od Vojtěch Vorel » pon 22 kvě, 2023 8:36 am
Ivan: Bingo – kusá vpravo dole je do topírny. Ještě to řeknu obrázkem, prozatím takto:
Kusá vpravo dole, zapojená přes úvrať, je do topírny. Proč ne z druhého zhlaví (jako např. v Rokytnici nad Jizerou) nebo z prostředka koleje (jako např. ve Zlatých Horách)? Nedostatek místa a oblouk. Proč je situována takto? Kvůli orientaci lokomotivy s ohledem na stoupání tratě (jako např. v Rokytnici v Orl. h.). Je tak dlouhá proto, aby kromě topírny bylo místo i pro lehké ošetření lokomotivy před topírnou (a potřeboval jsem dosáhnout větší osové vzdálenosti a současně zachovat přímou část kvůli topírně). Využití – nějaký čas třeba žádné, časem se možná promění v muzeum, možná jí využije místní železniční klub pro deponování své lokomotivy (jako např. v Rokytnici v O. h.)
Kusá kolej ve stanici nahoře – ke skladišti, dříve zaústěná oboustranně, nyní na délku cca Gbgkks (jako např. v Liticích nad Orlicí). Jak často se bude používat, nezáleží ani tak na epoše, jako na tom, jestli si někdo – kdokoliv (např. místní pivovar) objedná přepravu čehokoliv (např. flašek – jako např. Clock v Potštejně). Zapojení koleje rovněž přes úvrať (jako např. ve Zlatých Horách) by se mi líbilo víc, ale to by druhé záhlaví muselo být o půl metru delší. Tedy je zapojená takto (jako např. v Rokytnici v Orl. h.). Kromě toho možné využití pro výstavy vozidel při výročích trati/města a pro šotopendl na nákladiště na trati a zpět při stejné příležitosti.
Kusá kolej vpravo – nakládací plocha bez rampy pro nakládku čehokoliv, především dřeva (3× Eas), přistavěná někdy během totality (jako tuším např. ve Starém Městě pod Sněžníkem). Obsluha podle GVD 3× týdně (jako ještě nedávno na štítecké), jinak samozřejmě podle potřeby (méně i více).
Záhlaví na koncové straně – cca 300 mm, tedy pro každou „normální“ lokomotivu a motorový vůz (snad kromě 854). Pro objíždění s něčím delším nebo dvojčetem kocourů zůstává možnost využít pro objetí první a druhou staniční kolej (prozatím číslováno od budovy = nahoře) – prodloužení koleje o délku výhybky.
První staniční kolej od budovy – 2 přechody vzdálené tak, aby bylo možné mezi ně odstavit jednu 010 (jako např. kdysi v Letohradě) a aby mezi námezníkem a přechodem bylo možné odstavit soupravu 810 + 010. Druhá kolej – na délku až 742 + 3× 020. Třetí kolej – bez problému 742 + 3× Eas + Gbgkks + Da-k (tedy plná kapacita stanice).
Nákladiště na trati – 2× Eas, komodity: vojenskou vlečku jsem i přes pestrý provoz a nepostradatelnost tratě zamítl z důvodu nevhodné situace vlečky, sýpku ani lom modelovat (i z prostorových důvodů) nebudu, takže nakládka např. zemědělských produktů (brambory…) nebo dřeva (jako např. tuším kdysi Platěnice nebo Roveň). Obsluha podle potřeby. V V/VI epoše prakticky nulová, ale když si někdo přepravu objedná, vlak tam pojede, jak bude potřeba. Obsluha nákladiště z horní stanice jako PMD s návratem HV zpět.
Za 4 roky služby v provozu jsem si všiml, že je hodně pravidel, jak se co dělá, která ovšem platí jen do doby, než je potřeba udělat to jinak. Naše železniční síť je atypů plná (např. kolejová váha a rampa u dopravní koleje – Dolní Lipka). Možná není nejšťastnější dimenzovat délku kolejí přesně na nějaké množství vozů, ale nedostatek prostoru je potřeba nějak kompenzovat.
PS: I když je to situace po někdejším vytrháním spojky, kusá kolej podél (téměř) celé stanice je např. v Újezdě u Chocně nebo v Rokytnici v Orl. h.
Co se týče sklonu, ten ještě ověřím, ale když jsem si to zkoušel nasimulovat, neměl by být problém (koneckonců spirály taky vyjdou, klíčový je světlá výška v SN).