Dlouho nebylo žádné video...

[Zlámalík]

Až mu to jednou uklouzne, zahučí tou dírou dolů a na něj se nasype zbytek písku, překoná i Drápalíka - bude na sobě mít pěkný obtisk té mříže. Tohle bych na net o vlastní vůli necpal.

[Michal Šuhajda]

Pokud jde o BOZP, přijde mi to na hraně, ale předpokládám, že je to má provozovatel nějak ošetřeno. Např. provozním řádem
Nejhorší mi přijde ta práce ve voze. Je otázka nakolik to je práce nad volnou hloubkou větší než 1,5m. Další věc je, že ve voze není jak se rozumně kotvit snad jedině lanem přes hranu vany vozu a lano mít ukotveno zvenku dole (pochybuju, že tam jsou nějaké kotvící body, takže např. k zábradlí rampy pokud je dostatečně pevné.
Dozor/dohled je splněn. Dva tam jsou, protože někdo toho chlapa v záběru natáčí. Je vidět pohybování kamerou, takže ze stativu to není.
Co se týká roštů (otvorů), pokud se pamatuju limitní rozměr otvoru je 250mm v libovolném směru (u čtverce je tímto směrem úhlopříčka, takže rošt s oky 175/175 ještě "projde")
Po znovuzprovoznění by areál zkolaudovaný měl být, už proto, že pokud tam proběhly úpravy jako prohloubení vany, je to na stavební povolení. Jde o zásah do statiky konstrukce - úprava (odhalení) základů sloupů, takže by s k tomu měl být statický výpočet + dokumentace úprav. Letmým pohledem tipuji, že sloupy byly v dolní části dodatečně zesíleny (tam co jezdí modrá šipka).
Ovšem Inspektorát práce (IP) už není dotčeným orgánem a jeho stanovisko není pro povolení stavby závazné, ani St. úřad není povinen zvát zástupce IP ke kolaudaci resp. zohlednit jeho připomínky.
Další věcí jsou kontroly ze strany IP nebo vyšetřování PČR+IP v případě nějaké nehody.

[hank]

Ovšem Inspektorát práce (IP) už není dotčeným orgánem a jeho stanovisko není pro povolení stavby závazné, ani St. úřad není povinen zvát zástupce IP ke kolaudaci resp. zohlednit jeho připomínky.

OT: Stát se pěkně pomalu a potichu sám a dobrovolně zbavuje dalších a dalších nástrojů umožňujících zasahovat do věcí, které z podstaty věci patří do veřejného zájmu a tím vlastně ruší důvody, kvůli kterým kdysi vznikl. Pak se někdo diví, že kdyby se stát ocitl v nebezpečí, tak by ho významná a stále rostoucí část populace odmítla bránit; některé sociální vrstvy (natož deklasovaní) mají dle mého soudu čím dál oprávněnější pocit, že jejich stát to není.

[Jarda H.]

Zdravim.
Kdysi jsem cetl takovou moudrou poucku:
Nechce-li se ti neco delat, pracuj presne podle predpisu. Kdyz by jeden mel dodrzovat vsechno od BZOP tak nemam sanci udelat nic ani defakto sedet na zidli nebot nebudu mit ruce a nohy v pravem uhlu....
Cipisekmp.

BOZP je moje pole působnosti , dalo by se o tom dlouho diskutovat, co se v praxi a reálném životě dá zažít či vidět !! Zdá se, že cipísek má pravdu, respektive v reálu to tak často vypadá, ale .... !! Když se pak ale něco stane, to je kalup a nářez - kdo jste to zažili v rámci šetření vzniku prac.úrazu či mimořádné události, víte o čem mluvím !

[hank]

Když se pak ale něco stane, to je kalup a nářez - kdo jste to zažili v rámci šetření vzniku prac.úrazu či mimořádné události, víte o čem mluvím !

Já ano, jako mladý inženýr po 3 letech praxe a zároveň nadřízený postiženého; ten sice své těžké zranění přežil, ale do práce už se nevrátil. Jednalo se o pád z výšky, když dotyčný otvor nebyl patřičně zajištěný. Naštěstí mě tenkrát vedení podniku podrželo, protože dotyčný porušil všechno, co se na daném pracovišti dalo, a stalo se to na noční směně, když jsem nebyl přítomen. Pracovní a technologické postupy jsem tenkrát sepisoval já a ty byly uznány jako vyhovující (koneckonců je schvaloval vedoucí provozu i výrobní náměstek), školení BOZP bylo s dotyčným taky řádně a prokazatelně provedeno. Ale špatné pocity jsem z toho měl hodně dlouho.

[Jirka Černý]

https://www.youtube.com/live/bNs159LHpr ... voApNnrTtt
Jedna známá vlaková nehoda pohledem badatelů, vlastně tak trochu dvě nehody.

[Zlámalík]

Patina, když to někdo umí:
https://youtu.be/se7TdiQ6-Jw

[hank]

Napište si do vyhledávacího okna Youtube "railroading rambler boonville food mill". A pak už si jenom užívejte záběrů z dlouhodobě jednoho z nejzasněženějších míst v USA. Toto video s obsluhou vlečky v Boonville ve státě New York (Američani říkají venkovu na sever od New York City směrem k Velkým jezerů a kanadské hranici Upstate New York) bylo pořízeno při 13°F ∼ cca -10°C; můžeme se ochladit aspoň mentálně... A povšimněte si taky strmého spádu koleje směrem do šturcu a stavu opěrné zdi; posun tam musí být zvlášť v zimě lahůdka doslova o hubu. Záběry jsou většinou z tuhé zimy 2018-19, ale nákladní a částečně i osobní doprava na této podhorské větvi tratě společnosti Mohawk, Adirondack & Northern (Adirondack Mountains jsou vysoké asi jako Krkonoše) severně od města Utica v Upstate New York fungují dodnes.

A ještě: Kdo už máte brožury Jima Hiltona, nalistujte si v The Art of Railway Modelling str. 92. Nebo si to najděte na jeho blogu.

[z.rj]

Podobně to dřív vypadalo na dolním nádr. v Jablonci n.n.. Původně tam podobný šturc sloužil k překládce mezi železnicí a tramvajemi. Později se tam myslím vykládalo uhlí.

[BohousP]

https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/l ... s#cxrecs_s

[Petr666]

Něco z druhé epochy:
https://www.youtube.com/watch?v=1T_0Rz7bINo

[Michal Šuhajda]

Něco z druhé epochy:
https://www.youtube.com/watch?v=1T_0Rz7bINo

Při sledování prvního snímku - přeprava lokomotivy 486.0 po silnici na se mi vybavil obrázek z knihy Zelená nasedat! od J. Honse, kde v kapitole věnované nákladní přepravě byla přeprava lokomotivy též zmíněna. I tahače podobné jen místo orlic na dveřích a nápisu Deutsche Reichsbahn na nich byly rudé hvězdy.

[hank]

I tahače podobné jen místo orlic na dveřích a nápisu Deutsche Reichsbahn na nich byly rudé hvězdy.

Tahače (Zugmaschinen) Kaelble (nevím, zda kořistní, reparační nebo jestli byly zakoupeny protektorátními podniky za okupace v rámci běžného obchodního styku - možné je vše) se v tuzemsku používaly i po válce, a to až do nástupu vozidel Tatra 141 (1957). V Německu před rokem 1945 vyráběla tahače pro podvalníky (Strassenroller) Culemeyer ještě fa Faun, ale těch bylo do konce války vyrobeno málo a nevím, jestli se nějaké dostaly i do ČSR.

Podrobně k historii tohoto druhu dopravy v Německu od jejího počátku vizte zde.

U obou poválečných německých železničních správ se pomocí železničních vozů na podvalnících obsluhovalo celkem více než 240 míst nakládky/vykládky; v NDR po r. 1957 téměř výhradně s použitím čs. tahačů Tatra 141 a později (po r. 1970) Tatra 813/815 v provedení 6x6. U DB tyto přepravy skončily v r. 1987, u DR až s jejich zánikem po sjednocení Německa, ale v režii soukromých podniků probíhaly v Německu na několika místech ještě nedávno; dnešní stav bohužel neznám. Čili těm, kdo se odhodlají modelovat německé předlohy v epochách II - VI, se nabízí spousta možností, z nichž některé jsou zmíněny i v odkazovaném hesle na Wikipedii.

U nás bychom pravidelné přepravy tohoto druhu pravděpodobně spočítali na prstech - nejznámější byla zřejmě ta pardubická ukončená v r. 1992 (jiný zdroj uvádí 1994), nicméně v Meziměstí se železniční vozy pravidelně přepravovaly na podvalnících Cometto až do r. 2006.

[Michal Šuhajda]

Ahoj,
Řekl bych, že v tom videu není “běžný” podvalník pro vozy, používaný pro zmíněné přepravy DB, ale “chlouba německé dopravní techniky - podvalník Pullmeier” (nebo tank nějank, bohužel jsem nenašel odpovídající jméno) a je zmíněna přeprava lodí, vozů i kvádrů.
Jinak ve zmíněné knize z r. 1958 je jinde v textu uváděn doslova “těžký vůz Faun”, nicméně obrázek s lokomotivou může být cíleně zkreslený, ta lokomotiva mi taky připomíná křížence Štokra s Papouškem:)
Posuďte sami, obrázek přikládám

[hank]

...Pullmeier…

No vždyť to píšu, že Culemeyer. Ale i když to později dělaly a dále vyvíjely jiné firmy, tak systém Culemeyer se používal v Německu i u nás a občas používá i dodnes. Však už jsem na to wikipedické heslo Strassenroller minule odkazoval, tak se tam podívej taky a uvidíš sám. Je tam přehled všech relevantních konstrukcí i výrobců. Ty novější jednoúčelové podvalníky pro přepravu železničních vozidel byly na rozdíl od původních Culemeyerů sice jednodílné, ale pevnou podlahu taky neměly. Vyráběly se původně jenom v západním Německu; soudruzi z NDR i po válce nadále vyráběli v továrně Gotha a používali hlavně podvalníky typu Culemeyer původní dělené konstrukce a jednodílné až později. Všechno to byly přívěsy; dnes běžné sedlové tahače s podvalníkovými návěsy se začaly pro tyto přepravy používat až mnohem později a dnes už nic jiného člověk ani neuvidí. Nicméně jednodílné přívěsy typu Cometto se u nás používaly až do r. 2006 (jak už jsem taky psal minule) a Culemeyery dodnes vlastní a občas i předvádějí jejich použití některé německé nostalgické spolky.

Pro mě by byla nová informace, že by se tahače Faun používaly i u nás hned po válce a v 50. letech, ale vyloučit to samozřejmě nemůžu. Já si je pamatuju (a měl jsem to štěstí vidět je i na vlastní oči) z nadměrných přeprav specializovaného dopravního závodu ČSAD Ostrava (např. těžkých kusů do Dukovan, některých chemických aparatur či jiných tlakových nádob z Vitkovic nebo trupů říčních lodí z labské loděnice v Děčíně k Dunaji, často i ve spolupráci dvou nebo tří tahačů), ale měl jsem za to, že se sem začaly dovážet právě kvůli takovým přepravám především pří výstavbě JE Dukovany až v r. 1971. Kromě ČSAD Ostrava je měli ještě i v Plzni - pochopitelně, tam se vyráběly pro zdejší JE reaktorové nádoby. Celkem jich sem byly dovezeny jednotky kusů.

Takže suma sumárum: Pro dopravu klasických dvoudílných culemeyerů se v ČSR do r. 1957 používaly tahače Kaelble, po r. 1957 Tatra 141, po r. 1970 Tatra 813. Mohly být i výjimky, ale nevím o nich.

A ještě technická (neber to prosím osobně). Rozmáhá se nám tu takový nešvar, kdy někteří nečtete celá vlákna. Musím přiznat, že mě to občas dost vytáčí: Dám jako odpověď na nějakou otázku odkaz, který něco vysvětluje nebo dává do kontextu a o dva posty dál někdo opakuje stejnou otázku nebo ten samý omyl. Neříkám, když se některé dotazy a omyly vracejí po x letech (viz např. téma velikosti T, které se tu probíralo před 10 lety - na to jsem za tu dobu zapomněl i já jako jeho původní pachatel a chvilku mi trvalo, než jsem ho dohledal); jenže ono to vypadá, že komunikace v diskusích vedená přes mastné sklo té věci zvané bůhvíproč chytrý telefon vede k tomu, že přibývá lidí, kteří si z celé diskuse přečtou jenom poslední post, na který pak reagují - a někdy ho ani nepřečtou celý pořádně, takže reagují zmatečně... Komunikaci to komplikuje a činí těžko srozumitelnou. To pak mívám pocit, že tu házím hrách na zeď.