Průzkum - kolejiště / liborj

[hank]

Takže úvaha, co celý příběh kolejiště neposunout do října 1938? Zábor pohraničí přerušil železniční trať a tak se jezdí pouze do zastávky/nákladiště...

Takhle to ale v r. 1938 nefungovalo, aspoň ne v českých zemích. Možná nanejvýš pár týdnů, ale tam, kde byla trať na hranici zabraného území přerušená, se velice rychle vyjednal způsob provozu a nejpozději v listopadu se už zase jezdilo. Na hlavních tratích to bylo jasné, viz "peáže" v okolí České Třebové, mezi Jaroměří a Starou Pakou (trať byla přerušená novou hranicí na 4 místech) nebo mezi Brnem a Břeclaví a jinde, kde nové hranice přesekly trať na více místech, ale jezdilo se třeba i z Pěčína do Rokytnice v Orlických horách, z Hradska do Rokytnice nad Jizerou a na jiných slepých lokálkách, kde říše zabrala jenom izolovaný kousek trati do koncové stanice bez návaznosti na jiné úseky DR; provoz v takových případech v celých úsecích zajišťovaly ČSD (od března 1939 BMB/ČMD).

K situaci na slovenských železnicích po r. 1938 se vyjadřovat nechci, protože ji pořádně neznám.

Takové situace, jaké popisuješ, bys ale našel na vnitroněmecké hranici v letech 1945 - 1990. Míst, kde nová hranice přerušila železnici, bylo víc než 50, řada z nich na Klein- a Kreisbahnen, a nejrůznějších absurdit - většinou zrušených v 50. - 70. letech - tam vzniklo množství větší než malé; jednu z nich jsem dost podrobně popsal v diskusi tady.

[liborj]

tak děkuji pěkně, jak vidím jedna moje teorie právě padla. No měla krátký život, ale hrdinský. Takže návrat k roku 1945 a nebo začít Mochovem? To je spíše na modul. Zvládne začátečník modul, no musím se podívat po jednotlivých tématech. Ale ještě jednou děkuji a zdravím.

[rawen]

To je spíše na modul. Zvládne začátečník modul, no musím se podívat po jednotlivých tématech.

Ano a je to skvělý nápad. Šířku, délku a tvar můžeš mít libovolné, důležité je dodržet tzv. normočelo, což prakticky znamená tvarovou návaznost v trojúhelníku kolej a dvě díry na spojovací šrouby. A potom elektrické propojení - banánek a zdířku pro jednotlivé koleje.
Dobrá je mechanická a přepravní pevnost, použití výhybek alespoň EW2 (v TT). A jinak si to můžeš postavit jakkoliv.

S modulem se ti otevřou nové a netušené možnosti

Radek

[hank]

liborj: Když tak o tom přemýšlím, tak těch míst, kde byly původně přechody státních hranic, kde byly tratě - některé i dost důležité - po roce 1945 in the middle of nowhere přerušeny a tím degradovány (nebo opuštěny a případně následně zrušeny) nebo kde byla doprava v r. 1945 ukončena a případně po změně poměrů znovu zavedena, se pár najde i v českých zemích:

Otovice zastávka (polské nákladní peáže = uhelné vlaky jezdily broumovským výběžkem ještě v letech 1949 - 53, pak byla trať na hranici definitivně přerušena, osobní doprava do Otovic zast. zastavena 2006)
Harrachov (doprava obnovena po výměně území s Polskem a opravě trati v r. 1962, přes hranice až 2010)
Černousy nz (dálková nákladní doprava do Polska obnovena koncem 50. let; jako společná PPS sloužil Zawidóv, kam 2x denně zajížděl motor M 131.1 jako služební vlak s českými železničáři a celníky)
zastávka Pohraniční (u zaniklé obce Reitzehain v Čechách na trati Křimov - Reitzenhain) - viz jinde v této diskusi podrobný výklad k Hoře sv. Šebestiána
Slapany nz (zrušeno začátkem 60. let)
Nové Údolí nz (po vytrhání kolejí na čáře se v Najtálu pod dohledem čs. pohraniční stráže až do r. 1989 překládalo české dříví z vagónů na západoněmecké kamióny, čemuž sloužila víceméně načerno provozovaná vrata v oplocení na železné oponě)
Hevlín

Nakolik jsou uvedené příklady provozně pestré, aby to na kolejišti nebyla nuda, to si zvaž sám. Například nz Černousy do r. 1957, kdy byla obnovena doprava do Zawidóva: Z Liberce/Frýdlantu tam jezdily Os vlaky i v klasice, vozila to pára (v některých letech dokonce i tak velké lokomotivy jako 555.0), z Višňové se sunulo. A místní fabrika na výrobu dřevěných prefabrikátů zajišťovala slušnou nákladní dopravu.

A to jsem vynechal příklady kompletních pohraničních kdysi přechodových stanic/dopraven, které se dochovaly v plném nebo téměř plném rozsahu kolejového uspořádání až do r. 1989 (a které se často zracionalizovaly vytrháním většiny výhybek a kolejí až v současné nebo nedávno minulé době v péči SŽDC/SŽ) - jak známo, někde se po r. 1989 doprava do sousedního státu obnovila:

Jindřichovice pod Smrkem
Dolní Poustevna
Moldava v Krušných horách
Vejprty
Hranice v Čechách
Železná Ruda

V těchto případech se často dochovaly (v kontrastu k ubohým zbytkům původních kolejišť) jako památníky zašlé slávy i nadměrečně mohutné staniční budovy, které SŽ(DC) v některých případech částečně zbourala nebo sice nechala stát, ale ve zcela zchátralém stavu.

[liborj]

děkuji za info,

myslím, že si musím také zodpovědět otázku, co vlastně chci, co očekávám já vím typicky začátečnické. To vše o čem se tu píše mi vychází spíše na modul, chci modul? Ty Černousy zní velice zajímavě, je k tomu něco dalšího? Kde začít?
díky libor

[Zlámalík]

...To vše o čem se tu píše mi vychází spíše na modul, chci modul? ...

Což tak udělat kolejiště na díly (segmenty) bez toho, že by se musely držet normového rozhraní a to dát třeba jen na jeden konec tratě pro případné setkání a ježdění s ostatními?
Základní otázka - pro mne, individualistu, zní: chci si jezdit sám, nebo s dalšími lidmi? Od toho se odvíjí i celý přístup k věci.

[hank]

Ty Černousy zní velice zajímavě, je k tomu něco dalšího?

liborj: Pošli mi SZ s nějakou e-mailovou adresou, něco mám.

[hank]

liborj: Ještě se podívej u Trainmaniaka sem na historický vývoj, tzn. na postupnou redukci kolejiště dopravny Žacléř; dnešní stav = šturc bez pravidelné dopravy. Dráhu už odkoupil soukromník, ale co se tam bude dít dál, těžko říct. Na Trainmaniakových stránkách najdeš k trati 043 a jmenovitě k Žacléři tady nebo zde, případně na jejich starších verzích tuná a hír spoustu fotek a nějaké povídání. Existují i historické plánky původního kolejového uspořádání; Milan Ferdián zpracoval Žacléř i jako mikrokolejiště (viz obrázky dole) a do segmentového provedení. A za prostudování nepochybně stojí i celé toto vlákno. Autor toto minikolejiště sice prezentoval jako víceméně srandičku, ale podobných mini- a mikrokolejišť se ve světě stavějí a předvádějí na výstavách stovky.

Snad mě Milan F. nebude bít, když sem pověsím dva jeho plánky mikrokolejiště na téma fiktivního "Žacléře" už ve stavu po řádění SŽDC, tj. na přelomu epoch V a VI:

Schválně neuvádím modelové velikosti a rozměry, myslím, že to jde snadno přepočítat podle potřeby. První provedení končí šturcem i v tunelu a neměl by být problém automatizovat ho některým z dostupných elektronických modulů pro provoz cik-cak; ale na to se zeptej zdejších odborníků, já jsem přes elektroniku úplná lama a v elektrice moje znalosti končí pány Ohmem a Kirchhoffem.

[liborj]

díky za vše, to se to potom hezky bádá, když je taková podpora, mail pošlu. Jinak asi úplně nadbytečná otázky, nepatřičná. Nenapadlo ty pány co "optimalizují", že bychom mohli ty koleje ještě někdy potřebovat?
Klidný večer přeji lj.

[z.rj]

hanku je možné, že mě to uniklo, ale v Jindřichovicích pod Sm. doprava obnovena nebyla.

[jafobe]

hanku je možné, že mě to uniklo, ale v Jindřichovicích pod Sm. doprava obnovena nebyla.

Obnovený přeshraniční provoz tam asi ještě není, ale kdo ví třeba časem bude... Mám pocit že z polské strany to v plánu obnovit je aspoň na Świeradów Zdroj by snad i měla už být obnovená. Když jsem tam byl před pár lety tak tam naše vlaky končili v Jindřicovicích, kousek za polským zhlavím byli koleje už prorostlé většími stromky a za silnicí přes koleje asi 200 metrů za nádražím už byla jen něco alá cyklostezka... jestli jen na loži po vytrhaných kolejích nevím, to jsem nestudoval
Jaromír

[hank]

hanku je možné, že mě to uniklo, ale v Jindřichovicích pod Sm. doprava obnovena nebyla.

To jsem přece nenapsal. Vyjmenoval jsem několik příkladů a napsal jsem, že někde - což neznamená, že všude ve jmenovaných případech - se doprava obnovila.

[liborj]

Mohu se zeptat jaká byla nejkratší lokální trať v Čechách na Moravě a ve Slezsku?

[hank]

Mohu se zeptat jaká byla nejkratší lokální trať v Čechách na Moravě a ve Slezsku?

Pravděpodobně Vraňany - Lužec, Skovice - Vrdy (dnes vlečka), Lhotka u Mělníka - Střednice (doprava zastavena 1933), Kutná Hora hl. n. - Kutná Hora město (před prodloužením do Zruče v r. 1905) a Hrušovany u Brna - Židlochovice, vše 3 km. Ještě kratší, pouhé 2 km, byla do prodloužení do Senice na Hané v r. 1914 trať Červenka - Litovel, která původně končila vlečkou do litovelského cukrovaru, a trať Bošice - Svojšice (od r. 1916 vlečka, provoz ukončen 1926) měla dokonce pouhý 1 km. Někdy se jako samostatná trať uvádí i 2 km dlouhý úsek odb. Tasovice - Vápenný Podol, jinak větev trati Přelouč - Prachovice, zrušená v r. 1978.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Pokud bys chtěl pátrat samostatně, doporučuji Atlas drah od Z.Hudce. V elektronické verzi je přístupný na http://www.zelpage.cz
Najdeš tam i krátké vlečky, kde bývala provozována veřejná, nebo poloveřejná (zaměstnanecká) doprava.



PS: Dej hladovému rybu a najít se na den, nauč ho rybařit a má co jíst celý život…