Moduly (původní téma)

[milan ferdián]

Při zpracování podkladů ze slovenských železnic jsem narazil na zajímavou věc.Víme,že TT-ečkaři mají dvě výšky a to 1000 mm a 1300 mm.Rozdíl 300 mm sekce řeší soumodulím "Litickým kopcem" ??? (jestli se pletu opravte mě).Je to velmi dlouhý úsek,kde se používá i postrk.Tak si někdy říkám,proč slovenští kolegové nepostaví prostorově menší soumodulí?Přímo se nabízejí dva náměty.
"Telgártská slučka" kde výškový rozdíl tratí je v reálu 31 m v TT 258 mm,při poloměru R1250 pro hlavní tratě,stoupáním 1:30/33 promile,zabere prostor cca 3,0 x 3,0 m.Úhel viaduktu se zastávkou Telgárt penzion svírá 60°.Nabízí se pokračo-
váním dalšího atraktivního viaduktu a to Chmarošský v reálnem oblouku.
"Tisovecká zubačka",v reálu stoupání 50 promile/1:20 s atraktivním viadukty pod Dielom a Čertov,délkově spolkne 6,0 m.

Je to jen moje úvaha,ale když vidím,že se do staveb těchto náměrů (Telgártská slučka/N,Telgártská a Chmarošský v. TT) vrhají modeláři v domácím prostředí,tak v čem je překážka v realizaci u modulářů
Milan

[Donatelli]

No s tím si dovolím polemizovat. Rozdílnou výšku používá pouze jedna sekce ( TT - ČSD ), TT - provoz používá standartní výšku 1300 mm. Stavba kopce proběhla dle mých informací kvůli jisté sázce mezi členy. A ještě zkušenost z provozu. Dokud byl kopec v době ledové ( tedy pouze zapolystyrenován ) bylo docela o šajsli po něm jezdit. Vyšinutá vozidla nic nechránilo v pádu na zem. Jak je na tom teď netuším, neb už s touhle partou nejezdím....

[MirekTT]

Já si k tématu provozního propojení obou modulových výšek v TT dovolím jeden poznatek. Jak víte, stavím kolejiště Sluníčko s možností jeho zapojení do modulového layoutu. Rozdíl nivelet kolejí bude cca 12 cm. U toho jsem si uvědomil, že by takto podobně šel řešit i přechod mezi oběma výškami. Byť za cenu ztráty velkých poloměrů a kouzla modelového svahu a postrku. Zato však na relativně malém prostoru s možností autonomního provozu na kolejišti.

[Sandy]

No s tím si dovolím polemizovat. Rozdílnou výšku používá pouze jedna sekce ( TT - ČSD ), TT - provoz používá standartní výšku 1300 mm. Stavba kopce proběhla dle mých informací kvůli jisté sázce mezi členy. A ještě zkušenost z provozu. Dokud byl kopec v době ledové ( tedy pouze zapolystyrenován ) bylo docela o šajsli po něm jezdit. Vyšinutá vozidla nic nechránilo v pádu na zem. Jak je na tom teď netuším, neb už s touhle partou nejezdím....

Dovolím si malou jazykovou korekci ? ....vošajstlich....

[Michal Šuhajda]

Dovolím si jednu faktickou korekci. Rozdílné výšky modulů a stoupání nejsou pouze výsadou TT, ale byly něklikrát použity i na setkáních H0.
Na setkání v Modleticích byly naopak použity “nízké” moduly k vedení trati po podiu, které je výš než zbytek sálu. Bohužel velkou komplikací je menší výška při podlézání. Na setkáních neplatí Tyršův výrok: “ Přeskoč, přelez, ale nepodlez!” Spíš platí modifikace J. Cimrmana: “Můžeš i podlézt, ale znovu se narovnej!”

[igino]

Moduly Telgártskeho a Chramošského viaduktu boli prezentované na modulovom TT stretnutí v Hnúšti modelármi z Košíc.

[milan ferdián]

Upřímně řečeno jste mi vnukli nápad.Skladné,minimální,dobré pro přepravu,rychlé pro sestavování,protože máte čepy .Až budu míti chvilku času,tak se na ty nápady mrknu.
Milan

Igino
Ve starých podkladech,čtu neustále Chmarošský viadukt .
Milan

[igino]

Upřímně řečeno jste mi vnukli nápad.Skladné,minimální,dobré pro přepravu,rychlé pro sestavování,protože máte čepy .Až budu míti chvilku času,tak se na ty nápady mrknu.
Milan

Igino
Ve starých podkladech,čtu neustále Chmarošský viadukt .
Milan

Niekde sa udáva jeho názov tak, a niekde inak.

[Morris Zapp]

Milane,

Kopec v TT-ČSD se mi moc líbí, ale má taky nějaké problémy:
- jednak naše vozidla nemají samočinnou brzdu, takže při náhodném odvěšení části vlaku za jízdy bez postrku do stoupání se ta utržená část rozjede, nabere poměrně nepříjemnou rychlost a vjede do spodní stanice, kde může při ceně modelů napáchat citelnou škodu.
- druhak modelové lokomotivy nemají modelovou tažnou sílu, resp. jejich tažné síly neodpovídají tažným silám skutečných lokomotiv podle řad. Takže některá lok vytáhne těžký vlak, jiná nevytáhne - a ta co vytáhne, může být nějaký směšný stroj (byly provedeny pokusy, při nichž nejtěžší vlak vytáhla jakási dvojosá posunovací potvůrka DR), kdežto ta, co nevytáhne, může být třeba Sergej. Tím se dost komplikuje sestava GVD.
- třeťak vedení vlaku s postrkem vyžaduje delikátní souhru obou strojvedoucích a jemnou ruku na kroutíku freda. Ne všichni to zvládají.

Donatelli: pád vozidla z modulu je obecný problém všech modulů, které mají alespoň z jedné strany trati svah dolů, nekončící nějakou plošinou, na které by se mohlo padající vozidlo zastavit. Bojím se toho i u toho svého modulu s vysokým náspem, co se rozlézá skoro k okrajům; vyřeší to vegetace.

[MiG]

- třeťak vedení vlaku s postrkem vyžaduje delikátní souhru obou strojvedoucích a jemnou ruku na kroutíku freda. Ne všichni to zvládají.

Což v případě modelu telgártské smyčky s cca 3m tunelem nejspíš nebudou zvládat ani ti, kteří to zvládají na litickém kopci.

[milan ferdián]

Sašo,

Kopec v TT-ČSD se mi moc líbí, ale má taky nějaké problémy:
- jednak naše vozidla nemají samočinnou brzdu, takže při náhodném odvěšení části vlaku za jízdy bez postrku do stoupání se ta utržená část rozjede, nabere poměrně nepříjemnou rychlost a vjede do spodní stanice, kde může při ceně modelů napáchat citelnou škodu.

V reálu řešeno například stanici Hrob nebo modul,na začátek stoupání vložit odvratnou výhybku.

- druhak modelové lokomotivy nemají modelovou tažnou sílu, resp. jejich tažné síly neodpovídají tažným silám skutečných lokomotiv podle řad. Takže některá lok vytáhne těžký vlak, jiná nevytáhne - a ta co vytáhne, může být nějaký směšný stroj (byly provedeny pokusy, při nichž nejtěžší vlak vytáhla jakási dvojosá posunovací potvůrka DR), kdežto ta, co nevytáhne, může být třeba Sergej. Tím se dost komplikuje sestava GVD.

Rozumím,vznikne zúžené provozní hrdlo.

- třeťak vedení vlaku s postrkem vyžaduje delikátní souhru obou strojvedoucích a jemnou ruku na kroutíku freda. Ne všichni to zvládají.

Chápu.

Donatelli: pád vozidla z modulu je obecný problém všech modulů, které mají alespoň z jedné strany trati svah dolů, nekončící nějakou plošinou, na které by se mohlo padající vozidlo zastavit. Bojím se toho i u toho svého modulu s vysokým náspem, co se rozlézá skoro k okrajům; vyřeší to vegetace.

Bohužel ano.

A jaký má poměr nebo promile stoupání na litickém kopci?

Milan

[D]

milan ferdián:
Litický kopec se skládá z 17 segmentů asi 80cm délek, takže nastoupá 30 cm na zhruba 13 metrech. Sklon je to ale pro hlavní trať i tak pořádný, na hlavní trati bych prudší nebo zatočenější jezdit nechtěl.

Litický kopec jsem vyjel několikrát bez problémů. Nepamatuji, že by ujel vagón. Tedy kromě jednoho svého, který jsem nechal ujet schválně, abych zjistil, jaký je to švuňk. Pořádný. V půlce kopce má nízkostěnný dvouosák takovou rychlost, že navzdory svému nízkému těžišti vylítne i z mírného oblouku.

Postrk se řešil jednoduše, nebyl třeba žádný speciální výcvik. Postrková lokomotiva byla zbavena spřáhla. Ve stanici pod kopcem najela zezadu na nákladní vlak a dojela s ním ke kopci. Stačilo, aby v kopci měla o fous nižší rychlost, než tažná. Jakmile šla tažná lokomotiva do skluzu, postrková ji pomalejší jízdou dohnala a zabrala. Když se dojelo na kopec, postrková lokomotiva se odpoutala a sjela dolů čekat na další vlak. Odpadlo jen modelové odvěšování postrku v horní stanici, ale zvýšila se tím praktičnost a dodržení jízdních řádů. V případě potřeby šel postrk i na rychlík mimo jízdní řád.

Na mezinárodním setkání jsem si také všiml, že drtivá většina českých i zahraničních klubů vůbec nepochopila, co je to standartní výška, a drze jezdí na rozdílné výšce (kupodivu ale všichni na shodných 1000 mm). Podcházení kolejí řeší podlézacími mosty.

Mirkův nápad s prudkými oblouky typu Sluníčka jako řešení změny výšky je vhodný na lokálku. Na hlavní trati, kde jezdí vlaky dvoumetrové i delší, se klidně stane, že se vlak nevleze ani do jedné smyčky spirály a síla lokomotivy spolu s odporem zadních vagónů v oblouku způsobí sesypání středních vozů do smyčky. Nemluvě o boční síle kinematik na krátkých lehkých dvouosých vozech na začátku těžkého vlaku.

[Morris Zapp]

Oestli si dobře pamatuju, tak 17 promile. Z hlediska domácího kolejiště je to xmíchu, ale pro čtyřicetivozový modelový nákladní vlak, nebo šestnáctivovozový rychlík, je to slušná darda.

Odvratná výhybka není, jak říkají kolegové z Německa, Vorbildorientiert.

A nejde ani tak o zúžené provozní hrdlo, jako o to, že skutečná váha vlaku neodpovídá modelové (vlak prázdných wapek váží prakticky to samé, co vlak ložených wapek - a přitom ten prázdný by měl jet bez postrku, kdežto ten ložený s postrkem) a skutečná tažná síla neodpovídá modelové (některé malé lokomotivy postrk nepotřebují, některé velké potřebují i s lehčím vlakem).

[Vaclav86cz]

milan ferdián:
Litický kopec se skládá z 17 segmentů asi 80cm délek, takže nastoupá 30 cm na zhruba 13 metrech. Sklon je to ale pro hlavní trať i tak pořádný, na hlavní trati bych prudší nebo zatočenější jezdit nechtěl.

Litický kopec jsem vyjel několikrát bez problémů. Nepamatuji, že by ujel vagón. Tedy kromě jednoho svého, který jsem nechal ujet schválně, abych zjistil, jaký je to švuňk. Pořádný. V půlce kopce má nízkostěnný dvouosák takovou rychlost, že navzdory svému nízkému těžišti vylítne i z mírného oblouku.

Postrk se řešil jednoduše, nebyl třeba žádný speciální výcvik. Postrková lokomotiva byla zbavena spřáhla. Ve stanici pod kopcem najela zezadu na nákladní vlak a dojela s ním ke kopci. Stačilo, aby v kopci měla o fous nižší rychlost, než tažná. Jakmile šla tažná lokomotiva do skluzu, postrková ji pomalejší jízdou dohnala a zabrala. Když se dojelo na kopec, postrková lokomotiva se odpoutala a sjela dolů čekat na další vlak. Odpadlo jen modelové odvěšování postrku v horní stanici, ale zvýšila se tím praktičnost a dodržení jízdních řádů. V případě potřeby šel postrk i na rychlík mimo jízdní řád.

Na mezinárodním setkání jsem si také všiml, že drtivá většina českých i zahraničních klubů vůbec nepochopila, co je to standartní výška, a drze jezdí na rozdílné výšce (kupodivu ale všichni na shodných 1000 mm). Podcházení kolejí řeší podlézacími mosty.

Mirkův nápad s prudkými oblouky typu Sluníčka jako řešení změny výšky je vhodný na lokálku. Na hlavní trati, kde jezdí vlaky dvoumetrové i delší, se klidně stane, že se vlak nevleze ani do jedné smyčky spirály a síla lokomotivy spolu s odporem zadních vagónů v oblouku způsobí sesypání středních vozů do smyčky. Nemluvě o boční síle kinematik na krátkých lehkých dvouosých vozech na začátku těžkého vlaku.

Takže nezavěšený postrk...
To ale předpis na území ČR a SK zná
Jinak třeba ve Slovinsku jezdí nezavěšené postrky před několik stanic, ale to jen tak pro zajímavost

[milan ferdián]

Vše co jste napsali,beru.Co neberu je poloměr tratě.Máte daný R1250 pro hlavní trať a máte problémy i v rovině?Například na viadukty pod Dielom a Čertov budou poloměry R2500 a sklon 1:20/50 promile.Jako atrakci do layoutu by jste ozubnicu nebrali
Milan