žst. Kvítečkov

[MartinK]

Ahoj Všem,
Zakládám nové vlákno, ve kterém bych se s vámi rád podělil o zkušenosti ze stavby a provozu modulové stanice Kvítečkov a dalších svých modulů.
Než začnu ukazovat současnou činnost, tak pár slov k historii této stanice neboť už má něco za sebou a postupně se vyvíjela.
Stavba byla zahájena v květnu 2003. Původní myšlenka byla postavit malou lokálkovou stanici, na které získám zkušenosti se stavbou modulové stanice a jejím provozem a pak se pustím do stanice větší. Plán byl malá odbočná stanice ne přesně podle konkrétní předlohy (něco podobného např. Hukovicím). Stanice měla mít dva díly dlouhé 1.5 m a rozbočení na dalším díle dlouhém 1.2 m. Po poradě s kamarády jsem přidal ještě jeden 1.5m dlouhý díl, aby stanice splňovala délkou kolejí normu pro hlavní jednokolejnou trať. Tím vznikla první verze Kvítečkova. Vlastní hrubá stavba šla poměrně dobře a ve „dřevě“ se Kvítečkov poprvé objevil na setkání v České Lípě v říjnu 2003. Na fotkách si můžete prohlédnout jeho tehdejší podobu.



Na poslední fotce jsou v oblouku mezi Kvítečkovem a Bechyní vidět i dva moje traťové moduly (modul s potokem a se strážním domkem), které jsem začal stavět v březnu 2003 na stavebním setkání v Milevsku. Zajímavé je i připomenutí začátků Zababovské úzké, která se vine od Kvítečkova dále v polystyrénové zimní krajině. To byly začátky.

Ahoj,
Martin K.

[MartinK]

Ahoj,
V České Lípě si tedy Kvítečkov odbyl bez vážnějších problémů svoji premiéru a od té doby jsem ho vozil na většinu setkání a sbíral provozní zkušenosti. A samozřejmě jsem pokračoval na jeho stavbě. Bohužel člověk má na svého koníčka jen omezené množství času, a pokud dělá několik věcí zároveň, tak jednotlivé projekty postupují pomalu nebo vždy v určitém období stagnují. Období práce na Kvítečkově se střídaly s budováním traťových modulů, úpravami vozidel a spolupořádáním setkání a účastí na nich. V roce 2004 jsem se věnoval více vozidlům a traťovým modulům.
Následující dvě fotky ukazují stav traťových modulů v srpnu 2004, kdy byly už celé zazeleněné a zbývalo na nich jen vysázet vyšší vegetaci a dodělat různé detaily.


To sázení vegetace a dodělávání detailů trvalo poměrně dlouho. Do finálního stavu, jak vypadají moduly v podstatě do dnes, se dostaly až někdy v roce 2011. Na následující fotografii jsou oba zachyceny na setkání v Rakousku v roce 2016.

[MartinK]

Ahoj,
Přidávám ještě pár fotek mých prvních dvou traťových modulů a pak už budu zase chvíli psát o Kvítečkovu.
Kolem strážního domku a rybníčku projíždí Vn vlak do Hrabové na setkání v Lužné v roce 2012

Hurvínci projíždí po traťovém modulu se strážním domkem na setkání v Guntramsdorfu 2014.

V St. Valentinu 2015 vezl po modulu s rybníčkem Agrárník Mn vlak do Kácova.

Další obrázek je z Hluku 2015

A další z Vratimova 2017

Také něco ze slibně se u nás rozvíjející epochy II. Mikádo s rychlíkem na setkání v Jesenici 2017.

[MartinK]

Ahoj,
Od roku 2004 jsem tedy s Kvítečkovem sbíral provozní zkušenosti. První pozitivní zkušenost byla s pouzdry a vodícími čepy, které jsem v Kvítečkově použil pro zajištění přesné polohy dílů stanice vůči sobě.
Již na prvním setkání, na kterém jsem se účastnil stavby (Staré Splavy 2003) jsem zjistil, že sestavení stanice s mnoha kolejemi není jednoduché a trvá poměrně dlouho, než se podaří jednotlivé díly dát k sobě tak, aby všechny koleje pasovaly. A ne vždy se to úplně podaří. Začal jsem tedy uvažovat, jak udělat přesné vedení dílů vůči sobě při sestavování. Nemusel jsem ale vymýšlet vlastní řešení, neboť ho na následujícím setkání v Milevsku v červnu 2003 předvedl na své stanici Pavel Štěpánek a fungovalo mu perfektně. Použil přesné ocelové kolíky https://www.fabory.com/cs/v%c3%a1lcov%c3%bd-kol%c3%adk-kalen%c3%bd%2c-tolerance-m6-din-6325-ocel-60%c2%b12hrc-bez-pu-8x40mm/p/39080080040 a ty jsem si pořídil také.
A k nim přesná pouzdra průměr 8 mm a tolerance H7. Pouzdra jsem si nechal vysoustružit u místní firmy. Obrázky ukazují jejich osazení v čele dílu Kvítečkova.


Osazování pouzder podrobněji popíši, až ho budu dělat na dalších dvou dílech, které budu ke Kvítečkovu přidávat.
Toto vedení se skvěle osvědčilo. Sestavení stanice je bezproblémové a spojení dvou dílů (pokud jsou předem nastaveny do správné výšky) netrvá déle než minutu. Kolejnice na sebe perfektně navazují a mezery na rozhraní jsou minimální (přechod je hladší než u běžné izolační mezery, kde jsou kolejnice uložené jen v pražcovém podloží).
Použití vhodných čepů a pouzder vřele doporučuji. Osobně si myslím, že ve stanicích (včetně skrytých) a vlečkových areálech by to mělo být povinné.

[mlha]

díky Martine za fotky, i historické, jen houšť

[MartinK]

Ahoj,
V roce 2004 nebyl na Kvítečkově téměř žádný viditelný pokrok. Viditelné bylo pouze vytvarování terénu na krajním dílu. Došlo ale k učesání elektroinstalace, která byla na dvou dílech před prvním setkáním udělána dost narychlo, a hlavně jsem začal vyhazovat autožárovky, které byly v počátcích Zababova předepsány jako ochranný prvek proti zkratu u každé srdcovky. Toto ochranné nařízení je však nesmyslné. Dnes má každý zdroj/booster elektronickou pojistku, která v případě zkratu na chvilku pustí plný proud zdroje (max. povolený proud zdroje ve FREMO je 3.3 A, ale obvykle se používá méně, typicky 2 až 2.5 A), ale během pár desítek ms ho úplně vypne. Ta 12 W autožárovka proud sice omezí na ~1.2 A, ale nechá ho tam téct pořád. Pokud si tedy člověk nevšimne, že nějaká lokomotiva ujela do špatně přehozené výhybky, tak se sběrač lokomotivy, který zkratuje, po nějaké době bezpečně zataví do rámu podvozku nebo rámu lokomotivy. A to rozhodně nechceme. Žárovky jsou tedy na kolejišti, kde jsou použity zdroje s elektronickými pojistkami nesmysl a měly by být zakázány.
Tvorba krajiny/zeleně začala v Kvítečkově na stavebním setkání v Milevsku v roce 2005, kde nás Tomáš Polák učil flokovat. Pak jsem, ještě doma začal štěrkovat a dělat povrch mezi kolejemi. Na obrázcích z provozního setkání opět v Milevsku v roce 2005 jsou vidět výsledky tohoto snažení.

[MartinK]

Ahoj,
Konečně jsem zas našel chvilku k pokračování popisu vývoje Kvítečkova.
V dalších letech (2006 až 2008) jsem si začal více uvědomovat některé nedostatky, které později vedly k rozhodnutí některé části stanice rekonstruovat a celou stanici rozšířit o další díly. Ty hlavní nedostatky byly:
- Použití výhybek Tillig EW1 s poloměrem jen ~750 mm. Účast na několika FREMO setkáních jasně ukázala, že na moduly oblouky s poloměrem pod předepsaných 1000 mm prostě nepatří. Řada lokomotiv (ty nejhezčí páry) není na takto malé poloměry stavěna a prostě je neprojedou.
- Na setkáních byl většinou Kvítečkov použit jako odbočná stanice lokálky na hlavní jednokolejné trati a jasně se ukázalo, že tři dopravní koleje značně omezují možnosti stanice. Také fakt, že pro lokálku je jen jedna dopravní kolej se ukázal být velmi omezující. Čtvrtá, třeba kratší, dopravní kolej, která by sloužila hlavně pro lokálku, by v provozu velmi pomohla.
- Také se ukázalo, že chybí odstavné koleje, kam by bylo možno odstavit pár nákladních vozů, které už jsou naloženy nebo vyloženy a čekají na zařazení do vlaku anebo naopak byly přivezeny a na místech vykládky nebo nakládky není volno. Místo na odstavení několika osobních vozů by se také hodilo.
- Vzhledem k poměrně velkému zájmu o dodávky štěrkopísku se ukázalo, že by stálo za to rozšířit vlečku štěrkovny
- Posledním problémem bylo umisťování vjezdových návěstidel. Ty nebyly přímo součástí Kvítečkova a modulů s návěstními šachtami bylo a dodnes je zoufale málo a řada z nich je problematických. Proto byla návěstidla často montována provizorně na boky modulů, což rozhodně nevypadá dobře.
Chvíli mi trvalo, než jsem se rozhodl, co přesně chci udělat. Plány dozrály až během roku 2009. Na následujících dvou obrázcích je Kvítečkov ještě před zahájením rekonstrukce.
Obrázek ze setkání v Perlebergu 2009 ukazuje celkový pohled a kam dospěla tvorba krajiny do Té doby. Pravda je, že od jisté doby jsem s ní moc nepospíchal, neboť mi bylo jasné, že budu předělávat. Např. si můžete všimnout, že na druhém díle není nástupiště mezi skladištní a dopravní kolejí. Bylo mi brzy jasné, že výhybky EW1 v kolejové spojce se musí vyměnit.

Obrázek z Komorní Lhotky 2009 ukazuje, že na prvním díle se v krajině pokračovalo, všechny koleje byly zaštěrkovány a byla vybudována váha pro auta v uhelných skladech.

[MartinK]

Ahoj,
Na základě dříve popsaných poznatků jsem dospěl k následujícímu plánu.
- Změnit současnou skladištní kolej na dopravní a přidat další kolej, která bude sloužit jako skladištní. Původní kolejovou spojku z EW1 nahradit spojením z původní dopravní koleje přes angličana až na novou skladištní kolej za použití výhybek EW3 narovnaných za srdcovkou a angličana od Wellera.
- Přidat další 1.5 m dlouhý díl do hlavní trati směrem za rozbočovací díl a na něm udělat mezi lokálkou a hlavní tratí dvě nebo tři odstavné koleje. Na kraji modulu umístit vjezdové návěstidlo, tedy asi 2.5 m od první výhybky, což je dostatečně daleko pro obvyklý posun z této strany stanice. Po diskusích s kolegy, jsem se ještě rozhodl přidat vlečku místního vojenského prostoru s dvěma kolejemi do čelní rampy a kratší kolejí pro stáčení PHM.
- Přidat další dva nebo i tři díly na lokálku. Na nich opět do dostatečné vzdálenosti umístit vjezdové návěstidlo a hlavně tam udělat rozšíření vlečky štěrkovny. V první fázi jsem uvažoval o tom, že lokálka se na rozšiřujících dílech poloměrem 1425 mm (125 m ve skutečnosti) otočí o 180o. To jsem časem zavrhl ze dvou důvodů. Dost by to omezovalo použitelnost Kvítečkova v modulišti. Byl by dlouhý i široký. Hlavně by ale na vlečce byly malé poloměry oblouků. Mezi 1000 mm až 1400 mm a to už jsou poloměry, kde se vozy špatně spřahují. Proto zvítězila verze, kde se na dvou modulech o středním poloměru 300 m lokálka otočí do směru rovnoběžného s hlavní tratí. Vznikne tak o něco delší celek, ale ne tak široký a tvůrce kolejiště si pak tratě zatočí, kam bude potřebovat. Hlavně ale bude vlečka s dostatečně velkými poloměry oblouků a bezproblémová z hlediska posunu a spřahování.
Výsledný plán je na odkazu níže. Na druhou stranu lokálky ještě přibyla vlečka místní malé teplárny. Hrabová a další doly potřebují velkoodběratele.
https://mk-zababov.rajce.idnes.cz/Kviteckov_Stavba_Historie/1465005020

[MartinK]

Ahoj,
Vlastní přestavba byla zahájena v roce 2010 přidáním nové skladištní koleje. V první fázi byla připojena jen z jedné strany, neboť dodávka angličana se poněkud protáhla. I to však velmi pomohlo.
Obrázek ze setkání v Milevsku v roce 2010 zachycuje Kvítečkov jinak plný nákladních vlaků při průjezdu mezinárodního rychlíku z Polska.

[MartinK]

Ahoj,
V roce 2011 jsem stále čekal na angličana. Samozřejmě jsem úplně nezahálel. Trochu jsem se věnoval vozidlům a také prvnímu dílu Kvítečkova, kde jsem s předěláváním kolejí nepočítal. Obrázek ze setkání v Milevsku 2011 ukazuje, že vyrostlo stanoviště výhybkáře, zeď kolem budoucího sila. Také plot kolem uhelných skladů, který tady není vidět.

Na vlastní předělání kolejové spojky došlo v zimě 2011/12 a hned na to i k předělání rozbočovacího dílu a přístavbě dílu s pokračováním hlavní trati s odstavnými kolejemi a vojenskou vlečkou. Obrázek ze setkání v Lužné 2012 ukazuje stav po těchto přestavbách před tvorbou krajiny. Za povšimnutí stojí provizorní ovládací pult umístěný na místě budoucí remízy přímo na rozbočovacím díle. Bohužel tam vydržel do nedávné doby.

[MartinK]

Ahoj,
Na žádost ještě přikládám fotky, na kterých je vidět celé výhybkářské stanoviště a odpovídám na dotaz o stavbě. Stanoviště je vlastní stavba z papíru podle výkresu v publikaci Malá železnice D4. Jedná se o výhybkářské stanoviště se skladištěm petroleje. Podezdívka je sádrový odlitek. Okna a dveře jsou lepty (můj první pokus si lepty sám nakreslit). Komín je narýhovaný dřevěný nosník. Číňan je ze stavebnice od Berků.
První obrázek je opět z Milevska v roce 2011.

Druhý je z Vratimova v roce 2016

Třetí obrázek, tentokrát z opačné strany je z Hluku 2014

Protože hezkou fotku ze setkání, kde by bylo stanoviště zachyceno z druhé strany celé, jsem nenašel, udělal jsem fotky současného stavu doma v dílně.


Ahoj,
Martin K.

[MartinK]

Ahoj,
Po rozšíření Kvítečkova v roce 2012 jsem postupně pokračoval doděláváním prvního dílu a také dílu nového. Na prvním dílu jsem dodělal nakládkovou plochu před silem a v uhelných skladech se mají dělníci kam schovávat před nepřízní počasí a kam si ukládat nářadí. Práce na tomto díle se de facto zastavily v roce 2014. Od té doby čeká na výstavbu sila a čelní rampy a jejího okolí. Silo, které je vidět na některých fotkách je pronajaté.
Fotka z Guntramsdorfu v roce 2014 ukazuje stav tohoto dílu Kvítečkova.

Další dva obrázky ukazují boudu pro dělníky v uhelných skladech. Tedy vůz Zl, který byl při nehodě před Kvítečkovem v roce 1923 poškozen a následně zrušen a odkoupen majitelem uhelných skladů, kde nahradil původní prkennou boudu poškozenou nedávným požárem. Na tomto místě přežil až do začátku jednadvacátého století. Je to upravená stavebnice od Vlastíka Lepieše.


Ahoj,
Martin K.

[MartinK]

Ahoj,
Jak jsem psal v předchozím příspěvku, v letech 2013 a 2014 jsem střídavě pracoval na krajních dílech. Na následujících obrázcích je stav nového dílu v roce 2014, kdy byl až na plot kolem PHM a jejího vybavení a několika dalších detailů dokončen. V tom stavu je v podstatě dodnes.
Vindobona odjíždějící z Kvítečkova míjí vjezdové návěstidlo na setkání v Guntramsdorfu 2014. Krajina na tomto dílu je téměř hotová.

Malý Bejček posunuje na vojenské vlečce.

Pohled na nový díl s v podstatě dokončeným povrchem v Hluku 2014.


Ahoj,
Martin K.

[MartinK]

Ahoj,
V letech 2015 a 2016 pokračovaly práce na Kvítečkově dále, ale bylo jasné, že dva provizorní pulty pro ovládání nejsou to pravé. Ovládání bylo nepřehledné a lidé řídící stanici dělali často chyby. Bylo tedy jasné, že se musím pustit do rekonstrukce ovládání. Byl už jsem rozhodnut to udělat, ale několikrát jsem byl ukecán, ať Kvítečkov vezmu ještě na jedno další setkání. A tak jsem spíše pokračoval na dodělávání povrchu, jezdil na setkání a věnoval se vozidlům.
Pár obrázků ze setkání v Hluku 2015.
Nedříve dva celkové pohledy. Je vidět, že byla dokončena všechna nástupiště.


Na tomto obrázku je vidět dokončená bouda kolejové váhy (stavebnice/odlitek od Vlastíka Lepieše).

U sila posunuje Čmelák, jehož patina byla nedávno dokončena.

[MartinK]

Ahoj,
Ve Vratimově 2016 už byla z větší části vydlážděna plocha u VNVK na druhém dílu stanice. Na prvním obrázku je lépe vidět i bouda kolejové váhy.