
Od některých vnímám postoj, že "to nejde". Mají naprostou pravdu. Nejde to!

Nejde to bez krvavých kompromisů, ke kterým budu nucen a ztratím tím víc modelovosti než by se mi líbilo. Ale za tuto cenu to podle mě půjde, jen najít cestu a ten nejméně krvavý z kompromisů.
Moji situaci vemi dobře pochopil Dovi. A taky dík za podporu!
Aby to bylo jasnější, trochu shrnu, potvrdím nebo vyjasním mou situaci.
- Vyčleníl jsem v bytě prostor daných rozměrů a tam to mohu zrealizovat. V blízkých letech nehrozí, že by se prostor mohl zvětšit.
- Chci udělat žst. Stránčice tak dobře, jak jen to půjde. A jejich blízké okolí k tomu - především ten malý most u oblouku trati uzavírající louku (mám z toho tam namalovaný jen takový rybníček, což je sdružení několika symbolů, na kterých teď nesejde).
- Přijít aspoň na návštěvu někam a nabrat nějaké znalosti a zkušenosti s modelařením bych rád, moc toho vlastně neumím, nebo spíš jak občas říkám, ještě jsem nezkusil jestli to umím.

- Soustředím se na sedmdesátky, především na rok 1973, protože je to pro mě dost zajímavý rok. Především kvůli krizi motorové trakce, takže ve Stránčicích jezdilo a vypomáhalo "všechno co mělo kola" včetně par. V kolejišti i provozu se té doby chci maximálním možným způsobem držet.
- Ale mám syna a proto kolejiště prostě musí být použitelné pro VI. epochu typickou céčkovými vozy, i když třeba pro manipulační koleje to platit nemusí. Občas prostě "přepneme" na VI. epochu. Vozidla se zamění snadno, koleje zůstanou jak jsou, možná nějaké stavby budou mít dvě snadno zaměnitelné varianty.
- Proč Delfín? protože v tom roce jezdil na Vindoboně přes Stránčice a vídali jsme ho ze zahrady. Ve Stránčicích občas i zastavil, ale jen z provozních důvodů. Lidi z něj nevystupovali pokud nebylo něco na trati do Prahy něco hodně, ale hodně špatně


