Moderátoři: StandaR, milan ferdián, Michal Dalecký, Jarda H.
Zlámalík píše:Dětem nechej dřevo a sobě kup digitál. A když se jim to u tebe bude líbit, můžeš je do své hry zapojovat. Ono je to časem přejde, vrhnou se na jiné zábavy a ty budeš mít mašinky. Prošli jsme si tím myslím všichni
jipol57 píše:A všeobecně se v návodech píše od 15 let. Dokonce v popisu i u toho Conrada. Pro sebe ale určitě, a jestli to chceš zakamuflovat u manželky, tak hodně štěstí.
hank píše:Já jsem první modely dostal v roce 1961 jako 6letý předškolák, to bylo TT ještě dost velká vzácnost. Táta mi mi je tenkrát přivezl z NDR s tím, že uhlídat je před mladším bráchou bude můj úkol a nikoho jiného. Bráchovi byly tenkrát 4 roky a ubránit to před jeho destruktivními snahami mi dalo dost práce. Nicméně podařilo se, mně hobby vydrželo celý život a bráchu přivedlo k železniční profesi.
Když o tom tak přemýšlím, tak rodiče si se mnou vlastně ani nehráli... Táta mi pak ještě občas koupil nějakou knížku (první byl Svět na kolejích pánů Hlavatého a Boudy z roku 1964), ale objevovat svět skutečné železnice a hledat odpovědi na související otázky bylo na mně samotném.
Asi na to není universálně platná odpověď nebo rada. Každé dítě je jiné a nejlépe by ho měli znát vlastní rodiče. Nicméně v tomto věku bych před nákupem "definitivních" (a patřičně drahých) modelů asi raději upřednostnil nějaký "hračkoidní" mezistupeň a s "pořádnými" modely bych asi počkal, aspoň až potomci začnou chodit do školy. Jestli máš s dětmi i nějaké železničně-výchovné ambice, lze je realizovat i v "ruční trakci" nebo s mašinkami na klíček... A protože děti v tomto věku rády hrají rolové hry, asi k jejich ukáznění pomůžou i příběhy. Skoro bych řekl, že když je úspěšně vtáhneš do příběhů, technická úroveň modelů bude úplně vedlejší.
Ještě poněkud zlomyslně podotknu toto: Vycházím z předpokladu, že to skutečně děláš kvůli dětem. 99,9% dospělých a starých chlapů však za tvrzení "dělám to pro děti/vnoučata" schovává svou potřebu hrát si. Na tom nevidím "nic proti ničemu", hra je základní lidská potřeba a jak je všeobecně známo, kdo si hraje, nezlobí; jenom je potřeba přiznat to především sám sobě.
Ivan píše:Ahoj,
budu stručný, mám zkušenosti s následujícími (děti 3 a 6 let, kluci):
Dřevěné vláčky - děti bavily do cca 6ti let, teď už moc nejezdí. Mašiny jsme měli zejména BRIO a tam nebyl problém s funkčností. Nejlépe jezdí asi motorák z lidlu , koleje máme 80% IKEA.
Lego Duplo - velmi odolné (více než dřevěné), 6-ti letý syn si s tím stále hraje, i když už méně než dříve. Kdyby ses rozhodoval mezi dřevěnými a DUPLEM, doporučuji duplo. Klasické lego vláčky nemáme a zatím nejsou v plánu.
Modelové: Kluky jsem naučil, že jsou to modely a na ně se nesahá. Starší od 4 let jezdí sám, od pěti posunuje. Tříletému to moc nejde... Baví je to, ale nevydrží u toho dlouho, protože to prostě není tolik kontaktní jako ostatní vláčky. Samozřejmě, mohlo by být kontaktní, ale kolejiště je na stole a nechtěl bych vidět pád zvukové barči od Kuehna v TT na podlahu . Jezdí pod mírným dohledem, ale netojím jim pořád za zadkem.
samozřejmě, kdybych měl větší kolejiště, jistě by je bavilo jezdit déle, takhle spíše jen krouží dokola, občas něco zavezou na vlečku.
K tvé poznámce o očekávání, tyhle podmínky moc modelové vláčky nesplňují (zvlášť u 4 letých). Ovšem, chceš-li to mít primárně pro děti s tím, že oželíš občas něco ulomeného, tak můžeš koupit nějaký levnější startset a kolejivo s podložím a zkusit to. Dítě od 5-6 let s tím bude schopno jezdit, ale musíš mu pomáhat se sestavením kolejí a také se spřahováním vagonů. Píšeš o velikosti "N", pro děti by bylo lepší H0. Když je to bude bavit i až povyrostou, tak můžeš přejít na jiné měřítko a začít modelovat.
Toť moje zkušenosti a názor.
Ivan
jipol57 píše:A všeobecně se v návodech píše od 15 let. Dokonce v popisu i u toho Conrada. Pro sebe ale určitě, a jestli to chceš zakamuflovat u manželky, tak hodně štěstí.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků