce tam určitě byla. Pokud by to někdo chtěl zcela utomatické, tak stačí pár desítek hodin programátorské práce a je to (rychloměr už v JMRI je). V Railco určitě podobné věci také jsou, kalibraci rychlosti a rychloměr jsem viděl už při svém prvním setkání s Railco v roce 2000.

[Jirka_US]

to radeksindy:
Jaký nástroj “speed matching” v JMRI máš na mysli ? Ať hledám, jak hledám nic takové v JMRI nemůžu najít a ani se nevybavuji, že by něco takového bylo součástí JMRI instalace alespoň ve formě skriptu.

Rychloměr v JMRI sice je, ale chybí korelace mezi nastaveným rychlostním stupněm (pokud ovladač nezobrazuje nastavený rychlostní stupeň) a skutečnou rychlostí modelu, o což jde. Takže pro tyto účely používám svůj “měřící” python script, respektive menší část kalibračního skriptu pro zastavování s konstatní vzdáleností.
Nicméně jsem narazil na jeden problém, který snad už zmiňoval pravděpodobně lokopin a sice, že použití detektorů obs. koleje není moc přesné, prostě detektor zareaguje pokaždé “jinak” a ta chyba není úplně zanedbatelná. Zimo dekodéry sice mají částečně kompenzaci této chyby, ale pokud k tomu přidám ještě chybu, která je způsobena tím, že 2.model je jiné konstrukce, tak si skoro myslím, že vymýšlet “super high tech” řešení nebude asi pro většinu dost zajímavé…. Ikdyž řešení uvedené na konci příspěvku (skript) vypadá lákavě…

Můj osobní názor je, že řešení, kdy pouštím současně 2 modely paralelně vedle sebe (na rovné koleji) a podle oka doladím příslušné CV bude asi pro většinu efektivnější….. DecoderPro od JMRI to dost usnadní grafickým znázorněním rychlostní křivky. BEMF by mělo bý vypnuté.

Jinak pro registrované uživatele JMRI existuje script (viz Speed Table adresář), který si lokomotivy změří a na konci příslušné hodnoty CV pro rychlostní křivky rovnou zapíše do dekodéru.

[zdeno]

dekuji vsem, ale cekal jsem trosku vic aplikovatelne veci.
Moje idea je asi takova, mam 5 loko a chtel bych, abych mohl vsech 5 loko libovolne spojit do tandemu, tandem myslim postrk nebo priprez. Teda nechci nastavovat pary lokomotiv, ale mnozinu libovolnych, ktere budou mit stejne vlastnosti. Techto mnozin muze byt nekolik, treba podle max rychlosti priklad: 50,80,120 km/hod. No a vsechny loko v jedne mnozine by mely, pokud mozno, stejne parametry.
---
Takze bych na to sel opacne, stanovil bych si stupne rychlosti na ovladaci a tomu priradil rychlost modelu. Napriklad: 2=1cm/s, 3=2cm/s, 4=3cm/s, atd.
Problem je v tom, ze pocet rychlosti v tabulke dekoderu je 28 a pocet stupnu rychlosti na Loconetu je 127. Nula a jednicka se nepocitaji. takze 125/28=4,64 a zatim jsem nikde v literature nenasel, jak se to vypocitava v dekoderech. Obavam se, ze kazdy vyrobce dekoderu bude mit svoji normu, protoze nikde neni napisana povinnost to resit spolecne. Zase je mozne a setkal jsem se s tim, ze vyrobci na to dlabou a pouzivaji 28 st. rizeni a 128st. rizeni ignoruji. Meril jsem dekodery ESU a PIKO 15621,2 a ty reagovaly presne na preskoceni hranice 125/28 teda zvysily rychlost po 4,6 nasobku. Zacina to na 2,7,11,15,20, 24,29,33,38,42, atd. Teda jednou prictou 4 a podruhe 5. Takze loko nepouziva 128st. rizeni, ale 28st. Nepoznate to proto, ze maji plynuly prechod mezi rychlostmi a tak to neskace. Kdo neveri, nech meri . Netvrdim ovsem, ze lepsi dekodery to nevypocitavaji. Ja jsem dekoder nekoupil hadam 5 roku a tak mohu byt "ponekud" pozadu, co se tyka novinek.
---
Moje idea je takova, ze bych si stanovil pravidla, kde na dany konkretni stupen rychlosti na ovladaci, by jela loko pozadovanou rychlosti.
Je asi prakticky nemozne, abych vytvoril dokonaly soubeh v celem rozsahu, ale pokud bych udelal aspon 5 bodovy soubeh na cele rychlostni krivce, tak bych byl spokojen. Jsou puristi, kteri by chteli 100% soubeh, ale obavam se, ze to asi neni realne mozne. Jedna se mi o to, kdyz zmerim max. a min. rychlost, ci by se nedalo nejakou aproximaci dopocitat mezistupne do rychlostni krivky dekoderu.
---
Jinak tohle by mohlo byt dobre reseni pro lokomotivy vseobecne, kdyz nastavim ovladac na nejaky stupen, tak tim zajistim aspon trosku predvidatelnou rychlost.

[Jirka_US]

...ale cekal jsem trosku vic aplikovatelne veci.

1) Teď si nejsem ůplně jistý co lze více požadovat od softwaru (viz JMRI skript) než to, že postavím loko na koleje, změří si rychlosti pro daný nastavený rychlostní stupeň, vypočítá rychlostní křivku a tyto hodnoty zapíše do příslušných CV. Minimálně se dá použít ten algoritmus, pokud nejsem spokojen s tím co vytvořil někdo jiný a dal to volně k dispozici ostatním. (při dodrźení lic. podmínek). Počet lokomotiv ke kalibraci není omezen...
2) Většina současných dekodérů na trhu by měla mít 128 rychlostních stupnů, Zimo interně 255, ESU (LokPilot V4,0) interně 256 (stav dle manuálů k 12/2012). Rozdíl mezi 28 a 128 stupni je znát, alespoň u modelů TT.
3) Info o tom jak jsou "udělány rychlostní stupně" v dekodéru asi zde (viz asembler):
http://www.merg.org.uk/merg_resources/dcc_download.php

[zdeno]

uz jsem zase trosku dal, narazil jsem na toto http://home.comcast.net/~mjmx/speed_matching.htm , kde je to celkem dobre popsane, co bych chtel i ja sam.
---
Chtelo by to doresit dve veci,
programovani CV za chodu lokomotivy. Zatim jsem to nezkousel, i kdyz problematiku poznam. Po zkusenostech s ruznymi dekodery pocitam s tim, ze asi nebude moc dekoderu, ktere podporuji programovani CV za provozu.
A druha je udelat vagon s merenim ryclosti, ale trosku poradne, nejake cyklo meraky jsou naprosto o nicem. Uvazujem o opto kolecku z mysi, kde pocet der na obvodu by asi mel stacit. Pokud to zprevodujem do rychla, aspon 1:5, mohlo by to byt dobre. Asi jediny problem bude vlastni napajeni baterii, na odber z koleji se neda spolehnout. Nebo pouzit nejaky vrak loko a ten upravit.
---
Zkousel nekdo vubec programovat CV za plneho provozu ??
Teda krome CV23,24, ktere mam odzkousene.

AhoJZ

[Jirka_US]

Zkousel nekdo vubec programovat CV za plneho provozu ??

Samozřejmě, řekl bych, že to umí většina dekodérů se zátěží ca. 1A dostupných na současném trhu. Kromě toho to musel také vyzkoušet autor JMRI skriptu, který jsem uvedl výše. Ale podle "JMRI diskuze" bych řekl, že těch uźivatelů bude více.

[zdeno]

hodil by si mi link na tu debatu ??
---
jinak mam dojem, ze o adresovani za provozu toho moc publikovaneho neni, Loconet jeste ujde, ale s DCC je to dost mizerne.
Nepoznate nekdo linky na pokec o programovani CV pres DCC za provozu, abych si rozsiril obzory ??

[fulda]

TADYhledej S-9.2.1

[zdeno]

TADYhledej S-9.2.1

Configuration Variable Access Instruction - Long Form
The long form allows the direct manipulation of all CVs7. This instruction is valid both when the Digital Decoder
has its long address active and short address active. Digital Decoders shall not act on this instruction if sent to its
consist address. The format of the instructions using Direct CV addressing is:
<pream>(<0> <high adress>*) <0> <low adres> <0> <1110CCVV> < 0> <VVVVVVVV> <0> <DDDDDDDD> <0> <eeeeeeee> <1>
*podle potreby
---
Tohle je teorie, a poznam to. Ja se ptam, ci to nekdo zkousel a ci by nepomohl s praktickymi zkusenostmi.
Jak to dopadne s ACK potvrzenim, ci se neposkodi dekoder ??
Napriklad, ci se musi pouzit long preambule nebo reset nebo preset pakety ??
Proste omacka kolem toho

[fulda]

No to je stale stejne RTFM a RTFF.
Jirka Brozek tady napsal knihovny, ktere to bezne pouzivaji.
Co se tyka ACK - proc si myslis, ze by melo poskodit dekoder? Vsak ACK je pro PoM definovane a pouziva se uz minimalne pet let a zatim si nepamatuju, ze by nekdo naznacoval, ze mu odesel dekoder.

Cili - normalne bezne to pouzivame a neni s tim zadnej problem a zadna kouzla

[zdeno]

už by si měl vědět, ze Loconet a Lenz(ROCO) nejsou kompatibilni a režim PoM se v Loconetu jmenuje jinak.
Vystup DCC je stejny, norma NMRA nepusti. Proto mne nezajima Lenz, ale DCC.
Mam dojem, ze mlziš a nevíš. Pokud by si vedel, tak by si to zcela urcite prezentoval.
---
Nepouzivej skratky ROCO, nemusi kazdy vedet, co znamenaji.
Pochybujem ze z voleje poznáš, co znamejaji skratky SPD, SND, DIRF, OPCODE, TRK, CD-Backoff a podobne.
Da se to najit, ale pro neznaleho, je to otravne.
---
Hledal jsem Brozkove knihovny a nenasel jsem.
Pokud je to o DCC, tak jsem zvedavy na link.

AhoJZ

[radeksindy]

Programování na hlavní koleji je součástí DCC už prakticky léta, funguje už na všech systémech, takže celkem nechápu co chceš řešit.

Jak to dopadne s ACK potvrzenim, ci se neposkodi dekoder ?

Čím asi? Atomovým výbuchem?

Napriklad, ci se musi pouzit long preambule nebo reset nebo preset pakety ??

To nemá s programování CV podle RP 9.2.1 nic společného. Přečetl sis to alespoň?

Proste omacka kolem toho

Žádná není, to je celý fígl.

Tvůj problém se jmenuje jinak: Standard LocoNetu obsahuje pouze programování na programovací koleji, programování na koleji není součástí volné licence.

[zdeno]

Takze podle tebe mam sklopit usi a neotravovat ?? Taky dobry nazor, ale jak mne urcite poznas, tak to na mne neplati.
---
Jinak Loconet volna verze ma v sobe zabudovane programovani CV na sire koleji.Viz bajty HOPSA a LOPSA a bit OPS_MODE.
Takze neni treba urazet druheho z neznalosti, kdyz to sam nevis. Jinak neni pro mne problem Loconet, ale DCC.
Nepoznam vsechny souvislosti a tak se zeptam. Iba hlupaci si mysli, ze vedi vsechno.
---
Takze si zase budu muset poradit sam, jako skoro vzdycky.