H0 srdcem, TT/N rozumem (?)

[HonzaM]

Sice nejezdím každý den, ale představa že bych pokaždé když si budu chtít zajezdit nebo přijde návštěva, které budu chtít kolejiště předvést, budu to muset někde postavit a zprovoznit, a pokud na to nebudu mít prostor kde to může zůstat sestavené, budu to muset rozmontovat a uložit. Mám zkušenosti s modulovkou a vím co práce a času dá to sestavit, zprovoznit a následně pak opět rozebrat a uklidit. Samozřejmě záleží na disponibilním prostoru. Bude-li dostatečný prostor kde může být takováto domácí modulovka zůstat dostatečně dlouhou dobu postavená v provozuschopném stavu, ok, ale pokud by bylo nutné pokaždé než si budu chtít zajezdit následně to opět uklidit, pak rozhodně ne.
Ad Tomáš10: na takto malých modulech neuděláš rozumné nádraží ani v N. A jak bude řešena ta dvacetimetrová trať? To bude vedeno po policích? Nebo to bude na nohách? Pak je při takto malé šířce problém se stabilitou. Moduly mám, ovšem vím, jak nestabilní je modul o šířce 40 cm na nohách va výšce 80 cm. A po kolenou bych kolem toho lézt nechtěl. Doporučil bych najít někoho kdo s takovouto domácí modulovku má vlastní zkušenosti. Ono to může vypadat velice jednoduché a snadné, než si člověk prakticky vyzkouší co to obnáší.

[Myšpulín]

Neustále se tu řeší, jestli pevné kolejiště nebo modul. A co třeba použít výhodu obého a stavět na segmentech? Své kolejiště mám v samostatné místnosti, leč ta není až tak velká, abych tam mohl extra moc vegetit. Takže je rozděleno na 6 segmentů 140 x 70 cm. V případě potřeby s ním může v místnosti manipulovat jeden člověk, pro stěhování jsou však již lepší 2 lidé. Celé je to koncipováno jako dva segmenty za sebou pro SN a koncovou nad ním, dva pro odbočnou stanici, každý tedy 280 x 70 cm. Tyto dvojice jsou vedle sebe a k nim jsou z každé strany napříč po jednom segmentu s vratnými oblouky. Vždy spojeno třemi šrouby a dvěma kolíky. Díky tomu, že ze segmentu nikam nic netrčí (šrouby i kolíky jsou vyndávací), mohou ležet na kterémkoli boku, takže pokud potřebuji prostor, nepotřebné odpojím a postavím do rohu místnosti na užší čelo. Má to i výhodu montáže zespodu, nemusím pod tím ležet, ale mohu to položit na bok (po pokládce kolejiva při montáži přestavníků a zapojování elektřiny i vzhůru nohama). Protože jsem kdysi při plánování nedůvěřoval stykům kolejnic, které nebudou spojeny spojkami, jen pevně zafixovány na čele segmentu, i rozmístění kolejiva na segmentech odpovídá tomu, aby byly koleje řezány pokud možno kolmo. Ale jednu vratnou smyčku jsem riskl, poloměr 380 řízl pod asi 45° úhlem a i ten je bez problémů. Pravda dvojkolí s RP25 vyzkoušené nemám. A nesmí se zapomenout i na rozvod elektřiny, i ten je dělaný tak, že na každý segment z toho sousedního jsou krom napájení příslušenství přivedeny jen J a K digitálního řízení a S88 pro zpětnou vazbu. Dekodéry pro příslušenství pro každý segment a kodéry zpětného hlášení jsou vždy na daném segmentu, nic se nepřetahuje z jednoho segmentu na jiný. Zprovoznit kolejiště mi trvá něco přes půl hodiny v jednom člověku, kdy největší problém je postavit segmenty z ležící polohy na nohy (přeci jen něco váží a nemám místo, takže musím někdy i lehce natáčet, než ho postavím, hlavně ten poslední) a utáhnutí šroubů, kde mám klasiku s šestihrannou hlavou takže pomocí klíčů. Na kroužku již máme alespoň křídlové matice a jde to rychleji. Lehkou nevýhodou tohoto kolejiště je tvar 0, což se nechá opticky rozbít středovým vyvýšením. A důsledkem je plně digitální ovládání.

Takže i toto je jedna z možností, jak koncipovat kolejiště. Opravdu to je v počátku o velkém přemýšlení a ujasnění si priorit a s nimi svázanými fakty. A rozdmýchávat tu polemiku o tom, jestli H0, TT nebo N tu rozhodně nebudu. Každý má svůj důvod, proč si kterou velikost vybral.

[HonzaM]

ad Myšpulín: tohle řešení považuji za jednu z nejlepších variant. Navrhl bych jedinou změnu, mezi segmenty místo S88 použit LocoNet pro možnost obousměrné datové komunikace (zpětné hlášení a ovládání výhybek a návěstidel). Domácí kolejiště mám řešeno obdobně, ze segmentů s polohou zajištěnou přesnými kolíky a spojenými šrouby s křídlovými maticemi. Kolejiště vznikalo postupně, nejprve byla první část 230 x 60 cm provozovatelná samostatně pomocí smyčky, později vznikly další segmenty. Rozebíratelnost ale využívám výhradně pro údržbu, kolejiště je trvale umístěno na nábytkových skříňkách (dílem v nábytkové stěně).
V každém případě je nutné vycházet z toho jaký prostor je k dispozici a jaké se předpokládá využívání.

[Dovi]

 
Dobrý den, přátelé,

děkuji vám všem upřímně za vaše názory na věc a za sdílení cenných zkušeností nezískávaných právě lehce.

Pozorně a opakovaně všechny vaše příspěvky pročítám.
Nacházím v nich hodně dobrých argumentů a postřehů, a taky inspiraci a povzbuzení do dalšího, už hmatatelnějšího období.
A opravdu oceňuji vaši snahu pomoci člověku začínajícímu znovu a nyní snad už lépe po těch dlouhých 45-50 letech.
Budu se snažit každému odpovědět, plus i kolegovi, který mi poslal SZ.

Akorát takový můj interní pocit, který je v této fázi možná normální:
Při promýšlení všech doporučení a názorů nejsem myslím si bohužel ještě stále ani o krůček blíž k tomu naprosto zásadnímu rozhodnutí: H0 či TT/N ?
Jestli to na začátku bylo zhruba 4:3, tak postupně se z toho stává fifty fifty a obě cesty jsou pro mne stejně lákavé.

__

P.S.
Ale aspoň v něčem už jsem dokázal překročit svůj dosud zabetonovaný stav; ohledně digitálu už se nevážu na dosavadní svoji zarputilou nutnost získat stůj co stůj MM + z21start od Roco a upínat se mj. i proto na H0 (myšleno kvůli těm na trhu existujícím Roco startovacím setům s touto výbavou).
Takže ve hře je po vzoru některých zdejších kolegů i D5000 s něčím vhodným k ovládání (a možná pro začátek i jen aplikací v mobilu?)
 

[hank]

Při promýšlení všech doporučení a názorů nejsem myslím si bohužel ještě stále ani o krůček blíž k tomu naprosto zásadnímu rozhodnutí: H0 či TT/N ?
Jestli to na začátku bylo zhruba 4:3, tak postupně se z toho stává fifty fifty a obě cesty jsou pro mne stejně lákavé.

Postav si v každé velikosti jedno minikolejiště nebo provozní dioráma a uvidíš potom, až si to osaháš. Můžeš to případně rovnou stavět jako použitelnou část později zamýšleného celku. A co nepoužiješ, snadno prodáš.

Co to je minikolejiště a dioráma, o tom více viz mnohé jiné zdejší diskuse, např. tady
viewtopic.php?f=51&t=7183
nebo tady
viewtopic.php?f=51&t=12720
viewtopic.php?f=51&t=1942
a spousta zahraničních zdrojů, počínaje touto
https://www.carendt.com
biblí minikolejišť od Carla Arendta (R.I.P.). Na britském fóru mají k tématu taky užitečnou samostatnou diskusi:
https://www.rmweb.co.uk/community/index ... -dioramas/

A obecněji o učení prací viz tady:
viewtopic.php?f=43&t=12550

[Dovi]

 
Hanku,

díky, už se v tom tady trochu orientuju - "prošmejdil" jsem tady v té nepřeberné studnici už spoustu užitečnýho i včetně Tvých témat.
Již zesnulý pan Arendt - znám (ne osobně) - to je pojem.
Poslední odkaz jsem neznal, o víkendu si to projdu, díky.
Jinak ty definice (mikro, mini a spol.) se tady asi trochu liší od amerických "norem" (pro tyto pojmy). Ale samozřejmě OK, ty hraniční plošné hodnoty, to není žádné dogma.

Rošiřitelnou (připojitelnou) diorámou jsem chtěl začít - nejspíš nějakou variací inglenooku, to šíbování mě moc baví už od dětství.
Nebo minikolejištěm, klidně třeba i další (kolikátou už) variaci na Milanovy Kameničky, připojitelnou dál buďto ve skryťáku za kulisou nebo přímo v (zatím) koncové staničce.

Toto a lokálky, ospalá nádražíčka, trať ztrácející se v zářezu, to je moje krevní skupina - malý pohodový provoz.
Ono čím menší kolejiště, tím víc pracuje (musí pracovat) fanatazie a tím je to (aspoň pro mne) hezčí. Rozdíl mezi malým skromným kolejištěm a obrovským naprosto dokonalým je asi jako rozdíl mezi dobrou knihou a filmem - u té knihy jste toho víc účastni, musíte zapojit svoji fantazii a dokreslit si to celé ve své hlavě, a to je na tom to nejkrásnější. Při tom množství kompromisů v železničním modelářství je fantazie nutná. A v malých domácích podmínkách tím víc.

Co mě naopak zásadně nebaví, jsou třeba obří vlakodromy se svištícíma rychlovlakama a startujícícm nebo přistávajícíma Jumbo Jetama, všechno v automatice, desítky až stovky lokomotiv a stovky až tisíce vozů naskládaných na kilometrech kolejí, všechno svítící a co nejvíc blikající, a u těch největších zahraničních kolejišť narychlo připravených na komerční show ty všudypřítomné přetéjakající plasty atd.
A nejsou to kyselý hrozny, nechtěl bych to ani kdyby mi za to platili, ať tam zůstanu ještě další hodinu se na to koukat. To se mi skoro zvedá žaludek (omlouvám se, nechci být militantní - třeba se to někomu líbí a má na to samozřejmě taky právo).
V protikladu k tomu ale naše (česká) velká kolejiště (i některá zahraniční - Francie a část GB a USA - hlavně průmyslové areály, vápenky, lomy apod.), třeba Chrudimské (a spousty dalších), to je pro mne - i přes tu velkou rozlohu - skutečné pohlazení po duši, ten smysluplný provoz, promyšlená skladba tratí a stanic a nádherné, až realistické provedení.

--

Ale třeba toto níže, to je už pro mne vrchol (vrchol ohyzdnosti, pokud ty výtvory nejsou myšleny jako joke a test otrlosti zákazníků/návštěvníků).
Slovy klasika: "Teda, to muselo dát příšernou práci. Přitom taková blbost, co?"

https://www.youtube.com/watch?v=qtc__nx ... adio=1#t=0

Jediný, co mně zajímalo, bylo jak to dopadne po té 3. minutě (přesně 03:04), jestli mezitím za posledním vagonem přehodili veksl nebo nepřehodili.
To by skoro bylo na rozhodování veřejnosti ala Rozpaky kuchaře Svatopluka Kuřátka (Josef Dvořák) nebo v inteligentnější formě skoro o 2 desetiletí dřív na Expu v Montrealu (legendární Kinoautomat v podání Miroslava Horníčka).

Nebo z podobnýho soudku tato 3D spirála:
https://www.youtube.com/watch?v=-hPuNFj ... 3Q&index=2

Jedinou výhodou je asi úspora za foliáže a statiku (a zisky hutí a valcířů v železárnách)
 

[Stanin]

Co začít třeba něčím takovým? Čas 5:33. https://youtu.be/xSUesP_iXQw?t=333. Segment s nádražím má v H0 rozměry 100 x 25 cm.

[Dovi]

 
Rozměr OK, ale takovýmto provedením začít?
To mě moc přeceňuješ.
Znám své možnosti a vím, že kdybych tímto mohl naopak skončit, tak by to ode mne bylo příliš neskromné přání.

Ale díky Ti za odkaz (připadá mi to známé, už jsem to před lety viděl).
A trefil ses - ten poklidný provoz a charakter kolejiště, to je přesně ono (for me) !!

Ta malá tendrovka okolo 7. až 11. minuty a pak ještě okolo 18. až 20. minuty, není to BR74 ?
 

[hank]

Ano, i v H0 se dá dělat leccos prostorově úsporně, i když je to téměř neuvěřitelné...

Rozměry jsou v cm. Zdroj: Publikace MIBA Kleinstanlagen, ISBN 978-3-89610-648-3, str. 112 ad. Předmětné minikolejiště si postavil student VŠ, aby měl s čím jezdit na koleji...

[Stanin]

 
....Ta malá tendrovka okolo 7. až 11. minuty a pak ještě okolo 18. až 20. minuty, není to BR74 ?
 

Info o tom kolejišti a provozovaných vozidlech najdeš zde: https://docplayer.org/58500806-Herbstli ... eimat.html. Plus další projekt pana Rittiga třeba tady: https://shop.vgbahn.info/miba/news/Alt+Warnow_433.html
Jinak čím lepším začít, než malým nádražím o 3 výhybkách?

Pokud tě chytne eNko, tak pro inspiraci, co se dá udělat na malém prostoru, koukni kdyžtak sem: https://www.mm-xtra.de, má i YouTube kanál: https://www.youtube.com/channel/UCEmg2Y ... tb9GHsDt0w

[ohruska]

Kdybych měl požehnání manželky, tak bych asi šel do tohoto: http://www.trainlady.com/portfolio_furniture8.htm

[Dovi]

 
Hanku,
díky, toto je právě jedna z těch mnou zvažovaných H0 minivariant.
Technicky krásná možnost realizovat H0 v domácích podmínkách, třeba když se nabízí jen úzká nudle



To Stanin:
díky za podrobnosti, už to čtu:

•Größe: Bahnhof Alt Warnow (rechtes Segment) 1,70 x 0,40 m Bahnhof Neukloster (linkes Segment) 1,00 x 0,40 m Gleismaterial: PECO
•Fahrzeuge: T 3 (89.70) Fleischmann T 9.3 (91.3-18) Fleischmann Schienenbus VT 135 (pmt) Personen- und Güterwagen / Fleischmann

Takže T9.3 respektive BR91.3, nikoliv BR74.
Aspoň že aspoň tím pojezdem (1C) jsem se trefil, ať není ostuda tak velká..
(viz 1. obrázek, nahoře jedna z variant 91, dole jedna z variant 74)

Ale jen 3 výhybky to nádraží nemá, je jich tam 6
(viz 2. obrázek s kolejištěm)

Edit 26.6.2020 v cca 13:41:
Pardon, máš pravdu s těmi jen 3 výhybkami.
Míchám(e) dvě nádraží - polské WARPNO SZCZECINSKIE s německým Alt Warnow,
a i ty lokomotivy se týkají toho německého kolejiště redaktora MIBA Dr. Franze Rittiga





To ohruska:
Proti gustu žádný dišputát, ale pro mne by to nebylo (toto není můj šálek čaje)
Ovšem třeba do dobře zavedené právní kanceláře na odvedení pozornosti klientů...


__________

Pánové, psal jsem to kolegovi v odpovědi na jeho předvčerejší a následnou druhou (dnešní) SZ:

- kdybych mohl dostat v TT to, co se nabízí v H0...
- nebo kdybych byl Němec a mohl s klidným svědomím brát skoro cokoliv z jejich široké skladby lokomotiv a vozů...

...tak bych měl svoji volbu měřítka jednodušší a i přes svůj horšící se zrak bych preferoval prostorově méně náročné měřítko TT

 

[hank]

Někteří kolegové se nadbytek německého sortimentu rozhodli řešit jednoduše: Modelují provoz německých vozidel... A ani na českém (moravském, slezském...) území tak nemusejí být daleko od historické věrohodnosti: Celá Žitavsko-liberecká dráha, tratě v okolí Chebu, některé společné přechodové pohraniční stanice na našem území uzavřené v r. 1945 (namátkou Železná Ruda - Alžbětín, Jindřichovice pod Smrkem, Heřmanice, Vidnava nebo Opava západ), Hlučínsko, peáže přes Brandov a Varnsdorf... Určitě jsem ještě na něco zapomněl, a to ani nemluvím o období 1938 - 45.

[Stanin]

Pokud chceš dělat českou lokálku, tak v TT nevidím problém. Máš v něm kocoura, pielsticka, hektora, rosničku (ok, ta už moc sehnat nejde), M152 (v malosérii, na podzim od Kuehna). Pokud bys chtěl novější vozidla, tak je tu řada 840 od Kuehna. Páru jsi už zmínil - 413 od Pika. Já myslím, že ideál. A pokud bys rád barču či brejlovce, tak zase Kuehn a za pěkný peníze.

[hank]

Když člověk netrvá na historické přesnosti, může si vymyslet svůj příběh, který by ale měl být historicky věrohodný - sice to tak nebylo, ale v kontextu doby a událostí klidně mohlo být... Viz některé příběhy u kolejišť Milana Ferdiána. Koneckonců většinou nemodelujeme přesný obraz skutečnosti (i když existují i takové vzácné případy), ale abychom vytvořili věrohodný dojem. V tomto ohledu jsou použitelné některé nerealizované projekty z období budovatelské horečky místních drah 1893 - 1906. Leckde místním blouznivcům ta horečka vydržela po celou dobu I. republiky i protektorátu a tisícileté říše a přešla je až v roce 1945... V archívech jsou o tom spousty dokladů a týkají se i německého pohraničí; ti blouznivci se vyskytovali na obou stranách hranice, viz třeba zrovna ten zmíněný Brandov v Krušných horách nebo projekty na protažení některých saských úzkorozchodek do Čech.