O víkendu jsem byl zcela pohlcen malými vnoučaty (necelých 5 a necelé 4 roky), která u nás byla poprvé bez rodičů a přes noc, a taky po dalším velkém rozvažování, do čeho teda jít, a pak po předchozí telefonické domluvě jsem včera absolvoval zhruba hodinovou návštěvu u majitele obchodu Vláčky Bekr (jihozápadní okraj Brna), nesmírně vstřícného modelářského nadšence Zdeňka Bery a jeho hodné a chápající manželky. Konkrétních informací k přemýšlení mám tedy po fyzickém vizuálním srovnání nejrůznějších modelů k dispozici ještě víc než dřív, jenže tím se paradoxně moje rozhodnutí neulehčuje - dochází mi teď už naplno, že každé nabízející se měřítko má velké množství lákavých vlastností, které zase asi člověk začne dříve nebo později postrádat u těch druhých velikostí. Ale to vy zkušenější už víte asi dávno.
Pro srovnání s plánky Milana Ferdiána jsem si zakoupil ještě i pár brožur s plánky kolejišť anglické firmy PECO, a ještě navíc k tomu jsem byl ochotným panem Berou vybaven i nejnovějšími katalogy firem zabývajících se železničnímu modelářství.
Konečně se tedy dostávám ke svým slíbeným odpovědím na první vaše reakce - díky moc za ně...
-----
ohruska píše:Mám to hodně podobné.
V mládí vláčky na koberci, taky H0, pak vláčky vystřídala RC modelařina všeho druhu a nyní zpátky k vláčkům.
Zvolil jsem TT, protože už na to moc nevidím a cit v prstech taky nic moc, takže na N jsem si netroufl.
Nyní zjišťuji, že jsem to měl zkusit, jsem omezen prostorem do L 180cm x 240cm, při hloubce panelu tak max 80cm.
Takže soupravy budou max 600mm dlouhé.
K řízení mám dělané moduly s arduinem. Láká mě automatický provoz přes PC, momentálně se učím ROCRAIL, ale chtěl bych i ruční ovládání, něco jako Multimaus.
Takže jsem v režimu zkušebního kolejiště, tři okruhy, 8x výhybka, na kterém si ověřuji funkčnost a možnosti řízení. Co mě zatím nejvíc zaskočilo, je nutnost rozdělení úseků na dva, tři až čtyři části, je to hrozně moc senzorů obsazenosti kolejí a tahání nekonečného množství drátů.
Ale bojuji a těším se jako malý kluk, když to začne fungovat a vláčky začnou samy jezdit.
Ota
Ahoj,
Nko je pro mne strašně lákavé tím, co se u něho dá zrealizovat na menším prostoru, jenže...
Jenže při fyzické konfrontaci jsem byl docela překvapen, jak moc se můj nynější dojem liší od toho, co jsem si až dosud pamatoval z dětství.
Tehdy mi to e
Nko jako malému 10 až 13letému klukovi nedělalo ani po přechodu z
H0 žádný problém. Zpětně si to vysvětluju tak, že menším dětským rukám a ostrému zraku to tehdy asi muselo připadat všechno takové přirozené, normální a dostatečně "robustní" do ruky, a viděl jsem snadno i ty nejmenší detaily (ono jich nebylo tolik na těch tehdejších východoněmeckých modelech za pár kaček, a taky i vzhledem k těm tehdy běžně dostupným technologiím). Ale dneska s horším zrakem šedesátníka se už mohu jen divit, jak mi mohlo to e
Nko připadat tehdy tak docela velké...