Pulsní regulátory

[PetrL]

Tak zrovna FZ1 dává při nastavení na max. něco kolem 15-17V (podle zátěže). Podobné je to i u ostatních napáječů bez stabilizátoru."

Jistě, ale pokud mají být rychlosti různých motorků v závislosti na proudu alespoň trochu vyrovnané, je třeba zdroj stabilizovat. Aby stabilizace byla účinná v nějakém upotřebitelném rozsahu, pak je 3-5V navíc málo...

Tím se vyřeší pouze omezení max. rychlosti, ale ne velikost napětí jednotlivých pulzů.

Samozřejmě, děkuji za upozornění - vloudila se chybička. Nemělo být "pokud je napětí příliš vysoké", ale "pokud je rychlost příliš vysoká".

[PetrL]

pokud mate v PULZNIM zdroji na tranzistorech ubytek 1.7V, tak by to chtelo spis se podivat co je spatne na zapojeni nebo volbe soucastek, nez hledat germaniove tranzistory

Tranzistor ma pracovat v pulznim modu, takze by mel byt spinany az do saturace. V takovem rezimu ma snad kazdy dnesni bipolarni tranzistor max. 0.5V ubytek na C-E, dost bezne prodavanych ma mene nez 0.2V pri odberu do 1A.

A slusny MOSFET ma odpor v sepnutem stavu pod 50mOhm, takze pokud masinka bere byt i 1A, bude na nem ubytek 50mV... tomu bych skoro rikal napeti zdroje

Zapojení je samozřejmě v pořádku, a germ. polovodiče jistě nikdo hledat nebude - to není řešení. Rozdíl lineárního a pulzního módu je samozřejmý, ale úbytek napětí bohužel je. Při pokusné výměně za germ. typ se podstatně sníží.
Na druhé straně při prostém napájení kolejiště nemusí vadit. Pokud je ale vřazen další obvod - např. pro plynulé snížení rychlosti, mašinka v tomto místě nájezdu do obvodu zadrhne (projeví se úbytek napětí na druhém sp. tranzistoru) a sníží prudce o něco rychlost, ještě než začne působit plynulé zpomalování. Obdobně se to projevuje u obvodů pro plynulý rozjezd. Tady zase trochu poskočí při vjezdu na úsek s plným napájením - Tranzistor prostě není otevřen naplno. Všelijaké laborování - a nebylo ho málo - zatím zlepšení nepřineslo (mimo zmíněné germania, ale na tom se stavět samozřejmě nemůže)

[vvitty]

Ono je to spis tim vyberem soucastek, nez chybou v zapojeni, zkuste vyhodit ten darlington, dejte misto nej BD440 a do baze mu pustte 100mA (nepredpokladam, ze by masinka brala vic nez 1A, pokud chcete vic, pusste tam 1/10 predpokladaneho odberu (max. proud tranzistorem 4A).

Vzhledem k parametrum TL072 to zrejme bude chtit dat mezi jeste nejaky spinaci tranzistor. Neuskodi jedna antiparalelni dioda na CE prechod toho vykonaku... a zrejme pak bude stacit i mensi chladic.
To cele je v GMku tak za 10.- MOC.

Jestli to budete zkouset, dejte vedet zda to pomohlo. Minimalne podle katalogovych udaju by to melo ubytek snizit pod 1V, tipuju tak 0.5V pri <1A.

Pokud byste chtel jit s ubytkem dal, da se schema modifikovat na zapojeni s MOSFET tranzistorem, a tam bude prakticky zanedbatelny.

[Miloš_P]

Tak zrovna FZ1 dává při nastavení na max. něco kolem 15-17V (podle zátěže). Podobné je to i u ostatních napáječů bez stabilizátoru."

Jistě, ale pokud mají být rychlosti různých motorků v závislosti na proudu alespoň trochu vyrovnané, je třeba zdroj stabilizovat. Aby stabilizace byla účinná v nějakém upotřebitelném rozsahu, pak je 3-5V navíc málo...

Pro správnou funkci stabilizátoru bohatě stačí napětí o 2V vyšší, pokud se použije více, vzniká na stabilizátoru zbytečně velká výkonová ztráta, takže při odběru 1A a napětí o 5V vyšším než je stabilizovaná hodnota to dělá celých 5W a to už docela slušně topí. Důležité je jaký proud je schopno dodat použité trafo.
Pokud se jedná o zdroj pro celé kolejiště, který bude sloužit k napájení několika současně jedoucích souprav, tak musí být trafo schopno dodat proud několika ampér. Jedna lokomotiva bere proud menší než 1A (obvykle tak 0,3 - 0,6A).
Starou FZ1 lze použít k napájení maximálně jednoho pulzního regulátoru, tedy k řízení jedné mašiny, na to má parametry naprosto vyhovující.

[Pája]

A nestačilo by vám něco takovýho : http://www.tillig.cz/modely.php?AnchorID=64&Lng=CZ
-je to cca uprostřed stránky - 19755 Impulzní regulátor OZ1 cena:1639,-

[Miloš_P]

A nestačilo by vám něco takovýho : http://www.tillig.cz/modely.php?AnchorID=64&Lng=CZ
-je to cca uprostřed stránky - 19755 Impulzní regulátor OZ1 cena:1639,-

Pokud jsem správně pohopil, tak karasek.otakar by rád použil jedno zařízení pro ovládání všech úseků kolejiště. Tohle je normální pulzní regulátor, kterým lze řídit pouze jeden vlak. Pokud by tak chtěl řešit svůj problém, potřeboval by takových regulátorů desítky a mohl by se tak dostat i do finanční krize na kolejišti .

[PetrL]

Tak zrovna FZ1 dává při nastavení na max. něco kolem 15-17V (podle zátěže). Podobné je to i u ostatních napáječů bez stabilizátoru."

Jistě, ale pokud mají být rychlosti různých motorků v závislosti na proudu alespoň trochu vyrovnané, je třeba zdroj stabilizovat. Aby stabilizace byla účinná v nějakém upotřebitelném rozsahu, pak je 3-5V navíc málo...

Pro správnou funkci stabilizátoru bohatě stačí napětí o 2V vyšší, pokud se použije více, vzniká na stabilizátoru zbytečně velká výkonová ztráta, takže při odběru 1A a napětí o 5V vyšším než je stabilizovaná hodnota to dělá celých 5W a to už docela slušně topí. Důležité je jaký proud je schopno dodat použité trafo.
Pokud se jedná o zdroj pro celé kolejiště, který bude sloužit k napájení několika současně jedoucích souprav, tak musí být trafo schopno dodat proud několika ampér. Jedna lokomotiva bere proud menší než 1A (obvykle tak 0,3 - 0,6A).
Starou FZ1 lze použít k napájení maximálně jednoho pulzního regulátoru, tedy k řízení jedné mašiny, na to má parametry naprosto vyhovující.

Aha - tak teď je teprve jasno. Ty uvažuješ jeden zdroj + jeden stab = jeden vlak. Pak máš naprostou pravdu, FZ1 bude stačit bohatě.
Ale podle klasika "každý má tu svou jen za jedinou..." já uvažuval podle svého zapojení jeden zdroj + jeden stab = 1 až 4 vlaky. Moje chyba - měl jsem to uvést hned na začátku. Takže se omlouvám a shrnu to takto:
Účinná stabilizace se navrhuje podle požadovaného dovoleného kolísání napětí při odběru proudu v zozsahu "od - do". Čím je proudový rozsah větší, tím jsou také větší nároky na stabilizátor. Výkonová ztráta na stab. je v případě napájení více vlaků současně samozřejmě podstatně vyšší, ale na druhé straně není stálá a mění se nepřímo úměrně k zatížení. Rozhodnout se jestli použít x úseků se samostatnými zdroji a stabilizátory, nebo jeden společný pro celé kolejiště není jednoduché. V prvém případě (jeden stab = jeden vlak) postačí opravdu velmi jednoduchá stabilizace, v druhém bude podstatně náročnější. Výhody a nevýhody musí zvážit každý sám podle sých požadavků a zdatnosti. Co je pro jednoho složité, může být pro druhého jednoduché a naopak. Podle mých zkušeností nejsložitější je zapojení bez řádné a průběžně doplňované dokumentace .

[alf]

Moc pěkná debata.jako člověk s velkým odporem k elektrotechnice ale teď váhám jaký pulzní zdroj si tedy pořídit.Nikdo tu zatím nepsal zda má nějakou zkušenost s výrobkem firmy Merkur Police nad Metují..Měl jsem možnost si vyzkoušet regulátor PWM,dále jsem na burze sledoval v akci ovladač ze stránek "alchladice" a nakonec mě zaujala nabídka kolegy s tím ovladačem na "kšandě" ..Jelikož jinak elektrotechnice nehovím,tak je pro mne výhodnější blbuvzdorné zařízení s ochranou proti přepolování a stabilizací..PWM jsem napájel FZ1 a trochu mi bylo divné ,že modely při stání a napájení v poloze "0" stále trochu vrčely..snad to bylo tou stabilizací..nevím..Některé modely se výrazně zlepšily,některé méně,ale to je dost možné dáno tech.stavem-opotřebení atd..Tak co si vybrat..mám přes polovinu modelů PIKO 80/90léta..modernější věci od Roco atd.nemají problém..

[Miloš_P]

...PWM jsem napájel FZ1 a trochu mi bylo divné ,že modely při stání a napájení v poloze "0" stále trochu vrčely..snad to bylo tou stabilizací..nevím..Některé modely se výrazně zlepšily,některé méně,ale to je dost možné dáno tech.stavem-opotřebení atd..Tak co si vybrat..mám přes polovinu modelů PIKO 80/90léta..modernější věci od Roco atd.nemají problém..

Pokud jde o to vrčení v poloze "0", tak to nemá nic společného se stabilizací, ale je to způsobeno právě tím, že regulátor generuje pulzy stále tedy i při nastavení nulové rychlosti.


Obr. Průběh pulzů v závislosti na nastavené rychlosti

Záleží na konkrétním zapojení obvodu, jaká je délka napěťového pulsu při nastavení na nulu. Čím je kratší, tím to v klidu méně vrčí.
V zapojení které používám, jsem kvůli tomu dělal drobnou úpravu, aby bylo vrčeni co nejmenší. Díky tomu je vrčení jen velmi slabě slyšitelné pouze v těsné blízkosti lokomotivy. Při běžném odstupu není slyšet nic.
http://www.volny.cz/masinky2003/pulsni_regulator.html
Pokud jde o staré modely PIKO, tak těch mám taky asi polovinu, proto je regulátor nastaven na pracovní frekvenci asi 50Hz, při které staré i nové modely jezdí podle mojí zkušenosti nejlépe.

[alf]

Tak jsem odzkoušel puzní regulátor od kolegy Miloše zde a můžu s ulehčením konstatovat ,že jsem spokojen..Starší PIKO jezdí vcelku v pohodě ..Oproti PWM je zajímavý rozdíl v dojezdu po minimalizaci napájení.PWM i bez setrvačníku model ještě kousek ujel,ale zase stále tiše bzučel i po zastavení,viz debata výše.U napaječe od Miloše sice nemá výrazný setvačný dojezd,ale zase řekl bych citlivější reakci na rozjezd a stálý pohyb stejnou rychlostí..Na takovou 434.2 na pojezdu staré BR55 radost pohledět..ještě budu testovat a dám vědět takže dobrý!Největší "vibrátor" je T334.0 firmy Vacek ale jen v určitém rozsahu otáček..

[alf]

Po čase doplním tuto debatu dotazem.Regulátor od kolegy Miloše funguje v pohodě napájen z FZ1.Teď se mi dostal do ruky zdroj,který sloužil k dobíjení svítilny.Ze štítku lze pouze vyčíst Stabilizovaný zdroj 4VA,vstup 220V/50Hz,výstup 12V/200mA.Tak se ptám zda ho lze použít k napájení místo FZ1.Nechci testovat neodzkoušenou věc tak se raději nejdřív zeptám.Z debaty výše moc moudrý nejsem,elektrika mě fakt moc nebere..

[Miloš_P]

Po čase doplním tuto debatu dotazem.Regulátor od kolegy Miloše funguje v pohodě napájen z FZ1.Teď se mi dostal do ruky zdroj,který sloužil k dobíjení svítilny.Ze štítku lze pouze vyčíst Stabilizovaný zdroj 4VA,vstup 220V/50Hz,výstup 12V/200mA.Tak se ptám zda ho lze použít k napájení místo FZ1.Nechci testovat neodzkoušenou věc tak se raději nejdřív zeptám.Z debaty výše moc moudrý nejsem,elektrika mě fakt moc nebere..

Zdroj, který uvádíš je málo výkonný, výstupní proud 200 mA je málo. Vhodný je zdroj, který je schopen dodat proud kolem 1000 mA nebo více (samozřelmě musí mít 12V).

[yurax]

Po cca 17 letech zvazuju navrat k modelarine a tak to tu zatim prochazim a ohromene ctu, co vsechno se zmenilo a jak nezustal kamen na kameni, musim ale rict, ze idea pulznich regulatoru mi prisla z hlediska analogu a oziveni starych vozidel nejuzasnejsi, neco takoveho by me predtim nenapadlo vyzkouset! Ale musim se zeptat, kdyz probiha regulace pomoci pulzu, nebudou to sabotovat tlumivky, ktere tusim mely vyhlazovat napeti z F traf?

[michal.kubista]

Tlumivky i kondenzátory vůbec nejsou na škodu i při pusní regulaci. Při řízení plynulým napětím dochází k napětovým ztrátám na všech přechodech, myšleno kolejnice - kolejnice, kolejnice - kolo, kolo - sběrač, u výhybky hrotnice - kolejnice a ještě by se asi dali najít další.
Tento úbytek je pokaždé jinak veliký v závislosti na množství špíny, oxidace a le třeba i přítlaku sběračů. Tento úbytek v některých okamžicích může být tak veliký, že se při malém napětí motůrek nerozjede. Rozjede se až při napětí vyšším, ale protože je celkem reálné, že napěťový úbytek se zmenší, tak se motůrek rozjede rovnou do vyšších otáček.
Tlumivka/y u motorku způsobí, že se napětí na motorku sice opět vyhlazuje, ale vliv úbytků napětí je menší, protože vyhlazuješ z plného napětí zdroje a tudíž se motůrek lépe rozjíždí i při malých otáčkách.

A ještě k tomu vyhlazování kondenzátorama a tlumivkama. Dříve toto bylo nutné provádět z důvodu rušení. Dnešní elektronická zařízení jsou mnohem odolnější, tedy pokud k rušení v blízkém okolí nedochází (TV, rádia, ale třeba i ovládací elektrovika kolejiště), pak je možné je vynechat.

[yurax]

diky Michale Kubisto za vycerpavajici odpoved, druhy dotaz bych mel na jiz zde zminenou skutecnost dvoukolejky a prejezdu po spojce a nebo jen napojeni dvou drah, kazda se svym regulatorem. Z detstvi si pamatuju, ze kdyz jsem na dvoukolejce prejizdel, vypl jsem trafo jedne z nich a behem prejezdu soupravy byly oba okruhy spojene. V pripade, ze se "vypnutym" trafem pohlo na jakykoli vykon aby davalo stejnou polaritu jako aktivni, nestalo se nic, zdroje byly patrne pararelne zapojene (kazdopadne jsem o motor masiny nikdy neprisel), kdyz ale se sebemene pohlo na opacnou stranu, vlak se zastavil (ale o motorech plati to co vyse). U pulzniho regulatoru by to asi vadilo(?) Zde jste resili neco o predavacich kolejovych obvodech, ale nedoresili jste. Taky si nedovedu predstavit predavaci obvod na kolejove spojce, u napojeni dvou trati by to problem nebyl. Jiste, slo by to zabezpecit pripojenim celeho okoli kolejove spojky na cilove polovine prejezdu vlaku k zdrojovemu okruhu, je to to, co jste mysleli?
diky