soubeh dvou loko

[fulda]

RTFM není zkratka z ROCO, to je mnohem hlobšího významu.

Pokud někoho obtěžuje hledání a čtení návodů, tak se přihlásí na facebook, tam nikdo nic nečte.

A pokud chceš dostat odpověď, je dost dobrej začátek nesnažit se urazit každého po první větě.

Co se týká té knihovny - v pravém horním rohu této stránky je okénko "hledej" - schválně do něj dej slovo "knihovna" a stiskni tlačítko "hledat" těsně za ním. Byl to asi pátej odkaz, ale teď se posune, protože tady je slovo knihovna dvakrát.

[zdeno]

XpresNet asi neni moc pro me, ale to by si mel vedet sam.
---
A co je to RTFM, RTFF, rozpis ty skratky, mozna to poznam pod jinym jmenem ??
---
Jinak ty si dost samonasieraci. Asi ti treba trosku skromnosti, protoze ne kazde slovo je namirene proti tobe.
Nekdy si clovek robi srandu sam ze sebe a ten druhy to bere jako utok na sve EGO a je ohen na streche.
Ty sam dost jednas z pozice genialniho a to taky neni dobre. Je toho spousta, co jeste neumis. Treba Loconet.
---
Ale nevadi, zase jsem se nic nove nedozvedel.
---
Pokud nema nikdo nic k tematu, tak to ukoncime.

[Rudolf]

RTFM = http://cs.wikipedia.org/wiki/RTFM

[zdeno]

RTFM = http://cs.wikipedia.org/wiki/RTFM

Dekuji za odpoved.
---
Jsem rad, ze si nemusim opravovat nazor o Fuldovi.

[radeksindy]

Jinak Loconet volna verze ma v sobe zabudovane programovani CV na sire koleji.Viz bajty HOPSA a LOPSA a bit OPS_MODE.

To sice ano, ale podle toho co píšeš a na co se ptáš, tak soudím, že ti jde i o odpověď - acknowledgment. Vyčítání a odpovídání je totiž v případě auomatického nastavování rychlostí dvou modelů více než vhodné. Jenomže acknowledgement je pro progamování na hlavní koleji z DCC definice dán jako "advanced", protože to ani jinak nejde. A ten bohužel není pro všechny dekodéry standardizován, protože někteří používají RailCom, Digitrax Transponding atd. Kromě Transpondingu nic jiného v LocoNetu inplementováno není a i ten je skrytý právě neveřejné části normy (jednotlivosti jsou známy, ale celek ne).

[fulda]

To sice ano, ale podle toho co píšeš a na co se ptáš, tak soudím, že ti jde i o odpověď - acknowledgment. Vyčítání a odpovídání je totiž v případě auomatického nastavování rychlostí dvou modelů více než vhodné. Jenomže acknowledgement je pro progamování na hlavní koleji z DCC definice dán jako "advanced", protože to ani jinak nejde. A ten bohužel není pro všechny dekodéry standardizován, protože někteří používají RailCom, Digitrax Transponding atd. Kromě Transpondingu nic jiného v LocoNetu inplementováno není a i ten je skrytý právě neveřejné části normy (jednotlivosti jsou známy, ale celek ne).

... a tady je potřeba si o vánocích updatovat knihovničku.

Abych to vysvětlil - 10. prosince 2012 vyšla v platnost definice S-9.3.2, která zavraždila nekompletní RP-9.3.1 a RP-9.3.2 a nahradila je novým dokumentem, ze kterého ještě odkapává němčina. A ten dokument říká, že od tohoto roku je jedinej správnej způsob komunikace od dekodéru do centrály RailCom.

RailCom postihuje mimo jiné i případy vyčítání hodnot z dekodéru při PoM programování.
Bohužel málo (spíš žádnej) ovladačů a ovladačových sítí je na to připraveno, takže se dá pracovat jen s variantama na RailCom display, které jsou celkem dost slabé.

[radeksindy]

Ačkoli se to nezdá, tak 9.3.1 i 9.3.2 byly v platných verzích k dispozici posledních 10let. Proto se také už pár let vyskytuje i v jiných komerčních dekodérech. Digitrax má vlastní systém a ten ve veřejné části LocoNetu není k dispozici. A Zdenovi o něj jde.

[Jirka_US]

Pár poznámek:

Digitrax má vlastní systém a ten ve veřejné části LocoNetu není k dispozici. A Zdenovi o něj jde

1) Pokud chci “neveřejnou” část LocoNetu, tak napíšu Digitraxu a podepíší NDA. Očekávat, že tak někdo učiní za mě a pak budu od něho “tahat” informace přes fórum, to asi moc reálně není…
2) Pokud si pamatuji, tak v současné době transponding od Digitraxu umí pouze detekci loko/vlaku v daném úseku respektive jeho číselnou identifikaci. To źe má další teoretické možnosti je jiź jiná věc, ale pro “souběh 2 loko” je to v tomto okamžiku pravděpodobně nepoužitelné.
3) Transponding od Digitraxu by měl být použitelný i na jiných digitálních systémech (viz příslušné patenty) a to nezávisle na LocoNetu.
4) To co by mohlo bý reálně použitelné pro “souběh 2 loko” je RailCom, jak již bylo zmíněno. Nicméně možnost vyčtení CV na PoM nemá pro algoritmus “souběh 2 loko” téměř žádnou přidanou hodnotu, s vyjímkou kontroly, že byl proveden správně zápis do CV. Stačí se podívat na ten skript, který jsem uvedl dříve, protože ten tuto funkci nepoužívá a je tedy univerzální pro jakýkoliv dekodér.
5) Jinak to ještě jednou zopakuji, v JMRI je vše co zde bylo požadováno, tedy příslušné knihovny a to dokonce snad i pro RailCom + ještě navíc fuldův odkaz na knihovny.
6) Myslím, že JMRI toho umí dost, proto by možná stálo zato blíźe popsat co není jasné a co nefunguje. První předpoklad ale je si přečíst ty skripty a manuály nebo to alespoň vyzkoušet.

[radeksindy]

1) Pokud chci “neveřejnou” část LocoNetu, tak napíšu Digitraxu a podepíší NDA. Očekávat, že tak někdo učiní za mě a pak budu od něho “tahat” informace přes fórum, to asi moc reálně není…

Když Zdeno neumí anglicky, tak to je těžké ...

Pokud si pamatuji, tak v současné době transponding od Digitraxu umí pouze detekci loko/vlaku v daném úseku respektive jeho číselnou identifikaci.

Podle manuálu DT402 lze číst plně CV v OPS (Po mód). Až mi dorazí, tak to vyzkouším.

Transponding od Digitraxu by měl být použitelný i na jiných digitálních systémech (viz příslušné patenty) a to nezávisle na LocoNetu.

To by se muselo chtít Asi nikdo nechce, Transponding je komerčně v prodeji už 15let. Občas je mu vyčítána malá spolehlivost, ale neumím to posoudit.

Nicméně možnost vyčtení CV na PoM nemá pro algoritmus “souběh 2 loko” téměř žádnou přidanou hodnotu, s vyjímkou kontroly, že byl proveden správně zápis do CV.

Dalo by se to tím výrazně zjednodušit a vylepšit. Mohlo by to být rychlé a plně automatické. Ale jinak naprostý souhlas.

[zdeno]

dekuji vsem
---
moje znalost english je vyslovene pasivni a neco vytvorit je nad moje sily a odvahu. Pokud by nekdo napsal koncept, s tim bych si uz nejak poradil.
---
sladit dve a vice loko na jednu krivku je muj ideal. Zkousel jsem to "step by step" a to je naprosto nerealne i pro mne, co ma pomerne dost casu. Ono by velmo pomohlo, kdybych vedel, ci existuje neco jako norma pro rychlost loko na konkretnim stupni rychlosti, ktery je nastaveny na ovladaci. Je pochopitelne, ze pro kazdou maximalku bude tato krivka jina. Ale rekneme pro 40, 60, 80, 100km/hod by se to dalo vytvorit. Nechcem ted vymyslet hausnumera, protoze nevim, ci neco podobne neexistuje.
---
Abych pravdu napisal, nepotrebujem zpetny ohlas. Pokud se nad tim zamyslite, tak zpetnou vazbu bych zajistoval pres merici "vagon", ktery by mel display v cm/s a podle toho bych zmenil prislusne CV. Vyrobit ten merici vagon je v mych schopnostech a troufam si na to.
Jina moznost je udelat usek jako to dela TC a nechat loko jezdit hore/dole a merit casy a podle toho nastavovat CV krivky rychlosti.
Ci vyrobit ten vagon nebo napisat program, to asi bude zalezet od schopnosti realizatora. Jinak neco podobne ma v sobe zabudovane RailCo.
Jen asi kalibrace bude problem. Pokud to bude jen pro mne, tak je to jedno, ale pokud by se to chtelo dat pouzit globalne, tak kalibrace bude velmi dulezita.

[radeksindy]

existuje neco jako norma pro rychlost loko na konkretnim stupni rychlosti, ktery je nastaveny na ovladaci

Pochopitelně, že neexistuje, ale ideál je lineární průběh vzhledem k ovladači. Například aby si mohl udělat kolem knoflíku Freda lineární stupnici s rychlostmi.

Teď záleží co budeš přesně chtít. Pokud jde o možnost jenom mít možnost jzdit se dvěma lokomotivami se stejnou maximální rychlostí, tak je to opravdu jednoduché. Obě nezávisle nakalibruj tak, aby měly lineární průběh rychlosti v závislosti na rychlostních stupních a pak budou jakékoli dvě lokomotivy na stejný rychlostní stupeň jezdit stejně. Podporu pro automatickou kalibraci rychlostního profilu má už léta třeba RailCo, na to nění potřeba žádný měřící vagón. Zajímavější by byla úloha spojování lokomotiv s různými rychlosti.

[fulda]

Ještě zábavnější to téma je, pokud si ho rozložíme:

• Má se jednat o počítačové ježdění? Pak lze udělat to, že počítač používá všechny lokomotivy ve 128 stupních a má tabulku, která říká, že rychlost 10 na mašině 3 odpovídá rychlosti 15 na mašině 4. Takže si najde vyhovující kombinace a jezdí s mašinama právě na těch kombinacích, které spolu souhlasí
• truhá věc je spojit mašiny a chtít s nima jezdit "na ruku". Pak potřebuješ srovnat jejich rychlostní křivky alespoň v jednom provozním režimu (nejčastěji jsem se s tím setkal na 28 kroků, kdy dekodéry umožňují křivku nejvíce editovat) a pak používat třeba funkcionalitu společné adresy v CV19
• a nebo pokud má centrála možnost udělat ombinaci obojího - tedy sama dělá rozklad na lokomotivy a sama dokáže párovat jejich rychlostní křivky, tak použít tuto funkcionalitu

A pochopitelně jde taky o to, jestli to má bejt pro jednoho člověka a nebo jestli to má bejt uživatelsky použitelné i pro další lidi.

[mpinta]

Jak již bylo zde uvedeno, TC RailCo spřažení více (dvou až mnoho 255?...) loko velmi jednoduše podporuje. Podmínkou je správná kalibrace v TC. Praktické zkušenosti mám, a to, jak s loko zcela identickými (výrobce, model, lokodekodér), tak naprosto odlišnými (třeba Rosnička a Taurus).
Souhrnně lze říct, že čím větší rozdíly, tím odlišnější reakce. Pochopitelně. Dva Raguliny se stejným lokodekodérem jezdí pár cm od sebe až komicky identicky.
Mašiny rozdílné vykazují odchylky především při rozjíždění, brzdění, změnách směru jízdy. Jde však jen o krátké okamžiky při změně rychlosti (1-2 s), při stálé rychlosti jsou rozdíly opět minimální (cca < 1%).
Je to pochopitelné a záleží především na setrvačníku, motoru, převodech, adhezi, zátěži... Že musí být stejné i nastavení lokodekodéru (akcelerace, decelerace...) je jasné.
Na běžný provoz to jde použít zcela bez problémů.
Uvádím to proto, aby bylo možno si udělat nějaký obrázek praktického využití. Další detaily mohu rád poskytnout.

[zdeno]

abych byl konkretni
chalani z TT, konkretne z Kokavy maji moje dve Evky. Jak to urcite poznate, tak s jidlem roste chut a protoze nekde (netvrdim ze v Kokave), maji kopec 7m dlouhy, tak by chteli na setkani podporovat postrk. Je logicke, ze pouze dve loko jsou o nicem a dokonce mit zalohy pro vsechny jezdici loko je nelogicke, lepe napisane debilita.
Proto by to chtelo nejak zjednodusit a mit skupiny loko, ktere by podporovala jedna konkretni zaloha. Podle mne by se to dalo omezit na 3-4 zalohy.
Je otazne, ci kvuli tomu budou kupovat RailCo. Mne osobne se to zda luxus kvuli jedne funkci. Jinak nema RailCo vyuziti.
---
Jinak ten postrk je velmi potrebny, protoze urychli provoz v dlouhem useku a zabranuje odpojeni a ujeti vagonu, coz se dost casto stava.
Kopec je ze 100 na 130cm.

[Jirka_US]

Jen jsem se chtěl ujistit, že se stále bavíme o mechanickém spřažení 2 loko a jejich kalibraci pomocí rychlostní křivky CV67-94 a jízdě na společné adrese CV19, nikoliv pouze o kalibraci 2 lokomotiv na stejnou rychlost.
Protože, při vší úctě, pokud výsledkem kalibrace je cituji:

Jde však jen o krátké okamžiky při změně rychlosti (1-2 s)

tak bych skoro řekl, že to není příliš použitelný výsledek. Pokud budu mít loko na začátku a na konci vlaku a každá loko se rozjede se zpožděním 1s až 2s tak se buď souprava roztrhne nebo dokonce vykolejí, zejména v oblouku.
Rovněž s tímto bych si dovolil polemizovat:

Je to pochopitelné a záleží především na setrvačníku, motoru, převodech, adhezi, zátěži... Že musí být stejné i nastavení lokodekodéru (akcelerace, decelerace...) je jasné.

Určitě to neplatí např. pokud budu kalibrovat jeden model se setrvačníkem a druhý bez. Protoźe CV3 a CV4 mimo jiné slouží právě k určité "simulaci/nahrazení" toho mechanického setrvačníku. Jinak řečeno hodnoty CV3, CV4 z principu budou větší u modelu bez setrvačníku než u modelu se setrvačníkem, abych docílil přibližně stejně dynamiky jízdy u obou modelů. Alespoň u modelů Zeuke/BTTB to tak platí a mám to tak vyzkoušeno.

to fulda:
ad 1) je celkem jedno jestli za mě jezdí počitač nebo jezdím na ruku, tu "matematiku" za tebe udělá v JMRI ten skript a uloží vypočtenou rychlostní křivku do CV67 až CV94 a myslím, že o to Zdenovi jde.
ad 2) myslím, že dnes pravděpodobně na trhu není dekodér (pro H0 a menší), který by umožňoval rychlostní křivku s více jak 28 stupni. Myslím, že je třeba rozlišovat 3 druhy "rychlostních stupňů"
a) počet rychlostních stupňů, které "dodává" DCC centrála, tj. s určitou mírou nepřesnosti klasika 14/28/128
b) počet vnitřních rychlostních stupňů dekodérů, který může být větší než 128 mapř. dekodéry Zimo (255) a ESU (256)
c) počet rychlostních stupňů pro rychlostní křivku, těch je max. 28 alespoň zatím
ad 4) která centrála dostupná na trhu to umí ?