ROCO bardotka, ceckáč, zamračená...

[Dovi]

P. S.
K těm Roco Bardotkám a pojezdově stejným Roco Brejlovcům - pro přímé srovnání pojezdů těchto H0 modelů ještě pár poznatků o výsledcích konkurenčního řešení od Riva:

Jeden z mnoha typů legendárních strojů "made in ČKD" (a že jich bylo - Hektoři, Čmeláci, Bardotky, Brejlovci, Kocouři..) se dostal v několika exemplářích i na jih do slunné Itálie. Mj. také i do Udine, to je tam mezi Benátkami a Terstem, až na východě Itálie. No a teď se zmenšený zásluhou firmy Rivarossi vrátil jako model zase zpátky. Zpátky do Česka, na Moravu...

Poznámka mimo téma:
Jsem rád, že tu Italku mám, a kór v těchto nádherných barvách (jako kdyby se právě odstraňovala opona a přímo před námi se tu vzájemně prolínali 2 Brejlovci - nebo jako bychom byli zrovna teď svědky dokonalé proměny zakuklené housenky v motýla).
Neodolal jsem a pořídil ji nejenom pro kontrast a srovnání s výrobky Roco, ale i pro historii zatoulané skutečné předlohy (včetně dobře patrných dílčích "italských" úprav), pro tu její geniálně zrežírovanou kamufláž a pro dílenské zpracování modelu i jeho povrchové úpravy.

IMG_20240601_074444.jpg (23.98 KiB) Zobrazeno 12142 krát

Model je to myslím moc pěkně provedený, ale dost už - tento poslední srovnávací příspěvek sem vkládám kvůli testu a zdokumentovanému záběhu pojezdu tohoto modelu (pojezdu rovněž klidnému, s plynulým chodem, navíc i poměrně tichému).

Takže:

Průběhem standardního "stejnosměrného" záběhu (technické podmínky viz předchozí strana diskuze) byly zaznamenány tyto výsledky:

Nový dosud nejetý model před záběhem:

- model jel (na hranici jízdy a zastavení) při napětí cca 1,2 až 1,3 Voltu
- při napětí 2,0 Voltu byl proudový odběr 0,07 až 0,09 A
- při napětí 4,0 Voltu byl proudový odběr 0,09 až 0,12 A
- při napětí 6,0 Voltu byl proudový odběr 0,12 až 0,14 A

Po 20minutovém (5'+5'+5'+5') zajíždění modelu:

- při napětí 6,0 Voltu je proudový odběr 0,10 až 0,12 A
- při napětí 4,0 Voltu je proudový odběr 0,07 až 0,10 A
- při napětí 2,0 Voltu je proudový odběr 0,05 až 0,07 A
- model jede (na hranici jízdy a zastavení) už při napětí 0,96 až 1,02 Voltu

Jak je vidno, proudové odběry a tudíž i (s)potřeby energie pro pohyb a osvětlení na obou čelech jsou u modelu Rivarossi zhruba poloviční oproti modelům Roco.

DE_520.001-4_FUC_(H0_Brejlovec_Rivarossi)_6,0V=0,10A.jpg (23.82 KiB) Zobrazeno 12142 krát

Je za tím buďto motor (elektromechanicky kvalitnější) a/nebo převody a ložiska pojezdu, případně částečně i méně energeticky náročná DPS spolu s řešením LEDkového osvětlení.
A ty malé příkony (zlomky Wattu) nechaly model i po 20minutové jízdě samozřejmě zcela chladným

[Dovi]

Jak hodnotite jizdni vlastnosti oproti Bardotkam a Brejlovcum? Doslo ke zlepseni ze strany Roca?

...Mám aktuálně tři Roco Bardotky (1x DCC, 2x DC - a po dobrých zkušenostech uvažuji o čtvrté od téhož výrobce)...


( Odkaz:  viewtopic.php?f=15&t=14279&start=90#p336496 )

Dočkal jsem se dnes té čtvrté Roco Bardotky, která je ze stejné líhně jako předešlé její dvě analogové kolegyně.
A se svým barevným designem může jít do holportu nebo do tanečních :--) se stejně zbarveným Roco Brejlovcem z předchozí stránky...

záběh_Barči_751.375-7_ČD_Roco_70922.jpg (23.76 KiB) Zobrazeno 11249 krát

Vzhledem k osazení pojezdu danou pohonnou jednotkou proběhl hned po koupi standardní "analogový 20minutový záběh" (5+5+5+5 minut); pomalejší jízdy oběma směry, a to i včetně obracení lokomotivy na kolejovém oválu (blíže když tak předchozí strana vlákna).


Bardotka 751.375-7 ČD, Roco 70922:

Nový dosud nejetý model (před záběhem):

- model jel (na hranici jízdy a zastavení) při napětí cca 0,92 až 0,97 Voltu
- při napětí 2,0 Voltu byl proudový odběr 0,12 až 0,17 A
- při napětí 4,0 Voltu byl proudový odběr 0,27 až 0,32 A (navíc ve druhém směru jízdy až 0,38 A) !!
- při napětí 6,0 Voltu byl proudový odběr 0,45 až 0,51 A !!

Po 20minutovém (5'+5'+5'+5') "šestivoltovém" záběhu modelu:

- při napětí 6,0 Voltu je proudový odběr 0,16 až 0,18 A
- při napětí 4,0 Voltu je proudový odběr 0,14 až 0,16 A
- při napětí 2,0 Voltu je proudový odběr 0,12 až 0,14 A
- model jede (na hranici jízdy a zastavení) už při napětí 0,79 Voltu

Bardotka_Roco_70922_při_napětí_6,0V_odběr_cca_0,16A.jpg (7.95 KiB) Zobrazeno 11249 krát

Záběhem se v tomto případě (u tohoto konkrétního kusu) velmi výrazně snížily mechanické odpory (všechna ložiska, převody a možná i kolektor-komutátor ss motorku).

Jinak vše podstatné bylo v pořádku, a zatím tomu tak je i nadále.
Žádné zahřívání modelu. Žádné zadýmení, zahoření nebo zmrtvení elektromotoru.
Klidná, zcela plynulá jízda, a model je při nižších a středních rychlostech poměrně tichý. Hlučnost se zvýší výrazněji až při větších rychlostech (řekněme při jízdách pod napětím cca 8 Voltů a vyšším).

____


A když už jsem měl takto na stole narychtovanou tu "zajízděcí stolici", tak jsem pak ještě pro zajímavost a pro porovnání posadil na kolej krátce (na pár desítek sekund) postupně i nového nezaběhnutého analogového Roco Kocoura a dvě rovněž nové, ještě nezaběhnuté analogové lokomotivy PIKO - čtyřnápravového Hektora a šestinápravovou zelenou ruskou Mášku (alias Sergeje) ze setu СЖД - РЖД.


Roco analogový Kocour (nový nezaběhnutý model):

- při napětí   4,0 Voltu je proudový odběr 0,12 až 0,13 A
- při napětí   6,0 Voltu je proudový odběr 0,15 až 0,16 A
- při napětí   9,0 Voltu je proudový odběr 0,19 až 0,20 A
- při napětí 12,0 Voltu je proudový odběr 0,22 až 0,23 A


PIKO analogový Hektor (nový nezaběhnutý model):

- při napětí   4,0 Voltu je proudový odběr "stabilních" 0,07 A
- při napětí   6,0 Voltu je proudový odběr "stabilních" 0,09 A
- při napětí   9,0 Voltu je proudový odběr "stabilních" 0,11 A
- při napětí 12,0 Voltu je proudový odběr 0,13 až 0,14 A


PIKO analogový "Sergej" ze setu SŽD-RŽD (nový nezaběhnutý model, pohon 4 náprav ze 6):

- při napětí   2,0 Voltu je proudový odběr 0,06 až 0,07 A
- při napětí   4,0 Voltu je proudový odběr 0,09 až 0,10 A
- při napětí   6,0 Voltu je proudový odběr 0,12 až 0,13 A
- při napětí   9,0 Voltu je proudový odběr 0,15 až 0,16 A
- při napětí 12,0 Voltu je proudový odběr 0,16 až 0,18 A


P. S.
Hektor od PIKO je, jako zatím vždycky (mám jich víc), sázka na jistotu. U něj se podobné výsledky daly očekávat.
Krom jiného má vynikající kvalitní pojezd včetně jeho motorizace - a jízda Hektora (všemi rychlostmi), to je šepot květin

Ale překvapil mě (velmi příjemně) levný PIKO "Sergej" (МАШКА) ze start setu.
Nejen těmi nízkými proudovými odběry u syrového, ještě nejezděného modelu (a navíc velké těžké šestinápravové lokomotivy), ale hlavně svojí klidnou rovnoměrnou jízdou, a to i při malých rychlostech. Z konstrukce PIKO Čmeláka se asi poučili a od doby jeho vzniku se polepšili - cukatura se nyní naštěstí už nekoná.

[Dovi]

 
Inspirován příspěvky a fotkami kolegy JaroHo odhodlal jsem se a pevně rozhodl k pořízení a k příjezdu krásné "šumpersko-olomoucké" Bardotky 749.257-2 ČD

Berta_749.257-2_ČD_s_manipulačním_vlakem_(Valšov_14.9.2005_foto_Jakub_Sigmund).jpg (31.85 KiB) Zobrazeno 10005 krát

Je to moje pátá Barča, a zároveň čtvrtá (a na dlouhou dobu asi i poslední) s tímto "zázračným motorkem Roco 145556".

Mně tento dlouhý technický příspěvek už v ničem dalším asi nepomůže, ale věnoval jsem mu čas, protože může být užitečný dalším kolegům, kdyby se s něčím podobným setkali.

Co se stalo?
Objevily se nečekané komplikace.
Nebo možná už spíš očekávané - teta Kateřina z Jirotkova Saturnina by řekla, že na každého jednou dojde, a že tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.. :--)


Nový dosud nejezděný model Roco 7300008, prvotní stav před záběhem:

- model jel (na hranici jízdy a zastavení) už při napětí 1,05 Voltu
- při napětí 2,0 Voltu byl proudový odběr 0,13 až 0,19 A
- při napětí 4,0 Voltu byl proudový odběr 0,20 až 0,29 A
- při napětí 6,0 Voltu byl proudový odběr 0,30 až 0,38 A

V průběhu mého standardního 20minutového (5'+5'+5'+5') "šestivoltového" záběhu modelu docházelo k občasným skokovým a krátkodobým (mžikovým - na zlomek sekundy) nárůstům proudu (cca dvojnásobným, na hodnoty 0,5 až 0,6 A). Bylo to spojeno (spíš zvukově než vizuálně) s poklesem rychlosti a výrazným snížením "výšky tónu" vydávaného lokomotivou.

Dělalo to dojem, jako kdyby na zlomek sekundy byl zkratován motorek (nebo téměř zkratován) - ložiska podvozků a převody pojezdu bych totiž jako příčinu chování modelu vyloučil; jevily se v pořádku, tiché, bez jakýchkoliv pazvuků, navíc stejně rovnoměrná jízda i spotřeby proudu oběma směry.
Probíjející izolace u závitů kotvy asi taky ne, tak snad jedině něco s komutátorem?
Třeba zanášení jeho spár mezi póly nějakými vodivými nečistotami z výroby nebo obrusem a prachem?

Nevím. Jsou to spekulace, byť možná (částečně) technicky podložené "zvláštními vlastnostmi" tohoto pro nás neotevíratelného blekboxu a jeho chováním za různých podmínek. Ale stále jsou to jen spekulace, a toto (by) měl řešit primárně výrobce těch motorků, v nejhorším případě pak vstupní kontrola finálního výrobce (Roco).

__


Po tomto 20minutovém záběhu byly kontrolně naměřeny tyto překvapivé hodnoty:

- při napětí 6,0 Voltu byl proudový odběr 0,29 až 0,35 A
- při napětí 4,0 Voltu byl proudový odběr 0,34 až 0,40 A (ZHORŠENÍ)
- při napětí 2,0 Voltu byl proudový odběr 0,18 až 0,23 A (ZHORŠENÍ)
- model jel na hranici jízdy a zastavení při napětí 1,3 Voltu (ZHORŠENÍ)

Takže co s tím?
I přes ty občasné mžikové "zkratové proudy" a zakolísání modelu jsem to nechtěl řešit jeho vrácením.
Některý obchodník se na vrácený model podívá a zjistí, že "je v pořádku". Není viditelně poškozen - má střechu, okna, kastli i všechna kola. A taky je to celý pěkně barevný a hlavně hejbá se to oběma směry, tak vocogou?
Na ty výpadky pouhým popojetím 3/4 metru tam a zpátky (na zkušební koleji na pultě) nepřijde.
A jakési podivné Ampéry a Volty, to si možná pamatuje ze základky, že to mělo něco společnýho s žabíma stehýnkama. A v návodu výrobce se o tom nic nepíše..

Rozhodl jsem se proto věnovat se modelu podrobněji, a místo jeho vrácení:

1)
Zvýšil jsem hranici sepnutí proudové ochrany z 0,8 A na 1,5 A

2)
Poprosil jsem Barču za odpuštění, že ji teď, i když je mi to hodně proti srsti, asi trochu potrápím - ale že co ji nezabije, to ji posílí.
A že to sice dělám nerad, avšak že za to nemohu já (jako zákazník, který to nakonec celé financuje), ale její rakousko-čínští stvořitelé, kteří na tom vydělávají...


Průběh dalšího záběhu za různých (měnících se) podmínek:

Při každém napětí jízdy oběma směry, a to vždy po dobu cca 1 až 3 (max. 4) minuty dle potřeby
(u stabilních proudových odběrů kratší jízdní doby, jinak ty delší)

- při napětí   8,0 Voltu: proudový odběr 0,29 až 0,36 A
                                              po chvíli 0,30 až 0,33 A
- při napětí   9,0 Voltu: proudový odběr 0,31 až 0,36 A
                                              po chvíli 0,29 až 0,32 A
- při napětí 10,0 Voltu: proudový odběr 0,35 A až mžikově přes 1 A !!!
                                              následně 0,26 až 0,29 A
- při napětí   9,0 Voltu: proudový odběr 0,25 až 0,28 A
                                              po chvíli 0,23 až 0,27 A
- při napětí   8,0 Voltu: proudový odběr 0,23 až 0,26 A
- při napětí   7,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí   6,0 Voltu: proudový odběr 0,25 až 0,28 A
- při napětí   5,0 Voltu: proudový odběr 0,24 až 0,28 A
- při napětí   4,0 Voltu: proudový odběr 0,25 až 0,30 A !
- při napětí   3,0 Voltu: proudový odběr 0,26 až 0,30 A !
- při napětí   2,0 Voltu: proudový odběr 0,23 až 0,27 A


Poté další kolo variabilního záběhu:

- při napětí   6,0 Voltu: proudový odběr 0,27 až 0,32 A, mžikově přes 0,7 A !!
                                              následně 0,26 až 0,31 A
- při napětí 10,0 Voltu: proudový odběr 0,30 až 0,33 A
- při napětí 11,0 Voltu: proudový odběr 0,30 až 0,32 A, mžikově přes 1,3 A !!!

(od této doby již bez mžikových zkratových proudů)

- při napětí 12,0 Voltu: proudový odběr 0,25 až 0,31 A
                                              po chvíli 0,25 až 0,27 A
- při napětí 11,0 Voltu: proudový odběr 0,23 až 0,26 A
- při napětí 10,0 Voltu: proudový odběr 0,22 až 0,25 A
- při napětí   9,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí   8,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí   7,0 Voltu: proudový odběr 0,21 až 0,24 A
- při napětí   6,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí   5,0 Voltu: proudový odběr 0,22 až 0,25 A !
- při napětí   4,0 Voltu: proudový odběr 0,23 až 0,28 A !
- při napětí   3,0 Voltu: proudový odběr 0,25 až 0,29 A !
- při napětí   2,0 Voltu: proudový odběr 0,22 až 0,26 A
- model jel na hranici jízdy a zastavení při napětí 1,3 Voltu


Po třetím kole variabilního záběhu:

- při napětí 6,0 Voltu: proudový odběr 0,19 až 0,22 A
- při napětí 5,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí 4,0 Voltu: proudový odběr dtto
- při napětí 3,0 Voltu: proudový odběr 0,20 až 0,23 A
- při napětí 2,0 Voltu: proudový odběr 0,22 až 0,24 A
- model jede na hranici jízdy a zastavení při napětí 1,05 Voltu
                              (návrat k původní hodnotě před záběhem)

Šťastný_konec_dlouhého_a_napínavého_záběhu_šumperské_Roco_Bardotky.jpg (15.76 KiB) Zobrazeno 10005 krát

Tímto celkovým postupným variabilním záběhem se u tohoto konkrétního kusu podařilo odstranit jeho mžikové "zkratové"(?) proudové odběry spojené s mžikovým zpomalením rychlosti jízdy modelu.

Jinak vše podstatné bylo (vizuálně - z vnějšku) v pořádku, a zatím tomu tak je i nadále.
Žádné zjištěné zahřívání modelu, zadýmení, zahoření nebo zmrtvení elektromotorku.
Výsledná klidná, zcela plynulá jízda. Model je při nižších a středních rychlostech poměrně tichý.

Beru to tedy pozitivně, jako (taky) potřebnou zkušenost, a jsem rád, že tuto pěknou (s krásnou kvalitní povrchovou úpravou) a dobře jezdící Šumperačku mám.


JaroHo,
ještě jednou děkuji za inspiraci a nakopnutí

Mimochodem, pryžokovové sloupky (závěsky) již byly na podvozcích modelu instalovány.
Rovněž i rozchody dvojkolí (a hodnoty rozkolí) jsou v pořádku.

Šumperská_H0_Roco_Barča_749.257-2_ČD_Bennyho_Hilla.jpg (31.58 KiB) Zobrazeno 10005 krát

Též díky a vzpomínku Benny Hillovi, měl jsem ho moc rád:

https://www.youtube.com/watch?v=l8TXesafZws

https://www.youtube.com/watch?v=xadYjvIEXiM
 

[Zlámalík]

...ložiska podvozků a převody pojezdu bych totiž jako příčinu chování modelu vyloučil 

Nechci do toho vrtat, jen sem hodím poznatek z doby, kdy se objevili noví Brejlovci od Kühna a měnily se podvozky, které tehdy z Číny došly s dvouchodými šneky...
Po postavení na kolej loko jezdila chvíli dobře, pak začala zpomalovat - napřed zvolna, pak výrazně. Kdo nevydržel, vyměnil podvozek za jiný a třeba trefil na dobrý. Nedalo mi to a nechal jsem to jet bez zásahu ovladače dál - chvíli (pár sekund) to vypadalo, že se stroj zadře, ale pak v něm něco kviklo - a rozjel se krásně plnou rychlostí. Od té doby jezdil nádherně. Protože jsem měnil podvozky na zakázku pro TTmodeláře, měl jsem v ruce asi 25 strojů a tohle se stalo řekněme u pěti z nich? Jak píšu, po prvotních obavách jsem to pak vždy nechal kviknout, pak čtvrthodinku zajel standardně, zkontroloval a stroj šel do světa. Sám tyhle stroje mám taky a nedělají neplechu ani po letech.
Takže i když motor může být příčinou, převody bych nevylučoval. To chce zkusit samostatně.

[Dovi]

 
Jirko,
díky za doplnění.

Možnost mechanické závady v pojezdu byla do toho zahrnuta už hned od začátku, jenže toto není ten případ. Je (byl) za tím ten slavný elektromotor. U těchto typů modelů osazených danými motory to bohužel není tak neobvyklé.

___


V kontrastu s poslední problematičtější Bardotkou uvedu ještě opačný příklad - bezproblémový záběh modelu ze stejné výrobní stáje (Roco). Tentokrát třeba těžký Roco Sergej (konkrétně polský Gagar-Gagarin) poháněný kvalitním 5pólovým polootevřeným motorem s výměnnými uhlíky a se šikmou kotvou, hnaných je všech 12 pojezdových kol (všech 6 náprav).


Nový ještě nejetý stroj (Sergej Roco) před záběhem:

- model jel (na hranici jízdy a zastavení) při napětí cca 1,8 Voltu
- při napětí 2,0 Voltu byl proudový odběr 0,10 až 0,13 A
- při napětí 4,0 Voltu byl proudový odběr 0,10 až 0,15 A
- při napětí 6,0 Voltu byl proudový odběr 0,13 až 0,18 A
- při napětí 8,0 Voltu byl proudový odběr 0,15 až 0,19 A


Zjištěné konzistentní hodnoty (bez anomálií, nepravidelností, výkyvů apod.) dávaly předpoklad, že s modelem by neměly být problémy a že záběh asi ani nebude nutný, respektive že se tyto hodnoty už asi nebudou vlivem záběhu moc měnit.


Přesto byl (kontrolně) standardní 20minutový (5+5+5+5 minut) záběh podstoupen - s těmito výsledky:

Roco_Sergej_6V=0,14A.jpg (23.89 KiB) Zobrazeno 9555 krát

- při napětí   6,0 Voltu byl proudový odběr 0,12 až 0,17 A
- při napětí   8,0 Voltu  je proudový odběr 0,14 až 0,18 A
- při napětí 10,0 Voltu  je proudový odběr 0,15 až 0,18 A
- při napětí 12,0 Voltu  je proudový odběr 0,15 až 0,19 A
- při napětí   6,0 Voltu  je proudový odběr 0,12 až 0,17 A
- při napětí   4,0 Voltu  je proudový odběr 0,10 až 0,15 A
- při napětí   2,0 Voltu  je proudový odběr 0,09 až 0,13 A
- model jede (na hranici jízdy a zastavení) při napětí cca 1,45 Voltu

___


Když už jsem byl v těchto elektromechanických testech modelů, tak pro zajímavost, a také abych se k tomu už konečně dokopal a spojil příjemné s užitečným, vytáhl jsem ještě na světlo Ventilovku od LILIPUTu (u ČSD 25+6 kusů řady 431.0), a to v její poslední nejlepší provozní verzi s dyšnou Giesl - zachycen je stav z roku 1969. Tyto stroje původem z 20. let (technicky velmi zajímavé - v rozvodech páry do válců nebyla použita jinak běžná šoupátka, ale neobvyklé řešení s ventily) jezdily standardně až do roku tuším 1982, kdy byly vyřazeny jako úplně poslední typ parní lokomotivy u ÖBB na normálním rozchodu.

Šlo o nový, netknutý, nejetý model přímo z krabičky. Při koupi byla tato funglovka jen krátce posazena na kusou kolej pro rychlé prvotní ověření typu "půl metru tam a zpátky" - že jede, že svítí a že je celkově mechanicky a vizuálně v pořádku.


Čtyřspřežní H0 pára (Ventilovka LILIPUT), nový nejetý stroj:

LILIPUT_Ventilovka_6V=0,02A_9V=0,03A.jpg (23.86 KiB) Zobrazeno 9555 krát

- při napětí   3,0 Voltu je proudový odběr 0,02 A
- při napětí   4,0 Voltu je proudový odběr 0,02 A
- při napětí   6,0 Voltu je proudový odběr 0,02 A
- při napětí   9,0 Voltu je proudový odběr 0,03 A
- při napětí 12,0 Voltu je proudový odběr 0,04 A


To není překlep nebo porucha ampérmetru - (s)potřeba energie nutná pro pohon pojezdu 1D1 (včetně spojnic, ojnic a rozvodů) této krásné a filigránsky provedené lokomotivy s množstvím jemných kovových dílů je skutečně takto nízká.


Vážené a milé, povrchově většinou hezky provedené Roco Bardotky (a Brejlovci) s těmi levnými motory,
to koukáte, jak to taky jde uvnitř udělat, a co umí ta někdy podceňovaná konkurence, že jo? 

___


P. S.

Je jasné, že ne každý má čas a chuť se probírat dlouhými příspěvky.
A protože jeden obrázek někdy řekne víc než mnoho slov, napsal jsem krátký několikařádkový OCP program pro import naměřených dat + vygenerování popisů a grafických entit s proudovými charakteristikami všech 11 zde diskutovaných modelů.

Podrobnosti ku zjištěným hodnotám jsou když tak k dispozici v předchozích příspěvcích.

clipboard_Proudové_charakteristiky_H0_modelů_Roco_PIKO_Rivarossi_a_LILIPUT.png (30.25 KiB) Zobrazeno 9555 krát

Poznámka:
Na tento rozměrný obrázek když tak kliknout pro jeho rozbalení, případně rovnou ho nechat otevřít v nové samostatné záložce nebo na nové kartě. V některých internetových prohlížečích nebo na displeji s malým rozlišením bude možná vhodné ho nejprve uložit jako soubor a ten pak otevřít v prohlížeči obrázků.


Tak jako mají kosmologové a astrofyzici soustředěny v H-R diagramu hvězdy hlavní posloupnosti, i tady jsou pohromadě v jednom grafu ty naše "hvězdy". Různost použitých barev a typů šraf zde slouží čistě jen pro lepší čitelnost a přehlednost (různé barvy a výplně nemají tedy žádný jiný faktický význam)
 

[JaroHo]

Dovi:
není zač
Včera jsem se po dlouhé době vrátil k mašinkám a s dekodérem Piko zajížděl nového brejlovce T478.3208 i s devíti Ypsylony. Naprosto bez zaváhání a bez pazvuků. Povrchovka super, šachty na spřáhla tragedie samej otřep že spřáhlo nedrželo a celý se to vaklalo, jedno jsem stejně sundal kvůli model.pluhu a druhý skalpelem ořezával a nožky spřáhla v šachtě roztáhnul aby to drželo.
a vtok mají i schůdky ale naštěstí směrem od země tak to nebije do očí..

[Dovi]

 
Zdravím vespolek,

měl jsem nedávno možnost získat za dobrou cenu Barču "Modrého klauna" ještě i v digi provedení. Po krátkém přemýšlení jsem ji vzal, mj. i kvůli jejímu působivému zvuku - připadal/připadá mi v různých režimech jízdy (a při přechodech mezi nimi) dosti věrný nezatlumené původní Bardotce.

Při zevrubném prohlížení tohoto nově pořízeného modelu Roco 70925 jsem si všiml dvou zrcadlově převrácených nápisů na nádržích (dole pod lokomotivou). Proto jsem ze zvědavosti ještě vyndal z krabičky i analogového (DC) "Modrého klauna" Roco 70924, natočil mu EKG, a co myslíte? Měl ho tam taky :--)


Jedná se o částečně chybné popisy nádrží na pravé straně lokomotivy, a to u obou verzí modelů.

Poznámka pro jistotu:
Pravá a levá strana jsou myšleny z pohledu strojvůdce v první kabině při jízdě vpřed. Čili figurka mašinfíry v přední kabině se dívá dopředu ve směru jízdy. Znaky ČKD po obou bocích lokomotivy jsou za touto přední kabinou, naproti tomu velká dvoukřídlá dvířka, rovněž na obou bocích lokomotivy, jsou před zadní kabinou. Nebo jinak řečeno (s ohledem na umístění nádrží pod lokomotivou): "NAFTA" je blíž přední kabině, "VODA" je blíže zadní kabině.


Dva nápisy "na pravé straně" jsou zrcadlově obráceny.
Konkrétně nápis "NAFTA 3000 L" a jeden z nápisů "110 V":

Pravá_strana_nádrží_Roco_70924_a_70925.jpg (23.99 KiB) Zobrazeno 7479 krát

Nápis "VODA 2500 L, oba "vysokonapěťové blesky" a druhý z nápisů "110 V" jsou přitom ale v pořádku.


Stejně tak jsou v pořádku všechny popisy na levé straně nádrží (na levé straně lokomotivy):

Levá_strana_nádrží_Roco_70924_a_70925.jpg (15.9 KiB) Zobrazeno 7479 krát

Foceno z ruky mobilem při nedostatku světla; je tam pohybová neostrost vlivem potřebné delší doby expozice, ale čitelné to snad je.


Předem se omlouvám pro asi nepravděpodobný případ, že i přes tu podivnost to má Roco takto v pořádku - pokud by to "náhodou přesně" odpovídalo originální předloze 1:1.

Rovněž tak se omlouvám, bylo-li to tady (nebo někde jinde) už zmiňováno a já jsem až teď objevil Ameriku.

Důvodem pro stranově převrácené popisy by třeba mohla být výroba nádrží pondělní nebo páteční směnou... (?)


P. S.
Zároveň jsem u nové digitální Bardotky (DCC sound) vyzkoušel její chování, respektive chování jejího originálního lokomotivního dekodéru i při stejnosměrném ("hladkém analogovém") napájecím proudu.

''Modří_klauni''_Roco_70924_a_Roco_70925.jpg (23.92 KiB) Zobrazeno 7479 krát

Zajímavé (ale dobré) výsledky včetně získané proudové charakteristiky se sem pokusím vložit někdy příště (momentálně mě tlačí čas)
 

[Dovi]

 
Zkušenější modeláři to vědí, proto úvodem obecná informace pro případné začátečníky:

Někteří výrobci umožňují provoz dodávaných digitálních modelů trakčních vozidel i bez (jinak normálně preferovaného) standardního napájení "digitálním proudem", tj. i bez připojení kolejnic k "digitálnímu silovému signálu". Je to zřejmě výhodné nejenom pro výrobce, distributory a obchodníky, ale často i pro zákazníka - mj. to usnadňuje případný zákazníkův přechod od levnější analogové klasiky do moderního dražšího digitálního světa (tendence z hlediska celkové dlouhodobé ziskovosti dodavatelů jistě žádoucí).

"Analogový modelář" si tak může na zkoušku pro svůj zvažovaný přechod na digi (nebo třeba i jako investici do budoucna) některou tu pro něho cennou či jinak zajímavou a momentálně na trhu dostupnou lokomotivu pořídit už rovnou v jejím digitálním provedení a přitom její funkčnost a provozování může sám snadno vyzkoušet i na svém stávajícím analogovém kolejišti. Tedy i když zatím ještě nemá vůbec žádnou digitální centrálu s příslušným ovladačem (multiMAUS apod. anebo PC, tablet či chytrý mobil s potřebným SW) a koleje napájí "jen" starým (klasickým analogovým) stejnosměrným způsobem - transformátorem síťového napětí s usměrňovačem a regulátorem ss napětí.

Dekodér v lokomotivě totiž pozná (respektive může rozpoznat - pokud je tak naprogramován a nastaven), že aktuálně je napájen "hladkým" stejnosměrným proudem a může se podle toho zařídit.

Zpravidla rozsvítí čelní osvětlení modelu, a pokud je model ozvučen, tak zapne i zvuk pohonné jednotky modelové předlohy. Čili napodobí zvukový projev skutečného trakčního vozidla - simuluje zvuk parního stroje a spol. (u parních lokomotiv), zvuky dieselelektrického nebo diesel-hydraulického pohonu (typicky u větších a těžších dieselových lokomotiv) či menšího dieselového anebo benzínového agregátu s mechanickým přenosem (typicky starší menší loko posuny, motorové drezíny a některé motoráčky), zvuky elektromotorů, ventilátorů a spol. (u elektrických lokomotiv)...

A hlavně umožní i požadovanou jízdu modelu různou rychlostí a různým směrem v závislosti na aktuální velikosti a polaritě ss napětí v kolejnicích (toto si řídí modelář standardně jako dosud prostřednictvím svého klasického analogového regulátoru).

Takovéto chování digitálního modelu pod stejnosměrným proudem bývá defaultně přednastaveno výrobcem, avšak pro provoz výhradně v požadovaném digitálním režimu je možné (a někdy i vhodné až nutné - viz dále) ho po připojení na digitální centrálu zakázat pomocí příslušných konfiguračních proměnných (CV).


Poznámka opět zejména pro začátečníky:

Někdy totiž může být žádoucí neumožnit automatické rozpoznávání "povahy vstupního signálu" a následně provoz digitálního modelu ve stejnosměrném režimu (nebo i v některém z případných více možných digitálních). Asi nejznámějším nedávným příkladem z našich zeměpisných šířek byl (je) dekodér v modelu legendární československé rychlíkové parní lokomotivy Albatros od firmy TRIX, který občas vyhodnotil příchozí signál z některých typů digi centrál jako "něco jiného" a nečekaně (během vteřiny) rozjel lokomotivu maximální akcelerací na maximální rychlost. Při standardním napájecím napětí digitální centrály třeba 18 Voltů apod. na rychlost skutečně obrovskou. To pak někdy skončilo poškozením drahého modelu jeho pádem z kolejiště nebo ze stolu na zem.

___


Takže konkrétně - digitální model Roco 70925 kontrolně napájený (jenom) stejnosměrným proudem:


Od nějakých asi 4 a půl Voltu "se chytne" dekodér a Bardotka Modrý klaun začne zvučit a svítit.
Okolo 7 Voltů (lehce pod 7 Volty) začíná mít model snahu se ploužit a pak asi od 8 Voltů plynule a už zcela spolehlivě jede.

DCC_H0_Bardotka_Roco_70925_v_DC_režimu.jpg (7.96 KiB) Zobrazeno 6991 krát

Ze získané proudové charakteristiky je zřejmé chování (správné naprogramování) daného lokomotivního dekodéru.

Když to u DCC modelu provozovaného v DC režimu vezmeme směrem dolů, od vyššího napájecího napětí k nižšímu, tak požadované výsledné změny, to jest postupného snižování rychlosti jízdy modelu, není (logicky) dosahováno jen pasivně (snižováním napětí stejnosměrného proudu v koleji a následně na svorkách elektromotorku), ale ze strany dekodéru i aktivně; otáčky elektromotorku začínají být (směrem k nižším napájecím napětím) čím dál víc ovlivňovány i pulzní regulací, a tak s detekovaným klesajícím napájecím napětím klesá ještě navíc i poměr proudových impulzů vůči časům bez proudu. Tímto se dosahuje pomalé jízdy modelu i při jinak poměrně velkém ss napájecím napětí 7-8 Voltů.

Clipboard_2_modely_Bardotky_v_provedení_DC_a_DCC.png (23.13 KiB) Zobrazeno 6991 krát

Je to patrné i z esovitě prohnuté křivky vpravo u DCC modelu a z jejího prudkého sklonu v oblasti od cca 8 Voltů do cca 12 Voltů.

Také při extrapolaci proudové charakteristiky DC modelu (směrem doprava nahoru) by velikost proudů tohoto analogového modelu při jeho nejvyšších napájecích napětích (>= 12 Voltů) navázala dle předpokladu na proudovou křivku modelu digitálního... - s přesností danou technickými (elektromechanickými) rozptyly parametrů mezi dvěma různými kusy téhož typu modelu a s ohledem na spotřeby energie DPS, dekodérem, ozvučením atd.
 

[JaroHo]

kolega mě oslovil, jestli bych neporadil se sloupečkama na podvozcích Šumperské Barči.
tak vkládám zjednodušený návod pro montáž sloupečků na 749 257-2. Jedno táhlo(já netáhlo) od brzdového válce jsem si ulomil, proto tam chybí. Dneska už by se mi to nestalo. Holt průkopnictví je úděl anebo taky všechno je jednou poprvé
Dělal jsem to pinzetou

[loscarlos]

Jestli mohu k danému tématu. Také jsem to teď řešil a nechtělo se mi to vůbec rozebírat, tak jsem skalpelem odřízl zadní část "obdélníku" a nacvakl na válec.
Ten jsem před tím povytáhl nahoru pinzetou, po nacvaknutí zašoupl zpět dolů. Důležité je, to říznout tak, aby tam zůstaly malé háčky - viz malůvka.
Myslím, že to bude držet bez problému, není to ničím zatěžováno.
"pohled" ze shora :

[Dovi]

 
Nedávno se u Roco Kocourů narazilo na 3pólové motorky - a u některých typů na jejich řekněme specifičnost
viewtopic.php?f=15&t=14279&start=165#p345705

demont_3pól_motorky+dalších_2x15'_pro_zkoušky_i_po_zahřátí.jpg (31.88 KiB) Zobrazeno 3950 krát

Zajímavé až kontroverzní zhruba 8minutové české video na téma
Bardotky Roco a 3pólové motorky, test, výměna motoru za 5pól atd.

Odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=3BR8-NBlvLE

Autor: Luban
Datum: 21. 2. 2025

Video se slovním doprovodem ve formě titulků při spodním okraji je/bylo předmětem více komentářů s různými názory.

--

Vložený obrázek nahoře v tomto příspěvku obsahuje:
  1) záběr z tohoto videa (s průvodním titulkem)
  2) informaci ze stránek velkého tuzemského modelářského obchodu

__________

Jestli k tomu mohu vyslovit (ne)skromnou osobní poznámku...

Je pro mne těžké plně se ztotožnit s prezentovaným postupem, to jest s AUTOMATICKOU PREVENTIVNÍ VÝMĚNOU VŠECH 3pólových motorků v Roco Bardotkách (a Brejlovcích) za kvalitní 5pólové.

Nepokládám takovéto hromadné výměny za nutné, potřebné nebo dokonce nezbytné.
Krom jiného je to i finančně poněkud náročné (na můj vkus poněkud dost), a celé to jde k tíži zákazníka.


Ve stručnosti moje vlastní zkušenost (víceméně dobrá až velmi dobrá) s Roco Bardotkami a Brejlovci:

Těchto modelů (Bar+Bre) mám od firmy Roco aktuálně 12 (6 ks DC, 6 ks DCC), z toho 3 kusy jsou s 5pólovými motorky a 9 kusů s těmi občas (někdy/někde) problematickými 3pólovými.

Skutečný problém se vyskytl pouze u jednoho "3pólového kusu", avšak po důkladném analogovém záběhu modelu se jeho 3pólový motorek umravnil.
(k tomu viz podrobný příspěvek z 30. srpna 2024 v tomto vlákně)

Všech 9 kusů "3pólových modelů B+B" jezdí v pohodě, klidně a plynule, a při velmi pomalé + pomalé + středně rychlé jízdě jsou jejich pojezdy tiché (poměrně velmi tiché). Teprve až pak od středních/vyšších rychlostí začíná být zvukový projev i charakter zvuku motorků lépe patrný, a při vysokých rychlostech nepřeslechnutelný.

--

Jako asi optimální postup dosažitelný pro většinu uživatelů se při pořizování těchto typů modelů jeví:

- obezřetnost při nákupu raději o trochu větší než obvyklá

- pokud to jde, využít možnosti aspoň prvotního odzkoušení modelu už hned na krámě

- ideálně při vzájemném srovnání dvou nebo tří modelů porovnat jejich jízdu a zvukový projev

- případně s možností vrácení modelu (typicky do 14 dnů při nákupu zboží "na dálku" v eshopu)

- doma v klidu provést žádoucí základní záběh pojezdu modelu
(alespoň 10-15-20minutový, ale přitom samozřejmě citlivý k převodům obou podvozků, ke kardanům, k ložiskům a hlavně k elektromotorku a jeho komutátoru, tj. záběh s proměnlivou, postupně a pomalu se zvyšující zátěží a s průběžnými změnami směru jízdy)

[StandaR]

Zdravím,

má už někdo doma letošní "klasickou" ČD Zamračenou? Koukal jsem, že podle seznamu náhradních dílů je tam nový plošňák oproti posledním pár sériím. Tak jestli náhodou se třeba nezlepšilo ono časté "zahořování".

[Dovi]

 
Nedávno jsme se s kolegou 2x po sobě setkali s názorem, že Roco to cpe naschvál jenom nám (nebo hlavně nám). To nám myšleno jako nám Čechům a Slovákům do "našich" modelů - do modelů našich lokomotiv...

Tak to ale není, a taky není hned nutné podezírat "rakouského" výrobce z nějakého nacionalismu nebo dokonce šovinismu. Faktem je, že Roco běžně dává 3pólové motorky (obecně různých typů) do mnoha svých modelů. A to i do modelů dle předloh západních států, a do modelů trakčních vozidel i jiných železničních správ než jen české nebo slovenské.

Konkrétně třeba právě ty propírané 3pólové motorky (Roco typ 145556), kterými jsou v posledních letech osazovány modely našich Bardotek a Brejlovců, nacházíme i v úplně jiných a "cizích" modelech - v modelech lokomotiv echt západních výrobců. Např. ve spoustě modelů univerzálních a oblíbených, dnes všude možně se vyskytujících "německých" Vectronů. A nejenom těch jezdících pod naší nebo slovenskou správou.

___

Čili přesně těmito stejnými 3pólovými "bardotkovými" motorky typu 145556 jsou poháněny i jiné drahé ozvučené modely v cenách v přepočtu nezřídka okolo 8 až 9 tisíc, občas i 10 tisíc Kč.

Jen tak namátkou, když tedy vezmeme další sortu hodně rozšířených modelů vyráběných v nespočtu mutací:

"české" Vectrony
- ČD Roco 70055 / 70056
- RegioJet Roco 73216 / 73217

"slovenské" Vectrony
- ZSSK Roco 70687 / 70688
- ZSSK Roco 73913 / 73914
- Budamar Roco 70069 / 70070
- Budamar Roco 75x0063

"polské" Vectrony
- PKP Roco 70057 / 70058
- PKP Roco 71799 / 71800

"rakouské" Vectrony
- ÖBB Roco 70721 / 70722
- ÖBB Roco 71958 / 71959
- ÖBB Roco 75x0154

"švýcarský" Vectron
- SBB Roco 75x0038

"německý" Vectron
- reklamní Siemens Roco 75x0040

další Vectrony různých nadnárodních a národních německých a rakouských dopravců
- LTE Roco 71924 / 71925
- SETG Roco 71991 / 71992
- SETG Roco 75x0034

Tento výčet samozřejmě není konečný, a do budoucna už vůbec ne.


= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = =


EDIT - doplnění - osobní poznámka:

Zabýval jsem se tím teď aktuálně i z toho důvodu, že jedním z výše uvedených Vectronů s 3pólovým "bardotkovým" elektromotorem typu 145556 jsem si před pár dny udělal radost. Šel jsem do té koupě bez obav i proto, že mi byla nabídnuta možnost výběru ze všech tří dostupných kusů na krámě. To pro mne představovalo (myslím, že by to tak měla i většina lidí) sice ne 100% záruku, ale příslib pohodového nákupu beze stresu.

Už hned první z předložených modelů, očividně nový, dosud nejezděný a netknutý, se jevil jako potenciálně bezproblémový. S klidnou a plynulou jízdou, a při nižších rychlostech velmi tichou (to je ale klasika u pojezdů tohoto typu, samozřejmě pokud člověk zrovna nekápne na zmetek). Další Vectrony se chovaly stejně vzorně, vzal jsem tedy rovnou toho prvního. Následný standardní citlivý "stejnosměrný" záběh 5'+5'+5'+5' v klidu domova pak už jen potvrdil bezvadnost zakoupeného kusu.


DCC sound Roco Vectron osazený "barčoidním" 3pólem 145556:
(proudová charakteristika digi modelu jezdícího v analogovém režimu se zapnutým zvukem a s rozsvícenými celkem 5 LEDkami)

Po "studeném startu" testovací jízdy jedním směrem:
  8,0 V       0,09 - 0,13 A
  9,0 V       0,10 - 0,15 A
10,0 V       0,13 - 0,17 A
11,0 V       0,15 - 0,20 A
12,0 V       0,17 - 0,22 A
13,0 V       0,18 - 0,23 A
14,0 V       0,21 - 0,27 A

Následně "po zahřátí" testovací jízdy druhým směrem:
  8,0 V       0,07 - 0,10 A
  9,0 V       0,08 - 0,11 A
10,0 V       0,10 - 0,13 A
11,0 V       0,12 - 0,16 A
12,0 V       0,16 - 0,20 A
13,0 V       0,17 - 0,21 A
14,0 V       0,21 - 0,25 A


P. S.
Pro jistotu a pro pořádek ještě doplním, že některé typy Roco Vectronů jsou osazeny 5pólovými motorky (mezi nimi byly takto vybaveny třeba dva starší modely "českých" Vectronů: "lidsky a místně propo-spojovatelský" Vectron Českých drah + "dovolenkový" Vectron RegioJetu). Rovněž tak i některé nedávné Roco Taurusy a některé nové Roco TRAXXy.

[Čouda]

Ahoj!
Málokdy se vyjadřuju kriticky k nějakým modelům, ale teď jsem dospěl do stádia, kdy se s Vámi chci podělit o nějaké postřehy u bardotek Roco:

Lokomotiva 751.375 má nesprávný odstín červené. Má to být ral3003. Ale je pěkná, koupil jsem. Hodně jsem se těšil na unifik 749.218. jsem velmi zklamán a rozčarován. Barva rámu nesouhlasí. Má to být RAL 7022. Oproti tomu barva rámu sedí u stroje 750.275. Ale vzhledem k tomu, že je to unifik, zase bych čekal klasiku ral7022. Kdo pro Roco zpracovává podklady? Je to chyba toho člověka nebo si Roco dělá co chce? Může to někdo doložit fotograficky? Paradoxem je, že stroj 751.375 je v TT správně barevný.. U modelu za 9100Kc (doporučená cena výrobce) bych čekal, že bude vše správně.
Mrzí mě to.

[look23]

Párkrát tu bylo napsáno, že podklady jsou správné, ale Roco je vždy uchopí po svém.