IBT2 a booster

[BohousP]

Podle toho na co tu odkazoval fulda tak ani řada 8874/76 pode tohoto na tom není nejlépe
Viz strana 7 Figure 1. Timing Parameter Diagram
S popisem hodnot z diagramu na předchozí straně 6
Teda jestli jsem to pochopil správně.

Kdysi jsme se s Fuldou bavili o moderních H můstcích a on ho potom použil v centrále NanoY. Nevím o tom, že by byly nějaké problémy.

[Zdenek Valter]

Podle toho na co tu odkazoval fulda tak ani řada 8874/76 pode tohoto na tom není nejlépe
Viz strana 7 Figure 1. Timing Parameter Diagram
S popisem hodnot z diagramu na předchozí straně 6
Teda jestli jsem to pochopil správně.

Kdysi jsme se s Fuldou bavili o moderních H můstcích a on ho potom použil v centrále NanoY. Nevím o tom, že by byly nějaké problémy.

No použití výstupního můstku, pokud je sám, není problémem určitě - to nakonec fungovalo i zdenovi.
Problém je v paralelení spolupráci různých boosterů v kolejišti/modulišti.

[fulda]

No použití výstupního můstku, pokud je sám, není problémem určitě - to nakonec fungovalo i zdenovi.
Problém je v paralelení spolupráci různých boosterů v kolejišti/modulišti.

Je to stále stejná hra. Buď můžeš experimentovat a být překvapen, nebo si prostě přečteš S-9.1.2 a pak budeš mít mnohem nudnější život, protože je to tam napsané předem.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády na setkání, jako když jim budeš vyprávět zprávy o tom, jak jsi vynalézal kolo.

Škoda, že jsi odbočil od té myšlenky, co je na DRV8876 špatně? Já tam vidím deadband 650 ns (ten potřebuješ kvůli EMC/EMI) a pak raise time 150 ns. Dohromady tedy 800 ns (0,8 μs), což je o dost méně než 2 μs. Jediné časy, které přesahují 2 μs jsou detekce zkratu a detekce podpětí a to mi přijde celkem v klidu.

[zdeno]

nebo si prostě přečteš S-9.1.2 a pak budeš mít mnohem nudnější život, protože je to tam napsané předem.

Podle mne je nejlepsi, kdyz tam neni nijaky posun faze, prinejmensim se neopaluji sběrace a kolecka na masine.
Toho jsem si vsimnul, kdyz jsme jezdili potmě, ze na prechodech to jiskrilo.
Dokonce si myslim, ze existuje doporuceni, ze prechody mezi boostry se nesmeji umistovat na mistech, kde obvykle zastavuji loko (pred navestidlama).
---
Jinak napisane, neni dulezity cas zpozdeni hran, ale aby byly vsechny zpozdeni stejne u vsech boostrů.

[Zdenek Valter]

No použití výstupního můstku, pokud je sám, není problémem určitě - to nakonec fungovalo i zdenovi.
Problém je v paralelení spolupráci různých boosterů v kolejišti/modulišti.

Je to stále stejná hra. Buď můžeš experimentovat a být překvapen, nebo si prostě přečteš S-9.1.2 a pak budeš mít mnohem nudnější život, protože je to tam napsané předem.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády na setkání, jako když jim budeš vyprávět zprávy o tom, jak jsi vynalézal kolo.

Proč bych měl?

Škoda, že jsi odbočil od té myšlenky, co je na DRV8876 špatně? Já tam vidím deadband 650 ns (ten potřebuješ kvůli EMC/EMI) a pak raise time 150 ns. Dohromady tedy 800 ns (0,8 μs), což je o dost méně než 2 μs. Jediné časy, které přesahují 2 μs jsou detekce zkratu a detekce podpětí a to mi přijde celkem v klidu.

Jó tak tady musím pánové poděkovat - naštěstí jsem odkázal na ten správný datasheet, nicméně jsem se díval na jiný když jsem to konstatoval kde tyhle časy byly okolo právě těch dvou mikrosekund.
Omlovám se tedy všem za svůj chybný výrok.

[zdeno]

abych pravdu napsal, vubec mne nenapadlo, ze by casy vybaveni mohly byt až tak nepodarene u IBT2.
Na webech a githube je spousta navodů s IBT2 a nikde se nevzpomina, ze casy naprosto
nevyhovuji pre DCC zesilovace.
Je to pouceni aj pre druhe, ze weby a github jsou "někdy" opravdu mimo realitu a nejake normy.
Vsechno si treba dukladne kontrolovat nebo odzkouset.

[zdeno]

objednal jsem 5 ks DRV8874, termin dodania je asi 10.12.24.
Rozmyslam, ci ma cenu o tom platonicky pisat.
---
Porovnal jsem datasheety L6203 a DR8874 a je tam rozdil asi 600ns v prospech DRV8874.
Pokud bych dal AVR na 20MHz, tak jedna instrukce NOP je 50ns.
---
Dalsi problem je chlazeni, asi budu muset postavit prototyp a ten otestovat na teploty.

[sidlo]

Je to stále stejná hra. Buď můžeš experimentovat a být překvapen, nebo si prostě přečteš S-9.1.2 a pak budeš mít mnohem nudnější život, protože je to tam napsané předem.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády na setkání, jako když jim budeš vyprávět zprávy o tom, jak jsi vynalézal kolo.

Je to stále stejná hra.
Ve většině témat když napíšeš že jsi něco udělal špatně, tak se ostatní podělí o své zkušenosti s objevováním slepých uliček.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády ve vláknech o DCC, tam jsi okamžitě zesměšněn.

[zdeno]

tím neoslníš své kamarády[/b] ve vláknech o DCC, tam jsi okamžitě zesměšněn.

ja to nejak prezijem, mam s tim bohate zkusenosti, byl jsem vyse 10x vyhlasen jako nejlepsi zlepsovatel ve firmach, kde jsem pracoval.
A "KAMARADI" jsou vsude. Je to iba závist.
---
Treba IBT2 jsem vymyslel zhruba 2 mesice (od 11.09.24) a nikdo se neozval, ze to je blbost a proc.

[rchlumecky]

jako řešit zpoždění přes počet instrukcí ? .. asi teoreticky by to šlo, ale zdá se mi to příliš komplikované
nějaký cyklus v assembleru - přesně to spočítat, navíc variabilní, asi nejspíš v přerušení - no fakt nevím - mCPU v ASM jsem naposledy programoval před 30ti lety Z80

Když už - není jednodušší jeden brouk - zpožďovací linku k tomu trimr na ladění ?

Ale stejnak v praxi - to jako vezmete osciloskop a každej booster naladíte se sousedním, aby vyšly delay stejné ?
Není to celé tak trochu overkill ?


PS: ale berte mě s rezervou, možná tomu vůbec nerozumím (někdy)

objednal jsem 5 ks DRV8874, termin dodania je asi 10.12.24.
Rozmyslam, ci ma cenu o tom platonicky pisat.
---
Porovnal jsem datasheety L6203 a DR8874 a je tam rozdil asi 600ns v prospech DRV8874.
Pokud bych dal AVR na 20MHz, tak jedna instrukce NOP je 50ns.
---
Dalsi problem je chlazeni, asi budu muset postavit prototyp a ten otestovat na teploty.

[zdeno]

Ale stejnak v praxi - to jako vezmete osciloskop a každej booster naladíte se sousedním, aby vyšly delay stejné ?

mam dvoupaprskovy osciloskop 100 MHz, tam se to ukaže presne, aj se zpožděnim.
Tak jsem zjistil aj tento problem na IBT2.
---
Asi budu muset ten osciloskop zapojit na vystup DCC z centraly a na vystup booostru s L6203 a zjistit realne zpozdeni.
Muj odhad je asi 1.1 az 1.3 us s L6203.
Aj 6N137 udela svoje.

[fulda]

Pochopitelně tím neoslníš své kamarády ve vláknech o DCC, tam jsi okamžitě zesměšněn.

A "KAMARADI" jsou vsude. Je to iba závist.

Přesně jak říkáš, nejlepší jsou ti, kteří neváhají lhát a nebo si alespoň vymýšlet aby se mohli tvářit že jsou mistři.

[zdeno]

Přesně jak říkáš, nejlepší jsou ti, kteří neváhají lhát a nebo si alespoň vymýšlet aby se mohli tvářit že jsou mistři.

nebudem komentovat, zase iba zavist.

[adix]

Je to stále stejná hra. Buď můžeš experimentovat a být překvapen, nebo si prostě přečteš S-9.1.2 a pak budeš mít mnohem nudnější život, protože je to tam napsané předem.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády na setkání, jako když jim budeš vyprávět zprávy o tom, jak jsi vynalézal kolo.

Je to stále stejná hra.
Ve většině témat když napíšeš že jsi něco udělal špatně, tak se ostatní podělí o své zkušenosti s objevováním slepých uliček.
Pochopitelně tím neoslníš své kamarády ve vláknech o DCC, tam jsi okamžitě zesměšněn.

dva zneuznaní géniové…

[zdeno]

stále uvažujem nad tím, či oživit Loconet sběrnici na boostru nebo ne ?
Tím vlastně zruším optické oddělění a zabudovat ho, je opravdu dost součástek.
Navíc to asi nepřinese nic nového, komu by booster dával zpravy o svém stavu a k čemu by to bylo dobré ?