Abe Simpson píše:
Dostupnost je pro mě na prvním místě, stejně tak údržba, dávno jsou časy, kdy jsem si říkal že 120cm přece nějak dosáhnu (Ach to mládí). Používám denně pracovní stůl o klasické šířce 80cm a to mi přijde jako naprosté maximum, které jsem schopný tolerovat. U traťového patra bych pak nešel na víc než 40cm(možná 50), a to jen proto aby okolo tratě mohlo vzniknout dost okolí a vlak měl "kudy" jezdit. Hodně inspirace sbírám u amerických kolejišť která jsou designovaná většinou právě tak aby se všude dosáhnout a vše bylo udržitelné
Asi jsi myslel na míň než 40 cm.
Nejde jen o výšku pater, ale také třeba tunely, nebo jiné příčiny možných problémů. Na kolejišti mám proto odnímatelné veškeré prvky znemožňující nebo znesnadňující přístup a už se mi to mnohokrát osvědčilo při vykolejení vlaků, když třeba vlak najel do vozu nebo části soupravy který zůstal v tunelu. A buď pečlivý při kladení kolejí ve spirále a nedělej malý radiius. Na kolejšti jsem měl spirálu o průměru 55 cm a kvůli problémům s vykolojováním jsem na příším kolejišti raději spirálu nepoužil.