kontrola stavu vyhybky

[zdeno]

uz delsi dobu premyslim nad tim, obejit pomerne nespolehlive kontakty na vyhybkach a zjistovat stav vyhybky po prestaveni nejak nezavisle.
Teda kontrola, ci se vyhybka skutecne prestavila. Na to slouzi paket B1 v Loconetu a chtel bych ho navazat na skutecny stav vyhybky.
Nemusi to byt jen pro Loconet
---
Protoze vetsina modelaru pouziva vyhybky s kovovou srdcovkou a nedelenymi jazyky, tak musi byt pripojeny nejaky prepinac na pripojeni spravne faze na srdcovku.
Napadlo mne toto zneuzit a po vlastnim prestaveni vyhybky testovat, ci je na srdcovku pripojena spravna kolej(faze).
---
Napada mne nekolik reseni, ale aj tak se zeptam, ci ma nekdo upotrebitelny napad, jak to udelat jednoduse ??

[belgarat]

Tim ale (IMHO) neresis jestli dolehaji jazyky (= pro jizdni vlastnosti kriticke), "jen" zda se prestavnik posunul dost na to aby sepnul spinac. Prestavnik (IMHO) nutne potrebuje dorazove spinace na obou stranach, aby v mezipoloze nebyla srdcovka napajena a tudiz nebyl indikovany ohlas ani rovne, ani odbocka. Pri "jednodussim" prepinani s jednim dorazovym spinacem by se pri vyhodnovani napeti srdcovky chybne indikoval ohlas "na druhou stranu od dorazu" i pri castecnem prestaveni.

Kdybych uz montoval dorazove spinace na obe strany, bylo by mozna jednodussi pouzit 2 polove, pricemz 2. pol by spinal primo ohlas.

Pritlaceni jazyku by bylo mozne vyhodnotit stejne jak navrhujes pro srdcovku, opet by ale musely byt spinane, a v mezipoloze (nebo ve volne poloze) odpojene. S rizikem falesnych negativ budou-li zaprasene jazyky nebo opornice.

[HonzaM]

Považuji za jednodušší používat druhý přepínač na přestavníku. Želva i MP5 od MTB ho mají a dá se předpokládat, že když přepne ten přes nějž se napájí srdcovka, přepne se shodně i ten druhý.

[zdeno]

Považuji za jednodušší používat druhý přepínač na přestavníku. Želva i MP5 od MTB ho mají a dá se předpokládat, že když přepne ten přes nějž se napájí srdcovka, přepne se shodně i ten druhý.

asi mas pravdu, na mem prestavniku bude lepsi prilepit dalsi mikrospinac, nez spekulovat nad necim elektronickym, ktere bude minimalne 3x drazsi a slozitejsi.

dodatek:
zkousel jsem pajet na ty plisky od mikrospinace, vubec to nejde, co to je asi za material ?? Hlinik ?

[fulda]

Já tedy úplně přesně nechápu, proč sledovat reálnou polohu výhybky, když jí nemám komu říci, ale to je jen tím, že tomu nerozumím.
A asi ze stejného důvodu si myslím, že není potřeba dělat všeliaké kejkle s přepínačema, když se ta informace dá číst z přestavníku. Například TENTO dekodér k tomu nepotřebuje žádné další přepínače, prostě si to čte rovnou z přestavníku po těch třech drátech.

[JOHNZ]

fulda: Modelové prestavníky nie sú úplne 100% spoľahlivá záležitosť. Zvlášť, ak sa k tomu pridajú "drsné" podmienky, ktorým sú tie prestavníky vystavené na moduloch (teraz nemyslím počas jazdenia, ale počas skladovania, prepravy a montáže/demontáže layoutu). Napríklad s prestavníkmi Peco sme mávali problémy, že po rozložení stanice a často povel na prestavenie neznamenal, že sa niečo aj prestavilo. Tak sa začali čistiť jazyky, kontrolovať poloha prestavníku, čistiť mikrospínače, atď. A niektoré prestavníky ani po tom neboli úplne stopercentné. A tu by sa detekcia polohy hodila, aby človek nemusel chodiť kontrolovať každú postavenú cestu pohľadom.

[Miloš Pavlát]

Já tedy úplně přesně nechápu, proč sledovat reálnou polohu výhybky, když jí nemám komu říci,

Můžeš ji pak říct třeba návěstidlům, aby postavili návěst na volno nebo odbočkou.
PŘÍMO - NEURČITÝ STAV - ODBOČKOU

[zdeno]

Já tedy úplně přesně nechápu, proč sledovat reálnou polohu výhybky, když jí nemám komu říci, ale to je jen tím, že tomu nerozumím.
A asi ze stejného důvodu si myslím, že není potřeba dělat všeliaké kejkle s přepínačema, když se ta informace dá číst z přestavníku. Například TENTO dekodér k tomu nepotřebuje žádné další přepínače, prostě si to čte rovnou z přestavníku po těch třech drátech.

Hlavni vyhoda je v tom, ze stoji asi tretinu ceny, co ten tvuj. Ale ja ho neprodavam, je OPEN pro kazdeho, kdo ma zajem. A ze jich je dost
---
Jinak poloha serva je dulezita prave pro takove uzivatele, jako si ty. Teda co pozaduji vedet, kam je vyhybka nastavena. Proto je to zabudovane.

[belgarat]

A tu by sa detekcia polohy hodila, aby človek nemusel chodiť kontrolovať každú postavenú cestu pohľadom.

To uplne chapu -- i u servo muze dojit ruznym "stouchnutim" k nepatrnemu pohybu v drzaku ktery pak vyusti v nedotlaceni jazyku strunou apod. Pak by se ale IMHO hodil nikoliv ohlas od dorazovy mikrospinace prestavniku, ale "nejak" detekovat realnou polohu jazyka ... nebo se pletu ?

[BohousP]

Souhlasím s JOHNZ, ale i s belgarat-em. Vyhodnocování na základě sepnutého přepínače srdcovky nedává informaci o mechanickém přitlačení jazyků, což je kritický prvek.
Ale jak vyhodnotit polohu jazyků? Nabízí se možnost sledovat elektrický kontakt mezi hrotem jazyku a opornicí. Ale co když k mechanickému přepnutí dojde ale bude tam mastnota, prach apod.? Nejenže nic nevyhodnotíme, ale jazyk bude i bez proudu. Lepší je, když jazyk bude napájený přepínačem podobně jako srdcovka, pak ale nelze způsob vyhodnocení polohy pomocí snímaní elektrického kontaktu použít.
Zůstává tedy vyhodnocení polohy jazyku, resp. unašeče. (Pojmy viz http://lokopin.wz.cz/kolejivo/vyhybky3_ ... NAZVOSLOVI) Dalo by se to řešit mechanicky - velmi jemný mikrospínač, fotoelektricky i magneticky. Výhodu zde mají větší měřítka. Zabudovat do výhybky v N nějaký další spínací element je dost náročné. A nejen zabudovat, ale ho i nastavit, seřídit. brrrr... Navíc, pokud nemáme dostatečně silný přestavník, může být problém v přídavném mechanickém odporu.
Je to prostě pro fajnšmekry, nebo skutečně pro použití, které popisuje JOHNZ.

[fulda]

fulda: Modelové prestavníky nie sú úplne 100% spoľahlivá záležitosť. Zvlášť, ak sa k tomu pridajú "drsné" podmienky, ktorým sú tie prestavníky vystavené na moduloch (teraz nemyslím počas jazdenia, ale počas skladovania, prepravy a montáže/demontáže layoutu). Napríklad s prestavníkmi Peco sme mávali problémy, že po rozložení stanice a často povel na prestavenie neznamenal, že sa niečo aj prestavilo. Tak sa začali čistiť jazyky, kontrolovať poloha prestavníku, čistiť mikrospínače, atď. A niektoré prestavníky ani po tom neboli úplne stopercentné. A tu by sa detekcia polohy hodila, aby človek nemusel chodiť kontrolovať každú postavenú cestu pohľadom.

OK, takže ten případ na který jsem dával odkaz je vlastně ideální? Na dekodéru jsou dvě světýlka - zelené = rovně, červené = odbočka. Komu nestačí na dekodéru (přímo přilepeném na přestavníku), tak má možnost připojit ještě dvě LEDky a dát si je třeba na hranu modulu.
Nebo je něco jinak?

[zdeno]

Je to prostě pro fajnšmekry, nebo skutečně pro použití, které popisuje JOHNZ.

Problem je jako vzdycky efektivita a ekonomika. Kombinovana se statistikou.
Poznam jen jeden pokus na detekci jazyku vymeny a to Vladi Soukupa z Ceske Lipy, ktery to dotahnul do stadia prototypu. Jinak jsem vlastne nikdy nevidel podobny pokus. Ale mozna jsem nehledal.
A ani to nebylo spolehlive, proste tam byly treba 3 relatka na oddeleni jazyku od napajeni, testovani jazyku a potom problemy s preslechy. Proste ekonomicka zhovadilost, kterou nikdy nikdo nevyrabel.
Pokud se na to nekdo citi, nech zkusi a potom pinda.
---
Dalsi otazka je cetnost chyby nedolehnuti jazyka v pomeru k ostatnim chybam. Napriklad ulomeni dratku napajeni.
Proste tato chyba v pomeru k ostanim chybam je asi 1:100 a ja se vazne ptam, ci se oplati vyhazovat spoustu penez za neco tak malo rizikove.

[belgarat]

Pokud se na to nekdo citi, nech zkusi a potom pinda.

Moderator - prosim uklidnete Zdena. Do dalsiho tematu zacina urazet diskutujici.

[JOHNZ]

fulda: V zásade by to malo stačiť drvivej väčšine ľudí (viď ďalšia diskusia). Vedieť, že aj prestavník si myslí, že sa korektne nachádza v nejakej polohe (a je už vecou prestavníka, aby to čo najviac zodpovedalo). V prípade MP1 sa to dá zistiť bez toho, aby sa dekodér pripájal k drátom spätného ohlasu, v prípade MP5 už to myslím nejde (ten má podobné elektrické zapojenie ako trebárs Conrad, ale nie som si teraz z hlavy istý, čo sa s tým obvodom stane, až zopne niektorý z koncákov).

Takisto keď to vezmeme z hľadiska modelovosti, ak napodobňujeme ovládanie skutočnej železnice, bolo by vhodné rozlišovať, že sa výhybka roztočila (stratil sa dohľad pôvodnej polohy), a že niekam došla. S elmg prestavníkom to samozrejme nebude modelové nikdy, ale trebárs na Peco prestavníku to zasa podchytí presne ten stav, kedy prestavník nepretlačil jazyk výhybky a cuknul dozadu - vtedy to uviazne v neurčitej polohe.

[Ferda]

Komu vyhovuje ohlas od elektroniky, tak mu Fuldovo řešení bude plně vyhovovat.
Kdo chce kontrolovat něco víc, tak je rozumné řešení jeden mikrospínač napojený nejlépe na strunu k jazykům. Sice to opravdu neřeší dolehnutí jazyka, ale je to pořád více, než spoléhat na to, že byl poslán nějaký příkaz. Nehledě na to, že například mechanické ovládání asi nikdy žáden příkaz nepošle.
Struna je v tomto případě poslední pohyblivý díl v systému a proto by spolehlivost tohoto řešení měla být celkem značná. Pokud někomu nedoléhají jazyky častěji a není to tím, že mu mezi jazyky pravidelně padají "drobky od svačinky" tak by měl spíše prověřit mechaniku přestavování.
Je lépe mít spolehlivou mechaniku, než informaci o tom, že k přestavení z nějakého důvodu nedošlo.
Kontrola stavu by měla asi sloužit spíše ke stanovení návěstních znaků, povolení jízdy a podobným rozhodovacím procesům. Ledka na ovládacím panelu je tem poslední způsob použití. I když to může být docela hezké.