Vladimír_B píše:lichoběžníková tabulka doplněná bílou přivolávačkou, např. bývala v Protivci a využívala se, když měli vojáci manévry. Stanice, jinak D3, byla obsazena výpravčím a on obsluhoval mrkání...sidlo píše:Co to je vojenská přivolávačka? Nikdy jsem ten termín neslyšel.
Ono to bylo ještě trošku jinak, vysvětlím.
Když to v 50. letech vypadalo, že studená válka se přes noc převrátí v horkou, tak mobilizační referenti u dráhy vymysleli a zavedli jako povinnou výbavu stanic pro případ války kromě plynových masek a podobných pomůcek civilní ochrany taky provizorní soupravu pro případ, že by hnusní imperialisti nebo jejich zrádní tuzemští pomahači v nějaké stanici zneschopnili vjezdová návěstidla. V podstatě šlo o přenosná návěstidla Stůj (červený obdélníkový terč s bílým rámečkem na skládacím sloupku a s lehounkým skládacím žebříčkem) a Výstraha (žlutý kruhový terč s bílým rámečkem) upravená pro noční osvětlování (tj. s dírou pro červenou resp. žlutou petrolejku). Pod ceduli Stůj bylo přimontováno ještě jedno bílé světlo, které blikáním dávalo přivolávací návěst. Souprava měla ve válečných podmínkách posloužit, než se zase uvedou do provozu vjezdová návěstidla. Když vyšlo najevo, že se horká válka zatím nebude konat, někoho z drážních pantátů napadlo, že by tato sestava mohla snadno, rychle a levně nahradit vjezdová návěstidla v nově obsazených stanicích, které přešly ze zjednodušené dopravy podle předpisu D3 do normálního provozu. A tak se příslušné vojenské bedny vybalily z mobilizačních zásob a jejich obsah se namontoval natrvalo před vjezdová zhlaví některých stanic. Např. takto byly vybaveny mezilehlé stanice na lokálce Kutná Hora - Zruč nad Sázavou.
Vypadalo to takhle:
To hranaté je přivolávačka, to kulaté předvěst. Bílé blikavé světlo spouštěl výpravčí nějakým primitivním udělátkem, které by asi líp než já vysvětlil elektrikář. (Bimetalový přerušovač? Myslím, že to fungovalo na telefonní proud.)
Pokud si dobře pamatuju, přestalo se to používat koncem 60. let. Ale kdyby někdo chtěl řešit co nejjednodušší vybavení obsazené stanice ve III. epoše, tak nic jednoduššího už snad neeexistuje. Ve dne se to neosvětluje a na blikavou bílou experti jako třeba Fulda jistě vysypou z rukávu pět primitivních řešení hned a dalších deset high-tech, když jim dáme čas na rozmyšlenou... A když u jsme u toho, tak nějaké to low-tech řešení na úrovni analogové modelářské elektrikařiny 60. let minulého století by zajímalo i mě osobně. (Děkuji předem.)
Jistě jste poznali sami, že obrázky jsou z pera pana učitele Zusky, konkrétně z knihy Návěstidla na modelovém kolejišti.