Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)

Specializované fórum pouze pro příznivce velikosti TT (1:120).

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)

Příspěvekod hank » pon 26 srp, 2019 1:51 pm

TTmili píše:Já si osobně myslím, že ani dneska se nepíše ložené zboží na žádný dopravní prostředek tímhle způsobem, to má svá daná pravidla, v případě nebezpečných látek je popsáno velice důsledně a jednoznačně lde má co být napsáno, uvedeno a označeno. Takže bych se skutečně přikláněl k tomu že se jedná o jakýsi reklamní nátěr vozu daného podniku.


Dneska už možná ne, ale tehdy (= epocha IV), kdy se ještě nepoužívaly UN kódy, se takhle na kotle psalo všelijaké vošajstlich ložné zboží. Pamatuju si namátkou chlór, propan-butan, sirouhlík, čpavek, tekutá síra, anilín, metanol, kys. fluorovodíková i některé jiné kyseliny, močovina, DAM (dusičnan amonný + močovina)...

Což mě vede k jedné šťouravé otázce: Učí se dnes pracovníci dopravců UN kódy? Když jsem v 80. letech jako správce vlečky dělal drážní zkoušky na úrovni vedoucí posunu/vlakvedoucí nákl. vlaků/tranzitér-přípravář, tak nám do hlav natloukali aspoň ty tehdy nejběžnější a nejdůležitější kódy z hlediska bezpečnostních a požárních rizik.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 3256
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)

Příspěvekod TTmili » pon 26 srp, 2019 4:59 pm

Pravda, to mi úplně vypadlo. Ale i přesto asi šlo o zvýraznění nebezpečí, minimálně u nás se co vím toto odlišení spolu s různě barevnými pruhy používalo především pro zvlášť náchylné náklady. Samotné ložené zboží se uvádělo i tak přímo na tabulích u čísla, aspoň to tak bylo u všech vozů jejichž fotky se mi dostaly do rukou, a nedivil bych se kdyby to němci měli podobně.

Nevím jak moc jsou v tomhle školení například komerční zaměstnanci, ale my coby kočí, i oranžoví chlapci máme zkoušku z RID, která se vrámci školy jednou za rok "obnovuje". Při onom opakovaném proškolení jsou nám spíš vtloukány do hlav označovací štítky a kategorie a barvičky podle RID, nicméně docela dost se při tom prochází i Kemlerova čísla, a UN kódy se probírají spíš informativně s odkazem na jejich seznam, a že se jedná především o pomůcku pro civilní sektor a pro možnost kombinované přepravy. Takže nějaká znalost tu vrámci nebezpečných látek panuje stále, dokonce (snad se nepletu) vyplývá ze zákona o drahách, který toto ukládá za povinnost každému dopravci s licencí k nákladní dopravě.
TT
DIGITÁL
Epocha: IV
Snažíme se dokonale napodobit skutečnou nedokonalost, má to význam?
Uživatelský avatar
TTmili
 
Příspěvky: 1619
Registrován: čtv 17 črc, 2008 9:48 am
Bydliště: Jihlava

Re: Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)

Příspěvekod Morris Zapp » úte 27 srp, 2019 6:38 pm

Poslal kolega:
Jaké úsilí musely vyvinout Lokomotivní a vozová dílna chemičky Leuna „ Walter Ulbricht“, aby měly pro kolejovou dopravu potřebné vozy, budiž ukázáno na příkladu nádržkového vozu na kaprolaktam. Kaprolaktam je výchozí produkt pro výrobu umělých vláken jako dederon nebo perlon a k výrobě podlahových krytin. V Leuně vyráběná surovina byla dopravována k dalšímu zpracování do závodů v silničních cisternových vozidlech typu VOLVO. Zhruba v polovině sedmdesátých let musea být tato vozidla z důvodu jejich opotřebení nahrazena. Poskytnutí deviz na nákup nových vozidel bylo ale v nedohlednu.
Kolektiv, sestavený ze zástupců oddělení Doprava a oblasti Kaprolaktam, dostal úkol zajistit náhradu silničních cisternových vozidel speciálními železničními nádržkovými vozy. V přípravě na převod dopravy na koleje byly původně čtyři od DR přistavené zkušební vozy. Ty měly nádrž z vysoce legované oceli (V2A). Objem nádržek byl po 20 m³. Přestavba vozů byla provedena v Lokomotivní a vozové dílně, budova 232 v Leuně. Byly přitom provedeny následující práce:
- přestavba plnicího a vyprazdňovacího systému na vyhřívané potrubí, zvětšení plnicího hrdla, použití kulových ventilů, doplnění hrdla pro dusík, připojení manometrů a doplnění destrukční membránové pojistky jako bezpečnostního zařízení
- doplnění topných trubek na spodní plášť kotle
- doplnění hrdla pro skleněný manometr
- doplnění izolace z minerální vlny
- doplnění žebříku a lávky pro vstup na kotel
S tímto vozem byla doprava prováděna dlouhou dobu. Přitom byla měřena všechna statisticky relevantní data (čas nakládky, teplota při nakládce, čas přípravy na vykládacím místě, teplota při vykládce, čas do návratu, dopravní vzdálenosti atd.). Evidence výsledků byla prováděna v podniku Chemiefaserkombinat Guben a v oddělení Kaprolaktam v Leuně. Všechny zjištěné hodnoty byly vyhodnoceny a formulovány jako zadání pro výrobu vhodných vozů. Sériová výroba čtyřiceti vozů proběhla v Raw Leipzig-Engelsdorf. Oproti zkušebním vozům byly nyní změněny mj. následující detaily:
- vozy obdržely dvounápravový jednotný podvozek, vyrobený v Raw Leipzig-Engelsdorf
- nádržky byly z vysoce legované oceli s vnitřním topením
- izolace kotle z 200 mm polyuretanové pěny
- dosazení vrstvené lisované hmoty na sedlo kotle ke snížení tepelných přechodů (snížení tepelných ztrát)
- dosazení deskových manometrů
- dosazení kotlové jímky pro vyprázdnění kaprolaktamu beze zbytku

Zejména na izolaci kotle byly kladeny velké nároky. Kaprolaktam byl do nádržek plněn při teplotě cca 90°C. Po 24 hodinách nesměl zchladnout pod 60°C, protože jinak začala krystalizace. Bylo sice možné, produkt opět ohřát vestavěným topením, to ale současně znamenalo ztrátu kvality a na takzvané kobercové nitě.
Vozy byly nasazeny mnoho let bez reklamací. Při první tlakové zkoušce po osmi letech provozu byla v kotli nalezena jednotlivá zkorodovaná místa. Kvůli takzvané jamkové korozi v oblasti svárů pronikl kaprolaktam do izolace a ven. I v oblasti izolačního oplechování byla poškození korozí, uvolněnými šrouby a odlupováním barvy.
Po privatizaci LEUNA-Caprolactam GmbH, později DOMO CaproLeuna GmbH, byla část vozů vyřazena. Tyto vozy byly prodány firmám EVA a VTG, sídlícím v Hamburku. Zbylých dvacet vozů bylo předáno do výrobního závodu, část z nich už je mezitím sešrotována. O nasazení těchto vozidel nejsou žádné relevantní informace.
kaprolactam1.png
kaprolactam2.png
Obr. 10: První zkušební kotlový vůz pro kaprolaktam je hotov. Pamětní fotografie se všemi podíle-jícími se zaměstnanci z různých oddělení. Vůz byl součástí setu TILLIG obj. č. 500511E (foto: sbír-ka K. Bossig).

Klaus Bossig, zveřejněno v Clubmagazin Tillig TT Club, číslo 03/2014
TT, moduly, epocha III/IV
Uživatelský avatar
Morris Zapp
 
Příspěvky: 680
Registrován: ned 04 dub, 2010 3:06 pm

Re: Všechno možné i nemožné ... (a jiné plky)

Příspěvekod hank » úte 27 srp, 2019 7:20 pm

Morris Zapp: Děkuji.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 3256
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Předchozí

Zpět na Velikost TT (komunita TT)

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků