Když jsem psal, že by se to vlaku nelíbilo, myslel jsem tím, že prudké zrychlení při vjetí do přechodového a následné zpomalení při vyjetí z přechodového úseku není příliž modelové a může dojít k vykolejení vozů a pod. Nemyslel jsem tím, že by došlo k "elektrickému" poškození lokomotivy.D píše:Vlak jen zrychlí, nic se mu nestane. To je jako posadit lokomotivu na koleje pod proudem. Díky střídavě otvíraným diodám se jen posune prahové napětí PWM z nuly na lineární hodnotu. Rychlost (výkon) je dána střední hodnotou výsledného průběhu napětí (derivací).Jirka1 píše:To by sice nic neudělalo zdrojům díky zapojení, ale jedoucímu vlaku by se to asi moc nelíbilo.
Neschopnost plynule přejíždět mezi dvěma úseky s různým napájením patří mezi nevýhody pulzní regulace. Nicméně stále je možnost přepínat celý úsek bez diod natvrdo k jednomu nebo druhému regulátoru.
Přepínání polarity pomocí přepínače je sice u PWM běžné, ale nezobecňoval bych to. Regulátor s nulou uprostřed vyrobit lze.
Psal jsem to (tedy snažil jsem se) právě obecně z pohledu Lukáše - laika, který tomu, jak vidno, moc nehoví. Šlo o to, ukázat na úskalí jím zamýšlené alternativy. Nic víc a nic míň...
Ohledně toho přepínání polarity souhlasím. (Osobně ale používám přepínání pomocí přepínače nebo další elektroniky, pro mě by byla nula uprostřed byla nevýhodou.)
A naopak nesouhlasím s tím, že: "Neschopnost plynule přejíždět mezi dvěma úseky s různým napájením patří mezi nevýhody pulzní regulace." Používám PR, které by neměl být problém zasynchronizovat a pak by to fungovalo na přechodovém úseku naprosto regulérně jako při běžném stejnosměrném napájení...
Abychom si rozumněli - myslím tím přejezd přes přechodový úsek mezi dvěma totožnými a sesynchronizovanými PR.