Nádraží Letohrad

[Tobyška]

Tak jsem hodil do CADu druhé zhlaví s obloukovou výhybkou. Zdá se, pokud Tillig uvádí správné rozměry, že by to mělo jít taky. Zásada je že kolejnice u obloukové výhybky se nesmí zkracovat, jinak se rozhodí úhly. Jinak je to dost nářez ty ceny za výhybky Tillig ve srovnání s Peco Code 75.

[Tobyška]

Tak jsem minimalizoval nádraží, pokoušel jsem do plochy co mám k dispozici umístit koleje podle Milanova doporučení. Pokud chci dodržet minimální poloměr 500 mm tak ani náhodou. Jediný způsob jak se mi to podařilo poskládat, tedy pokud půjde udělat navrhované kompaktní zhlaví (a budu schopen ho udělat) . Byl jsem si vyfotit realitu, študoval jsem staré fotky a vytipoval jsem si objekty, které bych tam chtěl dostat.
Jednak to je místo, které jsem pracovně nazval “trojmostí”. Jde o to, že trať na Týniště, potom co opustí nádraží stoupá v pravotočivém oblouku až k nadjezdu nad Nádražní ulicí (správně Tyršovu), potom druhým mostem překlene Lukavský potok a dále se stáčí doleva, aby objela střed města. Třetí most na tom místě převádí onu Tyršovu ulici” přes Lukavský potok. Ulice, potok a traťvymezují malý trojúhelník kde stávala “kubistická” stavba Fryželkovy trafiky. Ona asi nebyla postavena v kubistickém slohu, ani v žádném jiném slohu, ale byla nalepena na traťový násep, takže se nácházela v ochranném pásmu železnice a zřejmě proto nesměla mít klasickou střechu. Před trafikou byla umístěna silniční váha. Jejím nejčastěším uživatelem byl povozník Bárnet, který se svými koníky rozvážel po Letohradě uhlí.
Za mostem stálo po levé straně divadlo, kterou Kyšperáci pojmenovali Dvorana. Někdy v osmedesátých letech ji přestavěli na tělocvičnu a tomu účelu slouží do dnes. V pravo za mostem se nacházely budovy Čamrova zámečnictví. Potom byla křižovatka, za ní se Tyršova ulice přejmenovala na Jilemnického a strmě stoupala do náměstí. Z křižovatky do leva podél divadla vedla Ústecká ulice a hned za ní se do výšky šest, sedm metrů zvedala opěrná zeď zámecké terasy. Na ní stojí zámek, který je výškově v úrovni náměstí.
Trať na Ústí se stáčí doleva a mírně klesá. V klínu vymezém oběmi tratěmi byla louka, které se říkalo Bečvárna. Byla zarostlá vysokou travou, kterou nikdo nesekal, z části to byl močál. Na jaře když se Lukavský potok rozvodnil, zřejmě sloužila jako přírodní poldr, který chránil domky po pravé straně potoka proti záplavám. Násep trati se přibližuje k potoku a potom sleduje jeho tok. Potok pak teče poměrně úzkým zářezem. Na druhé straně je potok lemován ploty zahrádek a dvorků, které náleží domkům a chalupám postaveným podle Ústecké ulice. Bylo to místo pro různé bizardní kůlny, holubníky a skládky všeho možného. Některé zahrady měly branku směrem k potoku, k potoku vedlo několik schůdků, někdo to využíval k nabírání vody pro zalévání, někdo i k máchání prádla.
Z Tyršovy ulice, hned za podjezdem pod tratí, odbočovala vlevo silnice, byla lemována alejí stromů a chvíli sledovala železniční násep, potom se odklonila, přehoupla se přes trať na Ústí (přejezd měl závory) a pokračovala k pile a na Kunčice.
To mi mohlo být tak osm, šel jsem ze školy a na začátku téhle aleje se utábořili Cikáni. Měli vůz, takový krytý (asi plachtou),na kterém zřejmě přepravovali ten svůj majetek. Vedle vozu postavili větší stan, ke stromu uvázali jak (otec říkával) výzáblou “hemelku”. Udělali si ohniště, kde vařili. Pár dní se tam zdrželi (zřejmě jedni z posledních kočovných cikánů u nás). Jejich ženské chodili v dlouhých pestrých sukních, Děda tvrdil, že je mají tak dlouhé proto, že v nich mají zevnitř našité háčky. Když jdou po vesnici a uvidí slepici, hned ji zakroutí krkem a na ten háček pověsí. Tehdy jsem tomu věřil.
Do příloh postupně dám, poslední verzi kolejiště, vizualizaci jak by popisované místo mohlo vypadat v modelu. A pak fotky, jak ta pasáž v reálu vypadá nyní a jak to vypadalo dříve - dejme tomu v těch sedmdesátých letech, které mě z modelářského hlediska zajímají.

[Tobyška]

1. podlaží

[Tobyška]

suterén

[Tobyška]

Vizualizace představ. Tři mosty a Fryželkova trafika mezi nimi. Dvorana a naproti zámečnictví Čamr. Další můstek přes potok, vede na kulatý "ostrov", kde bylo (je) zahradnictví. Ještě před tím můstkem uvažuji chalupu se zahradou až

k potoku s brankou a schůdky. Vracející se trať na Týniště je zakryta paravánem, za divadlem by se tvářil jako opěrná zeď zámecké terasy. Modelářská fikce je ohraničena zelenou plochou, z ní dopředu vystupují koleje, které se spojují v dvojkolejku a po spirále klesají do suterénu. Ta přední část se nijak schovat nedá, tam se už nic nedá předstírat. To je kus nezakryté modelářské technologie. Nevím co s tím, tak se tím nebudu zabývat.
Ten 3D náčrt je ve strojařským CADu, a tam je problém modelovat zvlněný terén. Trať jsem modeloval i s podložím a náspem, takže je to i vpředu. Ve skutečnosti by byly koleje položeny na spirále z překližky. V místech, kde koleje mizí pod terénem je mezera 60 mm. Spirála klesá se sklonem 3%.
Budova divadla byla 40 m dlouhá, mám to v měřítku 1:100, vzhledem k velikosti by to možná sneslo i 1:120.
H0 je pro tento námět moc velké, chtělo by to buď větší místnost nebo přejít alespoň na TT. Bohužel ani ani druhé není možné (do H0 jsem už dost investoval).
Takže pokud to nepůjde je jediným řešením jiný námět.

[Tobyška]

Omlovám se, nějakým omylem jsem tam poslal přílohu 2x

[Tobyška]

Na složené fotce je současný stav trojmostí. Z toho třetího mostu je vidět zábradlí vlevo a přijíždí po něm auto. Je to silniční most přes potok. Prostřední podchod pod tratí je průchod pro pěší. To je novější záležitost, kterou pomíjím. V těch místech stála Fryželkova trafika.

[Tobyška]

Tři inkriminované mosty, před tím silničním přes potok je ještě veden plyn (nebo co). V sedmdesátých letech nebyl Lukavský potok regulován

[Tobyška]

Dvorana přestavěná na tělocvičnu, zamecká terasa a zámek. Domy, které patřily zámečnictví Čamr.

[Tobyška]

Mostek a přejezd, kde byly původně klasické závory. Zahrady podél potoka, branky a schůdky. Inspirace.

[Tobyška]

Ještě ty historické fotky: Dvorana - původní stav, most při záplavách - vpravo je vidět kus Fryželkovy trafiky.

[Tobyška]

V těch mojich uvahách se začaly povážlivě množit objekty, které bych tam rád umístil. Jsou to všechno unikáty, které nikde nekoupím, takže si to budu muset udělat. Při brouzdání po netu jsem objevil pěkné papírové modely standardních českých (rakouských) drážních objektů z lokálek. Udělala to německá firma GleiMo a zrovna tyto lze jako “pedeefka” zdarma stáhnout z internetu. Pokud to neznáte, mrkněte se na:
http://www.gleimo.de/download/042011/dl042011.php
http://www.gleimo.de/download/012011/dl012011.php
http://www.gleimo.de/download/032011/dl032011.php
Výhodou papíráku je, že spousta malých detailů není v 3d, ale jsou pouze dokresleny. Je to samozřejmě kompromis, ale pokud si to člověk sám navrhuje, může si tu hranici zvolit podle svých představ. Napadá mě, že by se to ještě dalo zkombinovat s 3d tiskem některých drobností.
Začal jsem schánět soft, ve kterým se taková vystřihovánka dá co nejsnadněji udělat. Našel jsem stránky ModelTrainSoftware.com patřící rodinné firmě Evan's Design. Přečetl jsem si o tom různé recenze, některé až pozřele kladné. Vybral jsem si “Model builder” což by měl být soft pro vlastní návrh a Brickyard program pro tisk různých cihlových a kamenných zdí. Včera jsem zaplatil $48 a stáhl si to.
Je to tak trochu zrakový výtěr. Kdyby byla možnost stáhnout demo nebo trial version, asi bych ještě hledal něco lepšího.
Ten Brickyard má hodnotu 20 souborů různých cihlových nebo kamenných zdí a to ještě pokud chci získat soubor, se kterých budu moci dál pracovat, musím pustit tisk na virtuální tiskárnu (PDFcreator), která mi ten soubor vytvoří. Kromě toho ty textury, ze kterých se větší plocha skládá, na sebe moc přesně nenavazují, takže to vytváří poměrně viditelné svislé a vodorovné pruhování. Asi by se ty textury daly někde na netu stáhnout zadarmo. Dávat to do programu, který kromě toho vytištění tedy v určeném měřítku, nic jiného neumí, se zdá skoro zbytečné. Na druhou stranu je pravda, že pro Američana $12 nejsou žádné peníze. No, internet dopravuje zadarmo, tak nad tím můžu mávnout rukou.
Vlastní Model Builder žádné trojrozměrné modely dělat neumí. Musíte si v Cadu nebo v nějakém kreslícím programu navrhnout plošnou vystřihovánku. Ten program na jednotlivé dílce (rozvinuté tvary) umí s určitým omezením umístit textury zdí (omítnutých, cihlových, kamenných, dřevěných atp) , soklů, pilířů nebo říms. Umí pokrýt rozvinutý tvar střechy plechem, došky nebo taškami. Je to upraveno na americké zvyklosti, takže azbest tam nenajdete. Tyhle textury materiálu se snad dají doplnit vlastními vzorky. Pak jsou tam různá okna, dveře a vrata, (ale zase pro nás mají neobvyklé tvary), které můžete po stěně rozmístit a nastavit vhodnou velikost. Můžete tam přidat různé chlopně pro lepení modelu. No a pak model vytisknete.
Chtěl jsem to na něčem malém vyzkoušet, jako první mě napadl drážní most přes potok (viz. fotky výše). No dalo by se to, ale z nějakého drobného kamení. Ale tak, aby to nějak vypadalo, pořádné klenáky tvořící oblouk, různě přitesané kameny, pořádná kamenická práce, to ani náhodou.
Když jsem zklamaný promýšlel jak to udělat, aby to mělo trochu šmrnc, napadlo mě, že se bez tohoto prográmku zcela určitě obejdu. Přes víkend pustím návrh kolejiště z hlavy a pokusím se navrhnout vystřihovánku mostku. O výsledcích budu informovat.

[michal_n_cz]

Určitě s tím programem něco půjde, ale tak jak to popisuješ, tak do má docela omezené možnosti. Co se týká programu, tak v AutoCadu asi něco málo půjde, ale podle mne to má velice omezené možnosti. Doporučuji Corel. Některé věci jako textury může být vhodné nejprve korigovat v nějakém foto editoru, třeba ke Corelu je Photopait, já na vybrané věci raději používám Zoner Photostudio. Dobré je si vyzkoušet jak to vypadá fyzicky vytištěné.
Obsáhlá datábáze textur je tady:
http://www.textures.com/

[Radek]

...Výhodou papíráku je, že spousta malých detailů není v 3d, ale jsou pouze dokresleny. Je to samozřejmě kompromis...

Výhoda...
Toť otázka. Problém je, že vlaky, kolejivo atd. jsou dělané 3d do všech detailů a vedle nich potom vystřihovánkové budovy působí tak nějak nepatřičně.

[Tobyška]

Vystřihovánka mostku
Nafotil jsem znovu most a trochu jej přeměřil (výška mostu 5.9 m, šířka mostu 10.9m, výška oblouku 4 m, šířka oblouku 6m), aby model byl trochu v měřítku.
Zpracování bude probíhat ve dvou fázích. První je vymodelování mostu v 3d CADu, postupujeme jako bychom chtěli naohýbat model z plechu. Výstupem z CADu jsou rovinné rozvinuté tvary jednotlivých dílců, které budeme v druhé fázi zpracovávat v grafickém programu.
Většina CADu má prostředky pro práci s plechem. Zvolíte sílu materiálu a výsledný tvar vytváříte z jednotlivých ploch, ke kterým pomocí ohybů přidáváte další. Pro výsledný tvar se automaticky vytvoří rozvinutý tvar, který prostorový dílec převede do plochy. Tímto způsobem jsem vytvořil průčelí mostu. Výkres rozvinutého tvaru zobrazuje obrys dílce, který je třeba z materiálu nějakým způsobem vyříznout a osy ohybů, kde se bude dílec tvarovat.
Takový výkres je třeba pro naše další použití ještě zeditovat, převést osy na plné čáry, vyznačit středy kruhů a oblouků a osy ohybů vytahnout mimo obrazec, aby vznikly značky pro ohyb. Upravený výkres exportujeme do formátu vhodného pro naši další práci. Je to v podstatě soustava čar, která tvoří obrysy jednotlivých ploch rozvinutého tvaru.