Nejsem sice větší chlap v tomto oboru, ale mám doma totéž a funguje mi to naprosto dokonale.
A pro tvé uklidnění měl jsem z počátku stejné potíže.
Na tom obrázku s pracovištěm to vidět není, ale měls připojen zemnící kolík k tácku? Na takové zkoušení na první seznámení je lepší mít sypanou plochu položenou na destičce kuprextitu s připojeným zemnícím pólem sypače.
V této prvo pokusné fázi se musíš nejprve naučit správně naředit lepidlo. Co vím, tak tady v Brně sypem většinou do duvilaxu, ale s herkulem to jde taky.
Pak je důležité naučit se správně vytřásat. Ono se to nezdá, ale i tohle je klíčové. První dávka většinou "nevypadá", musí se sypat na stejné místo více. Zde bych vložil malou zkušenost. Flokovačku po zapojení a naplnění zapnu a nechám celek ještě chvilku "nabíjet". Tedy pokud sypu větší plochu na modulu. Pak při prvním "nastartování" vytřásání se mi cukřenka dostane do takového režimu, že vlákna z ní vystřelují sama. Z celého průřezu mřížky letí ucelený proud vláken vysokou rychlostí a zabodává se do lepidla. Většinou to jde nejlíp s 2mm vlákny (mám zkušenosti pouze s Mininatur) Až se cukřenka téměř vyprázdní, musím s ní zase třepat ručně.
Ještě k lepidlu: nelze ho mít málo v tenké vrstvě, mělo by ho být trošku na kopec, prostě objem, do kterého se vlákno zapíchne. I to je třeba nacvičit.
Dále, vždy sypu nadbytek vláken. Časem, i pozdějším následným úklidem vždy něco vysaješ. Bezprostředně po sypání můžeš modul obrátit a nechycená vlákna otřepat (hle - výhoda modulů). Nebo povysávat. Já mám na vysavač udělaný separátor na hadici vysavače. Je ze sklenice, sklo je elektrostaticky rezistentní a vlákna se dobře vysypávají. V plechovém šroubovacím víku jsou dvě díry s násadami na hadici, to do vysavače je překrytá molitanem. Separátor lze použít i při hlinění, listění stromů a jiných sběrných činnostech.
Ke sběru flokovaných vláken bych ještě řekl tolik, že těch co zůstane je cca třetina oproti dvěma třetinám, co povysávám. Čili nebát se toho a sypat víc.
Klíčové je množství a naředění lepidla, pak způsob vytřásání a v neposlední řadě kvalita a délka vláken a tomu uspůsobená oka v mřížce - čím delší vlákno, tím větší oka.
Na závěr bych řekl, že nic mi nešlo hned a samo, předcházelo tomu dlouhé zkoušení. Vybalit flokovačku, zapnout a začít sypat kolejiště bez předchozí praxe je sebevražda. My v Brně jsme měli výhodu, že nás to mnitka učil na workšopu i s praktickým zkoušením, takže jsem se toho tak moc nebál.
Zkoušet zkoušet zkoušet....... a počkat i na rady "větších" chlapů