Spádoviště

[MartinK]

Ahoj Cipísku,
Od toho připojení k Řáholci se nenech odradit. Určitě mu fandím. Už podle zkušeností s tím Greifensteinem, který tu připomenul Tomas. Možnost přetáhnout mezi stanicí a ranžírem nezávisle na trati je super. A když se Ti tam křižují tři vlaky zároveň, tak je to taky moc pěkné.
Milan Ferián na jeho variantě 3 udělal přesně to, co jsem měl na mysli. Takto napojený ranžír podle mě splňuje prakticky všechny zde vyslovené požadavky:
- Je napojen samostatnou kolejí do vhodné skupiny kolejí ve stanici a k depu
- Dá se samostatně dát do dvojkolejky k jiné stanici. Na tu třetí kolej se dá zarážka.
- Pokud by někdo udělal trojkolejné obloukové moduly (nemusíš to být Ty) o rozumně velkém poloměru, tak ten celek půjde dá do rohu i ve středně velkém sále nebo naopak z toho udělat dlouhé „S“ a natáhnout to podél stěny v sále velkém. A ta trojkolejka bude dlouhá a třetí kolej může sloužit jako výtažná z druhé strany. A to je taky super. Viz muj popis činnosti na ranžíru v Bickburgu v již zde citované reportáži.
- Pokud uděláš u ranžíru možnost připojení depa, tak to taky bude super. Tvůrce layoutu si ho dá podle potřeby.
Prostě si myslím, že toto řešení napojení je blízko optimu. Velmi flexibilní a smysluplné.

[MartinK]

Ahoj,
Pár slov k Walburgu. Už jsem si tam pár směn odsloužil a to i na dřevě i už v pokročilejším stavu stanice. Jak psal Radek, stanice je trochu zkrácená, ale uspořádáním přesně podle skutečnosti. Byla podrobněji popsaná před pár lety v HP1 (FREMO časopis).
Na ty šturci se obvykle neřadí. Na ten krajní nikdy protože se přes něj jezdí z této strany do depa. Zajímavostí je, že na ten pahrbek se i ve skutečnosti smělo vjet přímo z trati. Vlaková lokomotiva vyjela i s vlakem až na hrb a tam odstoupila a přes ten šturc odjela rovnou do depa. Ze zadu pak začala záloha vlak rovnou rozpouštět.
Druhý šturc je na odstavování služebních vozů.
Řadí se na čtyři další kusé koleje a dost často i dvě další, které zároveň slouží jako odjezdové nebo vjezdové.
Hrb vypadá na první pohled dost ostrý (hlavně na fotkách teleobjektivem), ale přechody jsou udělané plynule a velmi pečlivě a funguje bez problémů.
Pokud se podíváte pozorně na fotku, tak v mírném spádu je větší část zhlaví.
Vozy většinou na koleje dojíždějí bez problémů. Které nedojedou se obvykle vyřazují, ale byly i směny, kdy jsme nevyřadili žádný. Problém je spíš opačný, že odvěsy jezdí moc rychle a je potřeba je ručně přibržďovat. Dále v kolejích je (možná jen byla) taková vysoká tráva (zelená silonová vlákna), která vozy brzdila. Pokud byly směrové koleje prázdné, tak to šlo bez problémů. Vozy postupně zpomalily na rozumnou rychlost. Až když byly koleje skoro plné, tak si musel člověk dávat pozor a dost často se dodělávalo tak, že už nejely vozy sami z pahrbku, ale jezdilo se s lokomotivou, jak bylo potřeba, až na směrové koleje. Odhaduji, že se tak dělalo posledních 20 až 30% vozů. Je to bezpečné a ve skutečnosti se taky některé vozy z pahrbku pustit nesměly. Prostě člověk používá hlavu a dělá to tak, aby nebyly problémy.
Rozvěšuje se ručně (rozpojovátkem) na pahrbku. Jeden nebo dva vozy jdou úplně bez problémů na vrcholu pahrbku. Více vozů se odpojuje před vrcholem pahrbku. Člověk vidí kdy se spřáhla natáhnou a v tom okamžiku rozvěsí a zpomalí posunovací stroj a odvěs pohodlně odjede. Pokud člověk pochopí, jak to správně dělat, je to brnkačka. Víc než čtyři nebo pět vozů se obvykle neodpojuje. Buď se udělají odvěsy dva nebo se ta velká skupina doveze na směrovou kolej lokomotivou.

Služba a posun ve Walburgu pro mě byl vždy zážitek. Už se těším, že se za ním zase někdy vypravím.

[cer.t]

Možná to vysvětlí MilanF, ale na jeho variantě 3 nějak nevím, kde je ten pahrbek, je tam totiž jen jedna kolej navíc.. Mezi stanicí a seřadištěm dle mého by měl být pahrbek a kolej pro posun/jízdu vlaku ze se seřadiště, tzv. +2 koleje navíc oproti traťovým.
Jinak k tomu sklonu: určitě bych to testoval než poprvé "kopnul" do seřaďovačky. Za mě lépe než rychlý rozjezd vozů na pahrbku, tak sklonem udržovat pomalejší jízdu vozu. Brždění vozu vyšší trávou je v určitých místech možné. Seřaďovací koleje, pokud je uděláš kusé, tak mohou být v nižší niveletě než zbytek kolejiště. Zmíněná kvalita pojezdu vozů bude rozhodující, ale určitě to nebude vhodné konstruovat na nejlépe jezdící vozy, ale na nějaký rozumný průměr. Holt ty nejlépe jezdící se budou muset přibržďovat (třeba takové vysouvací štětiny by byly zajímavým řešením, mohl by sis je vysunout dle potřeby, tam kde chceš, aby vůz zastavil).

[Mcx]

A... tak Walburg, no nebylo jméno ani na pultu.
To co popisuje Martin je klasika toho když za spádovištěm mám už zhlaví a koleje v rovině, pak je ten průběh rychlosti odvěsu jak popisuje Martin. To mohlo v dávných dobách fungovat, kdy tam po kolejích v reálu běhala banda zarážkářů a brzdila vozy zarážkama, ale to v modelu nejde. Takže model by měl reflektovat fyzikální zákony a ne být prostou kopii reálu.
Před 30 lety jsem byl na tehdy nové seřaďovačce Wien Kledering, která pro úpravu rychlosti odvěsů používá "hydrailické tlumiče" - takové hříbečky vedle kolejnice které stlačuje jedoucí kolo - okolkem - čím rychleji najede tím více brzdí, to opět v modelu neumíme, takže jedině to zachrání regulace sklonem. Brzdění " jemným kartáčkem" - ano to je reálné ale musel by být na aspoň polovině délky koleje rozdělené do sekcí samostaně vysouvatelné....
Ale podívejme se jen letmo na ten Kledering, nechtělo se mi skenovat diáky, tak jsem si z webu vypůjčil novější fotky
tady je vidět jak hříbky tak použití symetrických výhybek - zachování rovnoměrného jízdního odporu

tady detail na hříbky, je jich tam tisíce, když jsem tam byl já koleje byly bez trávy

Jinak je vidět, že směrové jsou níže v terénu, stejně tak bylo třeba Přerov levé, dnes neexistující, Ostrava pravé + levé v rovině sune se na kopec přímo z vjezdových kolejí, Přerov pravé kolej výtažná vyvýšena...... řešení různá
Když se vrátím k modelům a ke zkouškám jízdního odporu vozu - který je pro fungování spádoviště důležitý - tak poznatek z mých testů - vozy s mosaznými pouzdry ložisek nepatří k těm nejlépe jezdícím, holt kombinace kvalitní plast + ocel je lepší.

[Mcx]

K tomu testování stačí nakloněná rovina, kde lze měnit sklon a oblouky/výhybky (výhybka má větší odpor než prostý oblouk) které předpokládám na zhlaví pod spádovištěm. Potřebuješ zjistit jaký sklon pří daných směrových poměrech je "optimální", proto ty symetrické veksle ať je ten průběh oblouků ve všech kolejích srovnatelný. Protože mít jednu přímou a pak zbytek přes oblouky.... to není to pravé. Navíc symetrickýma to rozbočíš rychleji a jsou tam větší poloměry.
To k těm poloměrům - pod "kopcem" spádovištěm bych určitě oblouky 1000 mm nepoužil, to chce více, symetrická Tillig má tuším 1750 mm nebo něco podobného a je krátká - tu bych použil, EW3 ne. Nakonec i ti Poláci tam mají symetrická, byť jsou to Roco.
Jinak jak ve skutečnosti by to mělo mít tři sklony - kopec - nejprudší, přece jen se to musí rozjet, mírnější přes veksle a oblouky a velmi mírný na části koleje pro zachování nějaké minimální rychlosti pro delší dojezd.

[Mcx]

Ještě pro Radka a Martina - já nerozporoval, že stanice není udělána správně podle skutečnosti - naopak ta stanice je super zajména vložením do terénu - není to postaveno na placce (podle mého je tam sice kopec - spádoviště jak pěst na oko, protože je o dost vyšší než ve skutečnosti - to by se tam v reeálu všechny vozy rozbily), ale z pohledu funkčnosti spádoviště je to cesta mimo, proto vámi popisované problémy.
Proto je dle mého pro modelové použití lépe pracovat s různou úrovni terénu pro výtažnou/obecně kolej z které sunu a směrové koleje, nebude to působit tak násilně, protože ten větší výškový rozdíl v modelu musí být - dáno fyzikou. Ovšem už když tam budou tři postupně měnící se sklony, bude to vypadat lépe.

[Mcx]

Ještě k těm symetrickým vekslím - myslel jsmem tuto, kompromis mezi poloměrem a délkou

[milan ferdián]

Možná to vysvětlí MilanF, ale na jeho variantě 3 nějak nevím, kde je ten pahrbek, je tam totiž jen jedna kolej navíc...

Tam pahrbek nemůže být, protože by souprava, která by se rozvěšovala, blokovala zhlaví stanice a přístup do lokomotivního depa.

Milan/Mcx již tady jeden plánek spádoviště prezentoval. Já se přidávám také a v rychlosti jsem spáchal toto schéma "Řáholec - třídicí nádraží". Modul spádoviště/třídící nádraží je propojeno třemi kolejemi ze stanice Řáholec /na levé straně/. Dvěma traťovými a jednu manipulační/spojovací. Plánek je popsán. Zkratka o., jedná se o kolej, kde dokončená vlaková souprava ze svazku je vytažena na výtažnou kolej okolo svážného pahrbku a sunuta zpět na odjezdovou kolej. Kolej čekací, je určena minimálně pro dva stroje/hnací vozidla.

Cipísku, brzdy nemám zájem pro tebe řešit, ale můžeš se setkat s těmi to pojmy.
- hlavní spádoviště - vrchol svážného pahrbku
- rozběžný bod -
- pod rozběžným bodem - srázová brzda sklon 50 promile
- úpatní brzda sklon 12 až 16 promile
- podélný profil spádoviště 0 promile
- pro posunutí vozu na rovině se zkoušelo zrychlovací zařízení pro řízení doběhu vozů
Pro představu laikům na spodním snímku je plánek spádoviště ve stanici Ostrava - Kunčice /nalevo stanice - uprostřed svážný pahrbek - návěstidlo Sp 1 - napravo výtažné a traťové koleje.
-m-

edit
Zapoměl jsem dokreslit značku anglické výhybky, jak je určená kolej pro služební vozy a čekací koleji hnacích vozidel

[cer.t]

Souprava na pahrbku by, Milane, napr. v mem navrhu blokovala pouze dve koleje a na jedne z nich by stala, coz je dle meho mozne. Proto ma poznamka o moznosti vyuziti odjezdove skupiny i jako zasobnik prijezdove. No pokud z toho nema byt zminene Ostrava Prave, tak to nebude dokonale. Bohuzel, tak jak to maji ti nemci, pahrbek mezi stanici a seradovacimi kolejemi je nejkompaktnejsi varianta.

[cipisekmp]

Ahoj chlapci.
No já bych prozatím vynechal vlastní techniku spádoviště, sklony, brzdy a vše dokud nějakým způsobem nedořešíme koleje.

Mojí snahou je celý ten komplex zbytečně nenatahovat. Proto se snažím využít na ten rozplet i ten poslední modul RAH kde teď je benzina. Ta kolej tam je a likvidovat ji nechci - na co. Možu ju kdykoliv zašturcovat když to bude někoho dráždit. V každém případě dojde na přidání angličana na zhlaví a tudiž na zhlaví budou čtyři koleje vedle sebe. Zhora dvě dopravní a pak ty "pupeční šňůry" Myslím že je jedno jestli to bude spojeno čtyřmi nebo třemi kolejemi, připadá mě že každá kolej se dá využít a když už tam je (jak jsem psal trhat ju nebudu) tak to neustále kreslím sní. Když jsem si to nakreslil tak, abych se dostal z každé koleje v seřadišti na dopravní, tak je jen to zhlaví mimimálně o jeden modul delší. Má to smysl? Je opravdu takový problém vyjet se seřazeným vlakem z seřadiště na nějakou kolej v RAH ze tří možných 4, 6, 8 a jelikož je lokomotiva ve předu (vlevo), tak nasunout tu soupravu na odjezdové koleje v seřadišti?
Mě abych to nenatahoval neustále vychází něco takovéhoto.

Asi mě sežerete. Cipísekmp.

[milan ferdián]

Cipísku, že chceš ušetřit délku, tomu rozumím. Vidím, že máš celkově 11 kolejí a to od shora dolu.
- traťová -
- traťová -
- vjezdová -
- vjezdová -
- odjezdová -
- směrová skupina/třídící 5 kolejí -
- lokomotivní kolej -

Ta kusá kolej je co?

Řáholec
ponechat benzinu kusá kolej, případně zkrátit Ty dvě levé výhybky u benziny jsou zbytečné. Nic neřeší.
-m-

[cipisekmp]

To má být odvrat. Jestli je to netuším. Dá se skovat lokomotiva.
Ještě jsem to zkrátil a natáhl koleje.

Cipísekmp.

[milan ferdián]

První varianta je lepší. Kusá kolej co píšeš nemá provozní logiku.
-m-

[cipisekmp]

Já z tama ty výhybky samozřejmě zrušit mohu, ale co vím, tak se každý kousek koleje hodí na odstavení čehokoliv. Cipísekmp.

[milan ferdián]

Já z tama ty výhybky samozřejmě zrušit mohu, ale co vím, tak se každý kousek koleje hodí na odstavení čehokoliv. Cipísekmp.

Máš tam druhou variantu.
-m-