To zippich (a podobní)
Píšeme rok 2022 a dnes jsme oslavili třicátétřetí výročí sametového převratu.
Dovolím si malou historickou reminiscenci.
Píše se rok 1981, je třicetři let po Vítězném únoru a bolševik si myslí, že to má na doživotí.
Začíná ekonomicky nejúspěšnější období v historii Československa.
Bolševik dostavuje po třinácti letech 320 km dálnice z Prahy do Bratislavy. Tj tempem 24 km za rok, tempem, o kterém se nám jen může snít. Další desítky kilometrů má rozestavěno.
V Praze staví od nuly metro. V nejobtížnějších podmínkách pod historickým centrem a několikrát pod Vltavou. My pokračujeme z hlediska stavebních problémů bezvýznamnými úseky na periferiích.
Bolševik dokončuje unikátní mix uhelných, vodních a jaderných elektráren, bez nichž bychom byli v současné době na cestě do pravěku. První jadernou elektrárnu dokončuje za sedm let a ta již čtyřicet let šlape jako hodinky....Druhou zahajuje a po patnácti letech ji naštěstí vydupe ze země jakýsi "Atomový dědek".
Bolševik si jako jedna z pěti zemí na světě osvojuje excelentní jaderné strojírenství.
V některých oborech jsme světovou extratřídou (výroba teréních nakladních aut, výroba tramvají a autobusů).
V základních potravinách jsme naprosto soběstační a ještě stačíme vyvážet.
Jsme cukrovarnickou a bramborářskou velmocí. A my jsme si nedokázali ani uhlídat cukrové kvóty.
A tak bych mohl pokračovat.
Životní úroveň roste nejrychleji za předchozích sedmdesát let. Zlepšuje se sortiment spotřebního zboží. Na konci období se na auto čeká jen o malinko déle než v současnosti...
Na konci tohoto období se obecenstvo rozhodne, že když se zbaví bolševika, tak mu budou padat pečení holubi do huby.

Věci nejsou, samozřejmě, tak růžové, jak jsem je nastínil. Ale to nejsou ani v současnosi.
Právě začíná období největšího ožebračování širokých vrstev. Nenechte se mýlit současným stavem. Teď jsme zatím jen dostali rozpis záloh. Až dojde na konečné vyúčtování, pak se mnohým z nás protočí panenky.
A významná část obecenstva zjistí, že nejenže jim nepadají pečení holubi do huby, ale že do té huby nemají co dát. A pak, obávám se, budou padat hlavy... A to tím brutálnějším způsobem, čím více budeme ty, kteří mají již dnes oprávněné obavy, nazývat dezoláty, lůzou apod.
Ti lidé totiž nebudou mít co ztratit, jenom své okovy....