Pomeranče neboli cénuly jsou pro mne srdeční záležitost už od poloviny osmdesátých let, kdy jsem za nimi poprvé vyrazil vandrem na Slovensko. Proto jsem byl velmi potěšen, že se na trhu objevil model ve velikosti TT. Ihned jsem si (zatím) jeden model opatřil. Jelikož se zaměřuji zejména na IV epochu, byl to v červeném provedení model stroje T 679.0008, měl jsem však možnost si i důkladně prohlédnout model T 678.003 v oranžovém nátěru. Model dosud absolvoval záběh a dvoudenní provoz na výstavě chrudimských modelářů. Troufnu si tedy napsat jakési zhodnocení. Model jsem vybavil zvukovým dekodérem ZIMO MS 450 P16 a zvukem od p. Smutka. Dle mého názoru se jedná o zatím nejzdařilejší model svého výrobce a obdobně excelentní zvuk je zatím nejlepším ozvučením modelu jaký nejen od p. Smutka mám. Na první pohled to JE cénula, model proporčně odpovídá své předloze, včetně zúžení rámu na čelech a nepatrného zúžení skříně směrem vzhůru. Model má poměrně tichý chod, vlastní zvuk modelu nikterak neruší ozvučení. Narozdíl od některých jiných modelů MTB je jeho jízda krásně plynulá, a to jak v analogovém, tak v digitálním režimu. Značná hmotnost 221 gramů (víc než třeba u sergeje ROCO) a všech šest hnaných náprav zaručuje dostatečnou tažnou sílu i bez bandáží. Povrchová úprava kvalitní, barevné přechody čisté, potisk ostrý, dobře čitelný. jen stříbrné rámování bočních oken kabiny by nemuselo být tak křiklavé. Ač jsem se trochu bál zklamání z prvotního dobrého dojmu, vzal jsem do ruky šupleru a typák a přeměřil základní rozměry. Zklamání se nekonalo. Délka přes nárazníky: skutečnost 18 000 mm, model 152 mm, přepočet 150 mm. Rozdíl však tvoří jen nárazníky, samotný rám sedí zcela přesně: skutečnost 17 160 mm, model 143 mm a přepočet také rovných 143 mm. Trochu horší je šířka, přes zvedací opěry skutečnost 3 100 mm, model 26,6 mm, přepočet 25,83, samotná skříň je ve skutečnosti 3 000 mm, model má 25,5 mm a přepočet je 25 mm. Ač bylo skutečných lokomotiv pro ČSD vyrobeno jen 44 kusů, není cénula jako cénula. Především to byly dvě různé řady, T 678.0 bez parního generátoru a T 679.0 s parním generátorem pro vytápění osobních vozů. Drobné rozdíly pak byly i v rámci jednotlivých řad. Potěšitelné je, že výrobce zohlednil dvě různé palivové nádrže, u T 678.0 s jedním hrdlem na každé straně a víky písečníků v rozích a se dvěma hrdly (pro naftu a pro vodu) bez písečníků u T 679.0. Tak, to by byla positiva. Model však má i svá negativa, byť některá jsou jen v kategorii počítání nýtů. Skříň modelu je pro obě řady shodná, u T 679.0 tedy chybí na střeše výfuk parního generátoru. Na čele chybí tažný hák, který je ve skutečnosti zapuštěn ve výrazném vybrání v oblém kapotování čela lokomotivy, které přesahuje přes čelník. Bez něj působí čelo modelu velmi prázdným dojmem. V obdobném vybrání byla u řady T 679.0 zapuštěna i topná spojka parního topení. Trumpety na střeše jsou u modelu osazeny každá zvlášť, ve skutečnosti jsou na společném držáku výše nad střechou. U dveří do kabiny jsou v modelu madla osazena kolmo do skříně, ve skutečnosti je madlo na straně strojovny zároveň okapovým svodem, má tedy horním koncem navazovat na okap, v dolní části mají obě madla končit pod spodní hranou rámu. Madla nad čelními okny byla u strojů T 678.001 až 12 a T 679.001 a 02 dvě krátká, stejná jako pod okny. Ostatní měly nad okny madlo jedno dlouhé. To výrobce u modelu T 679.008 nezohlednil, model má dvě madla krátká. Čelní reflektory byly také dvojího provedení, malé reflektory měly všechny stroje T 678.0 a T 679.0 do čísla 07, od T 679.008 měly z výroby reflektory velké. Během provozu se však velké reflektory dostaly i na další stroje. V modelu je však reflektor jen malý, byť pěkně provedený. To u modelu T 679.0008 není zohledněno, je osazen reflektorem malým. U modelu T 678.003 v oranžovém továrním nátěru je chybně linie barevného přechodu bočnice a střechy. Je ve střeše nad okapem, ve skutečnosti je okap v barvě skříně a nad ním střecha celá krémová, u pozdějších verzí nátěru šedá. Jen drobným nedostatkem u červené verze je umístění výrobního štítku, které u skutečných lokomotiv opět nebylo jednotné. U všech T 678.0 a u T 679.001 až 07 a 14 byl umístěn na rámu za předním stanovištěm, ostatní jej měly před zadním stanovištěm, tedy pod žaluziemi. Model červené T 679.0008 má štítky diagonálně, na levé bočnici chybně, navíc bez červeného podbarvení.
I přes množství výhrad hodnotím model cénuly kladně. Nejlépe skutečnosti odpovídá model T 678.003, konkrétními detaily (střecha bez výfuku PG, madla nad okny, reflektor, nádrž) odpovídá vzhledu strojů T 678.001 až 12. Řekl bych, že tímto modelem firma MTB posunula kalitativně úroveň své produkce o laťku výše. Potěšitelné je to zvláště v kontextu, že se jedná o model nepříliš početné lokomotivní řady, která navíc už není více než čtvrtstoletí v provozu. A kromě exportní série obdobných lokomotiv do Iráku, nelze na model ani navázat žádnou další obdobnou řadou. Zajímavé a vzhledově velice podobné prototypy jednosměrných T 658.0 a T 698.0 mají základní rozměry výrazně jiné, takže pro jejich případnou stavbu by nešlo z pomeranče použít nic.