Zajímavé fotky, odkazy, knihy, ...

[Zlámalík]

Vyřídím/zařídím, díky.
Obecně je vše formát A4, počet stran typicky 80 - 120.

[Chaolinek]

Zdravím přátelé,
nemá prosím někdo tuto knihu na prodej či zapůjčení za nějakou kauci?
https://www.trhknih.cz/kniha/3wy0fnym
V případě zápůjčky nabízím jako poděkování lahvinku domácího moravského štěstí...
Tom

[rawen]

Moc pěkná publikace. K dostání ve všech dobrých knihkupectvích Já ji mám z knihkupectví na náměstí v Žilině.
https://edis.uniza.sk/produkt/7307/Zeleznicky-Zilinskej-zupy/

Moc pěkná publikace.

Když se někde objeví jako autor (v tomto případě součást kolektivu autorů...) D. Lichner, je potřeba přistupovat k tomu s maximální opatrností.

Ač nerad, musím se omluvit a dát za pravdu Hankovi.

Snažím se tuto knihu číst, kochat se, prohlížet, ale nejde to. Jsem někde v polovině a, stejně jako u Cimrmana, setrvávám ze dvou důvodů - je mi líto tolika vydaných peněz za tak málo zábavy a jsem zvědav, zda i druhá část bude stejně slabá jako ta první...

Text je téměř bezobsažný, někde na pomezí člověka, který neví, o čem píše, a AI, která spatlá zdroje bez vědomí logických vazeb. Autoři stále dokola opakují "myšlenky", že 1.) železničky byly určené ke svážení dřeva, 2.) byly navázané na Košicko-bohumískou trať, případně 3.) "použily naprosto unikátní technické řešení", aniž by je rozvedli, konktretizovali nebo vysvětlili.
Nepřináší žádnou informaci, která by nebyla standardně přístupná. Neodkazují na historické podklady ani je konkrétně necitují. O technických záležitostech nemůže být ani řeč...

Obrazová dokumentace je kvalitativně vcelku dobrá, ale bohužel často bez pořádných (obsažných) popisků. K čemu, že jsou dvojjazyčně, když nepopisují fotky.
Mapy jsou kapitolou samy pro sebe. Ačkoliv kniha přímo vybízí k vložení map a náčrtků ilustrujících text, autoři tak nečiní. Málo početné, historické leč neúplné a nedostatečné, podklady orientaci čtenáře spíše ztěžují - jde o pouhé výseky map s různou orientací severu a různým provedením.

No zkrátka - po Bauerových knihách nebo Čiernohronské lesní dráze je to pád dolů. Je zjevné, že publikace není určena ani technikům ani osobám s hlubším zájmem, ale náhodným návštěvníkům vydávajících muzeí.

Radek

[hank]

Ten pocit neuspořádaného eintopfu mám z Lichnerových knih taky.

V minulosti byl na Slovensku kritizován mj. za věcné chyby a především za nekorektní zacházení s texty a daty získanými z prací jeho studentů na VŠD v Žilině.

[hank]

Můžete prosím někdo z vás, kdo jste četli obě, stručně porovnat dvě knižní publikace z poslední doby o nákladních vozech ČSD? Jsou to tyto:

Nákladní vozy ČSD 1918-1950, autoři Mahel, Losos et al., nakl. Nadatur
Nákladní vozy 1918-1945 I+II, autor R. Šindelář, nakl. Corona

Tu druhou mám. Je v té první obsaženo něco zásadního, co v té druhé chybí?

Děkuji předem.

[Ivan]

Hanku, mám obě. Nejsem takový znalec, takže spíš mohu posoudit dojem. Kniha Radka Šindeláře je zpracováním o level výše, působí mnohem příjemněji. V obou knihách se dost opakují shodné fotky. Předpokládám, že se najdou věci, co v jedné budou a v druhé ne, ale zda něco zásadního, neumím posoudit. Nechám si obě, ale víc listuji u Radka.

[Radek Strnad]

Hanku, já to vidím tak, že v obou dílech Šindelářových jsou z 90% Z-etky a uhláky. Popsané je to vše pěkně a fotky jsou kvalitní. Zaujala mě fotka na straně 80, kde je v Kodani vůz Zt 1-72222. Kromě výbavy tlakové brzdy má na dveřích bílý kříž. Kdysi v předmětu Železniční přeprava jsem se učil, že vozy přepravující mrtvolu v nepropustné schráně, byly na dveřích opatřeny bílým křížem. Nikdy jsem takový vůz neviděl.......... V knize od pětice autorů jsou krásné fotky soukromých vozů, nejvíc kotlových vozů soukromých společností, ale i zajímavé konstrukce netradičních vozů. Víc se mi tedy líbí právě tato, ale myslím, že je to dáno mými představami, jak pěkné by byly, tedy hlavně ty kotle, v měřítku TT.

[radeksindy]

Letos vyjde k Nákladním vozům 1918-1945 ještě třetí díl, kde budou výhradně soukromé vozy - zavřené (běžná stavba, pivo, na ryby, tárovací atd.), výsypné, hlubiňáky, kotlové a nádobové vozy, vozy na chlor, zvlášť budou německé válečné kotláky a různé speciální vozy, které napdají do výše uvedeného. Vše asi v rozsahu II. dílu, možná o kousek víc.

[Ivan]

Super Radku, už se těším.

Plánuješ do budoucna něco dalšího?

[hank]

Neplánujete si někdo otevřít hospodu?
DB prodávají 23 jídelních vozů.

[Zlámalík]

Desátého května vyjde nová knížka Jamese Hiltona

Snímek obrazovky 2025-03-01 174813.png (362.91 KiB) Zobrazeno 5848 krát

[Sandy]

Jeden OT pro znalé.

Je třeba mít při psaní knih o železnici kromě odborných znalostí také správné ideologické ukotvení, jinak by knihu vydavatelství odmítlo vydat?
Život se mnou o loňských vánočních svátcích sehrál ošklivého betla a tak mi Ježíšek nadělil jednu knihu o železnici s dvouměsíčním zpožděním.

Nejmenovaná kniha je celkem zajímavá, obsahuje spoustu pěkných fotek, ale tolik ideologického balastu jsem již dlouho nečetl.
...rušení nerentabilních tratí za socíku bylo projevem komunistické zvůle, rušení mnohem důležitějších tratí v současnosti je projevem zodpovědného přístupu k hospodaření....
...bolševik za čtyřicet let elektrifikoval (v Česku, na Moravě a ve Slezku ) bídných dvaapůltisíce kilometrů, zatímco my jsme za třicet let zvládli celých šestsetpadesát.... apod.
Zvláště úsměvné je konstatování, že naši předci byli tak nepředvídaví, že postavili některé tratě tak nevýhodně, že jsou v současných relacích pro nás nepoužitelné..

V některých pasážích si ten nešťastník vůbec neuvědomuje, že jede v "nemlich" stejných intencích jako ti, které kritizuje, jenom s opačným znaménkem.
Omlouvám se za můj "výkřik do tmy", ale čeho je moc, toho je příliš.

[hank]

"Nejmenovaná kniha..."

Proč nejmenovaná?

[LukasP]

Pro ty, které by zajímal vývoj na československé železnici v 70. a 80. letech minulého století - jednak z pohledu institucionálního (jednotliví aktéři - jejich zájmy a záměry), dále zakotvení železničního odvětví v programových dokumentech a v rámci centrálního plánu a nakonec popis stavu, v němž se nacházely významné oblasti ovlivňující a odrážející fungování ČSD (oblast personální a provozní), bych doporučil knihu "Od nepostradatelnosti ke stagnaci?", Tomáš Nigrin, Dokořán, 2020.

Ve své knize autor na základě jednotlivých dokumentů a případů vyvozuje závěry o postupném úpadku železničního odvětví v bývalém Československu.

Autor např. poukazuje na skutečnost, že po roce 1968 nedošlo k navýšení tarifu v osobní dopravě, jenž zůstal nominálně neměnný od měnové reformy v roce 1953 a který byl výrazně nižší než tarify v autobusové dopravě. Dokládá, že opakované odmítnutí navýšení tarifu v osobní dopravě na železnici vedlo k výrazným provozním ztrátám a nutnosti dorovnávat provozní stránku ČSD ze státního rozpočtu. Jedním z důsledků tohoto kroku pak byly chybějící investice na komplexní modernizaci železnice.

Dále autor poukazuje, že původní záměr ukončit provoz parních lokomotiv - a tím zefektivnit provoz na železnici, byl v programových dokumentech ÚV KSČ deklarován již na konec 60. let. Nicméně vlivem hospodářských obtíží - opoždění dodávek motorových lokomotiv, dále motorových vozů a zpožďující se elektrifikaci nejvýznamnějších tratí se tento záměr nepodařilo zrealizovat, resp. uskutečněn byl až na počátku 80. let. Zefektivnění provozu železniční dopravy - zajištění úspor mělo mimo jiné přinést rušení ztrátových drah. Rozsah rušení měl být podstatně větší než v jaké podobě nakonec proběhl - zde svou úlohu sehrálo Ministerstvo obrany (ČSLA), které požadovalo zachování co největšího rozsahu železničních drah se záměrem umožnit co nejrychlejší přesun vojsk západním směrem (k záměru zrušit dráhu často vydávalo negativní stanovisko).

Jedním z rozhodujících důvodů úpadku železnice počínající od 70. let je podle autora změna přístupu k dopravnímu odvětví - ačkoli podle deklarovaných prohlášení a programových materiálů projednávaných ÚV KSČ měla železnice zůstat nadále strategickým dopravním prostředkem, a to se záměrem ji posílit a rozvíjet, realita směřovala zcela jinam - k rozvoji silniční dopravy, jak osobní (včetně individuální), tak i nákladní. Nástup automobilismu vyvolal celou řadu problémů a potřeb, které bylo nutno bezodkladně řešit (dopravní přetíženost). Podle autora na druhé straně kamionová doprava dokázala vyřešit některé slabiny železniční dopravy v místní a od 70. let postupně v mezinárodní dopravě. S tím souvisel tlak na výstavbu nových kapacitních silnic a dálnic, přičemž dle autora ekonomicky se jednalo řádově o nižší investice než ty, které bylo nutné vynaložit do modernizace železnice, aby bylo dosaženo podobných parametrů (výkon, rychlost, kapacita). V neposlední řadě rozvoj individuální osobní dopravy byl důkazem (proklamovaný vládnoucí stranou) o rostoucí životní úrovně obyvatelstva. Rozvoj automobilismu tak podle autora vedl k odstavení železnice na vedlejší kolej v rámci priorit státní dopravní politiky, ačkoli v programových prohlášeních vlády, ústředních orgánů strany, apod. byla stále považována za hlavní dopravní prostředek.

[Ivan]

https://www.dokoran.cz/index.php?Od_nep ... ok&id=1167

Tak už dle ceny a profilu "odborníka" je vidět, že o dráze mnoho neví. Pán bude teoretik a předpokládám, že se vůbec nezbýval technickou stránkou věci. Ono je jednoduché něco poučit, naplánovat, ale pak se narazí na realitu...

Díky za recenzi, o knize jsem nevěděl a nebudu si ji pamatovat.