Čeština v příspěvcích - vážně i nevážně

[hank]

Myšpulín, jipol57: A teď si pánové představte, že existuje česká nářeční oblast, kde by se skutečně řeklo běžte s Jirkem za tátem. Jako trénink můžete zkusit uhodnout, která to je. A třeba se tu vyskytne někdo, kdo nebude muset hádat, poněvadž odtamtud pochází... (Hint: Není to na Moravě ani ve Slezsku.)

Nechtěl bych být cizinec a učit se česky.

Ale němčina je na tom ještě hůř. Má tři hlavní nářeční oblasti (když se počítá i Rakousko a Švýcarsko, tak jich je 5), asi 15 větších skupin příbuzných dialektů a místních nářečí jsou možná až tři stovky. Některá nářečí jsou nesrozumitelná i většině Němců odjinud; sami Němci si z toho navzájem většinou dělají srandu, akorát Berlíňáci nad tím spíš ohrnují nosy, a Švýcaři to pro jistotu řeší tak, že pod promluvami svých německojazyčných spoluobčanů vysílají v televizích ještě titulky ve spisovné němčině.

[jipol57]

Další příklady. Všechno v mužském rodě s posledním písmenem "a", se tak převádí do rodu ženského. Je to blbost. Já osobně mluvívám s předsedem. Živý neživý, já skloňuji podle vzoru hrad, s hradem.
Podle jakého vzoru se teda skloňuje to "spisovné" s předsedou? S Jirkou? To lingvisti nedomysleli.

Hank: Já su Brňák a právě tak mluvím. S Jirkem za tátem.

Edit: vlastně nemusí to být jen podle "hrad". Všechny mužské vzory končí na EM. Tak proč skoňovat podle vzoru žena?

[HonzaM]

Trochu jsme odbočili, šlo mi jen o to, že by bylo dobře, kdyby autor textu správnou volbou koncovky (tvrdé nebo nebo měkké i/y) rozlišil, zda má na mysli účastníky nebo modely. Ale samozřejmě je podstatný obsah.

[hank]

jipol57: Mužské životné vzory jsou pán, muž, předseda, soudce. Neživotné: hrad, stroj.

Hank: Já su Brňák a právě tak mluvím. S Jirkem za tátem.

No ale bůhvíodkud máš předky. Všichni jsme směska. I nářečně. A štatl už taky néni, co béval eště za Franty Kocórka... Nicméně než Rudá armáda rozstřílela v r. 1945 brněnským Němcům cihelnu (což opravdu nebyla výrobna cihel, jak by se mohlo zdát, ale Deutsches Haus na Moravském náměstí, jehož ruiny nakonec nadšeně strhli v srpnu 1945 sami obyvatelé Brna, kteří ve městě zbyli po divokém odsunu brněnských Němců směrem k Pohořelicím v červnu 1945), tak se říkalo, že Brno je německé a židovské štatl a tři dědiny: hanácká, slovácká a valašská. Což platilo zhruba od začátku průmyslové revoluce, kdy do Brna začalo přicházet dělnictvo z celé Moravy; německy a jidiš mluvili tzv. lepší lidi, zatímco nářečí dolního lidu se postupně vytvořilo smícháním všech moravských nářečí i té němčiny a jidiš.

Ten můj příklad je typický pro oblast severovýchodních Čech ohraničenou na západě cca Chrudimí a Turnovem, na jihu Litomyšlí a Králíky, na severu bývalou jazykovou hranicí mezi Železným Brodem, Novou Pakou a Náchodem a na východě hřebenem Orlických hor. Eště hodim kostě slepicům, nakrmim králíci, pak skočim s cibulej k sousedovum, udělám večeři dědoj, pomodlim se a du spát. Jo a zejtra vo hodině musim bejt v kostelíčku, budeme s ďoučatama chystat na marijánskou pouť. Takhle mluvila moje babička (*1905, +1985) ze Žamberka.

[Sandy]

Ústav pro jazyk český je (doufám, že ne jenom zatím...) ultimátní autorita, pokud jde o řešení zapeklitostí tohoto druhu, takže bych to považoval za závazné a spolehl bych se na to, že když se tím budu řídit, neudělám chybu.

Tady pozor, jeden z významných představitelů tohoto ústavu jednou prohlásil, že ženy, které odmítají přechýlené příjmení o sobě nepřímo prohlašují, že jsou blbé jako blondýny....
Omlouvám se. Prodávám, jak jsem koupil....

[hank]

Sandy:

Tak tento výrok spíš než o těch ženských říká něco o jeho mluvčím.

Například moje nestarší dcera se (asi už definitivně) usadila v Berlíně, takže si koncovku -ová ze svého příjmení nechala čistě z praktických důvodů oficiálně vymazat i v matrice a ve všech dokladech.

[HonzaM]

Sandy:

Tak tento výrok spíš než o těch ženských říká něco o jeho mluvčím.

Například moje nestarší dcera se (asi už definitivně) usadila v Berlíně, takže si koncovku -ová ze svého příjmení nechala čistě z praktických důvodů oficiálně vymazat i v matrice a ve všech dokladech.

Tak tohle je sice problém, ne nějž mohou být oba názory. Koncovka -ová původně zřejmě vyjadŕovala mužové vlastnictví. Naprostý nesmysl je pŕidávání této koncovky ke jménům cizinek, jako třeba Brigita Bardotová. U Češek mi zní v češtině divně třeba Petra Novák, ale je to možná věc zvyku.
Možná časem dojde ke zjednodušení a zůstane jen “i”, ale teď to ještě neplatí. Teď to nejde, třeba “kdibi”, by bylo hodně divné. Nedalo by se rozlišit slova mající na základě jiného “i/y”zcela odlišný význam, třeba “být” a “bít”.
Ale do této diskuze to nepatří.

[sidlo]

Přechylování ženského jména má v českém jazyce mnohem širší sémantický význam. Jeho odstranění přinese komunikační problémy.

[belgarat]

Přechylování ženského jména má v českém jazyce mnohem širší sémantický význam. Jeho odstranění přinese komunikační problémy.

Je mi to neprijemne u dam s cizim (neprechylenym) prijmenim - nicmene tu jde o (u mne) zvyk, a z jejich strany o praktickou stranku, zejmena pokud ziji prevazne v zahranici (porad vysvetlovat ze -ova je jen pripona a jmeno je shodne s manzelem ..) ... takze nekomentuji, prizpusobuji se, akceptuji.

U zen s ryze ceskym neprechylenym prijmenim, a zijicich v Cechach jde o ostetnativni demonstraci zivotniho postoje a hodnot se kterymi nesouhlasim, tudiz je muzu hodnotit jako moderni blbky. Pro mne je to indikace, ze prislusna dama ma v hlave prilis mnoho kulturniho zmatku a nesmyslu aby melo smysl se ji dale zabyvat.

Kdysi jsem k tomu pristupoval jinak (bylo mi to dost jedno), ale moderni blbky uz ty kuturni valky hodne prehaneji, je na case vzit (obrazne) do ruky bic, jinak se to Overtonovo okno bude posouvat raketovym tempem az se rozbije. A ne, prechyleni nevnimam jako privlastneni, ani mocenske cokoliv, jak se moderni blbky snazi ucelove prekrucovat jak lingvistiku, tak socialni vztahy.

[Sandy]

Je mi to neprijemne u dam s cizim (neprechylenym) prijmenim - nicmene tu jde o zvyk, a z jejich strany o praktickou stranku, zejmena pokud ziji prevazne v zahranici (porad vysvetlovat ze -ova je jen pripona a jmeno je shodne s manzelem ..)

Jo, tím ty "blondýny" argumentují. Žil jsem delší dobu i s manželkou v cizině, která o přechylování neví vůbec nic a nikdy se mi nestalo, že by se úředník zeptal, proč je manželka -ová. A to spousta věcí byla navázána na to, že jsme manželé.
On třeba nějaký Sikorski má za manželku jistou Applebaumovou....

Kdo chce vypadat světácky, tak nepřechyluje, kdo se cítí být Čechem, tak se snaží mluvit (a v duchu tohoto vlákna i psát) česky.

[fulda]

Tady pozor, jeden z významných představitelů tohoto ústavu jednou prohlásil, že ženy, které odmítají přechýlené příjmení o sobě nepřímo prohlašují, že jsou blbé jako blondýny....
Omlouvám se. Prodávám, jak jsem koupil....

Tak ono to spíš ukazuje na slabost v jiné části.

V české kotlině ženská přebírá příjmení po své tchýni a to nemusí být nutné -ová (Paulů, Malá, Fau, ...). Pokud se tak nestane, tak tím buď vyjadřuje pohrdání rodinou svého manžela, nebo hloupost matrikáře. Na to druhé jsem narazil na příklad když se tady vzal pár z Anglie, takže tchýně se jmenovala Johanson a matrikář tvrdil, že novomanželka se musí jmenovat Johansonová.

Daleko zábavnější je je to třeba v Polsku, tam mají ženské jinou koncovku za svobodna a jinak vdané - Kovářovna / Kovářová.

Na druhou stranu chápu, když se člověk přestěhuje do jiné kultury, tak se té kultuře přizpůsobí. Máme v práci asijskou holku, která má křestní jméno s mezerou uprostřed a také tu mezeru u nás přestala používat. Zejména proto, že se pak nedokázala s celou řadou úředníků dohodnout, co je křestní a co je příjmení. Nebo Vietnamky tady velice často používají naše -ová.

Ono to totiž občas docela drhne, když si člověk přečte "Na ples dorazily obě slečny Kovář", tak člověk neví, co to vlastně bylo za maškarní.

A pak jsou tu ještě hezká nářečí - "Přišla k nám Jana Kovářovic" a tak.

[Ivan]

Některé Češky to dělají i z praktických důvodů. Například když plánují na delší dobu vycestovat, pracují v nadnárodní firmě s častými služebními cestami, působí to pro zahraniční kolegy trochu "normálněji".
Další věc, když se žena provdala za cizince (např. angličana, znám jich kupodivu několik), tak přechýlené anglické příjmení by vypadalo fakt divně. Na druhou stranu, některá ryze česká jména nepřechýlená vypadají také divně, ale je to o zvyk.

Co mi vadí, a už to tu zaznělo, je přechylování cizinek Zejména pak přechylování již přechýlených jmen z východu. To je fakt nesmysl.

To jsme ale hezky už odbočili

[BohousP]

U cizinek by se příjmení mělo psát tak, ja je zvykem v jejich vlasti a jak ho mají v dokladech. Tedy Eva Green a ne Eva Greenová. Počeštění je nesmysl. Tím světovost nezískáme. Stejně tak u Češek provdaných za cizince.
U dam místních je to otázka jejich ega. Často snaha vyniknout, když nemá čím jiným. Ale kdo chce kam ... Když se někdo nechce jmenovat jako chutná zmrzlina, ať si říká třeba KyseléMléko. Ukazuje to, do jakého druhu takovou dámu zařadit.

[jipol57]

V české kotlině ženská přebírá příjmení po své tchýni ...

Tak tohle je pravda. Například příjmení Krejčí. Manželka může být Krejčí, i Krejčová. A tohle opravdu zdědí jen po tchýni.

Hank: Já se asi na stará kolena budu muset dovzdělat v ČJ. Tutově jsme na základce (63-72), měli jen 4 vzory. Pán, muž, hrad, stroj. Předseda soudce tam nebyl. To museli dodat až později. A nebo to na brněnských školách, před námi tajili, aby nám to nepletlo hlavu.
Na vyšších školách, už se skloňování vůbec nebralo, a já jsem se tím ani nezabýval. Ale jen ty 4 vzory, za mých mladých let, určitě byly. Dokonce v ženském rodě, vyměnili nůši, za řůži, jak jsem se teď díval na Googl.

[hank]

Já se asi na stará kolena budu muset dovzdělat v ČJ. Tutově jsme na základce (63-72), měli jen 4 vzory. Pán, muž, hrad, stroj. Předseda soudce tam nebyl. To museli dodat až později.

https://ujc.avcr.cz/jazykova-poradna/za ... vzory.html