MirekTT píše:Nádhera Davide, škoda, že jsme museli odpískat listopadové Pozořice, to by byla ucelenka
Tohle skoro svádí k patinovacímu workšopu, ale v roušce se zamlženýma brýlema by to nestálo za nic.
Ahoj Míro,
no jo no, "Koronáč". Také mne to mrzí i proto, že jsem chtěl prubnout Davčov, se kterým se právě kvůli Pozořicím kvaltovalo ...
https://img33.rajce.idnes.cz/d3301/15/15742/15742955_e68325166ca8ac1cca54261a2bdeb471/images/davcov_11.jpg?ver=0 .
Epochálně bych sice s modely v Pozořicích moc nezapadl, ale v přítmí sálu kolem půlnoci by se ty kotle z páté a šesté epochy možná i trošku vyjímaly.
Co se týče patinace, mám z toho obavy. Jasně, asi by to i šlo, ale mám prostě obavy ze zničení modelu a tím i "vyhození" mnoha hodin práce. Pravda, mé modely a vlastně i moduly vypadají asi hodně sterilně, ale beru to tak, že vozy zrovna vyjely z fabriky či ŽOSky a na modulech se zrovna dokončil pozdně letní úklid krajiny a objektů.
Dorazilo mi několik dotazů k modelům kotlových vozů ...
1.
Matky M6 coby závaží lepím na spodky vozů tavným lepidlem, stejně jako u modelů vozů řady Falls či Hadgs. Moc nevěřím tomu, že by časem lepidlo sekundové nebo disperzní nepovolilo a matky se neuvolnily. U kotlových vozů je v návodu doporučováno umístění matek naležato, ale přitom je třeba dbát na jejich přesné upevnění do středu podélné osy spodku vozu. Kdyby byly umístěny mírně vlevo či vpravo, mohl by být problém na spodek umístit samotný kotel. Umístěním matek nastojato tak vlastně vznikne i možnost držet si spodek/rám vozu při stříkání právě třeba za prostřední matku a netrápit tak nárazníky.
2.
Spodek (rám) vozu nedoporučuji stříkat barvou ve spreji. Spodek vozu je totiž dost členitý (záhyby, prolisy, vzduchojemy atd.), takže by hrozilo při nekolikerém přestříkávání nahromadění barvy na určitých místech a její následné rozpraskání či dokonce změna odstínu. To se někdy stává u matných černých sprejů Primacolor, kdy ty při více vrstvách místy bělají. Takže doporučuji i spodek (rám) modelu stříkat pistolí.
3.
Modely stříkám emailovými barvami firmy Revell ředěnými ředidlem stejného výrobce. Finální přestřik pak provedu matným lakem ve spreji Primacolor. U něj ale pozor - chce to tak ze vzdálenosti min. 30 cm. Níže uvádím použité odstíny Revell. Plechovka má objem 14 ml.
Kotlový vůz ČSD (zelený) - SM 361
Kotlový vůz ČSD (šedý) - SM 374 + SM 302 v poměru 14:1
Kotlový vůz ČD/ČDC (zelený) - SM 363 + SM 301 v poměru 14:1,5
Koltový vůz ČD/ČDC (šedý) - SM 374 + SM 302 v poměru 14:1
Rámy kotlových vozů černé - SM 302
Vzhledem k tomu že jde o polomatné odstíny (SM), není třeba jimi stříkané části přestřikávat lesklým lakem kvůli obtiskům. Obtisky se tak mohou umístit přímo na barvu Revell a doporučuji je pak potřít rozpínacím roztokem Tensol. Jen pozor na ředění barev před stříkáním. Když se to přežene s ředidlem, barva pak má tendenci zmatnit a obtisky by se pak na nich mohly "třpytit". Tam už pak ani Tensol nepomůže.
4.
Ložiska PEHO bez osazení lze do bočních dílů podvozků umístit, ale je s tím hodně opatrné práce. Otvory pro ložiska musí být hlouběji než je tomu například u podvozků Y25 (SDV model).
5.
Proč na modelech nemám imitaci svaru mezi čely a "trubkou" kotle ? Jednoduše proto, že v mém případě hoši v Jugošce ty svary pěkně vybrousili.
No, jde o to, že se při lepení boků kotle musí oba díly přesně slícovat a čela se lepí až po dokonalém zaschnutí lepidla (rovněž Revell). Právě s čely se musí laborovat tak dlouho, aby se ta imitace svaru "objevila". Mi to ale bohužel ani u jednoho vozu zatím nešlo, takže se přečnívající části čela kotle po obvodu kotle zbrousily a spoj přetmelil. Ještě pozor na lepení těch dvou dílů kotle - i sám autor stavebnice doporučuje díly slepit tak jak jsou, tedy bez odstranění otřepů v místech lepení. Otřepy se pak odstraňují opatrným ořezáváním spáry ostrým modelářských nožíkem nebo skalpelem. Přitom se musí dávat majzla i na imitaci svarů na kotli, které přes spáru obou dílů jakože prochází. Při tomto postupu de facto odpadá rozsáhlé tmelení spáry v horní části kotle. Kdyby se otřepy z daného místa před lepením odstranily, tmelení a broušení by pak bylo příliš mnoho a hrozilo by zbroušení imitací svarů. Bohužel jsem si tak první tři premiérové kotle zničll. Jo, a při lepení dvou dílů kotle se lepidlo na lepenou spáru nanáší zevnitř kotle ať nedojde ke znečištění a tím i naleptání jeho viditelné části.
6.
Lepty jsou perfektně promyšlené. Používám na ně sice malou ohýbačku, ale mělo by to jít i bez ní. Otvory pro lepty byly vrtány vrtákem o průměru 0,4 mm. TlouštKa leptů je sice 0,3 mm, ale otvor s průměrem o jednu desetinu větším je spíše ku prospěchu kvůli dolaďování polohy madel apod.
7.
Po drobné úpravě spodku vozu s vysokým rámem (zatím tedy Zaes ČSD a Zas ČD/ČDC) lze použít i kinematiky PEHO 100 s magnetem. Kvůli své lenosti se mi nechtějí sestavovat díly dodávaných kinematik SDV model a tak do všech modelů ze stavebnic SDV model umisťuji kinematiky PEHO. Pozor jen u kotlového vozu s nízkým rámem (zatím tedy vozy RYKO). Díky nízkému rámu nelze kinematiku PEHO 100 umístit (bránila by otáčení podvozku) a je třeba sestavit užší kinematiku SDV model dodávanou se stavebnicí. Stejná užší kinematika je použita také u stavebnice modelu vozu Pxx s tanky T54/T55.
8.
Podvozky kotlových vozů jsou vybaveny dvojkolími o průměru 8,3 mm.
9.
Větší nerovnosti na kotli tmelím tmelem Mr. Surfacer 500 a poté brousím vodním brusným papírem 600 a 800. Kotel i rám před nástřikem barvami Revell přestříkávám tmelem Mr. Surfacer 1200. To je ale především kvůli barevnému sjednocení povrchu.
Tak asi tak.
Děkuji majiteli firmy SDV model i autorovi stavebnic za jejich vytvoření i komunikaci a pomoc při jejich stavbě.
David