Střelec píše:Dlouhá cedule s pomlčkou odpovídá původní c. a k. praxi. "Přednosta stanice" vznikl za okupace, tudíž bych ho pro klasickou druhou epochu bral s rezervou. Druhý problém by mohl nastat v tom, že německé názvy za monarchie, za první republiky a za protektorátu se dost často lišily, což lze zjistit jak z lexikonů obcí (případně v Retrospektivním lexikonu obcí nebo na Porta fontium). Některé obce v letech 1850-1974 stihly vystřídat i tři české a tři německé názvy...
Inspiraci by mohl poskytnout seriál "Zaniklé tratě" na idnes.cz .
Nejspíš půjdu cestou dlouhé cedule, koukal jsem na více fotek stanic a budov 16/H a většinou byl jednořádkový dlouhý název jak nad verandou, tak i na boku budovy. Někdy jsou nad verandou dvě samostatné cedule každá s jednou variantou názvu.
Vzhledem k tomu, že moje stanice je vymyšlená, tak německý název Hermannshutte by měl být ok.
Střelec píše:Jinak musím konstatovat, že Marwinovo dílo je těžce inspirativní, i když v mém případě hlavně co se týká používaných vozidel - jak strojů, tak vozového parku. Drezíny odstavené v kůlně tomu dávají ten správný šmrnc, byť bych směrem k nim předpokládal nějaké manipulační kolejnice - i když jen víceméně na volno zapuštěné do terénu s jedním koncem v kůlně a druhým končícím kolmo na manipulační kolej. Ještě před pár lety to bylo k vidění u různých kůlen traťovky v zapadlejších stanicích.
Kůlna a koleje: V Lokti mám řešení, kdy vedou koleje z kůlny.
Zde jsem volil jednodušší řešení, kdy má být v kůlně jen kolo, které není tak těžké a nemusely být k tomuto účelu koleje.