Segmentové kolejiště N

[Franky]

Zdravím kolegové, chystám se pustit do stavby svého třetího kolejiště. Jedná se o zdaleka největší projekt, kterým se hodlám zabavit na minimálně jednu dekádu. V tuto chvíli uvažuji o DCC (vlaky a vyhybky na ruku bez PC), ostatní zřejmě analog. Epocha V-VI. Prostor v tuto chvíli umožňuje stavbu 4 segmentů 1500x800 mm. Kolejiště musí být rozebíratelné. Vkládám k diskuzi následující layout se stručným popisem a budu vděčný za případné postřehy

Krátký popis:
Pravé dva segmenty (3 a 4) bych pojmenoval řekněme město, 2ku pak průmysl a krajina, 1ku řekněme krajina a venkov

Ze skrytého nádraží(+/-0,000m), které funguje jako zásobárna vlaků se tobogánem č.1 dvojkolejka dovede do hlavního nádraží (+/-0,150 m). Z toho vlak pokračuje:
- buď hlavní dvoukolejnou tratí v krajině přes tobogán č.2 do skrytého nádraží nebo se otočí vratnou smyčkou, která se táhne přes segment 3 a 4 a zpestřuje a vytěžuje tak prostor/provoz ve městě
- nebo se pokračuje po jednokolejce do koncové stanice na venkově (motorák či menší vlak)
- nebo se jede do vedlejší stanice ve městě přes viadukt (inspirace Domem vláčků a jejich Negreliho viaduktem), který se táhne městem. Tato stanice je neprůjezdná, popř. se na ní může navázat v budoucnu dalším segmentem)

Rovněž se nabízí využít kyvadlového provozu (s či bez mezizastávky) mezi koncovou stanicí ve městě – hlavním nádražím – venkovským nádražím. Ve městě pak bude lehký tramvajový provoz (uvažuji o autobloku, který jsem popsal http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=6&t=11078)

Trošku se SCARMem bojuji ale výškově to docela vychází. Součástí by měl být následně Car System od Fallera, popř. Magnorail. Víc mě v tuto chvíli asi nenapadá

[Franky]

Ještě něco na doplnění představy

[fulda]

Ahoj,

tramvaje super, ale co to trochu přiblížit realitě a místo velkého spodního kolečka držet dvoukolejku a obracet se pomocí TRIANGLU jako třeba na zvonařce?
Uznávám, že ovál dává možnost nechat tramvaj kroužit "bez dohledu", ale zrovna ve tvojí tramvaji je Lenz dekodér, který umožňuje pomocí ABC projet i ten triangl automaticky pomocí push-pull.
V podstatě jsou to jen dvě výhybky a ještě jedna bude falešná.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Chtělo by to ještě doladit.
Co bych úplně změnil:
- místo oválu na kroužení - dvoukolejky by bylo vhodnější řešení se smyčkou na každém konci.
- Místo dvou krátkých fousů udělat pouze jedno odbočnou trať buď do koncové stanice nebo též zavést do SN.
Pokud Trváš na prvním návrhu upozorňuji na následující zádrhele:
- v koncové stanici schází kolej pro objetí vlaku lokomotivou.
- odbočení vleček z vedlejší trati je dost netypické zavedl bych je do stanice
- Zhlaví dobočné stanice bude vhodné doplnit o spojky na zhlaví
- v odbočné stanici Ti obě odbočující trati vedou pouze z jediné koleje
- skryté nádraží má poměrně krátké koleje a je jich pro zásobení dvoukolejky málo

Sice v jiné velikosti, ale podobné téma o pár řádek níž:
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=11007
Zkus si odnmyslet nákladovou stanici a depo.

[hank]

- v koncové stanici schází kolej pro objetí vlaku lokomotivou.

Ledaže by modeloval něco jako současný stav nákladiště se zastávkou Loket předměstí...

[jirkan]

Já bych ještě dodal:
- ta spodní vratná smyčka je napojena jen na jednu traťovou kolej, jak se do ní bude vjíždět?
- obě vedlejší tratě jsou napojeny do jediné společné koleje v hlavním nádraží. Navíc v podstatě s jedinou možností objetí přes hlavní trať.
- vzhledem k uspořádání kolejových spojek je to současně kolej, která je jako jediná využitelná pro předjíždění na hlavní trati ve směru z leva do prava.
- trojcestné výhybky na hlavní trati se moc nepoužívají, v této kombinaci to je spíš něco, co rádi malují do svých návrhů výrobci kolejiva (asi aby odůvodnili existenci těchto výhybek v jejich sortimentu), s realitou to ale moc společného nemá.
- bude někde nějaké zázemí pro lokomotivy vedlejších tratí?

[HonzaM]

V první řadě by se měl budoucí uživatel rozhodnout, co od kolejiště očekává, zda mu jde o kolejiště, na němž především bude pozorovat projíždějící vlaky a nebude se příliš ohlížet na to, zda takové vedení tratí odpovídá reálu, nebo zda má jít naopak o kolejiště, které má reál co nejlépe vystihovat. Zda bude chtít realizovat posun a manipulaci a zda tato činnost bude spíše vyjímečná a půjde jen o možnost ji realizovat. Dále zda má odpovídat reálu aby vlak který odjede z nádraží se do něj vracel z téže strany, nebo zda může jít v principu o ovál, vlak odjede jednou stranou a vrátí se druhou. Může jít i o kolejiště s jednou tratí nebo více tratěmi, zakončenými koncovými stanicemi, kde je manipulace nutná, pokud nepůjde o motoráky nebo obousměrné soupravy (Leo Express, Railjet). Je také vhodné, ne-li nutné, rozhodnout, s jak dlouhými vlaky se počítá - tomu musí odpovídat délky dopravních kolejí ve viditelném nádraží i ve skrytém nádraží. Mohu se plést, ale podle mého názoru bude lépe si ujasnit představy a pak začít tvořit návrh než se snažit nynější návrh upravovat - upravit stávající návrh je velmi obtížné, protože nepochybně jedna změna vyvolá nutnost jiné, například doplnění kolejových spojek před stanici může zkomplikovat vedení trati vedoucí do stanice, nebo způsobí zkrácení dopravních kolejí. Jedná se o N-ko na relativně velkém prostoru, nebylo by špatné zvážit zda nemít na hlavní trati dvě větší stanice a možnost realizovat provoz mezi nimi. Je to věc názoru, ale kolejiště kde je jen jedna velká stanice a vlaky z obou stran vedou jen do jednoho nebo dvou skryťáků se mi vůbec nelíbí, u větších měřítek je to ovšem často s ohledem na dostupný prostor jediná možnost.
Na svém příkladu jsem se přesvědčil, že je lépe nejdřív přemýšlet nad záměrem, potom nad plánem a teprve pak pak stavět. Teď mám například problém v tom, že se mi vlak z jedné traťové koleje dvojkolejky nedostane na všechny koleje v jedné stanici a že v té stanici mám jen jednu kolej na níž se vejde vlak délky jakou chci provozovat, nedostanu se na ní ale s vlakem příjíždějícím "po správné".

[Vladimír_B]

zda takové vedení tratí odpovídá reálu, nebo zda má jít naopak o kolejiště, které má reál co nejlépe vystihovat. Zda bude chtít realizovat posun a manipulaci a zda tato činnost bude spíše vyjímečná a půjde jen o možnost ji realizovat.

1. část - to na kolejišti jde většinou těžko, i v N. Já bych to spíš předělal. Teď je kolejiště plácnuté doprostřed rámu a já bych to více zakolejoval. Lépe, či více využil prostor. V neposlední řadě by měl být i skryťák na opačné straně, aby byl hned u obsluhy. Nebo bude snad přístup i zezadu? Vzhledem k hustotě předpokládaného provozu na 2kolejce by měl mít skryťák více kolejí. Samozřejmě jde o to jaký provoz modelujeme. Na 2k Vláru nám stačí pár souprav, 1Mn a jeden (strategický) separát, na dvoukolejku živější (která by měla být ale pod dráty) by toho jezdilo mnohem více, třeba i poštovní raketa...
2. část - posun a manipulace může být v 5./6. epoše i nulová, nebo jeden šoupák denně s pár vagóny. A nakládky v šutrwerku jsou posledních 20 let taky sporadické a nárazové...
3. koncová lokálky jako šturc už dnes není výjimkou, vlečňáky ř. 010 jsou skoro vyhlazené, máme tu regiony, desira, regiospidery (nemám se bát? ), ostatně na které lokálce ještě jezdí 810 s vlekem? Málokde...

[Rocky_MK]

na které lokálce ještě jezdí 810 s vlekem? Málokde...

Trať 255 Zaječí - Hodonín. Ve špičkách jezdí 810+010, zrovna dnes jsem se tu po 3/4 roce projel.

[hank]

...koncová lokálka jako šturc už dnes není výjimkou...

A tak to bych si dovolil zase zpochybnit. U nás kromě toho Lokte (v provozu) máme Žacléř (mimo provoz) a Otovice zastávku (mimo provoz), na Slovensku mají Utekáč (v provozu) a to je asi všechno. I po mohutném řádění SŽDC v takových koncových stanicích/dopravnách bez nákladní dopravy jako jsou Merklín nebo Bílý Potok pod Smrkem zbyla aspoň jedna objízdná kolej. (Že by se počítalo s rezervou pro provoz muzejních souprav?) Jiná situace je zřejmě v Německu, viz např. bavorské Grafenau. A ještě jiná věc je, že díky nesmyslnému rozkouskování republiky na pidikraje některé regionální soupravy obracejí na zastávkách bez kolejového rozvětvení jako je třeba Pustá Kamenice, Mlýnický Dvůr nebo Moravský Karlov. Tam by to samozřejmě bez vratných souprav nešlo. Komická je taky "pohraniční přechodová stanice" Dolní Poustevna. Ale v žádném z uvedených míst nekončí osobní vlaky ve šturcu.

[Franky]

Díky všem za postřehy. Zkusím je nějak postupně zodpovědět:
- Triangl by byl super, ale nedokážu ho věrohodně nasimulovat z komerčně vyráběného kolejiva. Ovál upřednostňuji z důvodu, který Fulda popsal. Dvojkolejku jsem měl původně a na podnět Fuldy jsem se k ní vrátil – viz. aktuální řešení
- dvě smyčky nepreferuji i když vím, že vlak může jezdit stejně a není to úplně věrohodné (chtěl bych si pomoci právě tou vratnou smyčkou)
- vlečky a koncovou stanici budu ještě řešit – bude na to čas i v realizaci podle skutečné situace (jedna věc je papír a pak realita na desce)
- objetí lokomotivou v koncové stanici jsem doplnil
- vedlejší stanici i koncovou stanici jsem upravil a napojil do hlavní stanice tak, aby šla do dvou kolejí, do hlavní stanice přibyla další kolej – lze tak provést souběžný kyvadlový provoz i dvou vlaků zároveň (koncová – hlavní – vedlejší + hlavni – vedlejší)
- skryté nádraží jsem rozšířil (počet kolejí i délku)
- vratná smyčka – upřímně si s ní nevím rady - ještě popřemýšlím
- trojcestná výhybka – vím, ještě zvážím
- do hlavní stanice jsem přidal zázemí pro lokomotivy – remíza - dvě stání - nejsem o něm přesvědčen, nějak mi tam nesedí
- délka nádraží zohledňuje délku vlaků
- dodržení reálií a norem jen velmi volné
- skryťák je zezadu záměrně - pro hraje možný přístup i výška hlavní stanice nad ním - kdyby byl zepředu musel bych vše zvednout nahoru

[fulda]

Ahoj,

pro tramvaje nepodceňuj kolejivo Rokuhan Mají výhybky L=55mm / R=127mm / 26°. Výhybky v sobě dokonce mají přestavník.

Pokud by jsi ho realizoval čistě se záměrem, aby tramvaj projížděla, tak se to dá udělat takto:
dva detektory 1 a 2, výhybky A a B a dva ABC úseky pro přehazování směru jízdy (modré)
světlejší část koleje není k ničemu, je tam jen pro dojem.

Tramvaj přijíždí z leva doprava po spodní koleji, výhybka A je postavená "rovně". Tramvaj aktivuje spínač 1, ten přehodí výhybku A "do odbočky" a výhybku B "rovně".
Zároveň ABC otočí tramvaji směr jízdy.
Tramvaj tedy "couvne" směrem ke spínači 2, tím se přehodí výhybky zase zpátky (A = rovně, B = do odbočky). Zároveň ABC otočí tramvaji směr jízdy a tramvaj odjíždí do dálky.

[Franky]

Fuldo díky. V tuto chvíli směřuji k oválu. Rohukan je rozchod 6,5 mm a já už mám dvě tramvaje v Nku v 9mm. Ještě jsem zkusil poladit napojení smyčky přes tvůj triangl (oranžově označený). Podle mně je to teď s vjezdem/výjezdem komfortnější. Problém je relativně krátký úsek pro obrácenou polaritu (jestli to chápu správně, děla se vždy jedna strana "trojuhelníka"), který by měl být delší než nejdelší vlak. Možná ji napijit v souběhu s dvojkolejkou do skryťáku.

[fulda]

Fuldo díky. V tuto chvíli směřuji k oválu. Rohukan je rozchod 6,5 mm a já už mám dvě tramvaje v Nku v 9mm. Ještě jsem zkusil poladit napojení smyčky přes tvůj triangl (oranžově označený). Podle mně je to teď s vjezdem/výjezdem komfortnější. Problém je relativně krátký úsek pro obrácenou polaritu (jestli to chápu správně, děla se vždy jedna strana "trojuhelníka"), který by měl být delší než nejdelší vlak. Možná ji napijit v souběhu s dvojkolejkou do skryťáku.

a-ha, vlastně. já je mám v úzké, ale ty v normálním rozchodu. V tom případě kolejivo Tomix unitram?

Ano, potřebuješ, aby se ti do přepínaného úseku vešel celý vlak. To se v trianglech málokdy povede, proto se ty úseky tak všeljak prodlužují.

[Franky]

Nejsem ješte rozhodnutý. Mám tramvaj Kato Portram a Duwag od Hobbytrainu. Zkoušel jsem je na nejmenším poloměru co doma mám. Tj. Kato Unitrack R117 a R150. Kato je dá oba v pohodě, Hobbytrain u R117 poměrně znatelně zpomalí, ale taky ji projede (podle mně tramvaj zpomalí v oblouku i ve skutečnosti). Tomix má nejmenší poloměr dokonce R103, ale projede ho jen pojezd Tomix (více viz.http://jnrmodels.com.au/2013/09/20/road ... ale-trams/) a radius mu stoupá následně po 37 mm. Kato po 33 mm. Tak jako tak to nepůsobí moc realisticky viz. obrázek. Minimálně v rovných úsecích bych chtěl mít koleje v menším rozstupu.