Dobrý den,
pokud mohu hovořit za sebe, třeba Fleischmannovi jsem osobně nikdy nepřišel na chuť, i když po stránce dílenského zpracování to byl vždy kvalitní výrobce. U parních lokomotiv mne odrazovalo měřítko 1:85, viditelný "kontaktní hříbek", podivným způsobem vyvložkované světlomety jakož i absence ochranných trubek pístních tyčí. To se všechno postupem času změnilo, jen ta moje zdrženlivost vůči Fleischmannovi přetrvala.
Dlouhá léta jsem přísahal na Roco. Firma pro mne představovala synonymum kvality a pokroku. Sluší se připomenout, že to bylo právě Roco, které kdysi pomohlo ke standardizaci šachet výměnných spřáhel, prosazovalo kulisy KKK a spřáhla pro spojení vozů nakrátko. Dříve než mnoho ostatních výrobců mělo Roco pětipólové motory se setrvačníkem. Tak jako platí, že Bernd Lenz prosadil standard DCC jako normu, platí, že především firmě Roco se podařilo prosadit osmipinové digitální rozhraní. Mrzí mne, že prestiž mé oblíbené firmy tolik utrpěla. Ale pamatuji, že třeba ke zmetkovitosti výroby docházelo ještě v dobách rakouské produkce, k tomu člověk ani nepotřebuje Číňany
. Zdá se, že produkce v Číně je dvojsečnou zbraní, musí se to ostře hlídat. Svého času na to doplatil Robert Doll a jeho firma RailTop.
Co se týče Brawy, právě jsem si pořídil první model parní lokomotivy této firmy. Jedná se o bavorskou P 3/5 H pozdní ep. I. Je to zvláštní, tak nejednoznačný dojem jsem ještě nikdy při posuzování žádného výrobku neměl!
Na jedné straně stojí přímo omračující množství detailů a perfektní barevný finiš. I nejmenší popisy jsou pod lupou čitelné. Kabeláž mezi lokomotivou a tendrem je dobře skrytá ve spojce. Rozhraní Plux 21 plně odpovídá současným nárokům. Dobrým dojmem působí odpružené košové nárazníky. Zajímavým prvkem je osvětlení stanoviště obsluhy. Druhou stranou mince je velká mezera mezi lokomotivou a tendrem, kterou třeba Roco kašíruje u modelů alespoň delšími dvířky. Přímo odstrašující je provedení izolace kol na nápravách, které je na matných kolech kamuflováno lesklou barvou. Standardní německý modelář, důchodce věku 65+ (mladší železniční modeláři tam téměř nejsou), se opupínkuje při osazování modelu množstvím detailů, pakliže se k tomuto činu vůbec odhodlá. Faktickou pitomostí je tříbodové čelní osvětlení, které u německých lokomotiv v ep. I neexistovalo. Prostřední svítilna se osazovala velmi zřídka, sloužila totiž pouze k navěštění signálu "Zvláštní vlak v protisměru!". Tříbodové osvětlení zavedla až správa DB v roce 1958. Ale Brawa, Märklin a Trix tento fakt vesele ignorují.
Pokud jde o jízdní vlastností, teprve uvidím, až model osadím objednaným zvukovým dekodérem od ESU.
Doufám, že budu mít štěstí. Když si uvědomím, že ty mašiny od Brawy stojí neozvučené běžně 12 - 13 000, říkám si, jestli to za ty prachy stojí ještě vůbec za to. A kolik by ty modely asi stály, kdyby je montovali Němci?