Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký
mlha píše:Jako laik se trochu vpletu do diskuze,když jsme začínali s výstavama tak se používal jeden tříampérový booster,teď už běžně jedeme na dva a layout rozdělujeme na dvě napájené větve,ale nově budeme řešit napájení layoutu Spaxy,nejedná se jenon o napájení lokomotiv,používáme i vratné smyčky napájené z kolejí a stává se,že dekodér při vjetí loko do indikovaného úseku už vexlu nepřehodí.Podle našich drátečků už je to úbytkem napětí JK.Proto jsme přidali ještě jeden booster.
Stanice mají oddělené napájení příslušenství,takže tady k úbytku napětí nedochází.Odborníci,jaký odběr má mašina v jízdě se zaplým zvukem a bez zvuku?Liší se v měřítku?Bere TT míň?
Jinak kdo by potřeboval mikroskop můžu sloužit......
mlha píše:Takže 5 lokomotiv odebere 1 A,to je normální provoz mezi stanicema,otázka je čím máš napájené příslušenství.
Můj odhad životnosti je minimálně 30 let a to i při výstavních kilometrech naježděných na výstavách v Krakowě, Rybniku....+ k tomu několikrát ročně klubové setkání a nějaké větší setkání + doma, ale tam zpravidla na jednom boosteru.
ahx píše:Nevím jak je osvětlení vagónů elektricky provedeno, ale pochybuji, že je všech 10-15 LEDek zapojeno paralelně. Tipoval bych, že budou tak po 4-5 v sérii. Takže mi to vychází 40-80 mA na vagón.
Mcx píše:Pánové, za prvé - celou debatu jsem vedl slušně tak nevím proč máte tak velké oči - nemusí mít všichni stejný názor s vámi - od toho je to "debata".
a za druhé těch co neumějí číst je tu více - já napsal:Můj odhad životnosti je minimálně 30 let a to i při výstavních kilometrech naježděných na výstavách v Krakowě, Rybniku....+ k tomu několikrát ročně klubové setkání a nějaké větší setkání + doma, ale tam zpravidla na jednom boosteru.
a srovnejte si to prosím s reakcemi o království železnic......a četnosti čištění, životnosti .....
Já o koze a vy o voze, no budiž.
Ale jak jsem psal o hodný kus výše, je to vždy vaše cesta, vaše rozhodnutí, ale nemůžete bránit ostatním v komentáři k vaší cestě, mnohdy dané (ne u mne, já elektronik nejsem, pouze praktik) již prošlou trnitou cestou.
Takže ať se dílo daří!
radeksindy píše:Airwar:
Já se profesionálně zabývám návrhem průmyslových řídicích systémů, a to jak teoreticky, tak i prakticky. A DCC není nic jiného, než velice primitivní řídicí systém. Takže když si pak přečtu článek, kde se popisuje, jak byly úspěšně vyřešeny problémy, které nikde jinde neexistují resp. jsou důsledkem činů z počátku článku, tak sem se ozval. Občas se Zdenovi i tady vyčítám, že jen řeší vyřešené problémy, ale vy jste to v tomto případě dotáhli dál. Vy jste si rovnou vyrobili zcela nové problémy a ty řešíte![]()
Ale konečně jsem se z tvých slov dozvěděl něco bližšího a užitečnějšího. Pro mě se obraz vaše řešení a problémů docela skládá. Je jasný, že dráty pod modulama jsou pro kvalitu DCC signálu to správné peklo. To co popisujete jako "problémy s fází signálu" jsou podle mne z větší části problémy způsobené faktem, že na jednom zesilovači visí příliš mnoho modulů. Schopnosti zničit kvalitu DCC signálu je neskutečná (tj. strmost hran, úrovně, zákmity). Zesilovače mají vliv na zpoždění celkem malý vzhledem k periodě DCC signálu, o konečné rychlosti šíření signálu v kabelu ani nemluvím. (v obou případech se bavíme o ns, perioda DCC signálu je 60us, takže řádově mimo.)
Obecně spíše hlídejte, aby jeden zesilovač napájel jen určitý počet modulů, a tedy i spojů. Používání zesilovačů neřiďte jen spočítáním potřebných ampér pro provoz. Tím snížíte zkreslení signálu. Minimálně 30 modulů na zesilovač nemůže skončit jinak, než že po připojení osciloskopu v tom budu horko těžko vůbec DCC signál poznávat. Neštěstí je celý princip DCC hodně blbuvzdorný, takže většina dekodérů překvapivě přežije i hodně špatný signál.
Druhou možností řešení fázového posunu je využití jednoho super výkonného zesilovače (tak 8 – 15 A), který utáhne celé kolejiště naráz. Jednotlivé úseky budou odděleny a napájeny přes oddělené elektronické pojistky.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků