Několik snad upřesnění.
Pokud se začtete do německých diskusí, tak s překvapením zjistíte, že tak, jako se u nás říká, že hlavní výhodou systému Maerklin je spolehlivost sběru proudu, tak naopak řada Maerklinistů to říká přesně naopak. To je navíc podpořeno tím, že u DCC systémů se stále častěji aplikují různé power-packy, které jsou u Maerklina stále jen ojedinělé.
I z toho důvodu je trochu na škodu symbióza MaTrixu, protože u některých lokomotiv je vidět, že se opravdu jedná o konstrukčně Maerklina, který byl někdy i dost násilně a chtělo by se říci až diletantsky dobastlen pro dvojkolejnicový systém. Typickým příkladem je nová reinkarnace řady 92, kde je zřetelně vidět, že jedna strana lokomotivy je konstrukčně (elektricky) zachována, takže zde sbírají všechna kola. Na druhé straně jsou kola odizolovaná a sběr proudu je vyřešen nastrčeným sběračem, který sbírá proud ze dvou kol a je zastrčen přímo do místa, kde u Maerklin lokomotivy je nasazen středový sběrač (lyžina). Jaké jsou vlastnosti, je asi jasné, zejména když slovo kondenzátor je zde cizí.
Dalším problémem je kolejivo. Nejde jen o kolejivo, resp. jeho výšku (již zde bylo naznačeno, ale dnes stále hojně využívaný K - Gleis má výšku 2,7 mm a moderní C - Gleis 2,3 mm - pro zajímavost, se systémem kolejiva o výšce 2,0 mm přišla firma Rowa, tj. předchůdce Roco, již v roce 1974!), ale hlavně o výhybky resp. jejich úhly odbočení. Standardní je něco kolem 24°, což navíc dává nesmyslné rozestupy kolejí. Pod tlakem modelářů později vznikly i štíhlejší varianty, u K 15 a u C dokonce 12°. A zde opět často můžeme číst nářky nad spolehlivostí. V tomto případě jde spíš než o kontakty o zkraty, které způsobují některé typy užívaných středových sběračů. U K angličanů jsou navíc i časté stížnosti na mechanickou spolehlivost, v C sortimentu zatím 12°angličan chybí zcela.
Dalším problémem jsou obloukové výhybky. Ty standardní R1 jsou často nesjízdné pro cizí produkty, a tak si modeláři vymohli v rámci C sortimentu obloukové výhybky R3. Kromě docela humorné situace, že dodávaný digitální dekodér měl příliš krátké připojovací vodiče, byl problém se zkraty tak častý, že výhybky byly načas staženy z prodeje a dovybaveny docela nápadným plastovým vedením, které pomáhá udržet lyžinu ve zvýšené poloze a zamezit tak zkratu.
Možná jako humor již bude znít, že někteří modeláři používají polarizaci středové část štíhlých výhybek!
Takže ani systém se středovým vodičem není samospasitelný, jen problémy jsou tam, kde to nějak v DCC krajích ani nečekáme.
A ještě několik poznámek k rozdělení světa mezi AC a DC. Ono se tak trochu říká, že zóna vlivu bývalé NSR je AC a NDR je DC, Četl jsem nedávno úvahu o AC DC dělení v rámci západní části Německa a domácí to mají rozdělené podle jednotlivých starých spolkových zemí a vychází to tak půl na půl. Jinak zbytek Evropy kromě částí těsně přilehlých k Německu, je DC, stejně jako Anglie, USA a Japonsko.
A jen tak na závěr, on i Maerklin už má něco jako krach za sebou, ale holt to obchodní jméno je tak silné, že to přežilo. A co Tě nezabije, to Tě jak známo posílí....