No tak třeba Nohabka má stejnou koncepci pojezdu jako Ragulin, pojezd Bobiny je stejný jako německá 211 (nebo jak se to jmenovalo) a podobně, ale vpodstatě je škoda času zabývat se těmito "modely", protože měly jen mínusy, klady žádný.
Počínaje motorem, přes nekvalitní ozubená kolečka až po absenci jakýchkoliv ložisek (uložení v měkkém plastu s óóóóóbrovskou vůlí atd.
Vlastně jeden klad jsem zaznamenal a přišel s nástupem nových technologií.
Před pár lety jsem si dva starší Hektory trošku vytunil.
Dal jsem jim kvalitní nešmajdavá dvojkolí a motor od Mashimy se setrvačníkem.
Pak přišla na řadu digitalizace a světe div se, zvukový dekodér není potřeba, protože oba dva Hektory vydávají díky pulzní regulaci (kmitočty se vůlema přenáší až do pojezdu) při jízdě krásné zvuky velice podobné spalovacímu motoru, jen, pravda, nehoukají.
Ale pochybuju, že soudruzi v NDR mysleli tak dopředu a mašinky takto "zkonstruovali" záměrně.
Ale abych jen nehanil. Jízdní vlastnosti se i u těchto modelů díky digitalizaci zlepšily, ale záleží opravdu na typu mašiny. Třeba Bobina vrčí strašně moc a Nohabka jakbysmet. Takže moje zkušenost je taková, že já do těchto starých modelů už neinvestuju a ty, co mám, už jenom shlíží na své mladší a mnohem kvalitnější kolegyně za sklem vitríny.
No ale jak říkám, je na každém, co od toho čeká a kolik je ochoten dát času, nebo peněz buď do oprav starých modelů, nebo koupě nových.
I když i o těch nových a o dost dražších modelech se tady taky vedou dost vášnivé debaty.