Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., Rudolf
Jirka_US píše:ad 1) je celkem jedno jestli za mě jezdí počitač nebo jezdím na ruku, tu "matematiku" za tebe udělá v JMRI ten skript a uloží vypočtenou rychlostní křivku do CV67 až CV94 a myslím, že o to Zdenovi jde.
Jirka_US píše:ad 2) myslím, že dnes pravděpodobně na trhu není dekodér (pro H0 a menší), který by umožňoval rychlostní křivku s více jak 28 stupni. Myslím, že je třeba rozlišovat 3 druhy "rychlostních stupňů"
a) počet rychlostních stupňů, které "dodává" DCC centrála, tj. s určitou mírou nepřesnosti klasika 14/28/128
b) počet vnitřních rychlostních stupňů dekodérů, který může být větší než 128 mapř. dekodéry Zimo (255) a ESU (256)
c) počet rychlostních stupňů pro rychlostní křivku, těch je max. 28 alespoň zatím
Jirka_US píše:ad 4) která centrála dostupná na trhu to umí ?
Nevytrhávej věty z kontextu. Napsal jsem tam jasně, že v tomto případě si počítač může dovolit celkem komplikovanou matematiku nad 128 rychlostními stupni, což se uživateli nepovede.
Stejnej případ - napsal jsem že se jedná o případ jízdy na 28 stupňů. Ostatní rozdělení je pitomost daná marketingem, dekodér od Deana Probsta označenej jako "N-Scale decoder" někdy v roce 2000 pracoval vnitřně tuším s 1024 krokama, které pak degradoval na 256. původní adresa (Vede na compuserve, takže už nefunguje, ale dá se najít v archivech)
To jak si můžeš nastavovat rychlostní křivku je jen otázka toho, kolik komerce kolem sebe sleduješ a pokud jsi si nevšiml, tak Zdeno se zrovna ptá na DYI.
Já znám jen jednu a tu Zdeno nemá rád, takže v tomto threadu její jméno vyslovovat nebudu. A navíc to není nikterak uživatelsky komfortní. Spíš je to složité jako blázen.
Uvedl jsem jen praktické zkušenosti při použití více lokomotiv u vlaků, a to pouze při použití v softwaru RailCo. Z toho důvodu, že řada aspektů je obdobná a významná i bez softu, takže se domnívám, že by tyto informace mohly být pro Zdena zajímavé.Jirka_US píše:Pokud do soupravy zapojím takto zkalibrované loko (alespoň jedna je Zeuke/BTTB), 1 na začatku a 1 na konci soupravy. mezi několik vozů. Podařilo se ti to zkalibrovat tak. aby se souprava rozjela aniž by došlo k vykolejení/roztržení ? Pokud ano, tak to je asi co většinu zajímá a je celkem jedno jaká je prodleva....
Pokud používám ke kalibraci rychlostní křivku definovanou v CV 67 aŹ 94, tak CV2, CV5 a CV6 nemají na rychlost žádný vliv. Buď používám CV67-CV94 nebo CV2,5,6 nikoliv obojí. Nastavuje se v CV29 bit 4.
mpinta píše:Nastavení několika základních registrů CV v lokodekodéru, k nimž patří i rychlostní profil (většinou stačí tříbodový), předchází kalibraci v TC. Ta je nutná nejen pro "souběh" loko, ale pro řadu dalších akcí. Při spřažení nebo postrku lokomotiv v TC lze dosáhnout většinou zcela bezchybného provozu.
Nic takového jsem ovšem neuvedl. Že bych to napsal tak nesrozumitelně?zdeno píše:Takze podle teba staci nastavit na max. rychlost(Loconet=127) a vybrat do CV5 odpovidajici hodnotu pro 60, 80 ,100 rychlost. To same pro rychlost(Loconet=2) do CV2 a pro hodnotu (Loconet=63) do CV6. Pokud by to bylo tak jednoduche, bylo by to super.
Snažil jsem se jen zdůraznit rozdíl mezi kalibrací v TC a nastavením rychlostní křivky v lokodekodéru. Měl jsem dojem, že používání výrazu "Kalibrace" splývá. U lokodekodéru bych raději používal "Nastavení rychlostní křivky" (Speed Profile), což je pouze vztah mezi povelem rychlostních stupňů z centrály (ovladače) a rychlostí mašiny.Jirka_US píše:myslím, že každý teď hovoříme o 2 růzbých věcech, kdyź jsem to začal tušit, tak jsem se zeptal na přímo, jestli stále hovoříme o tomtéź, reakce byla taková jaká byla....
Není hloupých otázek, jen hloupých odpovědí.Jirka_US píše:1) pokud použiji TC tak nemám důvod nevěřit, že je to tak jak píšeš. Jen malá poznámka a sice předpokládám, že pokud vezmu 2 loko a dám je na jiné kolejiště bez TC tak se źadný souběh 2 loko nekoná. Je to sice hloupá otázka, ale pro jistotu.
radeksindy píše:
Podle manuálu DT402 lze číst plně CV v OPS (Po mód). Až mi dorazí, tak to vyzkouším.
Zdeno píše:
Myslim, ze jsem to odhadl spravne, ze to bude nahradni a ne prilis presne reseni. Ale v zasade pro priblizne stejne loko by to slo pouzit.
Kde bude hranice rozdilnosti netusim. Ale stejne to vyzkousim, to neni az tak velka prace.
Abych zmeril rychlost na danem rychlostnim stupni a porovnal s nejakou normou a nasledne upravil CV krivku rychlosti, znova zmeril, porovnal, upravil a tak dookola, az se dosahne nejlepsi shoda. To se tyka prumerne rychlosti.
Mozna se mylim, ale pokud konstanta "CV#3(4) *.896)/(number of speed steps in use)" plati, tak by se mely loko pri stejnych hodnotach chovat rovnako, navic obema smery. Tohle je teorie, netusim, ci je to v realu pravda.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků