Zdrávím všechny,
Add. Fulda - PtPMyšlenka to sice není špatná. Jen si nejsem jistej realizovatelností. Problém bude vybavení. Bezdrát je strašná duchařina. Chce to dobré vybavení i při použití modulových řešení typu ZigBee. To už není moc pro amatérské aplikace, hledat problém při provozu na layoutu bez speciálního vybavení, je myslím reálnej důvod tímhle směrem nejít. A blbuvzdornej bezdrát ještě NIKDO nevymyslel.
Add. Zdeno - Rušení Z hlediska přenosové rychlosti a zákonů není problém jít klidně ke 115,2kbit (klidně rozvod z STP kabelu místo UTP a telefonního, není tak moc drahej - chce to jen velkoobchod a větší objednávku). U nás v klubu děláme společné nákupy ve velkobchodu a pravidělně je to sleva cca. 20-30% z ceny v obchodě. Z hlediska realizovatelnosti pomocí HW v amaterských podmínkách (osazování SMD0805 není pro většinu hitparáda) bych se kloním k maximu kolem těch 57,6kbit až 62,5kbit co má Lenz. Pro solidní rychlost při větších layoutech. Doma je to jedno. Skutečným problém není jenom vlastní první harmonická (základní periodická složka signálu), ale je dobré si uvědomit, že to co tady přenášíme je obdélník (viz fourier -> spektrum signálu -> jednotlivé složky). Tam se potom jedná hlavně o strmost náběžných a sestupných hran. A to se obávám, že je u DCC daleko větší haló (velké proudy -> velké dFí/dt + obrovská plocha proudové smyčky = EMC/EMI průs...r) než u komunikační sběrnice, která má sice vyšší taktování, ale malý přenášený proud. Dnes není problém sehnat budiče "SlewRate Limited" skoro u všech typů sběrnic, které umožňují tohle rušení zlepšit. Další opatření, která nás určitě neminou, bude použití feritových perel, tlumivek a kondenzátorů na vedení DC napájení. Není to drahé a zlepšení je okamžité viz škubání serv apod...
Add. Zdeno - BlbuvdorznostJednoznačně je nutné vytvořit do ovladačů a centrály kontrolní procesy pro otestování layoutu, aby i laikové byli schopni provést kontrolu. Ať už to bude jakákoliv sběrnice.
Proč nestačí jen tester??? Jednoduše proto, že každý z vysílačů vnáší do vedení (napáječe) nějakou nehomogenitu, která způsobuje rozvážení i zakončené sběrnice (odrazy etc...). Obyčejné testování na dvou koncích není obrazem skutečného stavu. Tahle nehomogenita se nemusí projevit při stavu "všichni na příjmu", kdy je vstupní impedance velká a vliv nevýrazný. Proto jednoznačně je potřeba doplnit do mobilních zařízení na sběrnici test typu PING-PONG a signální test.
Princip - Signální test:Spuštění přesné frekvence o max. frekvenci odpovídající přenosové rychlosti na dobu i několika minut. Musí být možné toto udělat z jakéhokoliv místa layoutu (ovladače, centrály).
Důsledky:
a) Možnost kontroly na osciloskopu (v provozu laiků nerealizovatelné, ale pro odbornou činnost výborné)
b) Kontrola pomocí druhého bazmeku (např. ovladače), který zkontroluje citlivost a schopnopst příjmu automaticky
Princip - PING-PONG:Tohle musí být plně automatické. Každé zařízení musí být schopné odeslat zprávu na jiné zařízení (míček).
Princip je jednoduchý - data jsou počítadlo přeskoků - pešek. Každé zařízení se neustále pokouší komunikovat s jiným ( antikolizní mechanismus + prvním cílem je centrála ). Odposlechem sběrnice zjišťuje adresy ostatních zařízení. Následně si u zařízení, které nemá v tabulce příjemců toto přidá a pokusí si s ním vyměnit packet. Tohle vyzkouší, že všechna zařízení na sebe vidí a jsou schopny se slyšet. Test končí ve chvíli, kdy mají všechna zařízení kompletní tabulky s daným počtem počtem účastníků, který se zkontroluje. Pokud ani po delším čase (100 zařízení = cca. 10000 míčků = řádově minuty) není klid na sběrnici, je někde problém (nefunkčnost antikolizních mechanizmů nebo potíže se sběrnicí). Vlastní signalizaci a provedení detailů testu je už otázkou.
Add. Nestability LocoNetNechápu moc problém s napájením. Pokud je zdroj slabý, tak není problém je doplnit po layoutu další. Jedinou důležitou věcí je spojení všech větví zemí v jednom bodě, a následné spojení se zemí PE (PELV nikoli FELV). Tím se zajistí, že zem neplave jako u SELV. Důležité je, aby spojení bylo POUZE v jednom místě. Jinak vznikne naopak problém s vyrovnávacími proudy mezi zásuvkami. LocoNet i XpresssNet mají v základu signální zem na konektoru, takže není problém to udělat.
Celkově je bohužel u většiny konstrukcí nešvarem použití lineárních stabilizátorů (např. Paco Canada). Pak se značná část výkonu zbytečně protopí. Cena je sice o pár korun nižší, ale spolehlivý layout je myslím daleko důležitější. Odběr téhle lokomyši
http://macerny.rajce.idnes.cz/XpressNet/#DSC00125.jpg, která se teď bude testovat, je celkem na vstupu i při max. podsvětlení 25mA. Je to dané návrhem spínaného zdroje. Celkem 31ks na layout = 800mA = 2x 1A zdroj na každém konci bohatě postačí pro všechny.
TO Zdeno:Ty přechodové odpory jsou problémem pro komunikační linku?? V čem je zakopaný ten pes?
Chtělo by to viděl oscilogramy z linky, ale nějak mi to z hlavy nevychází:
Pokud beru, že to vedení nemá indukčnost, která v reálu samo bude, ale ty jsi její hodnotu neudal, a kapacita bude frekvenčně závislá a odpor trochu taky, tak mi vychází:
Úbytek na zemi (posunutí země):
U = R * I [V, Ohm, A]
U = 5 * cca. 15mA(proudový zdroj LocoNet) = 75mV (to není průs...r)
PROBLÉM nastane pokud tam je proud zemí 0,5 a více amper díky napájení a celé to není přitažené k pevnému potenciálu! To je potom PRŮS...R.
Jinak ale:
Integrační článek:
Tau = R * C [s, Ohm, Farad]
Tau = 5 * 40E-9 =
200 nsu_2(t) = K * ( 1 - e^( t / Tau ) ) , kde K je amplituda vstupu
T = 1 / f [s, Herz]
T = 1 / f = 1 / 16666 =
60us Tau je pořád výrazně menší než T.
Pokud platí, že doba T kratší nebo se i jen blíží Tau, pak už je signál skoro trojúhelníkem. Tady je to rozdíl 120x. To musí jen jemně zaoblit konce hran. Mám pocit, že ten problém tady nebude.
Obroským problém bývá často i drobnej zákmit na náběžné a konci sestupné hrany a z toho vyplývající špatné synchro databitu v USART. To jsem už viděl a řešil. Nejelo to a nejelo, potvora
