nákladní vozy II. epochy

[UncleFardy]

Ano, je to tam, dokonce jsem si vzpomněl, že jsem to četl, ale vypadlo mi to z hlavy. Koukal jsem do seznamu vozů 1935, ale bývalý Vlo jsem tam nenašel. Očekával bych ho mezi vozy Vl o stejných rozměrech, kromě váhy. Když už mám Vlo, tak je snadné z něj udělat nějaký V... po odebrání oplenu.

[radeksindy]

Tam jsou také zmíněny důvody, proč to takto jednoduše nejde. Zároveň s odebráním oplenů a zrušením "o" se zavedlo "n" pro neodebíratelné stěny. Takže z původních Vlo a Vo se staly Vl a V, které se promíchaly s už existujícími vozy stejných řad a do toho si zavedlo písmeno "n", takže vznikly Vn, Vln, Vdn, Vkn. Některé se přečíslovaly (původní Vo a Vlo), zbytek ne. Bordel, co? Tady musíš říct konkrétní typ a číslo vozu.

[UncleFardy]

To je zase detektivka....Nechal jsem si na ty Vlo udělat čísla z intervalu vozů dle seznamu 4-38650 až 4-38699, takže mám na mysli tyto vozy.
Co se týče Vo, tak ve výhledu plánuji udělat vozy Vk bez brzdy s rozvorem 4,35 m a parametry 8,10 x 2,65 x 0,96 m a předpokládám tedy, že vozy Vo s těmito parametry byly úplně stejné, pouze měly navíc ten oplen. Vozů Vk s těmito rozměry bylo hodně, tak proto. S rovnými čely. Jen se nepíše, jestli ty vozy Vo měly taky 4 klanice nebo ne. Pokud byly stejné, tak ani není důležité znát, kam byly Vo přeřazeny a přečíslovány po odebrání oplenu.
Rád bych věděl to přečíslování a přeznačení Vlo.
Děkuji

[Zippich]

Nová otázka, ale nejsem si jist, zda si zaslouží samostatné vlákno. Zeptám se tedy zde.
Agilní malovýrobce historických vozidel v TT Waggonfabrik Quack & Salber pracuje na vývoji ohlášených saských vozů z 19.století https://www.quack-salber.net/neuigkeite ... -i-bis-iv/ a ptá se, jestli by o ně byl zájem také s potiskem ČSD. Primárně je vyrobí v 1.epoše, šedé s popisy Saských královských drah, a v plánu má i pozdější červenohnědou, kterou vozy dostávaly při revizích od roku 1910. Většina těchto vozů se dožila ještě 2.epochy, ale nejpozději koncem 20. a začátkem 30. let už byly ve velkém vyřazovány pro opotřebení i morální zastaralost. Třetí epochy už se pak dožily jen výjimečně jednotlivé kusy u soukromých drah, jako pracovní vozy, nebo exempláře zapomenuté na odstavných kolejích.
Vozy jistě bývaly k vidění v přeshraničním provozu na hranici se Saskem od Liberce po Cheb. Otázka je, zda se tyto vozy dostaly po 1.válce také k ČSD…

[radeksindy]

Ne. V parku ČSD se ocitly s hlučínským přídělem pouze čtyři vozy mající saský původ. Protože jsou známy jen parametry a přibližné období výroby, tak si myslím, že nejméně dva byly tohoto typu:

https://sachsen.museum-digital.de/singl ... enr=100645

A k tomu jeden ještě z brzdou.

[UncleFardy]

Na žádost kolegy modeláře chystáme nejkratší uhlák se špičatými čely a brzdařskou budkou bývalé ATE. K dispozici máme pouze plánek uhláku s plošinkou s rovnými čely a nejasnou fotku tohoto vozu z jedné havárie. I při přiblížení je detail budky značně rozmazaný a o některých detailech se jen dohadujeme:
1. Měly boční dveře okno? U fotek delších vozů s budkou dveře okno mají a poměrně dosti veliké
2. Bylo okno v zadní části budky? Nám se zdá, že ano, malé, kvůli výhledu na trať a asi i kolegy brzdaře sousedních vozů
3. Bylo ještě okno vedle krytu ruční brzdy? Při snaze odezřít tento detail z fotky narážíme na totální rozmazanost. Buď je to místo kryté plechem nebo tam okno je, ale malé a zatahovací, případně tam okno není. Vůbec netušíme.
Zatím jsem mohl otestovat velikost a tvar budky a jestli jsme správně udělali úpravu trámků skříně. Leptané detaily teprve dorazí. Ani nevíme šířku budky. Udělali jsme odhadem. Máme ji po přepočtu cca 1100 mm širokou. Pojezd mohu stavět rovněž až poté, co dorazí leptané detaily.
Přikládám zatím fotku z testu, k dokončení modelu zbývá ještě hodně práce. Pokrokem je narýhování prken i zevnitř skříně. Jde to

[radeksindy]

Obecně je problém těchto vozů v tom, že si je ATE obejdnala od Ringhoffera a dalších několik desítek vozů vzniklo ve vlastních dílnách přestavbami a úpravami starších. Rozhodně nebyly jednotné a k vidění jsou na fotkách různá provedení.

1. Měly boční dveře okno? U fotek delších vozů s budkou dveře okno mají a poměrně dosti veliké

I u kratších mohlo být okno ve dveřích, viz třeba pravěká bible pohlednic z našeho území vydaná v Rakousku u Slezaka "Böhmen und Mähren", foto z Chebu na str. 24.

2. Bylo okno v zadní části budky? Nám se zdá, že ano, malé, kvůli výhledu na trať a asi i kolegy brzdaře sousedních vozů

Obecné pravidlo bylo, že zadní okno bylo pouze na vyvýšených budkách, kde umožňovalo výhled na obě strany. Takže zejména zavřené vozy, z uhláků přes vyšší vozy stejně níkam nebylo vidět. Ale nelze vyloučit, že kvůli unifikaci budek se na některých uhlácích mohly zejména zpočátku obejvit budky s okénkem, ale už před rokem 1900 to je nepravděpodobné. Ovšem fotky uhláků z této strany jsou vzácné.

3. Bylo ještě okno vedle krytu ruční brzdy? Při snaze odezřít tento detail z fotky narážíme na totální rozmazanost. Buď je to místo kryté plechem nebo tam okno je, ale malé a zatahovací, případně tam okno není. Vůbec netušíme.

Ta malá zatahovací okénka se objevují až na budkách kkStB po roce 1913, většinou výše než v úrovni krytu vřetena. V Německu jsou také spíše až záležitostí Verbandsbauartu než dřívějších dob, takže bych to ani u ATE na to neviděl.

Šířky budek byly různé, od 1000 mm do 1210 mm. Takže 1100 mm je odpovídající.

[UncleFardy]

Děkuji za jednotlivé odpovědi. Budku jsme překonstruovali. Zrušili jsme zadní okno, doplnili okna v bočních dveřích, čelní krajní trámky budky budou "naštorc". Čelní okna budky jsme ponechali. Osobně bych byl raději, kdyby třeba jiná dráha než ÚTD, která provozovala tyto nejkratší uhláky, je měla ve verzi s budkou a s rovnými čely, ale tak když ne tak se nedá nic dělat...

[radeksindy]

Příliš staré vozy na budku. Kromě ATE a BEB takto krátké vozy kolem hospodářské krize stavěla už jen StEG. Všichni ostatní už měly delší - KFNB 2,84 m; SNDVB/ÖNWB 2,9 m atd. StEG všechny vozy od roku 1876 překlopila do železného provedení, BEB budku připravovala, ale nakonec začal taky stavět delší. Takže jen ATE.

[Zippich]

Nevíte, jakou barvu měly vozy na kyselinu zařazené u ATE ?
Zde poněkud nekvalitní reprodukce z knihy Ludvíka Lososa o této dráze. Podle popisu zde uvedeného snímku vozy vyrobila firma Ringhoffer na objednávku ústeckého Spolku pro chemickou a hutní výrobu v roce 1903.
Z černobílého přepisu barev na fotce je zřejmé, že nebyly šedé jako tehdejší uhláky, ale tmavší. Patrně už byly natírané stejnou červenohnědou, jaká se později používala u ČSD. Nebo se mýlím?

[radeksindy]

Červenohnědá se v Předlitavsku v té době vůbec nepoužívala, v uherské části jen velmi okrajově. Vozy byly šedé, zelené, hnědé, případně šedohnědé. To ovšem nevylučuje tu červenohnědou. Záznamy samozřejmě nejsou.

[Zippich]

Červenohnědá se v Předlitavsku v té době vůbec nepoužívala, v uherské části jen velmi okrajově. Vozy byly šedé, zelené, hnědé, případně šedohnědé. To ovšem nevylučuje tu červenohnědou. Záznamy samozřejmě nejsou.

Díky, Radku. Líbila by se mi ta šedá, ale na té fotce to na ní nevypadá. Spíš tedy asi ta vagonová zelená, nebo hnědá. Jakou bys tipoval?

[hank]

A je řeč o kovových a dřevěných částech konstrukce vozu nebo o těch keramických nádobách? Nádoby pamatuju ze 70. - 90. let v přírodní barvě pálené hlíny, tj. zhruba červeno- nebo šedohnědé, jejíž odstín se lišil kus od kusu.

[Střelec]

Střihnul jsem si malý jednodveřový uhlák z "holostavebnice" (neřeší spřáhla, nárazníky, obtisky, ani dvojkolí) od Malé železnice v H0. Návod je přehledný, díly dobře pasují, papír se při podmáznutím lepidlem rozměrově viditelně nemění (na rozdíl od větších staveb). Takže v čem je problém? Asi největší v absenci údajů o dvojkolí - není tu o nich ani slovo, přitom délka osy a průměr jsou pro použitelnost vozu klíčové. Dále chybí doporučení pro instalaci spřáhel - vůz vychází poněkud nízký a klasické umístění spřáhla pod čelník znamená, že tovární produkce bude mít spřáhla výš. I při použití větších dvojkolí je nutné dostat spřáhla do úrovně čelníku (nebo skrz něj v závislosti na typu). Možná by nebylo od věci doporučit i vhodný typ nárazníků - měly být dvoupatkové či čtyřpatkové? Trubkové na tuhle původně c. a k. vykopávku zrovna nepasují... Obtisky na vůz podle prodejce nejsou.
Co je ale v návodu poněkud matoucí, to je rozmístění kování na skříni vozu. Počet dodaných dílů odpovídá finální podobě vozu na konci návodu, ale je v rozporu s obrázkem vozu v úvodu návodu, na kterém je na voze mnohem více kování, než stavebnice i návod samotný nabízejí! Na jednu stranu není problém díly doplnit z jiných zdrojů, pokud o to majitel vozu stojí, na druhou stranu jde o detaily, které jsou v provozu (a leckdy už po nabarvení skříně vozu) prakticky nepostřehnutelné.

[radeksindy]

Moje úvaha na barvou nádobového vozu. Spolek zpočátku zařazoval vozy u StEG, později rovněž u ATE, což je i případ vozu na výrobní fotografii. Spolek mohl nechat vozy u výrobce natřít podle zvyklosti, která mohla být odvozena od vozů StEG, kde zařazovaní mělo více než dvacetiletou historii, nikoliv od ATE. Protože v té době byly vozy StEG šedé nebo hnědošedé, byly tyto barvy s velkou pravděpodobností přejaty na některé soukromé vozy. Hnědošedou v 90. letech 19. století zavedla na místo zelené KFNB, u StEG a KSOd zase nahradila tu světle šedivou. Aby to nebylo tak jednoduché, tak všechny uvedené společnosti vedly obě barvy, tj. starší šedá/zelená a novější šedohnědá, současně až do zestátnění. Takže pokud bych stavěl model tohto vozu z roku 1903, tak bych asi zvolil šedohnědou.