Kameničky TT 100x65

[Zlámalík]

Souhlas s výše uvedeným. Já si teda vývody od kolejí děám neizolovaným drátem, prostrčím pod desku a tam mám kousek pájecí lišty. U ní popisku, která kolej to je a který vodič je který. Pod kolejemi, pod výhybkami... Pak se to dobře instaluje, hledá i měří. Budu se opakovat, ale jeden příklad zde (foto mého kolejiště zespodu).
Žádný vodič nevede od konektoru přímo na kolejnici, všechno je přes ty pájecí body, i přivodní konektory a mikrospínače přestavníků. Širší lišta uprostřed dole je rezerva pro detekci obsazení.

Kroucené to v těchto rozměrech být nemusí.

[Ivan]

Mám to podobně jako Zlamalík (ne tak hezké).

Kabely hlavního rozvodu mám lehce zakroucené. Kdysi jsem po tom pátral a je to doporučeno hlavně u delších vedení kvůli rušení. Tak proč to neudělat i u malého kolejiště? Aspoň drží kabely hezky u sebe.

[Fox]

Když se rozvinula diskuze, tak přikládám obrázek, jak bych konkrétně já řešil rozdělení úseků napájení. Je to zakreslené pro účely budoucího detekování polohy vlaku nějakým programem. Čísla v kroužku odpovídají jednotlivým úsekům (a vstupům příslušného zpětnovazebního modulu). Jsou samostatně detekována jednotlivá zhlaví, což je výhodné třeba pro program iTrain. Ale lze to i pospojovat (tj. jeden úsek by odpovídal číslům 3,8,9). Body znázorňují izolační spojky (izolované úseky). Ber to jako příklad. Pokud uvažuješ pouze o ručním (DCC) provozu, všechny úseky zatím pospojuj paralelně na nějaké svorkovnici. (zakreslil jsem jen koleje s detekcí, druhé koleje vyveď pod panel a všechny úseky (včetně výhybek) paralelně pospojuj.
Při této velikosti kolejiště vůbec neřeš topologii, jen se vyvaruj kroucení jednotlivých úseků (stejného "pólu") dohromady. Tam hrozí přeslechy (vzájemné ovlivňování), kdy Ti detekuje obsazenost i volný úsek. Takové vady se hůř hledají. DCC rozvodům vyhovuje víc určité neuspořádané vedení, žádné pečlivé vyvazování delších vodičů do svazku...