Micro-mini-pidi-kolajiska I

[milan ferdián]

Tak já nevím. Já jsem teď asi trochu pod vlivem publikací a blogů Jima Hiltona, protože jeho systematický výtvarně-krajinářsko-scénografický přístup je zatím nejlepším obecným vyjádřením toho, jak to sám cítím. Jenže jako laik (a absolutní lama, co se týče krajinařiny, ba co hůř - prostorového vnímání) asi neumím ty jeho obecnější přístupy a postupy "selsky" přeříkat česky. Jeho první knihu už mám doma, druhá je na cestě ke mně. Mám ho zkusit požádat o svolení, abych mohl některé části z těch publikací přeložit a vyvěsit sem?

S tím s tebou souhlasím. Je fakt dobréj. Když dá svolení na vyvěšení, proč né. Hodně modelářů změnu uvítá a mě tím pádem odpadne práce na počešťování, protože pro naše modeláře, to už nebude problém si vše přizpůsobit svým českým požadavkům.
-m-

[Zlámalík]

...někteří naši modeláři jsou dost rozmazlení a pohodlní.

No to se mi zdá taky - "béé, mám od vás plánek, ale on je pro (H0/TT/N/cokoliv co je problém), poradíte?"
Podle mě dnes lidi čekají hotové řešení na míru, které někdo udělá za ně. Ale možná to vidím jen špatně, nebo - nejspíš, doufám - je tato skupina jen hlasitější, než ti, co nekecají a tvoří

[hank61]

...někteří naši modeláři jsou dost rozmazlení a pohodlní.

No to se mi zdá taky - "béé, mám od vás plánek, ale on je pro (H0/TT/N/cokoliv co je problém), poradíte?"
Podle mě dnes lidi čekají hotové řešení na míru, které někdo udělá za ně. Ale možná to vidím jen špatně, nebo - nejspíš, doufám - je tato skupina jen hlasitější, než ti, co nekecají a tvoří

Pravdu máš Jiří. Bohužel ten současný fenomén mnohých nic nestudovat, nic nehledat, ptát se na každou maličkost a mnohdy ještě agresivně reagovat na odpovědi typu "Co takhle použít Google" apod. se promítá obecně. Nejen mezi mašinkáři.... Ještě, že jsem ve věku, kdy už na podobně "chytré" dotazy nemám potřebu veřejně reagovat a jen si o dotyčném myslím své

[prcek]

...někteří naši modeláři jsou dost rozmazlení a pohodlní.

No to se mi zdá taky - "béé, mám od vás plánek, ale on je pro (H0/TT/N/cokoliv co je problém), poradíte?"
Podle mě dnes lidi čekají hotové řešení na míru, které někdo udělá za ně. Ale možná to vidím jen špatně, nebo - nejspíš, doufám - je tato skupina jen hlasitější, než ti, co nekecají a tvoří :lol:

Pravdu máš Jiří. Bohužel ten současný fenomén mnohých nic nestudovat, nic nehledat, ptát se na každou maličkost a mnohdy ještě agresivně reagovat na odpovědi typu "Co takhle použít Google" apod. se promítá obecně. Nejen mezi mašinkáři.... Ještě, že jsem ve věku, kdy už na podobně "chytré" dotazy nemám potřebu veřejně reagovat a jen si o dotyčném myslím své :wink: :wink:

Dovolím si mírně nesouhlasit (s oběma). Vidím to tak, že většina lidí si plánek upraví a nijak se neprezentuje, takže o nich vlastně není slyšet. Druhý problém je, že ten náš koníček je pěkně komplexní záležitost a pro úplného začátečníka, nedej bůh postiženého humanitním vzděláním (nic proti němu, je užitečné jinde), není snadné se v něm zorientovat. I ten google vrací odpovědi na položenou otázku a ne na to, co chcete vědět.

[hank]

I ten google vrací odpovědi na položenou otázku a ne na to, co chcete vědět.

Good point. To se zdaleka netýká jenom googlu. Když jsem se v r. 1991 poprvé učil zacházet s vlastním PC (to si budu pamatovat nadosmrti: procesor 386SX, 1 MB operační paměti a HD 20 MB, DOS 3.3, textový editor T 602 a kancelářské prostředí Framework III - tuzemský internet přístupný veřejnosti tehdy ještě neexistoval a ten neveřejný byl zábavou hrstky poněkud pošouplých exotů z universitní a akademické sféry...), jedno z prvních pravidel, které nám lámali do hlav, bylo toto: PC nikdy neudělá to, co chcete, vždycky jenom přesně to, co mu řeknete.

...nedej bůh postiženého humanitním vzděláním (nic proti němu, je užitečné jinde)...

Ale bývaly přece časy, kdy součástí kvalitního středoškolského (natož VŠ) vzdělání - a toho všeobecného a humanitního především! vždyť na všeobecných středních školách se kdysi učila logika i rétorika - byla schopnost zeptat se tak, abych dostal odpověď na to, nač se ptám. Jenže to se ještě ve společnosti uznávala hodnota všeobecného (= nespecializovaného) vzdělání per se a majitelé montoven netlačili na vládu, aby cpala děti v 15 letech na učňáky do oborů použitelných v pracovní praxi vyučenců max. 5 let...

A jenom ještě skromně podotknu, že na ptaní není jenom google...
(Já to snad radši pro jistotu přeložím: per se = jako takový, sám o sobě - je to latinsky.)

[HonzaM]

Jinak si myslím, že doba minikolejišť do našich domovů teprve přijde, a to ruku v ruce s rostoucími náklady na obytný prostor i cenami za komponenty pro vlastní stavbu.

Budou klesat nároky? Ochota dělat více kompromisů? Budovatelé kolejišť se smíří s menším počtem vlaků, s méně bohatým provozem? Nebo třeba místo H0 přejdou na Z, ovšem za cenu menšího výběru vlaků, méně detailního provedení vozidel i krajiny? Nebo nebude vadit, že bude kolejiště přeplácané nesmyslně propletenými tratěmi? Že třeba trať ze stanice v zápětí tuto stanici podjede?

[Zlámalík]

Honzo, stačí se myslím podívat do Británie nebo nakonec k nám. Minikolejiště v zetku asi není to, co by vedlo k úspoře, ani není řešením tratě zamotat, o to přece nejde a tudy se asi vývoj nevydá.
Nároky asi neklesnou, spíš se pod tlakem okolností změní. Namísto deseti vlaků projíždějících na velkém nádraží budu posunovat na vlečce či simulovat hlavové nádraží s pár vozy, to vše tady už bylo diskutováno. Nakonec i moje Malá Paka nabízí slušně bohatý provoz i přes to, že jde vlastně jen o několik kusých kolejí užitečné délky 27 cm se spojkou mezi nimi.

[hank]

Nároky asi neklesnou, spíš se pod tlakem okolností změní.

Já k tomu jenom dodám, že minikolejišť a "hejbacích" diorámat typu cameo přibývá jak ve sbírkách plánků kolejišť od renomovaných výrobců jako je třeba Peco - kteří z podstaty věci vždy měli zájem prodávat co nejvíc, stačí si srovnat typickou sbírku plánků vlakodromů ze 60. - 80. let a mnohem střízlivějších návrhů současných -, tak i ve "velkých" časopisech (notabene živených reklamou týchž výrobců), z nichž některé v této kategorii dokonce vyhlašují čtenářské soutěže dotované slušnými cenami.

A koneckonců tady pořád ještě zbývá možnost pracovat v klubu a/nebo stavět moduly a jezdit s nimi na setkání.

[HonzaM]

Nepolemizuji s tím, že zájem stavět minikolejiště roste. Jestliže se někdo rozhodne minikolejiště stavět, bere v úvahu, že na něm nebude moci provozovat třeba rychlíky nebo vicevozové nákladní vlaky, ani provoz s většími nádražími a bohatší provoz. Podle zlámalíka je to jen změna nároků, podle mne snížení nároků, tedy rozdíl mezi objektivně možným rozsahem vlaku a rozsahem který bude na minikolejišti realizován. Je čistě na pocitu modeláře, vnímá-li to jako omezení.

[HonzaM]

A koneckonců tady pořád ještě zbývá možnost pracovat v klubu a/nebo stavět moduly a jezdit s nimi na setkání.

Doporučuji každému modeláři přijít se podívat na takové setkání. Je sice třeba jen několikrát do roka, ale zažijete ježdění na kolejišti jaké doma postavit nemůžete, s vlaky jaké doma nemáte a nesestavíte, jezdit podle grafikonu a užit si jako výpravčí nebo strojvůdce. A stačí vám mít doma prostor pro postavení modulu, který může být v rozměrech minikolejiště.

[milan ferdián]

Naprostý souhlas s kolegy Zlámalík a Hank. Za mě je velká škoda, že u nás jsou zatím stavby minikolejišť spíše výjimkou, a někdy mi přijde, že nad těmito mini projekty mnozí zbytečně tak trochu ohrnují nos. Jinak si myslím, že doba minikolejišť do našich domovů teprve přijde, a to ruku v ruce s rostoucími náklady na obytný prostor i cenami za komponenty pro vlastní stavbu.

Plný souhlas, rostoucí ceny, finanční zázemí - samozřejmě jak u koho, omezené prostory. Jinak jsem se už dal do práce a snad naplním očekávaní nadšenců minikolejišť. Co se týče provozu. Ano na minikolejištích těžko budou dlouhé vlakové soupravy, dlouhé traťové úseky. Kdo si je přeje, ať jde k modulářům. Na minikolejištích jde ale mít a zajistit si bohatý/pestrý provoz a je jedno zda osobní, nákladní, vlečkový nebo smíšený, viz.příklad MSJF. Na MINI se modelář skutečně může vyřádit jak provozně, tak i krajinově, aniž by mu náklady trhaly jeho "finanční kapsu" a přišel tak k újmě. Tady v tomto tématu tu máme už řadu příkladů realizovaných námětů a jsou perfektně a detailně zpracované.
-m-

[HonzaM]

Na MINI se modelář skutečně může vyřádit jak provozně, tak i krajinově, aniž by mu náklady trhaly jeho "finanční kapsu" a přišel tak k újmě. Tady v tomto tématu tu máme už řadu příkladů realizovaných námětů a jsou perfektně a detailně zpracované.
-m-

Je samozřejmě věc názoru co modelář považuje za "vyřádění". Zlámalík sice píše o dostatečném vyřádění s Malou Pakou, ale přesto připravuje Velkou Paku, protože ta Malá ho omezuje.

[Zlámalík]

Na MINI se modelář skutečně může vyřádit jak provozně, tak i krajinově, aniž by mu náklady trhaly jeho "finanční kapsu" a přišel tak k újmě. Tady v tomto tématu tu máme už řadu příkladů realizovaných námětů a jsou perfektně a detailně zpracované.
-m-

Je samozřejmě věc názoru co modelář považuje za "vyřádění". Zlámalík sice píše o dostatečném vyřádění s Malou Pakou, ale přesto připravuje Velkou Paku, protože ta Malá ho omezuje.

Honzo, nesuď. Malá Paka není omezení a Velká Paka naopak může být rozežranost

[Adam96]

Cítím z toho neschopnost přijmout jiný názor... Co když někoho minimalismus a provoz na zapadlých lokálkách nebo vlečkách přímo baví?
Nebo že jsou lidé, co mají dostatek peněz i prostoru na velké kolejiště, ale nechtějí veškerý volný čas trávit u modelů a jít třeba na kolo, nebo s rodinou na túru, když je venku hezky?

[hank]

Tak, a je to doma. Před chvílí mi přistála na stole druhá tištěná kniha Jima Hiltona - The Art of Railway Modelling, tj. Umění železničního modelářství. A začíná slibně - hned první věta zní takto:

I make model railways, not models of railways.

Čili: Dělám modelovou železnici, nikoli modely železnic.

Bude to čtení na dost večerů, protože kromě jeho vlastních návrhů publikovaných a více či méně komentovaných v blogu a britských časopisech přináší pod souhrným názvem Case Studies - Případové studie - ukázky (mně zatím neznámé) práce dalších modelářů s "vypíchnutím" těch detailů a souvislostí, které podle jeho názoru povyšují železniční modelářství z "obyčejného" řemesla na umění.

Vlastně bych měl před referováním o konkrétnostech ještě předeslat něco obecného, a to především směrem k těm, kdo se pokusí o počeštění některých námětů: Tuto (ani předešlou) publikaci J.H. nelze považovat za kuchařku a ani s ní při modifikaci návrhů podle českých/slovenských reálií nelze jako s kuchařkou zacházet. Sám autor už má za sebou návrhy na témata nejen britská, ale i středoevropská (Polsko, Slovensko) a řekl bych, že zdejší atmosféru docela trefil, nebo je to přinejmenším zřejmé při porovnání dvou podobných návrhů na jemu dobře známé téma britské a z literatury nastudovaný námět středoevropský.

Takže uvidíme. Budu se k tomu jistě ještě mnohokrát vracet.