Mcx píše:greenery píše:co se vlastně uvnitř vozilo?
Na nákladních vlacích vzduch, případně palivo do kamen, na osobních vlacích to stejné jak v jiných služebních vozech
jirie123 píše:Třeba v 80. letech se občas Mn vlaky běžně prováděla distribuce sudů s petrolejem a mazivem na osvětlení a mazání výhybek ve stanicích.
Uhlí a samodomo lavice pro průvodčí nákladních vlaků. To bylo co vůz to originál
Položil jsem stejný dotaz kamarádovi ročníku 1949 sloužícím u ČSD od roku 1967 a na manipulácích Kralupy - Ústí n. L. (ale zcela určitě i jinde) to takto bylo:
Kromě dopravního personálu (vlakvedoucího) a jakýchkoli služebních či spěšninových zásilek/zásob se v "hytlácích" hlavně vozil personál k zajištění posunu, tj. vozmistr a banda 3-5 posunovačů. Mluvíme o době, kdy nebyly vysílačky a například při sunutí dlouhých souprav se návěst od "řídícího posunovače" na čele posunového dílu dostávala dozadu fírovi na stroj skrze "opakovací posunovače" rozmístěných po soupravě, opakující návěst od předchozího posunovače člověku za ním.
Jak napsal kolega Jirie123, pro posunovače a vozmistry se vytvářely do zavazadlového oddílu různé lavice nebo štokrlata pro sezení stylem kde se co našlo nebo vyrobilo.
Vozy byly vyráběny bez kamen, neb se počítalo s vytápěním parou z lokomotivy řazenou před ním. Kamna nebo naftová topení se začala dodělávat v době, kdy se rozmáhala elektrická trakce a motorová trakce, která už vozy nemohla vytápět parou. Kdy to bylo nechávám na jiných, můj odhad je přelom 60. a 70. let.
Co ještě kolega vzpomínal, uhlí si vždy obstarávala nová příchozí četa. Dokud jezdila parní trakce, bylo doplnění otázkou pár minut a lopat z uhláku. Později, když už parní trakce nebyla, bylo doplňování uhlí náročnější kvůli přenášení plných uhláčků odněkud ze stanice ke vlaku.