Plan kolajiska V

[milan ferdián]

To skryté nádraží v tunelu lokálky je jedinečná možnost jak lokálku prodloužit o nějakých "20-50 km", takže pak už to není jen čtyřkilometový frncálek jako třeba Kunčice-Vrchlabí.
Míval jsem ho namalované už před x-lety, někdy dokonce hned v prvním tunelu za zhlavím odbočné stanice, takže vlak z ní odjel, ale nikde se neobjevil - až po dlouhé době. Ta stanice se dá využít pro křižování i předjíždění a tím se dá výrazně zvýšit počet vlaků na lokálce. Snad jen bych ji trošku prodloužil, aby se tam vešel i Mn.

V případě delšího manipuláku ,stačí rozdělit zátěž v žst.Dolní Lhotě na části.Zátěž odstavíme klidně na 3 koleji.Vyjedeme pouze s vozy se zátěží ,určené do koncové staničky.

[Max]

Mě tak napadá, že na mnohém kolejišti je sice plánována epocha III - s parním provozem , ale pokud jde o délku vlaků , tak to je epocha V.
Za dob páry se tahaly vlaky, co se často nevešly do nádraží......nejen nákladní, ale i R, Ex.
Když na Masaryčce zastavil Ex z Berlína, poslední vozy už byly na výhybkách. 20 vozů nebyla výjimka ale pravidlo.
Dnes je jiná doba, vlaky jsou taky jiné - ale dělat mix z epoch na kolejišti ?

[milan ferdián]

Mě tak napadá, že na mnohém kolejišti je sice plánována epocha III - s parním provozem , ale pokud jde o délku vlaků , tak to je epocha V.
Za dob páry se tahaly vlaky, co se často nevešly do nádraží......nejen nákladní, ale i R, Ex.
Když na Masaryčce zastavil Ex z Berlína, poslední vozy už byly na výhybkách. 20 vozů nebyla výjimka ale pravidlo.
Dnes je jiná doba, vlaky jsou taky jiné - ale dělat mix z epoch na kolejišti ?

A kdo z modelářů v domácím prostředí je schopen Maxi ,tuto délku vlakových souprav dodržet na svých domácích kolejištích Toto nejsou schopni dodržet ani ti co mají svá kolejiště v samostatných místnostech.
Nevím jak teď ,ale kdysi,pro velikost H0 byla doporučována délka osobní vlaku na vedlejší trati 1000mm,TT 750mm a pro N 540mm.U rychlíku u H0 aspoň 1500mm,přeloženo do počtu vozu,tak ti vyjde cca 5 vozů typu "Y" (zkrácená verze 250mm)+lokomotiva.
Nebo by modeláři by museli začít stavět železniční stanice v reálu,ale to by museli by být majitelé tělocvičen

A abych nezapoměl ,délka nákladního vlaku se vždy počítá jako dvojnásobná délka osobního vlaku.Příklad Os 1000mm,tak Mn musí být 2000mm.Tak a co teď s tím.

[radekkrupka]

Mě tak napadá, že na mnohém kolejišti je sice plánována epocha III - s parním provozem , ale pokud jde o délku vlaků , tak to je epocha V.
Za dob páry se tahaly vlaky, co se často nevešly do nádraží......nejen nákladní, ale i R, Ex.
Když na Masaryčce zastavil Ex z Berlína, poslední vozy už byly na výhybkách. 20 vozů nebyla výjimka ale pravidlo.
Dnes je jiná doba, vlaky jsou taky jiné - ale dělat mix z epoch na kolejišti ?

Každý model je "výtvarná zkratka". Často se různé prvky upravují tak, aby působily v celkovém modelu věrohohně a proporcionálně "správně". Např. silnice se často modelují užší, v menších měřítcích se používají světlejší odstíny, atd atd... Neodpovídá výška kolejnice (vždyť je třeba u Tilliga pro H0 i TT stejná), velikost okolku vozů, ... a stejně tak se zkracují staniční koleje a zejména vzdálenosti na širé trati. Tak proč v takto redukovaném modelu tahat nekonečné vlaky? Kdo z nás má vůbec tak bohatý vozový park?

[Michal Šuhajda]

Dá se na to koukat i z druhé strany. Leckdo doma vozí rychlíky a nákladní vlaky přes celou stanici, přestože mají jen pár vozů... Otázka je, jestli to je kvůli modelovosti.

[miroslav lengyel]

No je to skutečně na každém co si kdo vozí po svém kolejišti.Já jsem se cca před rokem a půl po 30-ti letech vrátil k mašinkám a měl jsem v plánu N-ko,abych neměl malé poloměry atd.Když jsem viděl ty mrňky,rychle jsem přehodnotil plány a skončil u H0.Na svém kolejišti(3400x1600mm) mám poloměry 360 a 420 mm a samozřejmě jsem si nemohl odpustit i velké mašiny.Vyřešil jsem to tak,že rychlíky mám ve skrytém nádraží a občas projedou nádražím,na kterém jsou krátké osobní vlaky.Zkrátka průjezd rychlíku,byť jen se 4-mi vozy tažených BR 39 má i tak pro mě svoje kouzlo.Kdybychom chtěli dělat vše podle předlohy,skončili bysme asi u velikosti Z a koukali na to přes lupu I tak mám obří problémy,padesátka na krku,sokolí zrak ,tak co by člověk chtěl,že?Hlavně,že nás to baví,dělá nám to radost a máme kam vrážet prašule a že jich není málo ,tak proč si ještě přidělávat další starosti.Dělám DRG a mám i pár mašin a vozů z epochy I.No asi je ještě nestačili přeznačit,třeba. Hlavně,že je mír a pohodička,ne?Práci zdar a té naší modelářské zvlášť přeje všem,Míra

[JanoH0e]

k vlakom na lokálke. Všetko závisí od toho, čo sa nakladá, resp. vykladá. Boli stanice, ktoré aj vo vrcholnom období neprijímali, neodosielali v priemere viac ako 50 t denne, dnes možno mesačne. Tak že úplne stačí napr. v epoche III 2-3 x Z, cisterna, poprípade iné podľa komodit, spestrenie môže byť uhlákový vlak podľa potreby a pod. Ďalšia vec je stúpanie trate. Aj v reáli je tomu tak, že ak daná lokomotíva neutiahne vlak smerom hore, tak ho delí v odbočnej stanici a po zvyšok sa vracia lokomotívním vlakom ako násled. Koľko ton môže lokomotíva odviezť do stúpania je v tabuľkách traťových pomerov, poprípade si to môžte vypočítať. Všeobecné platí, čím ľahšia lokomotíva na poháňanú - adhéznu nápravu, tím menej do stúpania odvezie.

[Max]

Jak to vypadalo na lokálkách v roce 1980, je vidět zde
http://yfrog.com/g0smrz2jx
a sklon tam je 25 promil.

[JanoH0e]

Ale Maxi, pochybujem, že takýto vlak išiel do Jozefovho dolu, tento bol na "hlavnej" (sice v vedená ako vedľajšia pre osobnú)do Smržovky a ďalej.

[Max]

No je to skutečně na každém co si kdo vozí po svém kolejišti. Na svém kolejišti(3400x1600mm) mám poloměry 360 a 420 mm a samozřejmě jsem si nemohl odpustit i velké mašiny.Vyřešil jsem to tak,že rychlíky mám ve skrytém nádraží a občas projedou nádražím,na kterém jsou krátké osobní vlaky.Zkrátka průjezd rychlíku,byť jen se 4-mi vozy tažených BR 39 má i tak pro mě svoje kouzlo....

Ano - přesně tak to je. Málokdo má k dispozici veliký prostor , a tak musí hledat kompromis mezi tím, co by chtěl a jaké má prostorové možnosti. Ty 20tivozové rychlíky nejsou k vidění ani na klubových kolejištích. Ale tahat nákladní vlaky delší než je stanice, to není žádný prohřešek ( jak zde bohužel často zaznívá ). Takové vlaky se kdysi tahaly běžně, jen si musel výpravčí v takové stanici pohlídat, aby se mu tam nesešly dva takové. Jeden krátký, a jeden dlouhý vykřižují v pohodě. A pokud je možnost kam část odstavit, pak i ty dlouhé. Ve stanici Veleliby se kvůli křižování couvalo na vlečku, až pak jeden z vlaků si odvezl vrata vlečky sebou na náraznících.

[Max]

k vlakom na lokálke. ... Ďalšia vec je stúpanie trate. Aj v reáli je tomu tak, že ak daná lokomotíva neutiahne vlak smerom hore, tak ho delí v odbočnej stanici a po zvyšok sa vracia lokomotívním vlakom ako násled. Koľko ton môže lokomotíva odviezť do stúpania je v tabuľkách traťových pomerov....

Místo teorie něco ze skutečnosti - o výkonu lokomotiv : 423.0 + Ds +3 Be + 3 Sa s pískem, sklon 25 promil, pravidlo ještě v GVD 70/71.
Z Plešivca do Muráňa chodili eště po vojne tristodesiny, pak 320.2 a 331.0, potom 423.0, 534.03 a nakonec 556.0.
Na ostatních lokálkách to bylo podobné.

[JanoH0e]

Max

Místo teorie něco ze skutečnosti - o výkonu lokomotiv : 423.0 + Ds +3 Be + 3 Sa s pískem, sklon 25 promil, pravidlo ještě v GVD 70/71.
Z Plešivca do Muráňa chodili eště po vojne tristodesiny, pak 320.2 a 331.0, potom 423.0, 534.03 a nakonec 556.0.
Na ostatních lokálkách to bylo podobné.

Tvoj príklad hovorí iba o tom, že niekde chodili zmiešane vlaky a na nákladoch cc. 3 vozne. Čo odpovedá mojmu príkladu .
To, že sa na lokálkách objavovali výkonne lokomotívy cc. od 60. rokoch, svedčí o tom, že nastupuje éra dieselový a elektrických lokomotív na hlavných tratiach a presune parných loko na lokálky.
Tiež hodím jeden obrázok http://www.chocen-litomysl.cz/historie- ... ysl-07.jpg

[milan ferdián]

Tak to vypadá osmivozový rychlík v krajině a kompromisním poloměru oblouku (R1000mm).Obrázek jsem si zapůjčil z naší sekce.



Uploaded with ImageShack.us

[Max]

To, že sa na lokálkách objavovali výkonne lokomotívy cc. od 60. rokoch, svedčí o tom, že nastupuje éra dieselový a elektrických lokomotív na hlavných tratiach a presune parných loko na lokálky.
Tiež hodím jeden obrázok http://www.chocen-litomysl.cz/historie- ... ysl-07.jpg

Dávat snímek z šotoušské akce jako příklad dopravy z let šedesátých....aj ja jaj ! To by chtělo trochu víc zájmu o historii.
Ještě koncem 60.tých let nevěděli třeba na trati Krnov-Olomouc, jak vypadá štokr 556.0, takže ten jejich přesun na lokálky byl až o nějakou dobu později.
Ale původní můj příspěvek k plánku od Milana byl v tom, že skrytá stanice na lokálce umožní mít na ní v provozu více vlaků, než jen ten jeden mezi odbočnou a koncovou stanicí. Dva vlaky stojí ve skryťáku, jeden právě jede a dva stojí na koncích trati - vezmeme-li interval osobáků 2-3 hodiny, pak to je natažení trati o těch 30-50 km. Na to nikdo diskuzi nenavázal, odbočila k délce vlaků.
A ještě něco k třícestným výhybkám, všeobecně odmítaným (taky ji plánuju jen na lokálce) - bývaly kdysi i ve stanicích, kde jezdily rychlíky. Dle tabulky jsou výměny č.1 a 2 od sebe vzdáleny 7 metrů.
http://yfrog.com/fv3cestnavyhj

[Max]

Tak to vypadá osmivozový rychlík v krajině a kompromisním poloměru oblouku (R1000mm).Obrázek jsem si zapůjčil z naší sekce.
Ano - to je Milane ten správný rychlík, přesně takový (8 vozů) jsem plánoval na kolejiště 4x4,6m. Nyní jsem trochu ubral, takže by měl mít o 2 vozy méně. Ale tohle mi vnuklo nápad :

...Vyřešil jsem to tak,že rychlíky mám ve skrytém nádraží a občas projedou nádražím,na kterém jsou krátké osobní vlaky.Zkrátka průjezd rychlíku,byť jen se 4-mi vozy tažených BR 39 má i tak pro mě svoje kouzlo.

....takže ve skryťáku by stál rychlík asi 10-12 vozů a jen by se vyjel ven projet....