498.104 ČSD v H0 TRIX/MÄRKLIN

[Zdenek Valter]

Je ovšem s podivem, že porovnám-li oba listy ND Trix 25498 a Maerklin 39498 pak se liší pouze v díle 27.
Bohužel pojmenování je stejné schleifer.
https://www.maerklin.de/service/produkt ... 498&lang=1
https://www.maerklin.de/service/produkt ... 498&lang=1

Sbírací plíšky na rámu Loko a v tendru jsou naznačeny v obou dokumentech jen nemají číslo, a nejdou objednat.

Jindro bohužel ta fotka je přilš malá, nicméně i tak bych řekl že v tendru je náznak těch plíšků - díky!

[Jindra Charvat]

Fakt že jo, jsou tam

[Zdenek Valter]

Fakt že jo, jsou tam

A u těch hnacích kol?

[Jindra Charvat]

Tak mi to nedalo a tak jsem zkoumal, měřil a fotil. Ty "malé sběrače" na tendru slouží spíše jako pružiny pro rovnání kol, jsou (Marklin) galvanicky spojené "s koly" a kostrou. Hlavní sběr druhé větve proudu je určitě tím dílem č. 27 a u Trixu dle tvého fota asi i sběračem u hlavních kol 2-3.
Jinak všechny kola-soukolí jsou galvanicky spojené - proměřeno.
"Sběrače" na hlavních kolech (mezi 2 a 3) prostě nejsou, ačkoli jsou v nákresu Marklin kreslené (domnívám se, že použili stejný obrázek z Trixu)-viz foto.

[Zdenek Valter]

Tak mi to nedalo a tak jsem zkoumal, měřil a fotil. Ty "malé sběrače" na tendru slouží spíše jako pružiny pro rovnání kol, jsou (Marklin) galvanicky spojené "s koly" a kostrou. Hlavní sběr druhé větve proudu je určitě tím dílem č. 27 a u Trixu dle tvého fota asi i sběračem u hlavních kol 2-3.
Jinak všechny kola-soukolí jsou galvanicky spojené - proměřeno.
"Sběrače" na hlavních kolech (mezi 2 a 3) prostě nejsou, ačkoli jsou v nákresu Marklin kreslené (domnívám se, že použili stejný obrázek z Trixu)-viz foto.

Jasně - díky Jindro!
Takže chyba dokumentace u Maerklinu.

[veteran]

Ahoj Zdenku.
Loni jsem dostal dárek bohužel tzv. Nevhodný .
498.1 Marklin .Viš jak to chodí v klubu . Než se rozhodneš uteče rok jak prd.
1.Myslel jsem že půjde jednoduše předělat.
No ale z poslední debaty tady asi nepůjde.
Co by jsi navrhnul? Prodat na náhradní díly? Prodat někomu kdo má troj kolejný Marklin.?Albo doufat že Trix přijde z náhradním pojezdem ?
Ahoj Honza G

[Zdenek Valter]

Ahoj Zdenku.
Loni jsem dostal dárek bohužel tzv. Nevhodný .
498.1 Marklin .Viš jak to chodí v klubu . Než se rozhodneš uteče rok jak prd.
1.Myslel jsem že půjde jednoduše předělat.
No ale z poslední debaty tady asi nepůjde.
Co by jsi navrhnul? Prodat na náhradní díly? Prodat někomu kdo má troj kolejný Marklin.?Albo doufat že Trix přijde z náhradním pojezdem ?
Ahoj Honza G

Za mne buď vyměnit, nebo prodat třeba na Ebay.

[Michal Šuhajda]

Ahoj Honzo,
Byl jsem na tom podobně. Ježíšek mi předloni nadělil Albatrosa od Märklinu místo od Trixe. Taky jsem uvažoval o úpravě, ale naštěstí mi to Ježíšek rozmluvil, protože měl účtenky, takže výměna v e-shopu stála jen 600,- Kč za balík do Německa.
Fakt je, že jsme to řešili skoro ještě pod stromečkem..

[A2C]

Páni, čítal som túto diskusiu o zmene AC na DC a buď mi niečo utieklo pri medzijazyčnom nedorozumení, alebo ste merali dvojkolia len v stave na lokomotíve, resp. v tendri.
Za mňa by som najprv dvojkolia vybral a potom meral či sú skutočne vodivo prepojené obe strany na dvojkolí.
Samozrejme ak ste tak urobili tak mlčím.
Ak však nie, tak vybrať, premerať a ak sú oddelené čo predpokladám, že by mohla byť dobrá šanca, nakoľko by potom stačilo pri výrobe osadzovať inak napojený plošák cez lyžinu a spoločné zberanie zo zberačov, eliminujú sa tam náklady na výrobu rôznych dielov dvojkolí.
Ak by mal niekto v okolí AC mašinu, som ochotný sa na to mrknúť aj sám a rozseknúť tento gordický uzol.

[Stanopp]

Tak ešte raz... dvojkolia nie sú izolované. Na vodivosti neuberá ani vzdialenosť od zvyšku modelu. Kiež by boli, ušetrilo by mi to kopec roboty s ich odizolovávaním.

[Zdenek Valter]

Páni, čítal som túto diskusiu o zmene AC na DC a buď mi niečo utieklo pri medzijazyčnom nedorozumení, alebo ste merali dvojkolia len v stave na lokomotíve, resp. v tendri.
Za mňa by som najprv dvojkolia vybral a potom meral či sú skutočne vodivo prepojené obe strany na dvojkolí.
Samozrejme ak ste tak urobili tak mlčím.
Ak však nie, tak vybrať, premerať a ak sú oddelené čo predpokladám, že by mohla byť dobrá šanca, nakoľko by potom stačilo pri výrobe osadzovať inak napojený plošák cez lyžinu a spoločné zberanie zo zberačov, eliminujú sa tam náklady na výrobu rôznych dielov dvojkolí.
Ak by mal niekto v okolí AC mašinu, som ochotný sa na to mrknúť aj sám a rozseknúť tento gordický uzol.

Jak jsem tu už psal a JIndra Charvat změřil, není problém jen v tom, že kola jsou vodivá.
Uvědom si, že mají významně menší rozkolí a výrazně větší okolek.
U kol v tendru to není problém tam kola 11,49 mm jsou k dispozici, ale u loukoťových kol je to problém zejména ten okolek, protože při pojíždění například na Tillig Elite může loko skákat po drobném kolejivu.

[Zdenek Valter]

Tak ešte raz... dvojkolia nie sú izolované. Na vodivosti neuberá ani vzdialenosť od zvyšku modelu. Kiež by boli, ušetrilo by mi to kopec roboty s ich odizolovávaním.

Viz výše odpověď A2C - izolací dvojkolí pro Maerklin nemusíš vyhrát!!

[Zdenek Valter]

Tak ešte raz... dvojkolia nie sú izolované. Na vodivosti neuberá ani vzdialenosť od zvyšku modelu. Kiež by boli, ušetrilo by mi to kopec roboty s ich odizolovávaním.

Viz výše odpověď A2C - izolací dvojkolí pro Maerklin nemusíš vyhrát!!

Schválně - změř si výšku všech okolků a rozkolí a napš to sem.
Ještě jsem se díval na model Trixe - pokud uložení běhounů u Maerklina je v plastovém rámu pak teoreticky kola izolovat lze - rozříznout je v půce osy a spojit je izolovanou trubičkou tím se dá řešit i to správné rozkolí.
Podobně lze vyřešit i hnací dvojkolí - nicméně zde to předpokládá použití plastových ložisek místo mosazných.
Zde ale je pořeba zjistit zda rozvody na Maerklin modelu nejsou náhodou vodivé a zda pokud ano, ověřit zda jsou izolované i válce.
Zde je to opravdu k zvážení zda do toho jít, když případná chyba tohoto brutálního zásahu do kol vytváří zásadní problém, kde jej sehnat jako náhradní díl.

[Jindra Charvat]

Zkusím to vysvětlit ještě jednou. Prosím přestaňte přemýšlet o AC mašině jako o DC se sběrací bruskou. Spoustu dílů má Marklin/Trix společnou, ale kolečka to určitě nejsou. Pár výrobců s tím experimentuje (především ESU, ale i Roco třeba u jeřábu), ale to je tak vše.
Marklin je prostě jiná technologie a jak jsem již dříve psal kola jsou a mají být galvanicky spojená (technologie).
U Trixu se tato technologie trochu láme a může mít i negativní dopady. Prostě kostra mašiny (vozu) se používá jako jeden vodič (pracovně, nesmyslně nazývám střidavé mínus) a druhý vodič (střídavé plus) se vede ze středové koleje rovnou do dekodéru, kde se používá pro "výrobu stejnosměru" a následnému rozvodu. ALE například u neřízeného kouřového generátoru se spíná jen ono "střídavé plus" a zbytek se bere z kostry vozu. Uvádím to pro názornost, abych vysvětlil neprostou nepotřebnost, naopak neúčelnost galvanicky oddělených kol...
Z fotografie Zděňka je vidět, že se proud u Albíka-Trixe sbírá jak v tendru pro dekodér, tak v mašině - nechci spekuovat proč, ale smysl to zjevně má.
U Albíka-Marklina nic takového není. "Střídavé plus" se sbírá jen bruskou na tendru a to je vše. Zbytek je rozveden dráty, respektivě jedním drátem...
Navíc považuji Marklin parní loko za velice povedené a jedním z plusů jsou i uložené osy kol v "bronzu", a jako strojař nevidím zrovna redy "přerušovt osy kol, no ale proti gustu žádný...
Trix Albíka nevlastním, ale výše uvedenou El.Loko (foto sběračů výše) mám jak v Trixu tak v Marklinu a opravdu i v Trixu je galvanické spojení neizolované strany kol s "rámem" lokomotivy. Uznávám, že při kontaktu rámu s "druhou" DC kolejí asi nic moc (proto ten silný lak ), ale je to tak. U marklina tento problém není, mašina může klidně ležet přímo na kolejích (ona si to ta bruska vynahradí jindy ).
p.s. pro nevěřící Tomáše, opravdu, ale opravdu není potřeba vyndávat soukolí z mašiny abych proměřil (ohmmetrem) galvanické propojení
p.s. samozdřejmě jsem zkontroloval jestli na kolech nejsou neviditelné pozlacené vlasové sběrové plíšky

[Zdenek Valter]

Zkusím to vysvětlit ještě jednou. Prosím přestaňte přemýšlet o AC mašině jako o DC se sběrací bruskou. Spoustu dílů má Marklin/Trix společnou, ale kolečka to určitě nejsou. Pár výrobců s tím experimentuje (především ESU, ale i Roco třeba u jeřábu), ale to je tak vše.

No obecně to tak ale je.

Marklin je prostě jiná technologie a jak jsem již dříve psal kola jsou a mají být galvanicky spojená (technologie).

Maerklin jako jeden konkrétní výrobce to tak může mít.
U jiných výrobců to tak ale být nemusí. Proto možná panuje zase obecné povědomí, že předělání je možné. Je to ale typ od typu.
Jako příklad zde AC na DC: viewtopic.php?f=15&t=14679&start=15

U Trixu se tato technologie trochu láme a může mít i negativní dopady.

Tomu nerozumím.

Prostě kostra mašiny (vozu) se používá jako jeden vodič (pracovně, nesmyslně nazývám střidavé mínus) a druhý vodič (střídavé plus) se vede ze středové koleje rovnou do dekodéru, kde se používá pro "výrobu stejnosměru" a následnému rozvodu. ALE například u neřízeného kouřového generátoru se spíná jen ono "střídavé plus" a zbytek se bere z kostry vozu.

Jindro odpusť ale i DCC je sřídavé

Dnes je rozdíl mezi systémy
1. ve sbírání z kolejí - buď ze tří [Maerklin] nebo ze dvou [DCC]
další elektrická výzbroj je shodná - póly ze sbírání jdou do dekodéru
2. v provedení kol
- mechanicky: jiné okolky a rozkolí
- elektricky: kola izolovaná/neizolovaná

Přičemž zejména konkrétní provedení dvojkolí není vhodné pro přestavbu (zpravidla velké okolky, nemožnost nahradit vodivá kola náprav izolovanými při přechodu z AC na DC)
Jen poznámka: V Trixu není kostra žádným z pólů.
I v DCC se může zapínat nějaká funkce přívod z dekodéru proti některému z pólů kolejí.

Uvádím to pro názornost, abych vysvětlil neprostou nepotřebnost, naopak neúčelnost galvanicky oddělených kol...

V tříkolejnicovém systému sbírání galvanické spojení kol na nápravě je výhodou.
Nicméně u jiných výrobců to tak být nemusí ) Předělával jsem některé loko V100 od ROCO a již zmíněné KATO.
Tam je náprava zpravidla normálně izolovaná a sbírání obou stran je spojeno do jednoho bodu.
Pro tyto výrobce je to naopak jednodušší - jedna deska do loko, občas i stejné nápravy...

Z fotografie Zděňka je vidět, že se proud u Albíka-Trixe sbírá jak v tendru pro dekodér, tak v mašině - nechci spekuovat proč, ale smysl to zjevně má.
U Albíka-Marklina nic takového není. "Střídavé plus" se sbírá jen bruskou na tendru a to je vše. Zbytek je rozveden dráty, respektivě jedním drátem...
Navíc považuji Marklin parní loko za velice povedené a jedním z plusů jsou i uložené osy kol v "bronzu", a jako strojař nevidím zrovna redy "přerušovt osy kol, no ale proti gustu žádný...

Podle barvy ložisek je to spíš mosaz - ta se i lépe obrábí, nicméně mohu Tě ubezpečit, že dnes jsou lehce obrobitelné plasty s vlastnostmi bronzu.
Nicméně operace tohoto typu jsou vemi náročné na přesnost a vybavení.
Podle mne by příprava takové úpravy zabrala podle mého názoru cca 10x víc času na přípravky než na vlastní dělění a následné lisování.
Ještě je otázka zda ložiska dvojkolí běhounů jsou také galvanicky spojena s kostrou pak se ten problém musí řešit i u nich.
Rozvody jsou také kovové takže třeba u Mareklina může být blok válců jedním dílem - další problém k řešení galvanického provedení.

Tohle všechno ale překrývá větší problém - okolky kol provedení Maerklin jsou také velké takže můžete zapomenout na provoz na nízkém profilu kolejí.
Snížit okolky lze samozřemě také ale tohle už chce už další vybavení - profilové nože a upínací přípravky pro upnutí kola.

Z mého pohledu je realizace úpravy převodu z AC na DC možná ale až neuvěřitelně pracná!!!

Tenhle model se předělávat z AC na DC nevyplatí.