Čeština v příspěvcích - vážně i nevážně

[Ferda]

V 1998 jsem byl ve státech a Bill Clinton v televizním projevu žehral na americký vzdělávací systém. Tehdy jsem si myslel, že je to finta k odvrácení pozornosti od hrozícího impeachmentu. Vloni jsem byl na Havaii a bývalý president Barack Obama (který se tam narodil a vyrůstal) měl v místní televizi velmi podobný projev.
A to nehovořím o osobní zkušenosti ze Savannah v Georgii, kde místní afroameričané mají angličtinu horší než já. Nejsou schopni se spolu domluvit údajně jen proto, že se každý z nich narodil na jiném konci ulice. A já jsem si bláhově myslel, že je to tím, že pravidelně spolknou druhou půlku slova. O jejich psaném projevu nemá cenu se vůbec zmiňovat

Buďme rádi, že si rozumíme.

[hank]

Čínština se rozpadla na několik natolik odlišných nářečí, že se jejich mluvčí už jsou schopni domluvit jedině písemně. Obrázkové znaky si sice dosud drží své významy, ale jejich výslovnost už je v různých oblastech různá.

Podobnou zkušenost jako Ferda mám s angličtinou v Indii. Budiž však řečeno na obhajobu Indů, že pro drtivou většinu z nich není angličtina rodný jazyk. V Indii je 22 úředních jazyků, kromě celoindických hindštiny a angličtiny (jako vedlejšího úředního jazyka) jsou ty ostatní úředními jen v jednotlivých svazových státech, ale při sčítání lidu v r. 1961 lidé uvedli více než 1500 rodných jazyků. Aby se to ještě zkomplikovalo, tak hindská populace (asi 350 miliónů rodilých mluvčích, Indie má celkem cca 1,4 mlrd obyvatel) se chová dost šovinisticky. Možná v reakci na to byly uznány některé další jazyky jako tzv. klasické: Především sanskrt (kterým už sice skoro nikdo nemluví, uvádí se cca 50 tisíc lidí, ale uznává se jeho historický vliv na hindi, takže má podobné postavení jako v dnešní Evropě latina) a také jižní jazyky drávidské skupiny (telugu, tamilština a kannada, celkem přes 200 miliónů mluvčích); mluvčí drávidských jazyků se cítí být pod tlakem často neurvalého prosazování hindi v médiích a na úřadech a oprávněně poukazují na to, že jejich jazyky a písma jsou historicky starší než severní indoárijské jazyky včetně hindštiny. Angličtina se naštěstí v Indii stále povinně učí už na prvním stupni základních škol, takže aspoň trochu ji znají skoro všichni Indové a nakonec jsem se tam vždycky domluvil ve fabrikách, v úřadech i na ulicích, a to na severu i na jihu.

Všechno uvedené jenom potvrzuje nutnost péče o jazyk jako dorozumívací prostředek, ať se to komu líbí nebo ne.

[JenikPluto]

Čínština se rozpadla na několik natolik odlišných nářečí, že se jejich mluvčí už jsou schopni domluvit jedině písemně. Obrázkové znaky si sice dosud drží své významy, ale jejich výslovnost už je v různých oblastech různá.

Mam kolegy, manzele, kdy on mluvi kantonstinou a ona nejakym narecim mandarinstiny. Potkali se ve Statech a dlouho se dorozumivali vyhradne anglicky...

Podobnou zkušenost jako Ferda mám s angličtinou v Indii. Budiž však řečeno na obhajobu Indů, že pro drtivou většinu z nich není angličtina rodný jazyk. V Indii je 22 úředních jazyků, kromě celoindických hindštiny a angličtiny (jako vedlejšího úředního jazyka) jsou ty ostatní úředními jen v jednotlivých svazových státech, ale při sčítání lidu v r. 1961 lidé uvedli více než 1500 rodných jazyků. Aby se to ještě zkomplikovalo, tak hindská populace (asi 350 miliónů rodilých mluvčích, Indie má celkem cca 1,4 mlrd obyvatel) se chová dost šovinisticky. Možná v reakci na to byly uznány některé další jazyky jako tzv. klasické: Především sanskrt (kterým už sice skoro nikdo nemluví, uvádí se cca 50 tisíc lidí, ale uznává se jeho historický vliv na hindi, takže má podobné postavení jako v dnešní Evropě latina) a také jižní jazyky drávidské skupiny (telugu, tamilština a kannada, celkem přes 200 miliónů mluvčích); mluvčí drávidských jazyků se cítí být pod tlakem často neurvalého prosazování hindi v médiích a na úřadech a oprávněně poukazují na to, že jejich jazyky a písma jsou historicky starší než severní indoárijské jazyky včetně hindštiny. Angličtina se naštěstí v Indii stále povinně učí už na prvním stupni základních škol, takže aspoň trochu ji znají skoro všichni Indové a nakonec jsem se tam vždycky domluvil ve fabrikách, v úřadech i na ulicích, a to na severu i na jihu.

Tak to je v pohode, to vychazi cca 1 milion lidi na jazyk/nareci, to je jako u nas, svet je malej...

Všechno uvedené jenom potvrzuje nutnost péče o jazyk jako dorozumívací prostředek, ať se to komu líbí nebo ne.

A historie, vcetne zminenych prikladu, ukazuje, ze veskera takova pece je odsouzena k neuspechu, jinak bychom uz nejakych prinejmensim 1000 let mluvili a psali stale stejne...

JP

[BohousP]

Nedá mi to, abych se nepodělil o nejnovější případ prznění češtiny. V jednom letáku jsem objevil pojem tejpovací páska. (Je to moderní produkt, který spotovcům pomáhá k medailím .) Těm, co nevládnou angličtinou jen napovím, že tape [tejp] je páska.

[mariov8]

Když jsem 25 let dozadu potkal v Barceloně kluka, španěla, který nesnášel angličtinu, nerozuměl jsem mu...

[hank61]

Nedá mi to, abych se nepodělil o nejnovější případ prznění češtiny. V jednom letáku jsem objevil pojem tejpovací páska. (Je to moderní produkt, který spotovcům pomáhá k medailím .) Těm, co nevládnou angličtinou jen napovím, že tape [tejp] je páska.

Podobný případ je, že se bohužel i v českých veřejnoprávních médiích běžně používá pro vyjádření zpomalovacích prvků na vozovce termín "Zpomalovací retardér" Překlad snad není ani nutný

[sidlo]

A historie, vcetne zminenych prikladu, ukazuje, ze veskera takova pece je odsouzena k neuspechu, jinak bychom uz nejakych prinejmensim 1000 let mluvili a psali stale stejne...

Čeština se nám změní a nic s tím nenaděláme. Občas překládám nějaký odborný text z angličtiny a dost s tím bojuju. Vím, že najít správné odborné české výrazy je mnohdy problém. Proto si víc si všímám překladů u jiných. Často z překladu přímo čiší, že překladatel umí dobře anglicky, ale odborná terminologie je mu zcela cizí. A situace se dále zhoršuje. Nedávno jsem si instaloval nějaký prográmek do telefonu. Výrobce prográmku je dozajista one man show. Aby si program stáhlo co nejvíce lidí, tak ho lokalizoval. Evidentně na to použil nějaký překladač a použil při tom první nabídnutý výraz. Úroveň češtiny hrozná. Ale když to začnou používat i děti, které se sotva naučily číst, tak to začnou považovat za normální češtinu. A tomu se budeme těžko bránit.

[hank]

Občas překládám nějaký odborný text z angličtiny a dost s tím bojuju. Vím, že najít správné odborné české výrazy je mnohdy problém. Proto si víc si všímám překladů u jiných. Často z překladu přímo čiší, že překladatel umí dobře anglicky, ale odborná terminologie je mu zcela cizí.

Protože zadavatelé často technické překlady objednávají u agentur. Ty, aby ušetřily, zaměstnávají studenty, maminy v domácnosti apod. a na technické překlady většinou nikoho specializovaného nemají, mj. proto, že by ho nezaplatily, resp. kdyby ho řádně zaplatily, nezůstala by třetina až polovina konečné ceny za nehty jim jako teď. Já občas překládám na kšeft technické texty (naštěstí jsem v přímém vztahu se zadavateli překladů) a jedna z mých dcer překládala scénáře pro filmový dabing přes agenturu, ale před důchodem jsem fungoval i v opačném gardu jako zadavatel překladů, tak jsme s agenturami získali bohaté zkušenosti. Jako většina prostředníků se i agentury často chovají jako neproduktivní a chamtiví paraziti.

Úroveň češtiny hrozná. Ale když to začnou používat i děti, které se sotva naučily číst, tak to začnou považovat za normální češtinu. A tomu se budeme těžko bránit.

Můžeme se tomu bránit jedině tak, že budeme děti učit sami vlastním příkladem a nenecháme je učit se česky z takových pochybných zdrojů jako jsou internetové překladače a počítačové hry. A taky že budeme podporovat jejich učitele češtiny ve školách, aspoň tím minimálním způsobem, že nebudeme s dětmi automaticky souhlasit, když se od nich dozvíme, že je učitelka blbá.

Já překladače a on-line slovníky používám hlavně při hledání synonym. No dobře, přiznávám, že jak stárnu, paměť čím dál častěji selhává a někdy si ani zaboha nevzpomenu na slovo, o kterém vím, že ho znám. Ale používat internetové nástroje bez aspoň základní znalosti jazyka a reálií dost dobře nejde.

[Ferda]

tejpovací páska.

Podobně jako výraz "notoricky známý".

Naproti tomu výraz "drogatik" místo "drogově závislý" mi příjde docela vtipný.

[MirekTT]

Já jsem si zase pro rytí svislých spár zídek do komatexu nebo styroduru vytvořil takový speciální úhelník, který jsem si interně pojmenoval svislicový kolmicovač. Ale lze mu též říkat kolmicový svislicovač. Akorát mám problém s i/y, ale netrápí mne to, protože název vznikl bez předpokladu, že bude kdy napsán. Je to výraz sloužící pouze k hovorové identifikaci objektu

[hank]

Já jsem si zase pro rytí svislých spár zídek do komatexu nebo styroduru vytvořil takový speciální úhelník, který jsem si interně pojmenoval svislicový kolmicovač. Ale lze mu též říkat kolmicový svislicovač. Akorát mám problém s i/y, ale netrápí mne to, protože název vznikl bez předpokladu, že bude kdy napsán. Je to výraz sloužící pouze k hovorové identifikaci objektu

I/y jsou jasná - jaks to napsal, je v obou variantách správně.

[Myšpulín]

Když už tu tak tlacháme, trochu si rýpnu.
... jaks ...
Toto hovorové zkracování v psaném textu tedy nemusím, i když v mluveném ho normálně používám. Hanku promiň. Ale od tebe to beru. A díky za to, že jsi tu.

[hank]

Hovorové ≠ nespisovné.
Nejvyšší autorita ve věci správné češtiny praví toto:
Podoby se jsi se považují za základní, neutrální způsob vyjádření. Podoby se ‑s jsou hodnoceny jako hovorové.
Viz tady:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=580
Což ovšem neplatí pro podmiňovací způsob, kde je tomu právě naopak... Nechtěl bych se jako cizinec učit česky.

[milan ferdián]

Si děláte srandu. To jako ja, Ferda a Nohavica se mame učit česki. Nam stačí po našimu, některým ogarům po gorolsku a dalši ovladaji mluvu zvanou prajzska. A na setkani ve Vratimově se v poho mezi sebou domluvime, dokonce i s těmi pražaki od hradu. Nemáme tlumočníky
-m-

[HonzaM]

Nevím o kom Milan mluví, já neznám nikoho, kdo by mluvil něčím co asi nazývá pražským nářečím. Výraz “prajzska” jsem viděl poprvé v životě tady v diskuzi. V Praze žiju od narození. Co to jsou “Pražaki od hradu”? Neznám nikoho, kdo by kdo v Praze žije mluvil nějakým nářečím, pokud by někdo takto mluvil, svědčilo by to o velmi nízkém IQ. Něco jiného jenářečí, jaké známe třeba že Slovácka, situaci ani tam neznám, myslím ale že je to spíš záležitost dříve narozených.