hank píše:sidlo píše:Moc pěkná publikace.
Když se někde objeví jako autor (v tomto případě součást kolektivu autorů...) D. Lichner, je potřeba přistupovat k tomu s maximální opatrností.
Ač nerad, musím se omluvit a dát za pravdu Hankovi.
Snažím se tuto knihu číst, kochat se, prohlížet, ale nejde to. Jsem někde v polovině a, stejně jako u Cimrmana, setrvávám ze dvou důvodů - je mi líto tolika vydaných peněz za tak málo zábavy a jsem zvědav, zda i druhá část bude stejně slabá jako ta první...
Text je téměř bezobsažný, někde na pomezí člověka, který neví, o čem píše, a AI, která spatlá zdroje bez vědomí logických vazeb. Autoři stále dokola opakují "myšlenky", že 1.) železničky byly určené ke svážení dřeva, 2.) byly navázané na Košicko-bohumískou trať, případně 3.) "použily naprosto unikátní technické řešení", aniž by je rozvedli, konktretizovali nebo vysvětlili.
Nepřináší žádnou informaci, která by nebyla standardně přístupná. Neodkazují na historické podklady ani je konkrétně necitují. O technických záležitostech nemůže být ani řeč...
Obrazová dokumentace je kvalitativně vcelku dobrá, ale bohužel často bez pořádných (obsažných) popisků. K čemu, že jsou dvojjazyčně, když nepopisují fotky.
Mapy jsou kapitolou samy pro sebe. Ačkoliv kniha přímo vybízí k vložení map a náčrtků ilustrujících text, autoři tak nečiní. Málo početné, historické leč neúplné a nedostatečné, podklady orientaci čtenáře spíše ztěžují - jde o pouhé výseky map s různou orientací severu a různým provedením.
No zkrátka - po Bauerových knihách nebo Čiernohronské lesní dráze je to pád dolů. Je zjevné, že publikace není určena ani technikům ani osobám s hlubším zájmem, ale náhodným návštěvníkům vydávajících muzeí.
Radek