liborj píše:Takže úvaha, co celý příběh kolejiště neposunout do října 1938? Zábor pohraničí přerušil železniční trať a tak se jezdí pouze do zastávky/nákladiště...
Takhle to ale v r. 1938 nefungovalo, aspoň ne v českých zemích. Možná nanejvýš pár týdnů, ale tam, kde byla trať na hranici zabraného území přerušená, se velice rychle vyjednal způsob provozu a nejpozději v listopadu se už zase jezdilo. Na hlavních tratích to bylo jasné, viz "peáže" v okolí České Třebové, mezi Jaroměří a Starou Pakou (trať byla přerušená novou hranicí na 4 místech) nebo mezi Brnem a Břeclaví a jinde, kde nové hranice přesekly trať na více místech, ale jezdilo se třeba i z Pěčína do Rokytnice v Orlických horách, z Hradska do Rokytnice nad Jizerou a na jiných slepých lokálkách, kde říše zabrala jenom izolovaný kousek trati do koncové stanice bez návaznosti na jiné úseky DR; provoz v takových případech v celých úsecích zajišťovaly ČSD (od března 1939 BMB/ČMD).
K situaci na slovenských železnicích po r. 1938 se vyjadřovat nechci, protože ji pořádně neznám.
Takové situace, jaké popisuješ, bys ale našel na vnitroněmecké hranici v letech 1945 - 1990. Míst, kde nová hranice přerušila železnici, bylo víc než 50, řada z nich na Klein- a Kreisbahnen, a nejrůznějších absurdit - většinou zrušených v 50. - 70. letech - tam vzniklo množství větší než malé; jednu z nich jsem dost podrobně popsal v diskusi tady.