HonzaM píše:Ten Stadler je pěkný. Točnu ovšem potřebovat nebude...Kolejiště bude tedy představovat současný stav?
Stadler je výrobek Kuehnu.
Pokud by se provozovala jen jeden Stadler nebude potřeba ani SN (zde v podobě točny... ale pokud budu chtít provozovat víc souprav, nějaké SN potřeba bude, ať už v jakékoli podobě.
Primárně mám v plánu kolejiště stvárnit do podoby z časů elektrifikovaných, a to hlavně kvůli stavbám ale trochu i rázu krajiny. Ano Stadler tam nejezdil, ale pro sebe tam můžu jezdit čím chci... pro "počítače nýtů" , zastánce epoch a jim podobné by musel být vozový park trochu přizpůsobený..

ale do doby než se objevili a následně zmizeli stavby a dráty tam byl parní provoz určitě ať už z naší či Polské strany (nějak to tam a odtamtud dopravovat museli a s největší pravděpodobností po kolejích), dost možná se tam mohlo dostat do úplného zmizení drátů i něco z motorové trakce (ale k tomu asi až tak moc informací nebude, ale tak detailně jsem to zatím nestudoval...) a kdo ví, nebýt válek a přebírání si kusů území z jednoho státu do druhého, možná to mohlo být elektrifikované dodnes...
Myšpulín píše:Nevešla by se na točnu pro toho Stadlera ještě jedna kolej, zakončená ke kraji jen jedním koncem? Tedy kusá? Určitě by se vešlo několik pro odstavování samostatných nákladních vozů pro provozně zajímavější jízdy, ale manipulace s nimi by byla z vnějšku viditelná, protože tunel je na každé straně krátký.
Ano, kratší kusé koleje by se tam také vešli, ne zrovna vedle (to by museli míthodně malý poloměr, kde by se dali provozovat snad jen dvounápravové vozy) ale spíš proti aby měli dostatečnou délku, s ohledem že z kraje musí být vlezd vždy v ose na střed... A muselo by se dojíždět na šturc, aby při chvilce zaváhání neprojela vůz jinou soupravou která by za ním stála...

Asi i nějaká M 120, 131 asi i 152 by se tam vešli, nebo pro odstavení lokomotivy při skládání delších souprav (viz níže, samotná lokomotiva by se za točnou do viditelného prostoru ven z tunelu dostat neměla, její světla nebo přední část by ale vidět zvenčí být mohla... ale zatím to v točně nemám vyfézované, byť jsem o tom taky uvažoval.

Co se delších souprav týče, podle posledního návrhu by se daly za určitých podmínek provozovat zhruba 2x delší soupravy než délka točny, obnášelo by to ale ruční posun ve SN, hlavně při rozpojování a přesunu částí souprav bez lokomotivy. Není to sice moc vidět na obrázku pod stromy ale proti vjezdové koleji je vždy kolej naproti pokud se pojede přes rovnou kolej na točně... takže pokud by na té stála polovina vlaku daly by se spojit s druhou polovinou na točně a vyjet s celou soupravou najednou aniž by to zasáhlo do viditelné části. Takže ani o delší soupravu by nouze být nemusela, a možnosti pro jejich skládání by mohli být zajínmavější než na několikakolejném nádraží klasické stavby.

Jen s ohledem na reliéf krajiny který je k polské straně plošší, tudíž míň výškového prostoru ve SN, by museli být vlaky ke Kořenovu kratší... (nebo by se musela upravit trochu krajinný reliéf na straně polské alespoň nad přínou kolejí) ale zase na Kořenovské straně SN může být kolem točny slušné stání pro víc různě dlouhých souprav či vozů, tam to vyšší kopec skoro hned za Harrachovským nádražím dovolí (dřevěnný most přes koleje co stával kousek za Kořenovským zhlavím nádraží je vrcholu zářezu v původním reliéfu krajiny který jakoby do středu panelu dál stoupal nahoru, takže když se musí vlak vejít pod most, tak uvnitř kopce pod cestou po vrchu musí být zákonitě už taky dost místa pro soupravu ve skryté části, s odklízením nehod by to bylo trochu komplikovanější, ale tak trochu se předpokládá nad větším kusem skryté části odendávací skořepina či deska s krajinou)...
