zaplef píše:V přítomnosti výpravčího mi to moc nedává smysl.
A jak by ten výpravčí křižoval? Z obou stran se mu ke stanici blíží vlaky, současné vjezdy samozřejmě zakázány, spoléhat na časovou posloupnost moc nefunguje - takže stanici je potřeba krýt. Před prvním vlakem nikoliv - ten vjede podle standardních pravidel pro stanice bez vj.n., tzn. v době, kdy výpravčí dává přijetí, už musí být vjezdová cesta řádně postavena. Ale vlak druhý musí být bezpečně zadržen u vjezdu, dokud vlak první nepochybně nezastaví a dokud není řádně postavena vjezdová cesta pro druhý vlak. Teprve potom mu smí být dovolen vjezd. Pokud byste tohle chtěl řešit zase přes ten postup, že až v tu chvíli smí být dáno přijetí druhého vlaku, dostanete totálně nepoužitelné intervaly křižování, protože interval postupných vjezdů najednou bude obsahovat i jízdní dobu druhého vlaku z předchozí žst, což na řadě lokálek (a o těch se právě bavíme) může být až desítky minut.
Takže krytí stanice před předčasným vjezdem druhého vlaku obstarává pokyn k zastavení před lichoběžníkovou tabulkou. A v případech, kdy je křižování pravidelné, podle GVD, je zcela logické, že ten pokyn se nedává písemným rozkazem, nýbrž je zapracován do pomůcek GVD. Písemné rozkazy slouží k ošetřování mimořádností.
hank píše:Srandovní byla situace v Protivci, který býval trvale neobsazený, ale při plánovaných vojenských přepravách na Doupov se obsazoval výpravčím a ty vojenské přivolávačky se vytáhly z beden a uvedly do provozu
Přičemž zajímavým důsledkem toho, že takový postup byl na téhle trati běžný a nikoho neudivovalo žonglování mezi dopravnou D3 a dopravnou s výpravčím (co to vlastně v tu chvíli bylo? Přilehlá stanice?), bylo organizování výluk. Osobně jsem viděl na lichoběžníkové tabulce dopravny Pšovlky přidrátovaný červený terč ve funkci vjezdového návěstidla; ve stanici sloužil výpravčí s výhybkářem, pro vlaky k tomu terči posílal toho výhybkáře s praporkem. Bylo to za výluky traťové koleje Pšovlky - Senomaty, kdy v Pšovlkách vlaky končily, začínaly a objížděly.