ŽOS Kladno - stavba osobních vozů

[jipol57]

Mám 2 vozy Luto a 2 Pečky. Je to tak, podvozky mají každý jiné. A teď jsem si ještě vzpomněl, že (tuším) Luto byly posazené téměř o 2mm níž. Ještě s původní kinematikou jsem měl potíže s výškou spřáhla. U FLM to musí být dost přesně, aby se vozy při změně sklonu nerozpojovaly. Ale nebylo to jen spřáhlem, ale celý vůz byl níže. I podle nárazníků. Tak to jsem taky dorovnával při lepení těch podvozků.

[Tempotaxi]

Problém je už v těch špuntech. Černý špunt „B“ je dlouhý 3,4 mm a rézinový díl „A“ je dlouhý 5,4 mm a kouká ven s rámu, takže je delší. Rozdíl je 2 mm.
Tím pádem bude asi tento vůz vyšší.
Jedině, jak to zjistit, slepit podvozek herkulesem, aby šel rozebrat a popřípadě upravit. Jezdící rám pak přidat k původnímu vozu Luto. A tím pádem se zjistí, jaká je výška podvozku, kde je kinematika a kde jsou nárazníky.
Takže to vidím na noční směnu.

[Tempotaxi]

Noční směna proběhla usazováním podvozku do rámu.
Pokud to udělám tak, jak je to ve stavebnici, tak může být problém. V podvozku je dírka pro usazovací čep a v čepu (špuntu) je kolík pro spojení podvozku. Vše se musí lepit. Jenže je moc velká výšková vůle. Když dám rám na koleje, špunt vyleze ven nad zátěžový plech. Tak se může stát, že při usazení vnitřního dílu a zakrytí skříně se zase zvedne samotná skříň nad temeno kolejnice.
Testovat pokus omyl se mně zrovna nechce.
Do podvozku se tedy vyvrtala díra o průměru čepu (špuntu). Vypadá to opravdu hrozně, ještě že to nebude vidět. Čep drží v podvozku na 1.0 mm, tak se musel pořádně přilepit.
Takže celí podvozek teďka sedí celou plochou na rámu a má minimální vyrovnávací odchylku.
Oproti vozu Luta se podvozek otáčí kolem dokola, jako u čtyřnápravového vozu.

Když jsem to pak viděl, tak jsem se zděsil. Problém je usadit takový vůz na koleje.
Projel jsem ručním strkání po kolejišti. Ono to opravdu funguje a jezdí. Jezdí to docela lehce.
Pak jsem vůz pouštěl přes spádoviště. Zatím bylo vše v pořádku, každou vyhybku i srdcovku to projelo. Takže žádné další zařízení pro udržení přímého směru nebude potřeba. Dokonce výška modelu Luta a rámu vozu sedí.

Ranní směna bude mít za úkol, přidat spřáhla a projíždět po kolejišti. Pokud to bude dobré, pak se pustím do stavby skříně.

[Tempotaxi]

Co napsat na dosavadní práci.
Podvozek od Luta se mně líbí daleko více a odpovídá tak skutečnému vzoru. Ve stavebnici je taková náhražka, která má jen dopřát modeláři, že podvozek Rybák je funkční pří otáčení. Když řeknu jinak, tak otáčení podvozku na kolejišti není vidět. Prostě nemusí být v něčem tak model dokonalí. Jsou delší dvounápravové vozy a otáčení podvozku nemají a také jezdí. Ano velký vzor to má, tak model to musí mít také.
Můj názor je, raději bych lépe propracoval bok podvozku a přilepil bych ho ve správné výšce na rám vozu. Mezi boky podvozku bych dal plechovou rozsochu, dvojkolí a vymezení všech vůli bych nechal na hrotu osy.
Popřípadě bych u takového vozu udělal starší provedení dvojkolí a to uložení čepové. Ale dnes už se snad ani taková dvojkolí navyrábějí. Jízdní vlastnost takového vozu jsou horší, ale zase lokomotiva nebude tahat 10 vozů. Jedna výhoda u čepového uložení je, že mám stranový posun dvojkolí. Takže nemusím řešit nějaké otáčení podvozku.

[Tempotaxi]

Dále firma ES Pečky mají v nabídce č. 29803 další úpravu podvozku Rybák. Podle fotky je podvozek úplně jiném provedení. Více se podobá tomu původnímu. Ale nemohu hodnotit jen podle špatné fotky.

[Tempotaxi]

Pan Tomek ke svým odlitkům vozů Rybák dává takhle rozpracovaný rám a část podvozku vozu.
Tak tohle se mně líbí daleko více.

Tak takhle bych si představoval podvozek vozu, bez otáčení podvozku.
Takže příště koupit dvě rozdílné stavebnice a postavit zde dvou jen jeden model. Ale průser bude, že to nebude pasovat.

[Tempotaxi]

Další možnost je k podvozkům přidat leptané rozsochy od pana Berky.

Zdroj:http://kzmslovacko.cz/index.php/stavba-draznich-vozidel/85-rybak

[Tempotaxi]

Zde jsou pak jízdní zkoušky. V pohodě to jezdilo.
https://tempotaxi.rajce.idnes.cz/Rybak/1464074204

[Tempotaxi]

Do rámu se přidala brzdová soustava, dynamo a vše ostatní co je ve stavebnici.

Zatím volně je vnitřní zařízení. Jen schody jsem nabarvil barvou pneumatik, což je taková tmavá šedivá barva.

[Tempotaxi]

Skříň, což je zase kapitola sama pro sebe. Dělat ještě dnes nálitek ve střeše je ….. Ano odstranit se to dá. Popřípadě zatmelit, brousit, ale hned vedle je střecha zvýrazněna páskem, řádkem nýtů a většinou tohle musí jit pryč. Dále mám zkušenosti, že po odstranění takových nálitků, zatmelení a broušení a přestříkání je pořád vidět otisk plastu, kde byl nálitek. Ta povrchová struktura plastu prostě nikdy nezmizí.

[Tempotaxi]

Ještě se vrátím ke kinematice.
Na některé modely jsem dal tuhle kinematiku. Kterou prodává „vláčky.biz“a jsem docela spokojený. Šířka je 12.2 mm a délka 18.0 mm. Spíše se hodí na kratší vozy. Ale účel splňuje.

[Tempotaxi]

Další leptaná stavebnice kinematiky dělá pan Berka. Není problém ji sestavit, ale výrobce nedává žádnou pružinku ani strunu. Takže je problém tu správnou pružinku nebo strunu tam dát a rozchodit to.

[Střelec]

Co jsem tak koukal, jednotlivé do současnosti dochované rybáky se provedením liší kus od kusu - ať už jde o provedení ložiskových domků (různé systémy mazání), nárazníků, či povrchovou úpravu rámů oken (některé vypadají jako pozink - jsou matně šedé a flekaté, jiné mají lesklou se loupající povrchovku jako nikl/chrom) o popisech a barvách střech a skříně nemluvě. Interiéry jsou víceméně "dřevěné", jde ale o nátěr (fládrování), které je jak na skutečném dřevě, tak i na kovových součástkách. V parním provozu budou čelní stěny o chlup tmavší, než boční - hezky se na ně lepí saze...

[Mcx]

Skříň, což je zase kapitola sama pro sebe.

To je více než kapitola sama pro sebe, střecha celá neodpovídá tvarem .... vůbec ničemu, to není Rybák to je takový patvar. Skříně se správným tvarem střechy dělal blahé paměti BVmodel.
Tady je opravdu škoda práce na takový paskvil.

[Tempotaxi]

Tak jsem zvědav, kam se zařadí odlitek skříně od pana Tomeka.