Pájení kolejí - provrtání

[Rosta]

Zdravím všechny.
Chtěl bych prokonzulotvat takovou myšlenku týkající se spolehlivého pájení kolejí.
Chystám se dělat domácí kolejiště v měřítku Z a koumal jsem nad bezpečným a hlavně trvanlivým a spolehlivým pájením el. přívodů ke kolejím.
Na začátek podotknu, že hodlám používat DCC, připojit budu chtít každou kolejnici (ať již flexi nebo kusové Märklin - mimo výhybek) a především
se chystám použít lanko, nikoli drát (pro větší pružnost a menší náchylnost na přelomení).
Provedl jsem různé testy a vzhledem k tomu, že kolejivo je skutečně mrňavé, připájení jak z boku (podle Houmera) nebo zespodu vypadá dost
podivně - "kulička" cínu oproti kolejnici působí dost robustním dojmem.
Navíc Märklin je dost lesklé, tvrdé kolejivo, musí se dost brousit, aby se zvýšila adheze a byla aspoň určitá jistota, že se připájený spoj na kolejnici
udrží, jedná se přece jen o dost malou styčnou plochu.
Takže mě napadla (možná kacířská) myšlenka - provrtat kolejnici těsně nad patkou mikrovrtáčkem cca 0,3 mm tak, aby samozřejmě nedošlo
k omezení průjezdu soukolí, následně tímto otvorem lanko protáhnout (všechny vlákna, co se vejdou), zahnout dolů, pod kolejnicí zatočit (vím,
základní elektronický prohřešek proti pravidlům ) a zakápnout cínem zespodu až ke kolejnici a přetáhnout smršťovací bužírkou.
Co vy na to? Bude to pro DCC a vůbec elektrické napájení spolehlivé řešení?
Jde mi hlavně o to, aby to dobře vedlo a aby se mi při manipulaci a montáži kolejnic na kolejiště připájená lanka "neodlepovala" od kolejnic.

Moc díky za vaše názory.

[fulda]

IMHO si to děláš složitější než je třeba. seznam se s používáním pájecích kapalin a očištěním koleje. Normálně to dělám tak, že si namaluji mikrovláknovým "plnícím štětcem" s "pájecí kapalinou na nerez" místo které chci pocínovat. To potáhnu opravdu tenkou vrstvou cínu (používám ø0.5mm), odizolovaný drátek taky vykoupu v kapalině a předem pocínuji tenkou vrstvou cínu. Pak už jen přiložím k sobě, prohřeju a mám spoj ze kterého nikde nic neodstává. (pochopitelně si drátek předem tvaruji do jakési "hokejky" aby pasoval).

[HonzaM]

IMHO si to děláš složitější než je třeba. seznam se s používáním pájecích kapalin a očištěním koleje. Normálně to dělám tak, že si namaluji mikrovláknovým "plnícím štětcem" s "pájecí kapalinou na nerez" místo které chci pocínovat. To potáhnu opravdu tenkou vrstvou cínu (používám ø0.5mm), odizolovaný drátek taky vykoupu v kapalině a předem pocínuji tenkou vrstvou cínu. Pak už jen přiložím k sobě, prohřeju a mám spoj ze kterého nikde nic neodstává. (pochopitelně si drátek předem tvaruji do jakési "hokejky" aby pasoval).

Postopuji stejně jako Jindra, jediný rozdíl je že pro pocínování kolejnice používám cín 0,25 mm. Výsledky jsou vynikající.

[vvitty]

HonzaM: lanka od dekoderu nedoporucuji. Moc slaba. I u Z by se na privadeni napajeni melo pouzivat neco co vydrzi zkrat na koleji...

[sidlo]

Ke kolejnici doporučujete pájet licnu nebo drát? - bez ohledu na měřítko

[HonzaM]

:?: Ke kolejnici doporučujete pájet licnu nebo drát? - bez ohledu na měřítko

Rozhodně licnu, kulatý drát má tendenci se dotýkat jen v tečně a spoj je náchylnější k odtržení při mechanickém působení na drát, nemluvě o možném naříznutí při odizolovávání.

[Rosta]

Díky moc za odpovědi.
Vím, je to pracné, ale zase to dělám jen jednou za život kolejiště.
Ale určitě vyzkouším i tento postup a uvidím.
Šlo mi v podstatě o jediné - ve chvíli, kdy sestavím kolejiště, otočím je vzhůru nohama a začnu dole propojovat káblíky, nechci, aby mi při zatahání za nějaký káblík zůstal v ruce a já to musel celé demontovat a pájet kolej znovu...
Děkuji.

[Jirka_US]

Vodice (kabliky), ktere pouziva napr. Digitrax u svych HO dekoderu muzes bez problemu pouzit, kdyz vydrzi zkrat v H0 lokomotive a vzhledem ke skutecnosti, ze kazda kolej bude mit sve napajeni, tak neni duvod se obavat ve velikosti Z. Dalsi podminkou je ovsem pripojit tyto vodice (rozumne delky) k paternimu vodici o dostetecnem prumeru.
V pripade DCC je treba nastavit napeti DCC a proudovou ochranu, ktere odpovida modelum meritka Z. Nevim jestli kolejivo Maerklin uz je nakoupeno, ale u koleji Microtrains jsou zespodu "pajeci plosky".

[mike.solc]

Ahoj, nevím jestli se to tu už někde neřešilo, všichni tu letují koleje. I já letuji přívodní vodiče na spustu místech (U profil), ovšem teď jsem se dostal do fáze, že chci všechny koleje navzájem vodivě spojit, protože i když. Mám po několika metrech zvonu přívod napětí, stejně to není ono. A právě jsem koukal po elektricky vodivých lepidlech - objednal jsem si lepidlo 9ml "USA" a pak nějaký 18ml Čína. Nikde jsem o tom nic moc nenašel, proč se to nedělá? Přeci odpor lepidla v takové ploše bude skoro nulový a doufám, že tím ochráním spoj před případnou korozí. Nebo máte špatné zkušenosti?

PS: Přemýšlel jsem, že koleje vyměním za nový profil, ovšem mám 50 vyhybek... Myslel jsem, že cena půjde časem dolů... ovšem 500Kč+/výhybka je fakt dost..

[BohousP]

... i když Mám po několika metrech zvonu přívod napětí, stejně to není ono.

Přívod po několika metrech je špatně. Raději několikrát na metr ...

A právě jsem koukal po elektricky vodivých lepidlech - objednal jsem si lepidlo 9ml "USA" a pak nějaký 18ml Čína. Nikde jsem o tom nic moc nenašel, proč se to nedělá? Přeci odpor lepidla v takové ploše bude skoro nulový a doufám, že tím ochráním spoj před případnou korozí. Nebo máte špatné zkušenosti?

Neslyšel jsem, že by to někdo mezi modeláři používal (to ovšem neznamené, že to je pravda ...). Otázka je, jaká je vodivost/odpor toho lepidla. Existují lepidla s koloidním stříbem, hliníkem atd., lepidla na opravu plošných spojů a pod. Asi to chce vyzkoušet, změřit a po nějaké době provozu popsat výsledky. Problém vidím v budoucnosti, pokud to někdy budeš chtít rozebrat.

[fulda]

Já jsem se tedy častěji setkal s označením "vodivý lak", to je ale celkem jedno, hlavní problém těch které jsem potkal byla "malá pružnost", takže ty spoje po nějaké době zkřehnou a prasknou. Ale nemusí to být případ tohoto konkrétního lepidla

[mpinta]

Z vlastní praxe (pro nerozebíratelná kolejiště):

1. Bez spojek, pokud je to možné. Buď kolejnice v jednom kusu, nebo vodivé spojky proletovat.
Takže bych neuváděl počet přívodů na metr, ale jeden přívod na jednu kolejnici bez spojek (nebo s proletovanými).
Při extrémní délce kolejnice (několik metrů) je možná vhodné použít přívody raději dva. Pro jistotu. Z elektrického hlediska je to zbytečné. Kolejnice má mnohem menší odpor, než přívodní vodiče.

2. Tam, kde kolejnice pěkně drží proti sobě (to se snažím docílit vždy), ani nepoužívám spojky. Jen "vypomůžu" krátkým plným vodičem, přiloženým na vnější stranu přes spoj kolejnic. Samotný cín není nejpevnější.

3. Letuji podobně, jako Fulda, ale nic nečistím (ona to ta kapalina snadno "vyžere" ).
Plnícím štetcem omáznu kapalinu NA NEREZ a pájím tvrdším cínem (třeba Sn97 Cu3) bez tavidla (kalafuny).
Jde to ale i normálním, trubičkovým. I při časté manipulaci to drží už více, jak 8 let.
Ten plnící štětec je na to SUPER !!! Cín se rozlije přesně tam, kde je kapalina.

4. Vodivý lak ani náhodou. Přesně jak píše Fulda. Odpor není "nula" a ještě je obvykle velmi křehký.

5. Páječka klidně stará dobrá pistolová...

A předem upozorňuji, že se nebudu s nikým dohadovat, jak je to dobře nebo špatně. Jen uvádím, jak to dělám já.

[Rosta]

Já ten lak kdysi zkusil u velikosti N a jednoznačně nedoporučuji - vůbec to ničemu nepomohlo, pořád to zlobilo,
vodivý odpor je značný i když to byl lak na bázi stříbra.
Sice jsem tím lakem teď s úspěchem opravoval poškozené vytápění zadního okna u auta, ale kolejnice a odporový
drát je dost velký rozdíl.

Jinak jsem zvolil Fuldovu metodu a jsem spokojený - použití pájecí kapaliny na nerez skutečně vytváří pevné
a spolehlivé spoje.

Ovšem mám to celé jištěné (až možná zbytečně) - rovinky dělám z flexi, zatáčky z kusového Märklin - ale vše,
každý díl, má zespodu připájený přívod, což při délce některých kousků po cca 8 cm vytváří zespodu dost velký
počet káblíků - ale jistota je jistota.
A navíc jsem propájel z vnější strany i spojky kusového kolejiva - normálně štětcem s pájecí kapalinou natřu,
přiložím páječku a cín - ten se krásně rozlije.
Takto propojené kolejnice ani na délce cca 2 m nevykazují prakticky žádný odpor.

Pochopitelně pak nenápájím kolejnici zespodu do každého připraveného drátu, do každé kusové kolejnice - to
je při existenci přívodu každých 10 - 20 cm zbytečné a jak píše Mpinta ten připájený drát má větší odpor než
samotná kolejnice. Takže připojím jen 2 - 3 přívody na cca 2 metry kolejnice, ale kdyby jeden z přípojů odešel,
okamžitě můžu nahradit dalším ve vzdálenosti do 20 cm.

[PaMi]

Jednotlivé izolované, resp. detekované úseky mám napájené vždy z jednoho místa. V úseku jsou koleje spojeny pouze kolejovými spojkami, tzn. žádné pájení. A to jsou úseky, kde mám i dvanáct spojení.
Po sedmi letech provozu nepociťuji žádné úbytky napětí, žádné přechodové odpory.
Berte toto pouze jako konstatování vlastní zkušenosti. Nic víc, nic míň.

[michal_n_cz]

Používame koľajivo Tillig Elite a žiaľ na neho spoľahlivo nezaberá žiadna pájkovacia kvpalina. Skúšal som nerez, nikel, oceľ, neutrálnu .... len po zbrúsení sa to umúdrilo.

To je naprosto pochopitelné že brunýrovaná kolejnice je obtížně pájitelná a pokud se to na první pohled podaří tak to nebude spolehlivý spoj. Brunýrovaná=zaoxidovaná. Neusilber z něhož jsou většinou kolejnice je jeden z nejlépe pájitelných materiálů. Prakticky všechny běžně dostupné koleje se dají pájet bez kyselin a vodiček. Bohatě stačí tavidlo co je v trubičkové pájce. Věř, pokud ti něco kolem kolejí a elektriky nejde pájet je to většinou nevhodným postupem či nástroji. V této oblasti je jednodušší vyjmenovat to co pájet opravdu nejde nebo je velice obtížné. Ze svých zkušeností za se sebe vyjmenuji:
1. Srdcovky a jazyky starého kolejiva Pilz/Tillig s té divné slitiny - to je fakt hnus.
2. Spojky pokud jsou z nerez plechu - např. Roco-line